Máš bohulibý názor na alkoholické nápoje?

ASI před dvaceti lety archeologové odkryli starý zděný dům nedaleko íránského města Urmia. Našli v něm keramický džbán, který je podle vědců starý několik tisíc let a pochází z doby, kdy byly založeny první osady. Nedávno byla k analýze džbánu použita nejnovější technologie. Vědce překvapilo, když uvnitř džbánu našli nejstarší chemické stopy po víně.

Také Bible jasně dosvědčuje, že již od pradávna lidé konzumují víno, pivo a jiné alkoholické nápoje. (1. Mojžíšova 27:25; Kazatel 9:7; Nahum 1:10) Podobně jako v případě jiných potravin dává Jehova lidem možnost volby — je věcí osobního rozhodnutí, zda budeme, nebo nebudeme pít alkoholické nápoje. Ježíš při jídle často pil víno. Jan Křtitel nepil alkohol vůbec. (Matouš 11:18, 19)

Bible zakazuje nemírné pití. Opilství je hříchem proti Bohu. (1. Korinťanům 6:9–11) Proto svědkové Jehovovi nedovolují lidem, z nichž se stanou nekajícní opilci, aby zůstali členy křesťanského sboru. Ti členové sboru, kteří se rozhodnou pít alkoholické nápoje, to musí dělat umírněně. (Titovi 2:2, 3)

Bezbožný postoj

Mnoho lidí dnes na alkoholické nápoje nemá bohulibý názor. Není obtížné zjistit, že zneužívání tohoto odvěkého produktu podporuje Satan. Například na některých ostrovech v jižním Tichomoří mají muži ve zvyku scházet se a pít značné množství podomácku kvašeného nápoje. Takové schůzky, které se pořádají často — mnoho mužů se jich účastní dokonce denně —, se mohou protáhnout na několik hodin. Někteří lidé to považují za pouhou součást místní kultury. Někdy se místo onoho podomácku vyrobeného nápoje konzumuje pivo nebo tvrdý alkohol, anebo se vše kombinuje dohromady. Častým důsledkem je opilost.

V jiné tichomořské zemi je umírněné konzumování alkoholu mezi muži věcí téměř neznámou. Obecně platí, že když už muži pijí, tak se opijí. Typická situace vzniká v den, kdy dostanou výplatu. Tehdy se společně sejdou a nakoupí několik beden piva po čtyřiadvaceti lahvích. Pít přestanou teprve tehdy, když je vše vypito. V důsledku toho je běžné vidět na ulicích opilce.

I v afrických zemích se tradičně pijí kvašené nápoje, například palmové víno a různé vařené nápoje. V některých komunitách tradice velí, aby se hostům nabídl alkohol. Je zvykem, že štědrý hostitel nabídne více, než kolik může host spotřebovat. V jedné oblasti je dokonce běžné, že se před každého hosta postaví dvanáct lahví piva.

V Japonsku pořádá mnoho firem pro své zaměstnance autobusové zájezdy. Na tyto zájezdy s sebou lidé vozí velké množství alkoholických nápojů a je trpěno opilství. Některé takové firemní výlety trvají dva nebo tři dny. Časopis Asiaweek uvádí, že v Japonsku „se mužství tradičně poměřuje podle toho, kolik kdo dokáže spotřebovat alkoholu, ať se jedná o pěstitele rýže, či o bohatého politika“. Podobné tendence lze sledovat i v jiných asijských zemích. Asiaweek píše, že „Jihokorejci dnes vypijí více tvrdého alkoholu než kdokoli jiný ve světě“.

Ve Spojených státech se na vysokoškolských kolejích šíří zvyk, kterému se říká „binge drinking“ (flámování). Podle časopisu The Journal of the American Medical Association „si většina těch, kdo se jich účastní, nemyslí, že má problémy s opíjením se“.a To nás nemusí překvapovat, protože sdělovací prostředky v mnoha zemích představují pití alkoholu jako něco dobrodružného, módního a světáckého. Propaganda tohoto typu se často zaměřuje obzvlášť na mladé lidi.

Ve Velké Británii se za posledních dvacet let zdvojnásobila spotřeba piva, a spotřeba tvrdého alkoholu se ztrojnásobila. Lidé začínají pít alkohol v nižším věku a pití alkoholu se více šíří také mezi ženami. Podobné tendence jsou patrné v zemích východní Evropy a Latinské Ameriky. Pádným dokladem toho je rostoucí počet případů alkoholismu a případů smrtelných dopravních nehod zaviněných alkoholem. Je zjevné, že na celém světě jednoznačně zneužívání alkoholu vzrůstá.

Kolik je příliš?

Bible má k alkoholickým nápojům vyrovnaný postoj. Písmo na jedné straně říká, že víno, které je darem od Jehovy Boha, „rozradostňuje srdce smrtelného člověka“. (Žalm 104:1, 15) Na druhé straně však Bible odsuzuje nemírné pití alkoholu a používá výrazy jako ‚silné pití‘, ‚nadměrné pití vína, hýření, pitky‘, ‚oddávat se množství vína‘ a ‚být zotročen množstvím vína‘. (Lukáš 21:34; 1. Petra 4:3; 1. Timoteovi 3:8; Titovi 2:3) Ale kolik alkoholu je míněno slovy „množství vína“? Jak může křesťan zjistit, jaký postoj k alkoholickým nápojům je bohulibý?

Opilost se pozná snadno. Její následky jsou v Bibli popsány slovy: „Kdo má bědu? Kdo má nevolnost? Kdo má sváry? Kdo má starost? Kdo má bezdůvodná zranění? Kdo má zakalené oči? Ti, kteří se dlouho zdržují u vína, ti, kteří přicházejí zkoumat míchané víno . . . Tvé vlastní oči uvidí divné věci a tvé vlastní srdce bude mluvit zvrácené věci.“ (Přísloví 23:29–33)

Příliš mnoho alkoholu může vyvolat zmatené myšlení, halucinace, bezvědomí nebo jiné poruchy funkcí mysli a těla. Pod vlivem alkoholu může člověk ztratit vládu nad svým chováním a ublížit sobě nebo někomu jinému. Opilci jsou známi tím, že jednají směšně, útočně nebo nemravně.

Pokud někdo pije tak, až se opije a jeho pití má výše popsané následky, pak rozhodně pil příliš. Avšak člověk může projevovat nedostatek umírněnosti, i když na něm nejsou patrné všechny tyto typické známky opilosti. Proto otázka, zda někdo pil příliš, je často sporná. Kde je tedy hraniční čára mezi umírněným a nemírným pitím alkoholu?

Střež své myšlenkové schopnosti

Bible neuvádí hranice tím, že by říkala, jaké procento alkoholu v krvi je přípustné, nebo něco podobného. Každý člověk snáší alkohol jinak. Biblické zásady se však vztahují na všechny křesťany a mohou nám pomoci, abychom si na alkoholické nápoje vytvořili bohulibý názor.

Ježíš řekl, že nejdůležitější přikázání zní: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37, 38) Alkohol přímo působí na mysl, a nemírné pití alkoholu brání člověku jednat podle tohoto největšího ze všech přikázání. Může vážně omezovat soudnost, schopnost řešit problémy, projevovat sebeovládání a jiné důležité funkce naší mysli. Písmo nás vybízí: „Bedlivě střež praktickou moudrost a schopnost přemýšlet, a prokáží se jako život pro tvou duši a půvab pro tvé hrdlo.“ (Přísloví 3:21, 22)

Apoštol Pavel křesťany naléhavě žádá, aby „předkládali svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako posvátnou službu se svou silou rozumu“. (Římanům 12:1) Byl by křesťan Bohu přijatelný, kdyby pil alkohol v takové míře, že by se vzdal ‚síly rozumu‘? Člověk, který nemírně pije, si obvykle postupně vypěstuje vůči alkoholu odolnost. Může mít pocit, že jeho vysoká spotřeba alkoholu je v jeho případě stále ještě pod hranicí opilství. Přitom však u něho může vznikat nezdravá závislost na alkoholu. Mohl by takový člověk předkládat své tělo jako ‚živou, svatou oběť‘?

Jakékoli množství alkoholu, které snižuje „praktickou moudrost a schopnost přemýšlet“, je pro křesťana příliš vysoké.

Co ovlivňuje tvůj postoj k alkoholu?

Křesťan by měl zvážit, zda jeho postoj k pití není ovlivněn tradicí nebo současným trendem. Když jde o alkoholické nápoje, jistě by sis nepřál rozhodovat se na základě kulturních trendů nebo propagandy sdělovacích prostředků. Když budeš hodnotit svůj vlastní postoj, polož si otázku: ‚Je ovlivněn tím, co je v mém okolí považováno za přijatelné? Nebo se v pití alkoholických nápojů řídím biblickými zásadami?‘

Svědkové Jehovovi se sice nestaví proti všemu, co vešlo ve zvyk, ale uvědomují si, že mnohé věci, které jsou dnes všeobecně akceptovány, Jehova nenávidí. Některé skupiny obyvatelstva tolerují potraty, transfúze krve, homosexualitu či polygamii. Křesťané však ve všech těchto věcech jednají podle toho, jak se na to dívá Bůh. Ano, zbožný postoj povede křesťana k tomu, aby takové jednání nenáviděl, a to bez ohledu na to, zda je společensky přijatelné, nebo ne. (Žalm 97:10)

Bible mluví o „vůli národů“, k níž patří ‚nadměrné pití vína‘ a ‚pitky‘. „Pitkou“ se rozumí shromáždění lidí, kteří se sešli zjevně kvůli tomu, aby konzumovali velké množství alkoholu. Zdá se, že v biblických dobách někteří lidé byli pyšní na to, že dokáží vypít velké množství alkoholu — soutěžili v tom, kdo víc snese nebo chtěli vidět, kdo toho dokáže vypít více. Apoštol Petr se o takovém jednání vyjadřuje jako o ‚hlubokém bahnu prostopášnosti‘, na kterém se kajícní křesťané již nepodíleli. (1. Petra 4:3, 4)

Bylo by rozumné, aby křesťan přijal názor, že pokud se neopije, nezáleží na tom, kde, kdy a kolik alkoholu vypil? Otázka zní: Je takový postoj bohulibý? Bible říká: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Korinťanům 10:31) Když se na veřejném místě sejde skupina mužů, aby vypili spoustu alkoholu, možná, že se všichni neopijí — ale přispívá jejich jednání k Boží slávě? Bible varuje: „Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí, ale přeměňte se předěláním své mysli, abyste si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ (Římanům 12:2)

Nestaň se příčinou klopýtání

Je zajímavé, že lidé, kteří tolerují nemírné pití, často odsuzují, když pijan tvrdí, že je hluboce věřící člověk. V jedné malé obci v jižním Tichomoří jeden člověk řekl: „Obdivuji vás. Vyučujete pravdu. Ale problém je v tom, že vaši muži pijí příliš grogu.“ Jednotlivci, o něž šlo, se údajně neopíjeli, ale pro lidi v té obci to nebylo tak jednoznačné. Snadno mohli dospět k závěru, že svědkové se opíjejí stejně jako většina ostatních mužů, kteří spolu pijí alkohol. Mohl by mít křesťanský služebník, který dlouho vysedává u pití, dobrou pověst a mohl by svou veřejnou službu vykonávat s volností řeči? (Skutky 28:31)

Zpráva z jedné evropské země uvádí, že občas je bratrům a sestrám, kteří přicházejí do sálu Království, z úst silně cítit alkohol. Někteří lidé o to klopýtli. Bible nás nabádá: „Je dobře nejíst maso nebo nepít víno nebo nedělat nic, oč tvůj bratr klopýtá.“ (Římanům 14:21) Bohulibý postoj k alkoholickým nápojům povede zralého křesťana k tomu, aby bral ohled na svědomí druhých, i kdyby to znamenalo, že za určitých okolností nebude pít vůbec.

Křesťané se zřetelně odlišují

Tento svět, žel, Jehovu velmi uráží tím, jak zneužívá dobré věci, které Jehova lidstvu dal, včetně alkoholických nápojů. Každý zasvěcený křesťan by se měl snažit vyhnout rozšířeným bezbožným názorům. Tak budou lidé moci ‚vidět rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil‘. (Malachiáš 3:18)

Když jde o alkoholické nápoje, měl by být mezi svědky Jehovovými a tímto světem zřetelný „rozdíl“. Pití alkoholických nápojů není středem zájmu skutečných křesťanů. Neexperimentují se svou schopností snášet alkohol, takže by se nebezpečně blížili hranici opilosti; nedopustí, aby jim alkoholické nápoje jakkoli bránily vykonávat službu Bohu celou duší a s jasnou myslí.

Svědkové Jehovovi jako celek mají na alkoholické nápoje bohulibý názor. A co ty? Všichni se můžeme spoléhat na to, že nám Jehova požehná, budeme-li se řídit biblickým příkazem, „abychom odvrhli bezbožnost a světské žádosti a žili uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností“. (Titovi 2:12)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 28]

Naslouchej svým milovaným

Člověk, který nemírně pije alkohol, je často tím posledním, kdo si uvědomí, že má problém. Příbuzní, přátelé a křesťanští starší by se neměli zdráhat nabídnout pomoc svým milovaným, kterým chybí umírněnost. A na druhé straně, pokud tvoji milovaní vyjadřují znepokojení nad tím, kolik piješ alkoholu ty osobně, pravděpodobně pro to mají dobrý důvod. Uvažuj o jejich slovech. (Přísloví 19:20; 27:6)