‚Jednota ducha‘ v rychle rostoucím stádu

1. a) Jakou vhodnou radu ohledně jednoty napsal Pavel v Efezanům 4:1–6? b) Proč je tato rada vhodná i v naší době?

KDYŽ psal apoštol Pavel křesťanům v efezském sboru, zdůrazňoval jednotu a nabádal je, aby byli pokorní, aby se navzájem snášeli v lásce a aby vážně usilovali o „zachování jednoty ducha ve sjednocujícím svazku pokoje“. (Ef. 4:1–6) Pavel předtím strávil v Efezu přes dva roky a znal rozmanité životní okolnosti tamějších bratrů. Věděl také, že sjednocující vlivy, které Jehova uvedl v činnost uprostřed svého lidu, mohou tyto rozdíly překonat. Pavel je nabádal, aby oceňovali tato opatření a aby jednali v souladu s nimi. Neméně důležité je to v dnešní době. Proč? Protože se do Jehovovy organizace shromažďují ve velkém počtu jednotliví lidé „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. — Zjev. 7:9, 10.

2. Jak chrání Jehova jednotu své viditelné organizace?

² Jehova v souladu se svým předsevzetím sjednotil své služebníky „jako stádo v ohradě“. (Mich. 2:12) Poskytuje jim potřebné vedení, aby chránil tuto jednotu. Jak? Osobně jmenoval svého Syna, Ježíše Krista, jako hlavu křesťanského sboru. V Bibli dal Jehova zaznamenat podrobnosti o svém předsevzetí a prostřednictvím své viditelné organizace vede úsilí svých služebníků cestami, jež tomuto předsevzetí odpovídají. Uvažujeme-li o důkazech tohoto novodobého božského řízení od roku 1919, posiluje se tím naše víra.

PŘIPRAVENI K CELOSVĚTOVÉMU SVĚDECTVÍ

3. Jaká činnost ve prospěch dědiců království měla podle biblické předpovědi probíhat v závěru systému věcí?

³ Biblické texty, jež mluví o závěru systému věcí, předpovídají, že ‚vyvolení‘, kteří jsou rozptýleni, budou opět shromážděni do organizační jednoty a že budou také sklizeni poslední členové královské třídy. (Mat. 24:31; 13:37–43, 47–50) Jak k tomu došlo?

4. a) Jakých viditelných prostředků používal Kristus i jeho andělé, aby byl opět shromážděn ostatek? b) Kterých dvou prosředků zde tedy Jehova užívá ke sjednocení svých služebníků?

⁴ Biblické texty říkají, že Kristus pošle své anděly, aby to vykonali. Nikdo na zemi nemůže vidět tyto duchovní tvory, ale v Jehovově viditelné organizaci jsou jasně patrné účinky jejich činnosti. Po prudkém pronásledování během první světové války dostali Jehovovi služebníci novou sílu prostřednictvím článků ve „Strážné věži“ nazvaných „Požehnaní jsou nebojácní“, jež vyšly v roce 1919. Jehova si přál, aby vykonali ještě další práci. Na jejich sjezdu v Cedar Point, v Ohio, toho roku byla v přednášce „Oznamovat království“ zmínka o nové publikaci, „Zlatém věku“ (nyní známém jako „Probuďte se!“), jež má být veřejně rozšiřována ve velkém rozsahu, aby upozorňovala lidi na „zlatý věk slavného panství Mesiášova“. Všichni „vyvolení“ byli povzbuzeni, aby se účastnili této činnosti. Při dalším sjezdu v Cedar Point v roce 1922 byla vydána působivá výzva: „Zvěstujte, zvěstujte, zvěstujte krále a jeho království“. V roce 1925 došlo k dalšímu silnému podnětu k práci, když byl pochopen význam poválečné činnosti Jehovových služebníků ve světle 12. kapitoly Zjevení. Potom v roce 1931 bylo přijato jméno svědkové Jehovovi, a to rezolucí schválenou na sjezdu v Columbus, Ohio, a potom na padesáti připojených sjezdech po celém světě. Tak se tito křesťané oddělili od všech sekt křesťanstva a byla tím zdůrazněna práce, již dostali od Boha. (Iz. 43:10–12) Jehova tedy sjednocoval své služebníky: 1. postupným poznáním Písma a 2. tím, že je podnítil k horlivé činnosti, kterou měli vykonávat jako jeho svědkové.

5. Co bylo pod Jehovovým vedením dokončeno společnou činností do roku 1935?

⁵ Ačkoli jich bylo početně málo, způsobila jejich sjednocená činnost pod Jehovovým vedením, že poselství o království dosáhlo až do nejvzdálenějších částí země. Od roku 1921 do roku 1935 rozšířili 205 217 917 vázaných knih a brožur v desítkách jazyků. Byly také rozšířeny stamilióny traktátů a intenzívně se využíval rozhlas. V důsledku toho se oddaly Jehovovi další tisíce lidí, dali se pokřtít a byli pomazáni svatým duchem. Shromažďování třídy království se blížilo k závěru. Jejich veřejná kazatelská služba však nekončila. Jehova je připravoval na další události.

POSILNĚNI, ABY ČELILI ODPORU

6. K čemu dalšímu tehdy připravoval Jehova své pomazané služebníky?

⁶ Během první světové války byli pomazaní rozptýleni. Měl ještě přijít útok proti jejich dílu. Ale Jehova je posílil, aby se již nikdy nestali rozptýleným stádem. Jak se to stalo?

7. Jak umožnil Jehova svému lidu v době obnovení chrámu, aby jednotně postupovali kupředu tváří v tvář odporu?

⁷ Když odpor znesnadňoval obnovu chrámu po návratu vyhnanců z Babylóna, posiloval Jehova svůj lid tak, že vzbuzoval proroky, své viditelné mluvčí, a vedl je, aby oznamovali jeho aktuální poselství. Dále Jehovův vlastní duch překonával překážky podobné horám a umožňoval jeho služebníkům, aby působili jako jednotná organizace. — Ag. 1:1–8; Zach. 4:1–14.

8. Jak posiloval Jehova bratry v prvním století?

⁸ Když byli praví ctitelé terčem nepřátelských útoků v prvním století, vedl Jehova apoštoly, aby psali dopisy, jež poskytovaly vedení a povzbuzení. Bylo v nich jasně ukázáno, že hlavním podněcovatelem odporu je satan ďábel, jehož cílem je umlčet kázání dobrého poselství. Činil to pronásledováním nebo tím, že rozrušoval jednotu sborů vlivem falešných bratrů. Tak dostali všichni pomoc, aby jasně viděli, o jaké sporné otázky jde. (Ef. 6:10–13; 2. Kor. 11:12 až 15; 1. Petra 5:5–8) Byli s láskou povzbuzováni, aby ‚stáli pevně v jednom duchu a jako jedna duše zápasili bok po boku za víru v dobré poselství‘ a aby se ‚v žádném ohledu nelekali svých protivníků‘. — Fil. 1:27, 28.

9. a) Jak poskytl Jehova pomoc v dnešní době? b) Ukaž to na příkladech.

⁹ V dnešní době Jehova stále poskytuje svým služebníkům potřebnou pomoc, a činí to prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“, dnešního ostatku na zemi, jehož ustanovenou hlavou je Ježíš. Tato pomoc přichází přesně v pravý čas. (Mat. 24:45–47) Tak v roce 1925 pomohla třída „otroka“ prostřednictvím „Strážné věže“ svým čtenářům pochopit, že Boží království je v nebesích v činnosti již od roku 1914 a že ve skutečnosti existují jen dvě organizace — Jehovova a satanova. V roce 1929 byla silně zdůrazňována povinnost křesťanů, aby vždy poslouchali Boží zákon jako nadřazený zákonu lidskému. Postupně probíhaly organizační změny, až došlo v roce 1938 k tomu, že se jmenování všech dozorců ve sborech provádělo teokraticky, a ne sborovou volbou. To všechno sjednotilo a posílilo Jehovovy služebníky, a jak se ukázalo, v pravý čas.

10. a) Jak se ukázalo, že je tato pomoc velice časová? b) Jakou další pomoc poskytl Jehova, když vzrůstalo pronásledování?

¹⁰ Ve třicátých letech a v průběhu druhé světové války byli svědkové Jehovovi v mnoha zemích krutě pronásledováni. Tisíce jich byly souzeny. V desítkách zemí bylo jejich dílo vládou zakázáno. Mnozí byli celá léta drženi v totalitních koncentračních táborech. Když se toto pronásledování začalo pozvedat, posiloval Jehova dále své služebníky. Ve studiích „Strážné věže“ v roce 1931 se pojednávalo o tom, jak Židé za dnů královny Ester nejen bojovali o svůj život, ale podnikli také ofenzívu proti svým nepřátelům. Bylo uvažováno, jakou obdobu má tento příběh v duchovním bojování dnes. Články na téma „Těžká zkouška“ v roce 1934 poukázaly na tři Hebrejce v ohnivé peci. Vedly svědky Jehovovy k rozhodnutí, že zůstanou pevní s plnou důvěrou v Jehovu. (Dan. 3:17, 18, 28) Jehova si přál, aby ještě bylo vykonáno velké dílo, a satanský odpor nesměl toto dílo zmařit.

SHROMAŽĎOVÁNÍ „VELKÉHO ZÁSTUPU“, KTERÝ MÁ PŘEŽÍT

11. a) Proč připravoval Jehova své služebníky na ještě intenzivnější kazatelskou práci? b) Ukaž některé kroky, jimiž postupoval tento božsky řízený přípravný program.

¹¹ Když bylo shromažďování „malého stáda“ dědiců království téměř u konce, obrátil Jehova pozornost k dílu ještě většímu, k výchově „velkého zástupu“, který může přežít „velké soužení“ a žít na zemi v obnoveném ráji. V roce 1918 přednesl prezident Společnosti Strážná věž v Los Angeles v Kalifornii proslov na námět, který měly opakovat později stovky dalších řečníků. Měl titul „Svět skončil, milióny dnes žijících nikdy nezemřou“. Pak v roce 1923 poukázala „Strážná věž“ na to, že „jiné ovce“ u Jana 10:16 jsou totožné s „ovcemi“ z Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech a že právě začínají být shromažďovány. V roce 1931 se ukázalo, že byly předstíněny u Ezechiela 9:1–11 těmi, kteří dostávají na čelo znamení pro přežití. V roce 1932 bylo zjeveno, že tutéž třídu předstínil Jonadab, který poznal, jak je důležité prokazovat Jehovovi výlučnou oddanost. K vyvrcholení tohoto přípravného programu pod božským vedením došlo v roce 1935, kdy bylo na sjezdu ve Washingtonu, D. C. ukázáno, že „velký zástup“ ze Zjevení 7:9–17 je rovněž totožný s touto pozemskou třídou. Stovky přítomných projevily, že patří do této skupiny. Nyní pod vedením Jehovova ducha rychle postupovalo shromažďování této skupiny.

12. a) Proč nedošlo k nejednotě, když byli shromažďováni lidé s pozemskou nadějí do společenství s těmi, kteří mají naději nebeskou? b) K čemu až dodnes vedlo s Jehovovým požehnáním jejich jednotné úsilí?

¹² Vedlo snad toto shromažďování pozemské třídy s těmi, kteří mají nebeskou naději, k nějaké nejednotě v organizaci? Rozhodně ne. Podle Ježíšovy předpovědi se stali „jedním stádem“ a on byl jejich „jeden pastýř“. (Jan 10:16) Uvědomují si, že oba druhy jejich naděje jsou důkazem Jehovovy nezasloužené laskavosti, že všichni mají přednost a odpovědnost být svědky pro Jehovovo jméno a království a že pro ně všechny platí stejné křesťanské měřítko věrnosti. Jsou opravdu jednotným lidem. Společně se věnují vydávání svědectví o království po celé obydlené zemi a připojují se k nim další lidé. Po první světové válce se na veřejném oznamování Jehovova království podílelo jen několik tisíc osob. V roce 1941 se již tohoto díla účastnilo po celém světě přes 100 000 lidí. Dnes je těch, kteří jednotně oznamují poselství o království, celkem 2 652 323. Ukázalo se, že je tomu tak, jak předpověděl Jehova prostřednictvím proroka Izaiáše: „Z maličkého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám, Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ — Iz. 60:22.

SPOJENÉ ÚSILÍ K OPATŘENÍ POTŘEBNÝCH ZAŘÍZENÍ

13. Jak zapůsobil tento růst na vydavatelskou činnost Společnosti Strážná věž? Jak bylo učiněno vše, co bylo nutné?

¹³ Tento ohromný růst počtu svědků Jehovových vyžaduje, aby se rozšířilo potřebné zařízení. Ve dvacátých letech se většina biblické literatury, kterou svědkové používají, tiskla v Brooklynu v New Yorku. Dnes se tiskne ještě asi ve 30 jiných zemích. Potřebné fondy pocházejí z dobrovolných příspěvků. Je-li v nějaké zemi nedostatek, je poskytnuta štědrá pomoc z jiných zemí. — Srovnej 2. Korinťanům 8:14.

14. Jak jsou od roku 1935 opatřovány potřebné nové sály království?

¹⁴ V témže roce, kdy se správně pochopilo, že „velký zástup“ je pozemská třída, dal J. F. Rutherford, tehdejší prezident Společnosti Strážná věž, shromaždišti svědků Jehovových na Havaji jméno Sál království. Od té doby užívají tohoto jména svědkové Jehovovi pravidelně k označení sálů, v nichž se scházejí. Od roku 1940 až dodnes vzrostl počet sborů z 5 118 na více než 46 000. Aby bylo vyhověno požadavkům celosvětového růstu, byly vybudovány tisíce nových sálů království i větších sjezdových sálů. K tomu bylo třeba spojeného úsilí jak při financování tak i při samotné stavební činnosti. Jehovův jednotný lid poskytl podporu z celého srdce.

15. Proč je důležité, abychom měli přiměřená zařízení, kde se můžeme scházet?

¹⁵ Dnes je počet lidí, kteří přicházejí do sálů království svědků Jehovových, větší než kdy dříve, a stále roste. Vítáme všechny, kteří si opravdu přejí být poučováni o Jehovových cestách, aby mohli chodit po jeho stezkách. (Iz. 2:2, 3; Žid. 10:23–25) Také si chceme být jisti, že existují přiměřená zařízení, aby bylo možno pečovat o ty, kteří projevují ocenění pro toto Jehovovo opatření. Jak to lze učinit?

16. a) Jestliže náš rostoucí sbor potřebuje nový sál království, jaký bychom měli mít všichni názor na práci a výlohy, jež jsou s tím spojeny, bez ohledu na to, zda budeme osobně nový sál používat? b) Jestliže je velký vzrůst v místech, kde jsou vysoké ceny za pozemkový majetek, jak by bylo možno opatřit sály království?

¹⁶ Ačkoli se scházíme v mnoha místních sborech, jsme jen „jedno stádo“, jediný jednotný lid. Zájem o rozšiřování čistého uctívání a láska k našim bratrům nás budou podněcovat, abychom pomáhali všemi způsoby, jak jen můžeme, bez ohledu na to, kde je nutná pomoc. Vzrostl počet sborů, jež užívají určitý sál království, natolik, že je nutno postavit nový? Jak by bylo krásné, kdyby ti, kteří dále užívají staršího zařízení, poskytli jakoukoli možnou pomoc, aby mohl být vybudován sál pro sbor, který potřebuje nové místo. Někdy se dali bratři sami k dispozici a pomáhají stavět další sály království, kdekoli je to třeba. Při pečlivém plánování a se společným úsilím bylo již vystavěno mnoho krásných nových sálů království za dva dny i za kratší dobu. Ale v některých zemích roste cena za pozemky v městských oblastech tak, že jednotlivé sbory již nemohou potřebná zařízení financovat. Co však nemůže dokázat jeden sbor, je možno dokázat společným úsilím. Jak budeme reagovat, když se dovíme o příležitostech pomoci?

17. Které biblické zásady souvisejí s naplněním této potřeby?

¹⁷ Když dostali Izraelité příležitost přispět ke stavbě Jehovova svatostánku, ochotné srdce je podnítilo k tomu, že poskytli víc, než bylo třeba. (2. Mojž. 35:5–9; 36:5–7) Velké příspěvky na podporu pravého uctívání nejsou tím jediným, co má hodnotu. Ježíš chválil štědrost vyjádřenou i velmi malým příspěvkem velice chudé vdovy. (Luk. 21:1–4) O opatřeních pro hmotnou pomoc Božím spoluslužebníkům napsal apoštol Pavel: „Jestliže je zde . . . nejdříve pohotovost, je zvláště přijatelná podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá . . . aby vyrovnáváním váš přebytek právě nyní uhradil jejich nedostatek, . . . Právě jak je napsáno: ‚Kdo měl mnoho, neměl příliš mnoho, a kdo měl málo, neměl příliš málo.‘ “ (2. Kor. 8:12–15) Tato zásada nás vede ke spolupráci v budování a zvětšování sálů království, kdekoli je to nutné, ať již v té oblasti žijeme, nebo ne.

18. a) Co vedlo k našemu „Prohlášení o jednotě“ na nedávných oblastních sjezdech? b) Jaký je význam prvního bodu v tomto „Prohlášení“? c) Druhého? d) Třetího? e) Jakou modlitbou je výstižně zakončeno toto prohlášení?

¹⁸ ‚Jednota ducha‘ je charakteristickým rysem Jehovovy organizace a my osobně máme přednost ji v životě projevovat. Při svých nedávných sjezdech po celém světě jsme o tom učinili časové prohlášení. Je reprodukováno na straně 29. Vybízíme tě, aby sis nyní toto prohlášení promyslel. Budeš tak mít příležitost znovu uvážit, jak je můžeš sám v budoucích dnech uplatňovat.

Jak odpovíš?

• Jak chrání Jehova jednotu svých služebníků?

• Jak řídil Jehova věci, aby bylo dokončeno shromažďování královské třídy?

• Jak byli svědkové Jehovovi posíleni, aby mohli čelit intenzivnímu pronásledování před druhou světovou válkou a během ní?

• Jak připravoval Bůh své svědky na shromažďování, jež začalo v roce 1935?

• Jak se můžeme podílet na zřizování naléhavě potřebných sálů království?

[Rámeček na straně 29]

PROHLÁŠENÍ O JEDNOTĚ

My, svědkové Jehovovi, shromáždění na našem oblastním sjezdu „Jednota království“, chceme vyjádřit své hluboké ocenění pro všechno, co pro nás Jehova učinil. Jsme opravdu vděční za oběť jeho milovaného Syna a za to, že si nás vybral jako lid pro své jméno.

Proto PROHLAŠUJEME, že jsme rozhodnuti: Za prvé, zachovávat nádhernou jednotu, do které nás Jehova shromáždil jako stádo do své ohrady, a že přitom bezpodmínečně důvěřujeme v jeho řízení a ve vedení jeho svatého ducha. Za druhé, že se chceme vždy znamenitě chovat mezi národy a přitom horlivě oznamovat naději na království všem, kteří chtějí naslouchat. A za třetí, že se chceme chránit, abychom nějak od Jehovovy věci neodbočili, bez ohledu na to, kdo by se nás snažil ovlivnit nesprávným způsobem.

A MODLÍME se, abychom byli dále hodní lásky, kterou nám Jehova projevil, abychom si vždy vážili výsady, kterou máme, když můžeme nést jeho jméno a oznamovat dobrou zprávu o jeho království pod Kristem.