Kristova přítomnost osvětlena
„Až přijde Syn člověka ve své slávě. . . , oddělí lidi jedny od druhých.“ — MATOUŠ 25:31, 32.
1. Jak duchovenstvo křesťanstva vykládalo význam slov v Matoušovi 24:3?
TŘI dny před tím, než Ježíš zemřel, přišli k němu čtyři z jeho učedníků a vážně se ptali: „Pověz nám: Kdy to bude a které znamení příchodu [řecky parousia] tvého a skonání světa?“ Tato slova z Matouše 24:3 (Bible kralická) pronesená k Ježíšovi vykládalo duchovenstvo křesťanstva a jeho komentátoři po staletí tak, že Ježíš bude opět viditelný v těle, aby ho spatřili všichni lidé. Proto učili, že Kristův návrat bude velkolepou a okázalou podívanou. Mluví o něm jako o Kristově druhém příchodu. Ale jsou jejich domněnky správné?
2, 3. a) Jaký rozdíl činil 2. svazek Studií Písem mezi slovy „příchod“ a „přítomnost“? b) Čemu Jehovův lid porozuměl, pokud jde o význam Kristovy parúsie?
2 Jehovovi pomazaní služebníci, jako nositelé světla v l9. století, už před rokem 1889 přijali opravu, pokud jde o Kristův návrat. Ve 2. svazku Studies in the Scriptures (Studie Písem), na stranách 158 až 161, Charles Taze Russel, první prezident Watch Tower Bible and Tract Society, napsal: „Parousia. . . označuje přítomnost, a neměla by se nikdy překládat slovem příchod, jak to je v běžné anglické Bibli. . . ‚Emphatic Diaglott‘, velmi cenný překlad Nového zákona, překládá slovo parousia správně jako přítomnost. . ., ne jako příchod, jako by někdo byl na cestě, ale výrazem přítomnost vztahujícím se na dobu po příchodu, o níž [Ježíš] říká: ‚Jako byly Noemovy dny, taková bude parousia [přítomnost] Syna člověka.‘ Povšimněme si, že se zde neporovnává příchod Noema s příchodem našeho Pána. . . Srovnává se zde tedy doba přítomnosti Noema mezi lidmi ‚před potopou‘ s dobou přítomnosti Krista ve světě při jeho druhém příchodu, ‚před ohněm‘ — před neobyčejným soužením Pánova [Jehovova] dne, v kterém tento věk skončí.“ — Matouš 24:37.
3 Jehovův lid tedy v 19. století správně porozuměl tomu, že Kristova parúsia bude neviditelná. Získali také porozumění, že konec časů pohanů nastane na podzim roku 1914. S postupem duchovního osvícení časem pochopili, že ve stejném roce, v roce 1914, byl Ježíš Kristus dosazen na trůn v nebi jako Král Království. — Přísloví 4:18; Daniel 7:13, 14; Lukáš 21:24; Zjevení 11:15.
‚Přítomnost našeho Pána‘
4. Na co se vztahuje vyjádření ‚přítomnost našeho Pána Ježíše Krista‘?
4 Jaký význam má tedy v dnešní době biblický výraz ‚přítomnost našeho Pána Ježíše Krista‘? (1. Tesaloničanům 5:23) Jeden odborník poznamenává, že slovo „přítomnost“, parúsia, „se stalo oficiálním termínem pro návštěvu osoby vysokého postavení, zejména králů a císařů navštěvujících provincii“. Tento výraz se proto vztahuje na královskou přítomnost Pána Ježíše Krista jako Krále od roku 1914 — po jeho dosazení na trůn v nebi. Je neviditelně přítomen s cílem ‚podmaňovat uprostřed svých nepřátel‘, aby aktivně vládl jako Král a naplnil tento prorocký příkaz. (Žalm 110:2) Lidé na zemi již asi 79 let pociťují účinky Kristovy neviditelné královské přítomnosti.
5. Jaké jednotlivé etapy vývoje během parúsie se budou rozebírat ve třech studijních článcích tohoto časopisu?
5 V této řadě tří článků si připomeneme význačné doklady o činnosti Kristova Království během tohoto období. Nejprve si uvedeme několik biblických proroctví předpovídajících události, které se již staly nebo k nimž ještě nyní dochází. V druhém článku se budeme zabývat významným dílem, jež vykonává třída věrného a rozvážného otroka, kterou Ježíš používá během celého období své královské přítomnosti. (Matouš 24:45–47) Třetí článek bude popisovat velkolepý závěr, období ‚velkého soužení‘. Je to doba, kdy Ježíš přichází jako Jehovův Vykonavatel rozsudku, aby zničil nespravedlivé lidi a osvobodil spravedlivé. (Matouš 24:21, 29–31) Tuto dobu zničení popisuje apoštol Pavel a říká, že přinese ‚vám, kteří trpíte soužení, úlevu spolu s námi při zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni, až uvede pomstu na ty, kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši‘. — 2. Tesaloničanům 1:7, 8.
Znamení
6. Jaké složené znamení je popsáno ve 24. a 25. kapitole Matouše?
6 Ježíšovi učedníci, kteří byli nositeli světla, se před devatenácti sty lety Ježíše zeptali na znamení neboli doklad jeho budoucí přítomnosti v moci Království. Jeho odpověď zaznamenaná ve 24. a 25. kapitole Matouše poskytla složené znamení, jehož všechny složky se nyní plní v mezinárodním měřítku. Splňováním tohoto znamení je označena doba tísně a velkých zkoušek. Ježíš varoval: „Dávejte si pozor, aby vás někdo nezavedl na scestí, neboť mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: ‚Já jsem Kristus‘ a zavedou na scestí mnohé. Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili. To se totiž musí stát, ale ještě není konec.“ — Matouš 24:4–6.
7. Jaké rysy tohoto znamení jsme viděli splňovat se od roku 1914?
7 Ježíš dále předpověděl, že budou války, a to ve zcela nebývalé míře. Došlo ke splnění, když dvě z těchto válek byly označeny jako války světové; jedna probíhala od roku 1914 do roku 1918 a druhá od roku 1939 do roku 1945. Dále řekl, že bude nedostatek potravin a že budou zemětřesení na jednom místě za druhým. Praví křesťané mají být tvrdě pronásledováni. Pronásledování přesně podle tohoto proroctví zakoušejí posledních osmdesát let svědkové Jehovovi, novodobí nositelé světla, a přitom káží dobrou zprávu o Království „po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Matouš 24:7–14) Každá Ročenka svědků Jehovových dále dosvědčuje, že se tyto rysy znamení splňují.
8, 9. a) Co zahrnuje Ježíšova královská přítomnost? b) Na co poukazuje Ježíšovo proroctví o falešných Kristech, pokud jde o místo a způsob Ježíšovy přítomnosti?
8 Ježíšovo kralování zahrnuje celou zemi, a proto se ve všech světadílech rozrůstá čisté uctívání. Ježíšova královská přítomnost (parúsia) je dobou celosvětové prohlídky. (1. Petra 2:12) Ale existuje nějaké hlavní město nebo ústředí, kde je možné se s Ježíšem poradit? Ježíš na to dal odpověď, když předpověděl, že v očekávání jeho přítomnosti povstanou falešní Kristové. Varoval: „Jestliže vám lidé řeknou: ‚Pohleďte, [Kristus] je v pustině‘, nevycházejte; ‚Pohleďte, je ve vnitřních místnostech‘, nevěřte tomu. Vždyť právě jako blesk vychází z východních končin a svítí až do západních končin, taková bude přítomnost [parúsia] Syna člověka.“ — Matouš 24:24, 26, 27.
9 Ježíš, „Syn člověka“, věděl lépe než kdokoli jiný na zemi, kde se bude nalézat, až jeho přítomnost skutečně začne. Nebude se nalézat zde ani tam, ani na nějakém konkrétním místě na zemi. Neobjeví se na nějakém odloučeném místě, „v pustině“, kde by se lidé, kteří budou hledat Mesiáše, mohli s ním radit mimo dosah pozornosti vládních autorit té země, a kde by se jeho následovníci mohli pod jeho vedením školit a připravovat se na to, že provedou politický úder a dosadí ho za mesiášského panovníka světa. Ani se nebude skrývat v nějakých „vnitřních místnostech“, takže by místo jeho pobytu bylo známé jen několika vyvoleným, aby tam mohl se svými společníky nepozorovaně a nenápadně osnovat spiknutí a navrhovat tajné plány na převrat světových vlád a aby se mohl dát pomazat jako slíbený Mesiáš. Ne!
10. Jak záblesky biblické pravdy šíří světlo v celosvětovém měřítku?
10 Naopak, na počátku Ježíšovy královské přítomnosti nebude třeba nijak zakrývat, že Ježíš přišel jako Král. Jak Ježíš předpověděl, záblesky biblické pravdy dále šíří světlo v celosvětovém měřítku, široko daleko od východu až na západ. Opravdu, svědkové Jehovovi jako novodobí nositelé světla prokazují, že jsou ‚světlem národů, aby [Jehovova] záchrana dospěla až na nejzazší konec země‘. — Izajáš 49:6.
Činnost andělů
11. a) Jakým způsobem jsou používány zástupy andělů, aby se šířilo světlo Království? b) Kdy a do jaké skupiny byli shromažďováni členové třídy pšenice?
11 Jiné texty vztahující se k Ježíšově přítomnosti popisují Ježíše jako toho, kdo je doprovázen zástupy andělů, nebo jako toho, kdo je ‚vysílá‘. (Matouš 16:27; 24:31) V podobenství o pšenici a pleveli Ježíš uvedl, že „pole je svět“, „žeň je závěr systému věcí a ženci jsou andělé“. To však neznamená, že Ježíš během své přítomnosti v moci Království a slávě používá k úkolům na zemi výhradně andělské posly. Od roku 1919 začali andělé pod Ježíšovým vedením oddělovat třídu pšenice, třídu duchem zplozených pomazaných zde na zemi. Třída pšenice byla rozehnána událostmi 1. světové války, a tyto osoby byly připravovány na další činnost ve jménu Krále. (Matouš 13:38–43) Ve dvacátých letech tohoto století se další tisíce lidí postavily na stranu zřízeného Božího Království a byly pomazány Božím duchem. Bylo užitečné, že tito pomazaní byli připojeni k členům původního ostatku. Společně tvoří třídu věrného a rozvážného otroka pro naši dobu.
12. Na jakém očišťování se podíleli andělé a jaký to mělo následek pro zemi?
12 Jiný příklad činnosti andělů během Ježíšovy přítomnosti poté, co byl Ježíš v roce 1914 dosazen na trůn, je zaznamenán ve Zjevení 12:7–9: „Michael [Ježíš Kristus] a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak a jeho andělé vedli bitvu, ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ Tak byla nebesa nad námi nyní očištěna. Zbývá ještě úplně očistit pozemskou říši Království, a to k posvěcení Jehovova jména. Letos, v roce 1993, stále ještě platí božské varování: „Běda zemi. . ., protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ — Zjevení 12:12.
Nebeské vzkříšení
13, 14. a) K čemu podle poukazů v Písmech dochází od roku 1918? b) Co odhalují Pavel a Jan, pokud jde o dnešní pomazaný ostatek?
13 Další úžasnou událostí během Kristovy přítomnosti je počátek nebeského vzkříšení. Apoštol Pavel uvedl, že ti pomazaní, kteří již dlouho spí v hrobech, budou oživeni jako první a budou žít s Kristem Ježíšem v duchovní říši. V průběhu let byly předloženy doklady, které měly ukázat, že k tomu zřejmě dochází od roku 1918. Pavel píše: „V Kristu budou všichni oživeni. Ale každý ve svém vlastním pořadí: Kristus, první ovoce, potom ti, kteří patří Kristu během jeho přítomnosti [parúsia].“ (1. Korinťanům 15:22, 23) Vzkříšení pomazaných během Kristovy přítomnosti je potvrzeno v 1. Tesaloničanům 4:15–17: „To vám. . . říkáme podle Jehovova slova, že my žijící, kteří přežijeme do Pánovy přítomnosti [parúsia], nijak nepředejdeme ty, kteří usnuli ve smrti. . . Ti, kteří jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejprve. Potom my žijící, kteří přežijeme, chceme být spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se setkali s Pánem ve vzduchu.“ Osob, které Kristu patří jako pomazaní, je 144 000. Ony nakonec obdrží tuto úžasnou odměnu. — Zjevení 14:1.
14 Pavel ukazuje, že ti z pomazaného ostatku, kteří jsou dnes naživu, nevejdou do Božího Království před těmi věrnými pomazanými křesťanskými mučedníky a učedníky, kteří žili v rané době. Apoštol Jan dále popisuje ty z pomazaných, kteří umírají v dnešní době: „Šťastní jsou mrtví, kteří od tohoto času umírají ve spojení s Pánem. Ano, říká duch, ať si odpočinou od své namáhavé práce, neboť věci, které dělali, jdou přímo s nimi“, neboli je provázejí po jejich vzkříšení. (Zjevení 14:13) A Pavel říká: „Pohleďte, říkám vám posvátné tajemství: Všichni neusneme ve smrti, ale všichni budeme přeměněni ve chvíli, v okamžiku, během poslední trubky. Zazní totiž trubka a mrtví budou vzbuzeni neporušitelní a my budeme přeměněni.“ (1. Korinťanům 15:51, 52) Takový úžasný zázrak!
15, 16. a) Jaké podobenství předložil Ježíš v Lukášovi 19:11–15 a proč? b) Jak se toto proroctví splňuje?
15 Když jednou Ježíš kázal skupině svých následovníků o Božím Království, použil podobenství, aby jim pomohl opravit si nesprávné představy. Zpráva říká: „Představovali si, že se Boží království projeví okamžitě. Řekl tedy: ‚Jeden člověk urozeného původu cestoval do vzdálené země, aby si zabezpečil královskou moc, a aby se vrátil. Zavolal si svých deset otroků, dal jim deset min a řekl jim: „Obchodujte, dokud nepřijdu.“. . . Když se konečně vrátil po tom, co si zabezpečil královskou moc, přikázal, aby k němu byli zavoláni ti otroci, kterým dal stříbrné peníze, aby zjistil, co získali obchodováním.‘ “ — Lukáš 19:11–15.
16 ‚Člověkem‘, který odešel do „vzdálené země“, do nebe, kde měl přijmout království, byl Ježíš. Toto Království obdržel v roce 1914. Kristus jako Král brzy poté účtoval s těmi, kteří tvrdí, že jsou jeho následovníci, aby viděl, co vykonali v péči o zájmy Království, které jim byly svěřeny. Bylo vybráno několik věrných, kteří měli přijmout mistrovu pochvalu: „Učinil jsi dobře, dobrý otroku! Protože ses prokázal jako věrný ve velmi malé záležitosti, měj autoritu nad deseti městy.“ (Lukáš 19:17) Toto období Kristovy přítomnosti tedy znamenalo pokračování v intenzívní činnosti kázání o Království, včetně vyhlašování Božích rozsudků nad ničemnými. A dohled nad tímto dílem byl zahrnut do autority svěřené ‚dobrému otroku‘.
Celosvětové kázání
17. Jakou radostí se vyznačuje parúsia?
17 Co se ještě má stát během této parúsie? Má to být doba velké radosti v kazatelském díle a v pomoci novým, aby se připravovali na přežití přicházejícího velkého soužení. Ti z ‚velkého zástupu‘, kteří pomáhají ostatku, se stávají ‚doporučujícími dopisy‘. (Zjevení 7:9; 2. Korinťanům 3:1–3) Pavel se zmiňuje o radosti při této žňové práci, když říká: „Vždyť co je naší nadějí nebo radostí nebo korunou jásání — nuže, nejste to skutečně vy? — před naším Pánem Ježíšem za jeho přítomnosti [parúsia] ?“ — 1. Tesaloničanům 2:19.
Zachovejte se čistí a bezúhonní
18. a) Která Pavlova modlitba se vztahuje k parúsii? b) Jakého ducha musíme v této době všichni projevovat a v jakých ohledech?
18 Pavel se také modlil o posvěcení těch, kteří žijí v této době Kristovy přítomnosti: „Kéž vás zcela posvětí sám Bůh pokoje. A ať jsou váš duch a duše a tělo zachovány v každém ohledu zdravé a bezúhonné při přítomnosti [parúsia] našeho Pána Ježíše Krista.“ (1. Tesaloničanům 5:23) Ano, ať už patříme k pomazanému ostatku, nebo k velkému počtu jiných ovcí, duch spolupráce nás dnes ve věrné oddanosti navzájem spojuje tak, že můžeme být v této jedinečné době stále čistí a bezúhonní. Stejně tak musíme projevovat trpělivost. Jakub napsal: „Proto projevujte trpělivost, bratři, až do Pánovy přítomnosti [parúsia] . . . Upevněte své srdce, protože se přiblížila Pánova přítomnost [parúsia].“ — Jakub 5:7, 8.
19. Jaké varování dal Petr ohledně parúsie a jak bychom na ně měli reagovat?
19 Také apoštol Petr chtěl něco říci nám, kteří žijeme v nynější době. Varoval nás před posměvači, kterých je mnoho ve všech částech země. Petr říká: „Především totiž vězte to, že v posledních dnech přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle svých vlastních žádostí a říkat: ‚Kde je ta jeho slíbená přítomnost [parúsia] ? Vždyť ode dne, kdy naši praotcové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.‘ “ (2. Petra 3:3, 4) Během Kristovy přítomnosti se sice rozmohli posměvači, ale Jehovův lid přesto stále září jako světlo světa, což přinese mnohým záchranu.
Otázky k opakování
◻ Jak Jehovův lid postupně obdržel osvícení, pokud jde o parúsii?
◻ Jak se splňuje Matouš 24:4–8?
◻ Jak andělé spolupracují s Kristem, který byl dosazen na trůn?
◻ Jaký úžasný zázrak zjevně provází parúsii?
◻ Jaká radost se prožívá v této době a kdo se na ní podílí?