Sjednocení ctitelé jediného pravého Boha

„Jehovo, . . . ty jsi Bůh, jen ty.“ — Žalm 86:9, 10.

1. a) Co uvedl Jehova v činnost, aby zavedl jednotné uctívání? b) Jaké výsledky brzo přinesla tato „správa“?

JEDNOTNÉ uctívání — jak to je přitažlivé! Ale většina lidstva to nikdy nezažila. Jednotné uctívání však není jen sen. Je to Boží předsevzetí. Před devatenácti stoletími uvedl Jehova v činnost „správu“, jejímž cílem byla jednota — jednota podobná stavu, který panuje v pevně spjaté domácnosti, v níž je láska. Jednota, kterou způsobila tato „správa“, vedla zakrátko k tomu, že se křesťanští Židé věnovali uctívání v milujícím společenství se Samaritány; pak byli do sboru přivítáni neobřezaní pohané. Ještě důležitější bylo, že všichni byli uvedeni do jednoty s Jehovou Bohem na základě své víry v hodnotu Ježíšovy oběti, jež přináší usmíření za hřích. Začali se těšit ze vztahu k němu, jaký mají synové k milujícímu Otci.

2. a) Co je „správa“ a kdy začala působit? b) Co je míněno shromažďováním ‚věcí v nebesích‘?

² Efezanům 1:9, 10 obrací pozornost na tuto „správu“ slovy: „Je to podle jeho zalíbení, které sám v sobě zamýšlel pro správu [neboli postup řízení věcí v domácnosti] na plné hranici ustanovených časů [od letnic roku 33 n. l. dále], totiž opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a [později] věci na zemi.“ „Věci v nebesích“ — jednotlivci, kteří měli být s Kristem v jeho nebeském království — byly nejprve shromažďovány ze Židů, pak ze Samaritánů a potom z pohanů.

3. Co bylo způsobeno shromažďováním „věcí na zemi“?

³ V naší době, zejména od roku 1935, vidíme shromažďování „věcí na zemi“, totiž lidí, kteří dostanou přednost žít na rajské zemi. Již milióny lidí kladně reagovaly na tuto druhou fázi Boží láskyplné „správy“. Přicházejí ze všech národů a ze všech jazykových skupin. Jednota, k níž dospívají, není jen shromáždění lidí, kteří se dále drží svých dřívějších názorů víry a svých zvyklostí. Naopak, podle předpovědi u Izaiáše 2:3 se učí Jehovovým cestám, aby uměli „kráčet po jeho stezkách“.

4. a) V jakém rozsahu bude dosaženo jednotného uctívání a jak to popisuje Bible? b) Z jakého vztahu k Jehovovi se budou těšit po závěrečné zkoušce dokonalí lidé?

⁴ To, co vidíme dnes, však není jednota v plném rozsahu, jíž bude dosaženo. Boží předsevzetí zaručuje, že celé inteligentní tvorstvo bude spojeno v pravém uctívání. Apoštolu Janovi byla ukázána nádherná skutečnost, jež zavládne na konci Kristova tisíciletého panství. Popisuje ji ve Zjevení 5:13 slovy: „A každého tvora, který je v nebi i na zemi a pod zemí a na moři, a všechno v nich, jsem slyšel říkat: ‚Tomu, který sedí na trůnu [to jest Jehovovi], a Beránkovi [Ježíši Kristu] buď požehnání a čest a sláva a moc po celou věčnost.‘ “ Jan zde viděl, jak jsou všichni pod Ježíšem Kristem sjednoceni v uctívání Jehovy. Potom, až pomine závěrečná zkouška a budou zničeni všichni, kteří se v té době dopustí vzpoury, přijme Jehova skrze Krista láskyplně za své syny všechny lidi, kteří dosáhli dokonalosti a prokázali věrnou oddanost. Stanou se částí Boží sjednocené univerzální rodiny a Jehova bude pro všechny její členy navždy jediným Bohem, univerzálním svrchovaným panovníkem a milujícím Otcem. Jaká je to povzbuzující vyhlídka! Toužíš opravdově po tom, abys patřil k této šťastné rodině ctitelů? — Řím. 8:20, 21.

„TY JSI BŮH, JEN TY“

5, 6. Co napsal David v 86. žalmu o Tom, který je předmětem našeho uctívání?

⁵ Zkoumání 86. žalmu nám pomůže rozeznat, co máme dělat, abychom se mohli podílet na tomto požehnání. David, pisatel tohoto inspirovaného žalmu, byl již znám svou oddaností, pokud jde o čisté uctívání. Uvědomoval si však, že musí osobně dále činit duchovní pokroky. A to je patrné ze slov, jež napsal.

⁶ Ve verších 8–10 zaměřuje pozornost na Toho, jehož uctíval. Řekl: „Mezi bohy není nikdo jako ty, Jehovo, ani žádná díla nejsou jako tvá. Všechny národy, které jsi udělal, samy přijdou a budou se před tebou klanět, Jehovo, a vzdají slávu tvému jménu. Vždyť ty jsi velký a činíš úžasné věci; ty jsi Bůh, jen ty.“

7. Proč je tak důležité uznat, že jen Jehova je Bůh?

⁷ V Davidově době měly národy mnoho bohů, stejně jako dnes. David však řekl s hlubokým oceněním Jehovovi: „Ty jsi Bůh, jen ty.“ Ježíš Kristus zdůraznil tutéž pravdu. V noci před svou smrtí se modlil ke svému Otci a oslovoval jej jako ‚jediného pravého Boha‘. (Jan 17:3) Křesťanstvo však uctívá Trojici, milióny lidí se sklánějí před modlami; jiní si učinili bohy z význačných lidí, z peněz, sami ze sebe a ze sexu. A co ty? Jsi i ty osobně přesvědčen, že ‚nikdo není jako . . . Jehova‘, že on je ‚jediný pravý Bůh‘?

8. Co se podle Žalmu 86:11 vyžaduje ode všech, kteří chtějí uctívat Jehovu?

⁸ David se prorocky díval do budoucnosti a viděl, že budou přicházet lidé ze všech národů, aby sloužili Jehovovi. David si bezpochyby uvědomoval, že tito lidé se budou muset mnoho učit, až přijdou uctívat Jehovu. Budou muset podnikat změny ve svém životě. David však také realisticky uznává, že i on potřebuje poučení a že on sám také musí dále měnit svůj život. V Žalmu 86:11 řekl: „Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě. Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ Toužíš po tom i ty?

9. Proč jsme sjednocený lid a jakou máme v tomto ohledu odpovědnost?

⁹ Jednota, která již existuje mezi svědky Jehovovými, je opravdu vynikající. Jako skupina totiž upřímně cítíme totéž, co David — hledáme Jehovovo vedení a chceme jednat v souladu s ním. Měli bychom také k této jednotě osobně přispívat svým postojem a chováním. Dále také můžeme svou jednotu chránit a můžeme pomáhat jiným, aby na ní měli účast; v nových zájemcích totiž můžeme usilovně pěstovat ocenění pro všechny ty rozmanité věci, které nás sjednocují.

MOCNÍ SJEDNOCUJÍCÍ ČINITELÉ

10. Jaký je první z činitelů, jež nás sjednocují?

¹⁰ První činitel je skutečnost, že všichni uctíváme Jehovu a uznáváme. že on má právo určovat, co je dobré a co je špatné. (Zjev. 14:6, 7; 1. Mojž. 2:16, 17) Jak podivuhodně to působí na Jehovův lid po celém světě! Jak Bible říká, Jehova je „vysoký a vznešený, který přebývá navždy a jehož jméno je svaté“. (Iz. 57:15) Když ho uctíváme a přizpůsobujeme se jeho normám, má to na nás povznášející účinek. Tyto normy platí všude na zemi, a když se jim přizpůsobujeme, sbližuje nás to jako jeden lid.

11. Jak můžeme pomáhat novým, aby se podíleli na této jednotě?

¹¹ Někdy se však stane, že se jednotlivci, kteří se k nám přidružili, začnou ve svém jednání dopouštět závažných chyb. Proč? Když jim byly položeny otázky o jejich vztahu k Bohu, někteří řekli: ‚Bůh pro mne nebyl skutečný.‘ Proto také nebrali vážně jeho požadavky. Můžeme pomoci lidem, s nimiž studujeme, aby Jehova pro ně byl skutečný? Měli bychom jim zdůrazňovat, že pravé uctívání nespočívá jen v tom, abychom přijali některé nauky, chodili do sálu království nebo snad občas věnovali několik hodin kazatelské službě. Ti, kteří chtějí sloužit Jehovovi, potřebují k němu mít blízký osobní vztah. Měli by se naučit pravidelně a osobně se k němu modlit a prosit jej přitom o vedení ve všem, co konají. (Fil. 4:6; Přísl. 3:5, 6) Pak se začnou podílet na velkolepé jednotě, z níž se těšíme my.

12, 13. a) Jak má na nás sjednocující účinek druhý zde uvedený činitel? b) Co by měl člověk dělat, aby z toho měl plný užitek?

¹² Druhý činitel: Jsme jednotní proto, že máme Boží slovo, Bibli, jež nás vede, ať jsme kdekoli na světě. Uznáváme, že Bible je inspirovaná. Jedním z důvodů, jež přivedly mnohé z nás ke svědkům Jehovovým, je skutečnost, že se svědkové opravdu drží Bible. — 2. Tim. 3:16, 17.

¹³ Ti, s nimiž studujeme, snad budou s námi souhlasit, že Bible je Boží slovo. Ale jak dalece Bibli četli? Bylo by užitečné, abychom každého z nich povzbuzovali, aby ji přečetli celou a aby si přitom všímali, jak může Bible ovlivnit jejich rozhodování v každodenním životě. Ježíš tak dobře znal vůli svého Otce a byla tak hluboko vštípena do jeho mysli a srdce, že mohl říci: „Vždy dělám to, co se mu líbí.“ (Jan 8:29) Jaký nádherný je to cíl pro nás všechny!

14. Proč je velice důležitý třetí zde zmíněný činitel? Jak můžeme pro toto opatření pěstovat ocenění v lidech, kteří se nově připojují ke sboru?

¹⁴ Třetí činitel, který nás sjednocuje, je společný prospěch z téhož programu duchovní výživy. Uznáváme, že „věrný a rozvážný otrok“ je prostředek, který Jehova užívá k opatřování duchovního pokrmu v pravý čas. (Mat. 24:45–47) V naší mysli není pochybnost o tom, že tento „otrok“ se skládá z duchem pomazaných dědiců nebeského království, kteří jsou dnes pouze mezi svědky Jehovovými. Oceňujeme to, co tento „otrok“ a jeho vedoucí sbor vykonává, když pečuje o naše duchovní potřeby. A děkujeme Bohu za hojnost znamenitých duchovních opatření, jež máme. (Iz. 65:13, 14) Věnujeme také dostatek času tomu, abychom vštípili ocenění pro toto uspořádání lidem, kteří se nově připojují ke sboru?

15, 16. a) Ke komu vzhlížíme jako ke svému vůdci? b) Jak působí ocenění úlohy, kterou má Ježíš v našem uctívání na náš vzájemný vztah?

¹⁵ Čtvrtý sjednocující činitel, a to opravdu životně důležitý, je to, že naším vůdcem a tím, jehož prostřednictvím se všichni přibližujeme k Jehovovi, je Ježíš Kristus, a ne žádný člověk. V posledním týdnu svého lidského života zdůraznil Ježíš, jak je to důležité. U Matouše 23:8, 10 řekl: „Vy se nenechte nazývat . . . ‚vůdci‘, protože váš vůdce je jeden, Kristus.“ Kdyby se někdo zeptal kdekoli na světě jednoho ze svědků Jehovových: ‚Kdo je váš vůdce?‘, dostal by všude stejnou odpověď: ‚Je to Pán Ježíš Kristus.‘

¹⁶ Jedině prostřednictvím Ježíšovým můžeme přistupovat k Jehovovi a přijatelně jej uctívat. Proč? Protože jsme se všichni narodili v hříchu, odsouzeni k smrti. V tomto směru se nikdo z nás neliší od ostatních. Každý z nás byl přijat za Božího služebníka jen díky naší víře v oběť Ježíše Krista. Jedině jeho prostřednictvím může nyní každý z nás přistupovat v modlitbě k Jehovovi. Hluboké ocenění této skutečnosti je velmi důležitým činitelem v pravém uctívání. — Řím. 3:23; Jan 14:6.

17. Jak se svým postojem k Božímu království odlišujeme od křesťanstva? Jak nás však postoj sbližuje jako svědky Jehovovy?

¹⁷ Pátý činitel, který nás sbližuje, bez ohledu na to, kde žijeme, je naše důvěra v Boží království jako jedinou naději lidstva. (Mat. 6:9, 10; Dan. 2:44) Duchovenstvo křesťanstva to nečiní. Proto jsou zataženi do politických záležitostí světa a do jeho válek. V příkrém protikladu k tomu si svědkové Jehovovi ve všech zemích vzali k srdci slova Ježíše Krista, že jeho učedníci nebudou „částí světa“. (Jan 17:15, 16) V souladu s Božím slovem jsme zkuli své meče v pluhy a své oštěpy v zahradnické nůžky. Nepozdvihneme tělesné zbraně proti jinému člověku a již se neučíme válčit. (Mich. 4:3) Jsme pevně přesvědčeni, že jediným řešením problémů lidstva je Boží království. Jsme proto spojeni pravým mezinárodním bratrstvím se spolusvědky po celém světě.

18. Jak nás sjednocuje ovoce Božího ducha? Uveď příklady.

¹⁸ Za šestého činitele v souvislosti s naší jednotou považujeme ovoce, které vytváří Boží duch v životě Jehovových ctitelů. A jak přitažlivé ovoce to je — ovoce, jež působí, že je nám společně dobře! Bez ohledu na to, v čem se musí zlepšovat každý z nás, platí Ježíšova slova: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:35; Gal. 5:22, 23.

19. S kým jsme uváděni do jednoty svou účastí na křesťanské kazatelské službě?

¹⁹ Ke všemu předcházejícímu ještě patří sedmý bod: Všichni jako svědkové Jehovovi máme odpovědnost, abychom kázali dobré poselství o Božím království. Je to odpovědnost, ale také přednost. Jak to vysvětlil apoštol Pavel, svou účastí na křesťanské kazatelské službě se stáváme Božími spolupracovníky. Jeden z nás sice sází a jiný zalévá, ale je to Jehova, kdo působí růst nových učedníků. — Mat. 24:14; 1. Kor. 3:6–9.

PEVNĚ NA STRANĚ PRAVÉHO UCTÍVÁNÍ

20. a) Proč se může stát, že se někteří z přítomných v sále království netěší plně z požehnání tohoto jednotného uctívání? b) Proč je naléhavé, aby nyní zaujali rozhodný postoj na Jehovově straně?

²⁰ Když ti, kteří se nově připojují ke svědkům Jehovovým, osobně rádi přijímají tyto pravdy, jež nás sbližují, a když jednají v souladu s nimi, mohou také oni prožívat radost z podílu na jednotném uctívání jediného pravého Boha. Někteří se však spokojují s povrchním poznáním pravdy. Něco se dovědí o požehnáních Božího království, ale neumožní, aby pravda zakořenila v jejich srdci. Jsou s námi rádi, ale nechtějí se rozhodnout stále činit věci Jehovovým způsobem. V některých ohledech jsou jako jistí lidé za dnů proroka Eliáše, jimž Eliáš důrazně řekl: „Jak dlouho budete kulhat mezi dvěma odlišnými názory? Jestliže Jehova je pravý Bůh, jděte a následujte jej; jestliže je to však Baal, jděte a následujte jej.“ (1. Král. 18:21) Až přijde ustanovený čas, aby byl zničen přítomný ničemný systém, Jehova nebude otálet. Neodloží tu dobu ani nepřizpůsobí své normy lidem, kteří se dosud pokoušejí držet se světa a jen polovičatě poznávají a konají Boží vůli. Jak je proto důležité, abychom my všichni, kteří se zajímáme o pravdu, podnikli nyní potřebné kroky a vytvořili si skutečný a trvalý vztah k Jehovovi!

21. K jakému duchovnímu pokroku bychom měli pomáhat těm, kteří s námi studují Bibli?

²¹ S těmi, kteří směřují ke křtu, nechceme studovat jen základní pravdy, ale chceme jim pomáhat, aby postupovali ke křesťanské zralosti. K tomu patří i rozvíjení chuti na hutný duchovní pokrm. Je nutné, aby se naučili těšit se z tohoto pokrmu, aby z něho čerpali sílu a rozeznávali, jak jim může pomáhat ke správnému osobnímu rozhodování. — Žid. 5:12–14.

22. Proč je naše kazatelská služba opravdu mimořádnou výsadou?

²² Jak velkolepou výsadu umožnil Jehova, aby s ním byli skrze Ježíše Krista sjednoceni lidé ze všech národů! Jediný pravý Bůh nám dal nádhernou přednost, že můžeme být svědky pro jeho svaté jméno Jehova. Jeho milovaný Syn, který nyní panuje jako král, byl a je naším příkladem v uctívání, jež nám umožňuje těšit se z vřelého, důvěrného vztahu k Jehovovi a ze vzájemné jednoty. Plně se proto podílejme na vyvyšování Jehovova jména. Pomáhejme druhým vážit si a těšit se z požehnání, jež náleží výlučně těm, kteří jsou jednotní v uctívání jediného pravého Boha.

Pro přehled

• V jakém rozsahu bude dosaženo jednoty uctívání, a co to pro tebe může znamenat?

• Jak můžeme dát najevo, že sdílíme žalmistův postoj zaznamenaný v Žalmu 86:11?

• Uveď některé z mocných činitelů, jež nás sjednocují.

• K jakému dalšímu pokroku bychom měli pomáhat těm, kteří se učí a prostudovali základní biblické pravdy?