Daniel
2 Ve druhém roce své vlády měl Nebukadnecar sny, které ho* tak rozrušily,+ že nemohl spát. 2 A tak dal král svolat kněze zabývající se magií, zaklínače, kouzelníky a Chaldejce,* aby mu řekli, co se mu zdálo. Přišli tedy a postavili se před krále.+ 3 Král jim řekl: „Měl jsem sen a jsem* rozrušený, protože nevím, co se mi zdálo.“ 4 Chaldejci králi odpověděli aramejsky:*+ „Ať žiješ navěky, králi. Vyprávěj svým sluhům ten sen a my ti řekneme jeho výklad.“
5 Král Chaldejcům řekl: „Toto je moje konečné slovo: Pokud mi nesdělíte ten sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů udělají veřejné záchody.* 6 Ale pokud mi ten sen a jeho výklad sdělíte, dostanete ode mě dary a odměnu a velmi vás poctím.+ Takže mi řekněte ten sen i s jeho výkladem.“
7 Odpověděli mu podruhé: „Ať král vypráví svým sluhům ten sen a my ho vyložíme.“
8 Král na to reagoval: „Je mi jasné, že se snažíte získat čas, protože víte, jaké je moje konečné slovo. 9 Pokud mi nesdělíte, jaký to byl sen, čeká vás všechny stejný trest. Vy jste se ale domluvili, že mi budete lhát a podvádět mě, dokud se situace nezmění. Takže mi řekněte ten sen, ať vím, že mi ho dokážete vyložit.“
10 Chaldejci králi odpověděli: „Na zemi* není nikdo, kdo by dokázal udělat, co král žádá. Vždyť žádný velký král ani místodržitel ještě od žádného kněze, který se zabývá magií, zaklínače ani Chaldejce takovou věc nežádal. 11 To, co král žádá, je obtížné. Není nikdo, kdo by to mohl králi sdělit, kromě bohů, kteří nepřebývají mezi smrtelníky.“*
12 Král se rozzuřil a nařídil, aby byli všichni babylonští moudří muži usmrceni.+ 13 Když vyšlo to nařízení a moudří muži měli být zabiti, hledali také Daniela a jeho přátele, aby je usmrtili.
14 Tehdy Daniel opatrně a rozvážně promluvil s velitelem královy osobní stráže Arjokem, který vyšel pobíjet babylonské moudré muže. 15 Zeptal se králova zmocněnce Arjoka: „Proč král vydal takové kruté nařízení?“ Arjok ho tedy o té záležitosti informoval.+ 16 A tak Daniel vešel ke králi a požádal ho, ať mu dá nějaký čas, aby mohl králi sen vyložit.
17 Potom šel Daniel do svého domu a řekl to všechno svým přátelům Chananjášovi, Mišaelovi a Azarjášovi. 18 Poprosil je, ať se modlí k nebeskému Bohu, aby k nim byl milosrdný a odhalil to tajemství, a aby tak Daniel a jeho přátelé nebyli usmrceni spolu s ostatními babylonskými moudrými muži.
19 V noci pak bylo Danielovi to tajemství zjeveno ve vidění.+ Daniel proto chválil nebeského Boha. 20 Řekl:
23 Tobě, Bože mých praotců, vzdávám díky a chválu,
protože jsi mi dal moudrost a moc.
A teď jsi mi dal poznat, o co jsme tě žádali,
dal jsi nám poznat, co zneklidňuje krále.“+
24 Pak šel Daniel za Arjokem, kterého král pověřil, aby usmrtil babylonské moudré muže,+ a řekl mu: „Nezabíjej babylonské moudré muže. Uveď mě ke králi a já mu sdělím výklad toho snu.“
25 Arjok rychle uvedl Daniela ke králi a řekl mu: „Našel jsem muže z judských vyhnanců,+ který dokáže králi sen vyložit.“ 26 Král řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšacar:+ „Opravdu mi dokážeš říct, jaký se mi zdál sen a jaký je jeho výklad?“+ 27 Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na které se král ptá, mu není schopen odhalit žádný moudrý muž, zaklínač, kněz zabývající se magií ani astrolog.+ 28 V nebesích ale existuje Bůh, který zjevuje tajemství,+ a ten dal králi Nebukadnecarovi na vědomí, co se stane na konci dnů. Toto je tvůj sen a toto je vidění, které jsi měl na svém lůžku:
29 Když jsi byl na lůžku, králi, přišlo ti na mysl, co se bude dít v budoucnosti, a ten, kdo zjevuje tajemství, ti dal vědět, co se stane. 30 Pokud jde o mě, toto tajemství mi nebylo zjeveno proto, že bych měl víc moudrosti než kdokoli jiný, ale proto, aby ses, králi, dozvěděl ten výklad a abys poznal myšlenky svého srdce.+
31 Ty, králi, jsi viděl velikou sochu. Byla obrovská a mimořádně se leskla, stála před tebou a vypadala děsivě. 32 Hlava té sochy byla z ryzího zlata,+ hruď a paže ze stříbra,+ břicho a stehna z mědi,+ 33 holeně ze železa+ a chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny.*+ 34 Díval ses dál a viděl jsi, že byl vysekán kámen, ne lidskýma rukama, a udeřil sochu do chodidel ze železa a hlíny a rozdrtil je.+ 35 Tehdy byly železo, hlína, měď, stříbro i zlato všechny najednou rozdrceny a byly jako plevy v létě na mlatu, které odnesl vítr, takže po nich nezbyla ani stopa. Ale z kamene, který udeřil do sochy, se stala velká hora a naplnila celou zemi.
36 To byl ten sen a teď řekneme králi jeho výklad. 37 Ty, králi – králi králů, kterému dal nebeský Bůh království,+ moc, sílu a slávu 38 a kterému dal do rukou lidi, ať bydlí kdekoli, a také divoká zvířata a nebeské ptáky a kterého udělal vládcem nad tím vším+ – ty jsi ta zlatá hlava.+
39 Ale po tobě povstane jiné království,+ podřadnější než ty, a potom další království, třetí, měděné, které bude vládnout nad celou zemí.+
40 A čtvrté království bude silné jako železo.+ Jako totiž železo rozbíjí a drtí všechno ostatní, jako železo, které tříští, tak i toto království rozdrtí a roztříští všechna ta předchozí.+
41 A protože chodidla a prsty, které jsi viděl, byly zčásti z hrnčířské hlíny a zčásti ze železa, to království bude rozdělené. Ale bude v něm něco z tvrdosti železa, protože jsi viděl železo smíšené s měkkou hlínou. 42 A protože prsty na nohou byly zčásti ze železa a zčásti z hlíny, to království bude zčásti silné a zčásti křehké. 43 Protože jsi viděl železo smíšené s měkkou hlínou, smíchají se s lidem.* Ale nebudou držet pohromadě, tak jako železo nedrží pohromadě s hlínou.
44 Za dnů těch králů zřídí nebeský Bůh království,+ které nebude nikdy zničeno.+ A toto království nebude předáno žádnému jinému lidu.+ Rozdrtí a ukončí všechna tato království+ a samo bude trvat* navždy.+ 45 Viděl jsi totiž, že z hory byl vysekán kámen, ne lidskýma rukama, a že rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato.+ Vznešený Bůh dal králi na vědomí, co se stane v budoucnosti.+ Ten sen je pravdivý a jeho výklad je spolehlivý.“
46 Nato král Nebukadnecar padl před Danielem tváří k zemi a vzdal mu poctu. A přikázal, aby mu obětovali dar a pálili pro něj kadidlo. 47 Král Danielovi řekl: „Váš Bůh je opravdu Bůh bohů a Pán králů a ten, kdo zjevuje tajemství, protože jsi byl schopen zjevit toto tajemství.“+ 48 Král potom Daniela povýšil a dal mu mnoho vzácných darů a udělal ho vládcem nad celou babylonskou provincií*+ a vrchním prefektem nad všemi babylonskými moudrými muži. 49 Na Danielovu žádost pověřil král správou babylonské provincie Šadraka, Mešaka a Abednega.+ Daniel ale sloužil na králově dvoře.