Biblická kniha číslo 27 — Daniel

Pisatel: Daniel

Místo psaní: Babylón

Psaní dokončeno: asi 536 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: 618 – asi 536 př. n. l.

1. Jaké dějiny obsahuje Danielova kniha a co zdůrazňuje?

V DNEŠNÍ době, kdy všechny národy země stojí na pokraji katastrofy, Danielova kniha upozorňuje na prorocká poselství nesmírné závažnosti. Zatímco biblické knihy Samuelovy, Královské a Paralipomenon jsou založeny na zprávách očitých svědků o tom, co se odehrálo v dobách Božího předobrazného království (davidovské dynastie), Daniel se soustřeďuje na světské národy a podává prorocká vidění mocenských bojů mezi velkými dynastiemi od své doby až do „času konce“. Jsou to předem napsané dějiny světa. Kniha vede k poutavému vyvrcholení, v němž ukazuje, co se stane „v konečné části dnů“. Národy musejí stejně jako Nebukadnecar tvrdým způsobem poznat, „že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva“ a že je nakonec dá tomu, kdo je „podobný synu člověka“, Mesiáši a Vůdci, Kristu Ježíši. (Dan. 12:4; 10:14; 4:25; 7:13, 14; 9:25; Jan 3:13–16) Jestliže budeme věnovat soustředěnou pozornost tomu, jak se splňují proroctví inspirované Danielovy knihy, oceníme plněji Jehovovu prorockou moc a jeho ujištění o ochraně a požehnání pro jeho lid. — 2. Petra 1:19.

2. Co potvrzuje, že Daniel byl skutečnou osobou, a v kterém rušném období prorokoval?

² Kniha je nazvána podle svého pisatele. „Daniel“ (hebrejsky Danijel) znamená „můj soudce je Bůh“. Ezekiel, který žil v téže době, potvrzuje, že Daniel byl skutečnou osobou, neboť ho jmenuje spolu s Noemem a Jobem. (Ezek. 14:14, 20; 28:3) Daniel datuje začátek své knihy do ‚třetího roku kralování judského krále Jehojakima‘. Byl to rok 618 př. n. l., třetí rok, co byl král Jehojakim vazalem Nebukadnecara.a Danielova prorocká vidění pokračovala až do třetího roku Cyrova, asi 536 př. n. l. (Dan. 1:1; 2:1; 10:1, 4) Jaké rušné roky obsáhl Danielův život! Své rané dny strávil pod Božím královstvím v Judě. Pak byl jako mladičký kníže odveden do Babylóna spolu se svými urozenými judskými druhy. Tam zažil vzestup a pád této třetí světové velmoci biblických dějin. Daniel zůstal naživu a sloužil jako vládní úředník čtvrté světové velmoci, Médo-Persie. Pravděpodobně se dožil téměř sta let.

3. Co dokazuje kanonicitu a věrohodnost Danielovy knihy?

³ Danielova kniha byla vždy zařazována do židovského seznamu inspirovaných Písem. Zlomky Daniela byly nalezeny mezi zlomky jiných kanonických knih ve Svitcích od Mrtvého moře. Některé z nich se datují od první poloviny 1. století př. n. l. Ještě významnějším důkazem věrohodnosti této knihy jsou však odkazy na ni v Křesťanských řeckých písmech. Ježíš zvlášť jmenuje Daniela ve svém proroctví o „závěru systému věcí“, kde několikrát cituje z této knihy. — Mat. 24:3; viz též Dan. 9:27; 11:31 a 12:11 — Mat. 24:15 a Mar. 13:14; Dan. 12:1 — Mat. 24:21; Dan. 7:13, 14 — Mat. 24:30.

4, 5. Jak vyvrátila archeologie tvrzení vyšších kritiků o Danielovi?

⁴ Vyšší kritikové Bible sice pochybovali o historické pravdivosti Danielovy knihy, ale archeologické nálezy během let úplně vyvrátily jejich tvrzení. Tito kritikové například soustředili své pohrdavé útoky na Danielův výrok, že Belšacar byl králem v Babylóně v době, kdy se říkalo, že panovníkem je Nabonid. (Dan. 5:1) Archeologie nyní nezvratně prokázala, že Belšacar skutečně existoval a byl v posledních letech babylónské říše Nabonidovým spoluvladařem. Například starověký klínopisný text popisovaný jako „Nabonidova veršovaná zpráva“ jasně potvrzuje, že Belšacar uplatňoval v Babylóně královskou autoritu, a vysvětluje, jak se stal Nabonidovým spoluvládcem.b Také jiný klínopisný doklad podporuje myšlenku, že se Belšacar podílel na vladařských povinnostech. Tabulka datovaná do Nabonidova dvanáctého roku obsahuje přísahu složenou ve jménu Nabonida, krále, a Belšacara, králova syna, což ukazuje, že se Belšacar řadil vedle svého otce.c To vše také objasňuje, proč Belšacar nabídl Danielovi, že ho udělá „třetím v království“, jestliže dokáže vyložit písmo na stěně. Nabonid byl považován za prvního, Belšacar za druhého a Daniel by byl vyhlášen jako třetí panovník. (5:16, 29) Jeden badatel říká: „Klínopisné zmínky o Belšacarovi vrhly tolik světla na úlohu, kterou hrál, že jeho místo v dějinách je jasně odhaleno. Mnoho textů naznačuje, že Belšacar se postavením a prestiží téměř rovnal Nabonidovi. Dvojvládí během velké části poslední novobabylónské vlády je dokázaná skutečnost. Nabonid uplatňoval nejvyšší autoritu ze svého dvora v arabské Temě, zatímco Belšacar vystupoval jako spoluvladař v Babylóně, středisku své působnosti. Je zjevné, že Belšacar nebyl jen slabým místokrálem; bylo mu svěřeno ‚kralování‘.“d

⁵ Někteří se snažili zlehčit Danielovu zprávu o ohnivé peci (kapitola 3). Říkali, že je to pověst, výmysl. Jeden starobabylónský dopis ale obsahuje slova: „Tak praví tvůj pán Rîm-Sin: Protože on uvrhl chlapce–otroka do pekařské pece, ty uvrhni otroka do velké pece.“ Je zajímavé, že G. R. Driver při zmínce o tomto dopisu uvedl, že se tento trest „objevuje v příběhu Tří svatých mužů (Dan. III 6, 15, 19–27).“e

6. Které dvě části tvoří Danielovu knihu?

⁶ Židé nezařadili Danielovu knihu do Proroků, ale do Spisů. Avšak české Bible se řídí pořadím v seznamu řecké Septuaginty a latinské Vulgáty a řadí Daniela mezi velké a malé proroky. Kniha má vlastně dvě části. První z nich, kapitoly 1 až 6, podává v chronologickém pořadí zkušenosti Daniela a jeho druhů ve vládní službě od roku 617 př. n. l. do roku 538 př. n. l. (Dan. 1:1, 21) Druhá část, obsahující kapitoly 7 až 12, je psána v první osobě. Zaznamenal ji sám Daniel a popisuje soukromá vidění a rozhovory s anděly, které měl Daniel asi od roku 553 př. n. l.f až asi do roku 536 př. n. l. (7:2, 28; 8:2; 9:2; 12:5, 7, 8) Tyto dvě části společně tvoří jednu harmonickou Danielovu knihu.

OBSAH DANIELA

7. Co vede k tomu, že Daniel a jeho druhové vstoupí do babylónské vládní služby?

⁷ Příprava pro státní službu (1:1–21). V roce 617 př. n. l. přichází Daniel do Babylóna se zajatými Židy. Je sem přineseno i posvátné náčiní z jeruzalémského chrámu a je uskladněno v pohanském domě pokladů. Daniel a jeho tři hebrejští druhové jsou mezi královskými mladíky z Judy, vybranými pro tříleté školení v králově paláci. Daniel je v srdci rozhodnut, že se neznečistí královými pohanskými pochoutkami a vínem, a proto navrhuje, že budou na zkoušku jíst deset dní zeleninovou stravu. Zkouška dopadne pro Daniela a jeho druhy příznivě, a Bůh jim dává poznání a moudrost. Nebukadnecar tyto čtyři muže ustanovuje, aby před ním stáli jako rádci. Poslední verš 1. kapitoly, který mohl být připojen dlouho po sepsání předcházející části, ukazuje, že Daniel byl v královské službě ještě asi 80 let po svém příchodu do vyhnanství, neboli asi kolem roku 538 př. n. l.

8. Jaký sen a výklad zjevuje Bůh Danielovi a jak projeví Nebukadnecar své ocenění?

⁸ Sen o děsivém obrazu (2:1–49). V druhém roce jeho kralování (datováno pravděpodobně od zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l.) Nebukadnecara znepokojí sen. Jeho kněží provozující magii nejsou schopni králi sen vylíčit a vyložit ho. Král jim nabízí velké dary, ale oni namítají, že jedině bohové mohou králi odhalit, oč žádá. Král se rozlítí a nařídí, aby byli moudří muži usmrceni. Výnos se týká i čtyř Hebrejců, a proto Daniel žádá o čas, aby mohl sen zjevit. Modlí se se svými druhy k Jehovovi o vedení. Jehova zjevuje Danielovi sen i jeho význam, a Daniel pak předstupuje před krále a říká: „V nebesích však existuje Bůh, který je Zjevovatelem tajemství, a ten dal králi Nebukadnecarovi na vědomí, co se má stát v konečné části dnů.“ (2:28) Daniel líčí sen. Je to sen o obrovském obrazu. Jeho hlava je ze zlata, prsa a paže ze stříbra, břicho a stehna z mědi, holeně ze železa a chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Kámen udeří do obrazu a rozdrtí ho a stane se velkou horou, která naplní celou zemi. Co to znamená? Daniel oznamuje, že zlatá hlava je babylónský král. Jeho království bude vystřídáno druhým, třetím a čtvrtým. A nakonec „zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. . . Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy“. (2:44) Král velebí s vděčností a oceněním Danielova Boha jako „Boha bohů“ a ustanovuje Daniela „panovníkem nad celou babylónskou soudní oblastí a vrchním prefektem nad všemi babylónskými moudrými muži“. Danielovi tři druhové se stávají správci v království. — 2:47, 48.

9. Co vyplyne ze smělého postoje tří Hebrejců proti uctívání obrazu?

⁹ Tři Hebrejci přežijí ohnivou pec (3:1–30). Nebukadnecar postaví mohutný zlatý obraz, šedesát loket (27 metrů) vysoký a přikazuje vladařům říše, aby se shromáždili k jeho zasvěcení. Když zazní zvláštní hudba, mají všichni padnout a uctívat obraz. Kdo tak neučiní, má být uvržen do hořící ohnivé pece. Je ohlášeno, že Danielovi tři druhové, Šadrach, Mešach a Abednego, nevyhověli příkazu. Předvedou je před rozvztekleného krále, kde směle vypovídají: „Náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. . . Zlatý obraz, který jsi postavil, uctívat nechceme.“ (3:17, 18) Král plný zuřivosti přikazuje, aby pec rozpálili sedmkrát víc, než bylo zvykem, a aby tři Hebrejce svázali a hodili dovnitř. Rádoby popravčí jsou přitom usmrceni plamenem. Nebukadnecar se leká. Co to v peci vidí? Čtyři muži se procházejí nepoškozeni uprostřed ohně a onen „čtvrtý se vzhledem podobá synovi bohů“. (3:25) Král vyzývá tři Hebrejce, aby vykročili z ohně. Vycházejí neožehnuti, ani nejsou cítit ohněm! Pro jejich odvážný postoj k pravému uctívání vyhlašuje Nebukadnecar svobodu uctívání pro Židy v celé říši.

10. Jaký děsivý sen o „sedmi časech“ měl Nebukadnecar? Splnil se na něm?

¹⁰ Sen o „sedmi časech“ (4:1–37). Tento sen se objevuje v záznamu jako Danielův přepis babylónského úředního dokumentu, který napsal pokořený Nebukadnecar. Nebukadnecar nejprve uznává moc a království Nejvyššího Boha. Pak vypráví o děsivém snu a jak se na něm splnil. Viděl strom, který sahal až k nebi a poskytoval úkryt a potravu všemu tělu. Nějaký pozorovatel zvolal: ‚Podetněte strom. Spoutejte jeho pařez železem a mědí. Ať nad ním přejde sedm časů, a bude známo, že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a dosazuje nad ním nejponíženějšího z lidstva.‘ (4:14–17) Daniel vyložil sen a oznámil, že strom představuje Nebukadnecara. Brzy se tento prorocký sen splnil. Když jednou král projevil velkou pýchu, postihlo ho šílenství a žil sedm let jako zvíře na poli. Potom se mu navrátil zdravý rozum a on uznal Jehovovu svrchovanost.

11. Při jaké prostopášnosti vidí Belšacar osudné písmo? Jak je Daniel vykládá a jak se splní?

¹¹ Belšacarova hostina: výklad nápisu (5:1–31). Je osudná noc z 5. na 6. října 539 př. n. l. Král Belšacar, Nabonidův syn, pořádá jako spoluvládce Babylóna velkou hostinu pro tisíc svých šlechticů. Král, ovlivněn vínem, si vyžádá posvátné zlaté a stříbrné nádoby z Jehovova chrámu. Ve své prostopášnosti z nich se svými hosty pije a chválí přitom své pohanské bohy. Náhle se objevuje ruka a píše na stěnu záhadné poselství. Král se zděsí. Jeho moudří muži nemohou písmo vyložit. Nakonec je přiveden Daniel. Král mu nabídne, že ho učiní třetím v království, jestliže písmo přečte a vyloží, ale Daniel mu říká, aby si ponechal dary pro sebe. Pak přečítá písmo a vysvětluje jeho význam: „MENE, MENE, TEKEL a PARSIN. . . Bůh sečetl dny tvého království a ukončil je. . . byl jsi zvážen na vahách a byl jsi shledán nedostatečným. . . tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.“ (5:25–28) Téže noci je Belšacar zabit a Dareios Médský obdrží království.

12. Jak je zmařeno spiknutí proti Danielovi a jaké nařízení pak Dareios vydává?

¹² Daniel ve lví jámě (6:1–28). Vysocí úředníci v Dareiově vládě osnují spiknutí proti Danielovi. Přimějí krále, aby vydal zákon, který stanoví, že se zakazuje po 30 dní předkládat prosebné žádosti ke kterémukoli bohu nebo člověku kromě ke králi. Kdo neposlechne, má být předhozen lvům. Daniel odmítá poslechnout tento zákon, který se dotýká jeho uctívání, a obrací se v modlitbě k Jehovovi. Uvrhnou ho do lví jámy. Jehovův anděl zázračně zavře tlamy lvům a příštího jitra je král Dareios potěšen, když najde Daniela nezraněného. Nyní jsou předhozeni za potravu lvům nepřátelé a král vydává nařízení, aby se lidé báli Danielova Boha, neboť je to „živý Bůh“. (6:26) Danielovi se pak dál dobře daří ve vládní službě až do Cyrovy vlády.

13. Jaké vidění má Daniel v soukromém snu o čtyřech zvířatech a o panství Království?

¹³ Vidění zvířat (7:1–8:27). Vracíme se do ‚prvního roku Belšacara‘, jehož vláda zřejmě začala v roce 553 př. n. l. Daniel dostane soukromý sen a zaznamená ho v aramejštině.g Vidí čtyři obrovská a strašlivá zvířata, která se objevují jedno po druhém. Čtvrté je neobyčejně silné a mezi jeho rohy vystupuje malý roh, který ‚mluví velikášské věci‘. (7:8) Objevuje se Prastarý na dny a usedne. „Tisíc tisíců“ mu slouží. Přichází před něj „někdo podobný synu člověka“, jemuž je „dáno panství a důstojnost a království, aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky“. (7:10, 13, 14) Potom je Danielovi vyloženo vidění čtyř zvířat. Představují čtyři krále neboli království. Mezi deseti rohy na čtvrtém zvířeti povstává malý roh. Stává se mocným a vede válku proti svatým. Avšak zasahuje nebeský Soud a dává „království a panství a velkolepost království pod celými nebesy. . . lidem, kteří jsou svatí Nejvýše postaveného“. — 7:27.

14. Jaké vidění má Daniel o kozlu a dvourohém beranovi? Jak je Gabriel vysvětluje?

¹⁴ O dva roky později, dlouho před pádem Babylóna, má Daniel jiné vidění, které zaznamenal v hebrejštině. Kozel s nápadným rohem mezi očima zápasí s pyšným beranem, který má dva rohy, a přemáhá ho. Velký roh kozla se zlomí a povstanou čtyři menší rohy. Z jednoho z nich vyrůstá malý roh, který se zvětšuje, až dokonce vyzývá nebeské vojsko. Je předpověděno období 2 300 dní, dokud nebude svaté místo uvedeno do svého „správného stavu“. (8:14) Gabriel vysvětlí Danielovi vidění. Beran představuje krále Médie a Persie. Kozel je řecký král, jehož království se rozpadne na čtyři. Později povstane král dravého vzezření „proti Knížeti knížat“. Vidění „je ještě na mnoho dnů“, a proto je Daniel musí prozatím držet v tajnosti. — 8:25, 26.

15. Co přiměje Daniela, aby se modlil k Jehovovi, a co nyní Gabriel sděluje o „sedmdesáti týdnech“?

¹⁵ Vůdce Mesiáš předpověděn (9:1–27). V „prvním roce Dareia. . . ze semene Médů“ zkoumá Daniel Jeremjášovo proroctví. Daniel si uvědomuje, že předpověděné sedmdesátileté zpustošení Jeruzaléma se blíží ke konci, a vyznává v modlitbě k Jehovovi své vlastní hříchy i hříchy Izraele. (Dan. 9:1–4; Jer. 29:10) Objevuje se Gabriel a dává na vědomí, že bude „sedmdesát týdnů. . ., aby byl ukončen přestupek a skoncovalo se s hříchem a aby bylo vykonáno smíření za provinění“. Vůdce Mesiáš přijde na konci šedesáti devíti týdnů a pak bude odříznut. Pro mnohé bude smlouva zachována v platnosti až do konce sedmdesátého týdne a nakonec dojde k zpustošení a záhubě. — Dan. 9:24–27.

16. Za jakých okolností se Danielovi opět objevuje anděl?

¹⁶ Sever proti jihu, Michael povstává (10:1–12:13). Je ‚třetí rok Cyra‘, tedy asi rok 536 př. n. l., nedlouho po návratu Židů do Jeruzaléma. Po třítýdenním půstu je Daniel na břehu řeky Chidekelu. (Dan. 10:1, 4; 1. Mojž. 2:14) Objeví se mu anděl a vysvětluje, že ‚kníže Persie‘ mu bránil přijít k Danielovi, ale že mu pomohl „Michael, jeden z nejpřednějších knížat“. Vypráví nyní Danielovi vidění, které se má splnit v „konečné části dnů“. — Dan. 10:13, 14.

17. Jaké prorocké události o králi severu a králi jihu nyní Daniel zaznamenává?

¹⁷ Na začátku se toto strhující vidění týká perské dynastie a nastávajícího zápasu s Řeckem. Povstane mocný král s rozsáhlým panstvím, ale jeho království se rozpadne na čtyři části. Časem tu budou dvě dlouhé řady králů. Král jihu bude proti králi severu. Boj o moc se bude dmout sem a tam. Tito nenapravitelní špatní králové budou stále mluvit lež u jednoho stolu. „V ustanoveném čase“ vzplane opět válčení. Má být znesvěcena Boží svatyně a zřízena „ohavnost, která působí zpustošení“. (11:29–31) Král severu bude mluvit obdivuhodné věci proti Bohu bohů a vzdá slávu bohu tvrzí. Až se král jihu pustí „v čase konce“ do strkání s králem severu, zaplaví král severu mnoho zemí a vstoupí také „do země Okrasy“. Zprávy z východu a severu ho rozruší, bude zuřit dál a postaví „své palácové stany mezi velikým mořem a svatou horou Okrasy“. A tak „bude muset zcela dospět ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl“. — 11:40, 41, 45.

18. Co se děje, když Michael stojí ‚ve prospěch synů Božího lidu‘?

¹⁸ Velkolepé vidění pokračuje: Michael bude stát ‚ve prospěch synů Božího lidu‘. Má nastat „čas tísně“, který nemá obdoby v lidských dějinách, ale ti, kteří budou zapsáni v knize, uniknou. Mnozí procitnou z prachu k věčnému životu, „a ti, kteří mají pochopení, budou zářit jako jas prostoru“. Přivedou mnohé k spravedlnosti. Daniel má zapečetit knihu „až do času konce“. „Jak dlouho to bude do konce podivuhodných věcí?“ Anděl se zmiňuje o obdobích tří a půl času, 1 290 dní a 1 335 dní, a říká, že pouze „ti, kteří mají pochopení, porozumějí“. Jak jsou šťastní! Nakonec má anděl pro Daniela uklidňující slib, že bude odpočívat a vstane ke svému losu „na konci dnů“. — 12:1, 3, 4, 6, 10, 13.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

19. Jaké znamenité příklady ryzosti a spolehnutí se na Jehovu v modlitbě můžeme najít v Danielově knize?

¹⁹ Všichni, kteří jsou rozhodnuti zachovat ryzost ve světě, jenž jim je cizí, učiní dobře, když budou uvažovat o znamenitém příkladu Daniela a jeho tří druhů. Bez ohledu na zlomyslné hrozby žili dále podle božských zásad. V ohrožení života jednal Daniel „s radou a rozumností“ a s úctou ke králově svrchované autoritě. (2:14–16) Když se vyhrotila sporná otázka, dali tři Hebrejci přednost hořící ohnivé peci před skutkem modlářství, a Daniel volil raději lví jámu, než by se vzdal přednosti modlitby k Jehovovi. Jehova pokaždé poskytl ochranu. (3:4–6, 16–18, 27; 6:10, 11, 23) Daniel sám dává skvělý příklad, jak se spoléhat se vší vážností na Jehovu Boha v modlitbě. — 2:19–23; 9:3–23; 10:12.

20. Která čtyři vidění se zabývají světovými velmocemi a proč úvaha o nich dnes posiluje víru?

²⁰ Uvažovat o Danielových viděních je vzrušující a posiluje to víru. Povšimněme si nejprve čtyř vidění o světových velmocech: 1. Je to vidění o děsivém obrazu, jehož zlatá hlava představuje dynastii babylónských králů počínající Nebukadnecarem, po níž povstávají tři další království, jak to znázorňují ostatní části obrazu. To jsou království, jež jsou rozdrcena „kamenem“, který se pak stane ‚královstvím, které nebude nikdy zničeno‘, Božím královstvím. (2:31–45) 2. Pak přicházejí Danielova soukromá vidění, z nichž první je vidění o čtyřech zvířatech představujících „čtyři krále“. Podobají se lvu, medvědovi, leopardovi se čtyřmi hlavami a zvířeti s velkými železnými zuby, deseti rohy a později s malým rohem. (7:1–8, 17–28) 3. Potom vidění o beranovi (Médo-Persie), kozlu (Řecko) a malém rohu. (8:1–27) 4. Nakonec je tu vidění o králi jihu a králi severu. Daniel 11:5–19 přesně popisuje soupeření mezi egyptským a seleuckým výhonkem Alexandrovy řecké říše po jeho smrti v roce 323 př. n. l. Od 20. verše dál proroctví sleduje dráhu po sobě jdoucích států jihu a severu. Ježíšova zmínka o „ohavnosti, která působí zpustošení“ (Dan. 11:31) v proroctví o znamení jeho přítomnosti ukazuje, že tento boj dvou králů o moc pokračuje až do „závěru systému věcí“. (Mat. 24:3) Jak nás posiluje prorocké ujištění, že v ‚čase tísně, jaký nenastal od doby, kdy vznikl nějaký národ, až do toho času‘ povstane sám Michael, aby odstranil bezbožné národy a přinesl poslušnému lidstvu mír! — Dan. 11:20–12:1.

21. Jak se pozoruhodně splnilo Danielovo proroctví o „sedmdesáti týdnech“?

²¹ Pak je tu Danielovo proroctví o „sedmdesáti týdnech“. Po šedesáti devíti týdnech se měl objevit „Vůdce Mesiáš“. Je pozoruhodné, že 483 let (69krát 7 let) po „vyjití slova“ o obnově Jeruzaléma, jež vydal Artaxerxes ve dvacátém roce své vlády a které pak v Jeruzalémě prosadil Nehemjáš, byl Ježíš Nazaretský pokřtěn v řece Jordánu a pomazán svatým duchem. Tak se stal Kristem neboli Mesiášem (totiž Pomazaným).h Bylo to v roce 29 n. l. Pak přišla „záhuba“, kterou Daniel rovněž předpověděl, když byl Jeruzalém zpustošen v roce 70 n. l. — Dan. 9:24–27; Luk. 3:21–23; 21:20.

22. Jaké poučení plyne z Nebukadnecarova pokoření?

²² Nebukadnecarův sen o skáceném stromu, který Daniel zaznamenal ve 4. kapitole, líčí, jak Jehova Bůh pokořil krále, který se chlubil velkými činy a důvěřoval ve vlastní moc. Byl přinucen žít jako polní zvíře, dokud nepoznal, „že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce“. (Dan. 4:32) Budeme dnes jako Nebukadnecar a budeme se chlubit svými činy a vkládat důvěru v moc lidí, takže nám Bůh bude muset vyměřit trest, nebo moudře uznáme, že je Panovníkem v království lidstva, a vložíme důvěru v jeho Království?

23. a) Jak celá Danielova kniha zdůrazňuje naději na Království? b) K čemu by nás měla povzbudit tato prorocká kniha?

²³ Celá Danielova kniha zdůrazňuje naději na Království, a to způsobem, který vzbuzuje víru. Kniha představuje Jehovu Boha jako Nejvyššího a Svrchovaného Panovníka, který zřizuje Království, jež nebude nikdy zničeno, ale rozdrtí všechna ostatní království. (2:19–23, 44; 4:25) I pohanští králové Nebukadnecar a Dareios byli nuceni uznat Jehovovu svrchovanost. (3:28, 29; 4:2, 3, 37; 6:25–27) Jehova je vyvyšován a oslavován jako Prastarý na dny, který rozhoduje spornou otázku Království a dává tomu, kdo je podobný „synu člověka“, věčné „panství a důstojnost a království, aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky“. „Svatí Nejvýše postaveného“ se podílejí na Království s Kristem Ježíšem, „synem člověka“. (Dan. 7:13, 14, 18, 22; Mat. 24:30; Zjev. 14:14) Je to Michael, velký kníže, který vykonává svou královskou moc, aby rozdrtil a ukončil všechna království tohoto starého světa. (Dan. 12:1; 2:44; Mat. 24:3, 21; Zjev. 12:7–10) Porozumění těmto proroctvím a viděním by mělo povzbudit ty, kteří milují spravedlnost, aby se přičinili a toulali se po stránkách Božího slova a našli opravdu „podivuhodné věci“ o předsevzetích Božího království, která nám zjevuje inspirovaná a prospěšná Danielova kniha. — Dan. 12:2, 3, 6.

[Poznámky pod čarou]