Zpověď — Vyznívá naprázdno?

„ZPOVĚĎ je duchovní očištění, způsob, jak začít znovu, jak začít nový život. Rád chodím ke zpovědi, rád vyznávám knězi své hříchy, aby mi odpustil, a mám rád tu povznesenou náladu, která se pak dostaví,“ říká jeden zbožný katolík. — Bless Me, Father, for I have Sinned (Dejte mi požehnání, otče, neboť jsem hřešil).

Podle Nové katolické encyklopedie (angl.) „jedině knězi Kristus dal nebo udělil moc svazovat a rozvazovat, odpouštět a zadržovat“ hříchy. Tato encyklopedie říká, že pravidelná zpověď má „obnovovat svatost života zmařenou politováníhodným hříchem a. . . očišťovat naše svědomí“. Mravní ovzduší v mnoha zemích však ukazuje, že mnozí lidé, kteří chodí pravidelně ke zpovědi, tím nejsou podněcováni, aby se ‚odvraceli od toho, co je špatné, a činili, co je dobré‘. (Žalm 34:14; 34:15, KB) Vyznívá to tedy naprázdno?

Je to pouhý obřad?

Zpověď může začínat jako pouhý obřad. V Irsku dochází k první zpovědi bezprostředně před prvním přijímáním. A můžeme se divit, jestliže sedmiletá holčička víc myslí na to, že bude mít na sobě hezké šatičky jako malá nevěsta, než na ‚obnovení svatosti života zmařené politováníhodným hříchem‘?

„Ze všeho největší radost jsem měla ze šatů, kromě toho, že jsem od příbuzných dostala peníze,“ připouští Ramona, která šla poprvé ke zpovědi, když jí bylo sedm let. „Žádná z dívek, které jsem znala,“ pokračuje, „nemyslela na nic duchovního. Žádná z nás v té době dokonce ani nepřemýšlela o Bohu.“

Ukládat dětem povinnost, aby se pravidelně zpovídaly z hříchů, může ve skutečnosti vést k mechanickému odříkávání. „Stále jsem jen opakoval stejná slova,“ říká Michael, který také začal chodit ke zpovědi jako sedmiletý.

Výroky některých katolíků citované v knize Bless Me, Father, for I Have Sinned ukazují, že pro ně zpověď neměla velkou duchovní cenu, ani když byli starší. „Zpověď naučí člověka lhát, protože člověk se prostě nemůže přimět, aby řekl knězi určité věci,“ připustila jedna osoba. Nedůslednosti kněží je možné využít k tomu, aby uložené pokání bylo co nejmenší. Někteří se snažili najít „dobrého“ zpovědníka, aby dostali radu, kterou chtěli slyšet. „Po tříměsíčním hledání jsem si našla zpovědníka. Chodím k němu každý měsíc, vidím ho tváří v tvář v místnosti, kde se koná zpověď, a je úžasný,“ řekla jedna mladá žena. „Kdo byl chytrý, našel si kněze, který byl hluchý a říkal anglicky jedině slova ‚třikrát Zdrávas Maria‘,“ prohlásil jiný katolík.

Je tedy zřejmé, že zpověď, jak ji někteří lidé provádějí, vyznívá naprázdno. Bible však ukazuje, že je nutné vyznávat se z hříchů, protože říká: „Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.“ — Přísloví 28:13, Ekumenický překlad.

Znamená to, že by měl křesťan vyznávat všechny své hříchy? Jestliže ano, komu? Těmito otázkami se bude zabývat následující článek.