Slib je splněn těm, kteří konají Boží vůli
1, 2. a) K čemu jsou rozhodnuti ti, kteří činí Boží vůli, i když jim to svět ztěžuje? b) Kde najdeme slovo Boha o tom, že nám poskytne potřebnou sílu k vytrvalosti?
SVĚT se snaží ztěžovat člověku konání Boží vůle. Přesto, ať trvá tento svět jakkoli dlouho — a nebude již dlouho existovat —, jsme rozhodnuti setrvat v konání Boží vůle. Takové jednání bude vyžadovat vytrvalost v dalším odporu a pronásledování světa. Ale Bůh nám dává své nádherné zaslíbení, aby nás posílil ve vytrvalosti, dokud nebude splněn jeho slib. Nám tedy jen zbývá mít víru v jeho zaslíbení, jako ji měl v tehdejší době Abrahám. Všemohoucí Bůh nám může poskytnout potřebnou víru a sílu k vytrvalosti. K tomu nám říká jeho slovo v Římanům 15:4, 5:
2 „Všechno, co bylo předem napsáno, bylo napsáno pro naše poučení, abychom svou vytrvalostí a útěchou z Písem měli naději. Ať dá Bůh, který poskytuje vytrvalost a útěchu, abyste mezi sebou měli stejný myšlenkový postoj, jako měl Ježíš Kristus [který se nelíbil sám sobě, ale líbil se Bohu].“
3. a) Jak působil Kristův myšlenkový postoj a k jaké vedl odměně? b) Za jakého předpokladu budeme odměněni při naplnění Božího slibu?
3 Svým myšlenkovým postojem byl Kristus Ježíš vždy nakloněn ke konání vůle Boha, svého nebeského Otce. Jeho myšlenkový postoj ho vedl k vytrvalosti, ať se mu při konání Boží vůle přihodilo cokoli. Proto nikdy nezakolísal. Nikdy neustoupil. Vyhlídka, že vytrpí obětní smrt, jak mu byla předpověděna v Písmu ‚předem napsaném‘, jej neodvrátila od konání Otcovy vůle. Protože vytrpěl mučednickou smrt, byl odměněn vzkříšením k nebeskému životu. Vytrval tedy až do naplnění slibu, který mu dal Bůh, i když věděl, že to vyžadovalo, aby Bůh v jeho prospěch vykonal svůj nejmocnější skutek. (Ef. 1:19–21) Apoštol Pavel se modlil k všemohoucímu Bohu, aby v souladu s Kristovým vlastním případem nám poskytl vytrvalost. (Řím. 15:5) Tato modlitba nikdy neselže, pokud vytrváme v konání Boží vůle. Jako odměnu za svou vytrvalost až do konce přijmeme radostné naplnění Božího slibu.
4. Co je nyní vyžadováno od těch, kteří činí Boží vůli a mají Kristův myšlenkový postoj, a ještě po jakou dobu?
4 Kéž nás podporuje Kristův myšlenkový postoj, když odoláváme tomu, co na nás z Božího připuštění přichází ze strany nepřátelského světa, v němž jsme „cizinci a dočasnými usedlíky“. Ať stále pamatujeme na to, co je vyžadováno od těch, kteří činí Boží vůli v době, která ještě zbývá z „času konce“. (Dan. 12:4) „Potřebujete vytrvalost, abyste, až vykonáte Boží vůli, přijali splnění toho zaslíbení. Neboť ještě ‚maličkou chvíli‘ a ‚ten, který přichází, přijde a nebude meškat‘.“ (Žid. 10:36, 37) Jsme schopni vytrvat „ještě ‚maličkou chvíli‘ “? Jestliže ano, pak Bůh, „ten, který přichází“, přijde včas a splní nám svůj slib.
„TEN, KTERÝ PŘICHÁZÍ, PŘIJDE“
5. Co měl podle hebrejské verze Abakuka 2:2, 3 očekávat pozorovatel vidění?
5 V Židům 10:37 apoštol Pavel cituje z inspirovaných předkřesťanských Písem. Nečiní to však z původní hebrejské verze, ale z řeckého překladu, známého jako Septuaginta (LXX), vytvořeného během tří století těsně před naším letopočtem. Podle hebrejštiny Abakuk 2:2, 3 zní: „A Jehova mi odpověděl a řekl: ‚Napiš to vidění a jasně je vyznač na tabulky, aby ten, kdo by z něho nahlas četl, mohl tak činit plynule. Neboť to vidění je ještě na určitý čas a s těžkým oddechováním spěje ke konci a nebude mluvit lež. I kdyby se snad zdrželo, stále na ně čekej, protože se zcela jistě splní. Neopozdí se.‘ “
6. Co se má očekávat podle Pavlovy citace z řecké Septuaginty — nějaká věc, nebo osoba?
6 Avšak podle The Septuagint Bible od Charlese Thomsona a podle verze Septuaginty vydané S. Bagsterem a syny, Abakuk 2:2, 3 zní: „A Pán [mi] odpověděl a řekl: Napiš vidění, napiš je zřetelně do knihy, aby čtenář mohl tyto věci sledovat [přeběhnout], neboť vidění je pro dobu, která ještě přijde. Ale nakonec se náhle objeví a nebude marné. I kdyby snad otálel, čekej na něj, neboť určitě přijde a neselže [a nebude otálet].“
7. Jak mohl být Pavel ovlivněn řeckou Septuagintou, že mluví o „vytrvalosti“ nutné k tomu, aby bylo možné dočkat se splnění slibu?
7 Septuaginta tedy obrací naši pozornost z vidění na přicházející osobu. Také když řecký text říká „čekej na něj“, používá slovesa, které znamená „vytrvat“. Mohli bychom si tedy představovat někoho, kdo vytrvale čeká, dokud přicházející nepřijde. Takové použití řeckého slovesa, které znamená „vytrvat“, pravděpodobně ovlivnilo apoštola Pavla, aby v předcházejícím verši (Židům 10:36) použil příbuzného řeckého podstatného jména a řekl: „Neboť potřebujete vytrvalost, abyste, až vykonáte Boží vůli, přijali splnění toho zaslíbení.“
„MALIČKÁ CHVÍLE“
8. Kdy nebo jak brzy podle Pavlovy citace z Aggea 2:6 (2:7, KB) přijde k naší úlevě onen přicházející jako vykonavatel rozsudku?
8 Onen přicházející, který má přijít včas, je Jehova Bůh, rozhodnutý vykonat rozsudek a pomstu nad utiskovateli svého lidu. Jeho příchod bude také splněním zaznamenaného „vidění“. Kdy, či jak brzy má jako vykonavatel rozsudku přijít? Apoštol Pavel píše: „Ještě ‚maličkou chvíli.‘ “ Zde cituje z Aggea 2:6 (2:7, KB), kde čteme: „Tak řekl Jehova vojsk: ‚Ještě jednou — je to malá chvíle — a já zatřesu nebesy a zemí a mořem a suchou zemskou půdou.‘ “ Tak Jehova sám na sebe vztahuje časovou hranici, „malou chvíli“. A jelikož apoštol Pavel pod inspirací spojuje totéž časové období s Jehovovým příchodem bez jakéhokoli odkladu, můžeme si být jisti, že k Jehovově příchodu, aby vykonal rozsudek nad odpůrci a pronásledovateli, dojde zanedlouho.
9, 10. a) Proč můžeme být jisti, že to, co Bůh výslovně uvádí jako „maličkou chvíli“, nebude nyní pro nás dlouhým obdobím? b) Co ví satan a jeho démonské vojsko o svém čase ke svobodnému jednání zde na zemi?
9 Co je „maličkou chvíli“ pro věčného Boha, mohlo by být velmi dlouhým obdobím pro nás. Nicméně vždy pamatujme na to, kde stojíme v proudu „času konce“. (Žalm 90:4; 2. Petra 3:8; Dan. 12:4) Náš největší protivník, satan ďábel, si uvědomuje, že jsme blízko konce světa, který je již tak dlouho pod jeho kontrolou, protože on je „vládcem tohoto světa“. (Jan 12:31) Ví, že je to nyní prakticky šest tisíc let od doby, kdy se vydal na svou odbojnou dráhu a přiměl naše první lidské rodiče, aby se přidali k jeho vzpouře proti univerzální svrchovanosti nejvyššího Boha. Velmi se přibližuje konec období, ve kterém satan svobodně jednal a sváděl celou obydlenou zemi. Satan ďábel a vojsko jeho démonských andělů bylo poraženo a svrženo do blízkosti země, když se na konci časů pohanů v roce 1914 zrodilo v nebesích Boží mesiášské království. Pak uslyšeli zaznít vítězné zvolání:
10 „Nyní přišla záchrana a moc a království našeho Boha a oprávnění jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před naším Bohem! A zvítězili nad ním pro Beránkovu krev a pro slovo svého svědectví a nemilovali své duše ani tváří v tvář smrti. Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velkým hněvem, protože ví, že má krátké časové období.“ — Zjev. 12:10–12.
11. Na koho a jak se vztahuje „běda“, o které je zmínka ve Zjevení 12:12?
11 Ďábel a jeho démonské vojsko tedy vědí, že od svého vypuzení ze svatých nebes mají krátké časové období. Během tohoto krátkého časového období jsou schopni nadělat na zemi spoustu škody. „Běda zemi a moři“ se nevztahuje na křesťanské bratry, na které ďábel a jeho démoni žalovali před naším Bohem. Tato „běda“ se týká světských lidí na zemi a na moři. Ti leží v moci toho zlého. (1. Jana 5:19) „Běda“ zahrnuje všechny politické, sociální, hospodářské a náboženské těžkosti a strasti, které satan a jeho démoni způsobují ve svém „velkém hněvu“. Oklamaní lidé jsou tak ohroženi úplným zničením z rukou přicházejícího vykonavatele rozsudku ve „velkém soužení“, které je pro celý svět tak blízko. (Zjev. 7:14) Satan a jeho démoni jsou rozhodnuti působit co největší možnou škodu v „krátkém časovém období“, které jim ještě zbývá. — Zjev. 12:12.
BOJ S OSTATKEM SEMENE ŽENY
12. Jak jedná satan jako drak vzhledem k celému lidstvu a co se snaží udělat s kazateli království?
12 Satan ďábel polyká jako drak v podstatě celé lidstvo, aby je učinil částí své viditelné pozemské organizace tím, že přivádí „bědu“ na světské lidi, kteří jdou sobecky za svými záležitostmi na zemi i na moři. V důsledku této „bědy“ je udržuje tak zaujaté jejich sobeckými a hmotařskými zájmy, že vůbec nevěnují čas, pozornost či nadšení nově zrozenému mesiášskému Božímu království. Velmi málo z nich bere vážně nebo jedná podle „dobrého poselství o království“, které je kázáno po celém světě Jehovovými křesťanskými svědky. Satan ďábel však s tím není spokojen. Ve své zlomyslné žádosti zmařit záměr Jehovy Boha se zoufale pokouší vehnat kazatele království do svého tábora. Jak „drak“ postupuje, aby to dokázal během „krátkého časového období“, které je mu vyměřeno?
13. Jak satan postupuje a jak to souhlasí s tím, co Bůh řekl v 1. Mojžíšově 3:15?
13 Dělá to tak, že bojuje proti Kristovým učedníkům, kteří mají být s Kristem v jeho tisíciletém nebeském království. Tento boj není pomyslný, ale tak skutečný, jako to, co Jehova řekl symbolickému hadu v zahradě Eden po vzpouře Adama a Evy. Tam Jehova prohlásil: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. Ono ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“ (1. Mojž. 3:14, 15) Toto „nepřátelství“ trvá dodnes. „Prahad“, symbolický „drak“, satan ďábel, ví, že se Boží mesiášské království zrodilo v nebesích v roce 1914 navzdory jeho úsilí tomu zabránit. (Zjev. 12:1–5, 9) Zrození království je daná skutečnost, kterou nemůže změnit.
14. Kdo je nyní terčem satanova útoku?
14 Po celých uplynulých devatenáct století však satan věděl, že Jehova povolával a vybíral spoludědice Ježíše Krista, aby s ním v miléniu vládli. Nyní je na zemi ponechán jen malý ostatek budoucích spoludědiců Ježíše Krista. Ti jsou terčem satanova útoku.
15. a) Jak Bůh kvůli ostatku působí proti oné „bědě“, která sužuje lidstvo? b) O co se satan ještě pokouší, aby zmařil Boží předsevzetí s královstvím?
15 Ostatek se „raduje“ s Boží „ženou“, Jehovovou nebeskou organizací, nad zrozením jejího královského „semene“. Ostatek Kristových budoucích spoludědiců jsou zbývající ze „semene“ Boží nebeské „ženy“. (Zjev. 12:12, 17) Jehova nedal svrhnout „draka“ a jeho démonské anděly z nebe na zemi proto, aby přivodil strasti královskému ostatku, který je ještě na zemi. Spíše způsobil, aby tento „čas konce“ byl obdobím rostoucího požehnání pro královský ostatek. Tato duchovní požehnání působí proti oné „bědě“, jež ovlivňuje ty, kteří jsou pod ďáblovým panstvím. Ale satan ďábel se pokouší rozrušit požehnanou spokojenost ostatku královského „semene“. Je stále rozhodnut pokusit se zmařit Boží předsevzetí shromáždit 144 000 Kristových spoludědiců. Zoufale se snaží zabránit tomu, aby se ostatek prokázal hodný v podílu království. Jak?
16. Jak se podle Zjevení 12:17 satan pokouší zdržet ostatek, aby se neprokázal hodný království, a odkdy?
16 Zjevení 12:17 na to odpovídá. Popisuje totiž, co udělá „drak“, satan ďábel, a jeho démonští andělé, až budou vyhnáni z nebes: „A drak se rozhněval na ženu a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a konají dílo vydávání svědectví pro Ježíše.“ Symbolický „drak“ a jeho démonští andělé bojovali neúspěšně, aby uhájili své postavení ve svatých nebesích po zrození Božího mesiášského království v roce 1914 n. l. Nyní, během svého uvěznění v blízkosti země, bojují zlomyslně přímo proti těm na zemi, kteří jsou povoláni do mesiášského království, proti němuž „drak“ a jeho andělé bojovali už v nebi. — Zjev. 12:7–13.
17. Proč je tato „válka“ proti těm, kteří činí Boží vůli, skutečně „horká“ a jak ji Ježíš ukončí?
17 Je to opravdu „horká válka“. Stála již životy mnoha set Jehovových křesťanských svědků. Násilnou smrtí zemřeli svědkové jak ze „zbývajících“ budoucích Kristových spoludědiců, tak z „velkého zástupu“ těch, kteří se nyní připravují, aby se stali pozemskými poddanými Kristova tisíciletého království. (Zjev. 7:9–17; 20:4–6) Královský ostatek a „velký zástup“ jsou společně zaměstnáni konáním „Boží vůle“. Zachovávají Boží přikázání a vykonávají dílo „vydávání svědectví pro Ježíše“. Vydávají svědectví pro Ježíše, který je nyní dosazen jako král v nebi a je připraven ukončit „drakovo“ bojování proti Ježíšovým věrným učedníkům tím, že zničí všechny drakovy pozemské nástroje, a pak sváže a uvězní draka a jeho démonské anděly na tisíc let svého království, které přinese mír.
18. Jak se splní Boží zaslíbení věrnému ostatku a s jakým účinkem na členství v království?
18 Boží slib bude splněn těm, kteří vykonávají Boží vůli na zemi až do konce. Celé „drakovo“ úsilí zadržet ostatek, aby nezískal přístup do nebeského království, je odsouzeno k nezdaru. Zjevení 20:4–6 nás ujišťuje, že ti, kteří činí Boží vůli a mají ještě doplnit počet 144 000 spoludědiců království, vytrvají ve věrnosti do smrti, aby poznali štěstí, jež přináší účast na „prvním vzkříšení“. Boží mesiášské království nebude postrádat ani jednoho z předurčeného počtu Kristových spoludědiců.
19. Jak se splní Boží zaslíbení „velkému zástupu“ a díky čemu?
19 Pokud jde o „velký zástup“ budoucích pozemských poddaných Kristova království, ten věrně spolupracuje s královským ostatkem a podporuje ho v jeho snaze konat „Boží vůli“ až do konce. Odvážně se s ostatkem zúčastňuje konání božské vůle, dokud nebude ospravedlněna univerzální svrchovanost Jehovy Boha. Bůh zcela určitě splní věrnému a poslušnému „velkému zástupu“ své zaslíbení pozemského rajského domova. Budou se nevýslovně radovat, až uslyší kralujícího Božího Syna, jak jim předkládá své milující pozvání: „Pojďte vy, kteří máte požehnání mého Otce, dědičně se ujměte [pozemské oblasti] království, připraveného pro vás od založení světa.“ — Mat. 25:34.