„Dary v podobě lidí“ pečují o Jehovovy ovce

„Když vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary v podobě lidí.“ (EFEZANŮM 4:8)

1. Jak se jedna sestra vyjádřila o starších ve svém sboru?

„DĚKUJI Vám, že o nás tak pečujete. Cítím, že Vaše úsměvy, vaše vřelost a váš zájem jsou skutečně upřímné. Vždycky jste ochotni nás vyslechnout a říci nám nějaká povzbudivá slova z Bible. Modlím se, abych Vás nikdy nebrala jako něco samozřejmého.“ Tato slova napsala jedna křesťanská sestra starším ve svém sboru. Z jejího dopisu je jasně patrné, že láska, kterou starostliví starší projevují, zapůsobila na její srdce. (1. Petra 5:2, 3)

2, 3. (a) Jak se v souladu se slovy u Izajáše 32:1, 2 soucitní starší starají o Jehovovy ovce? (b) Kdy může být starší považován za dar?

² Starší jsou opatřením od Jehovy a jejich úkolem je pečovat o jeho ovce. (Lukáš 12:32; Jan 10:16) Jehova má ke svým ovcím takovou náklonnost, že je dokonce vykoupil Ježíšovou drahocennou krví. Není tedy divu, že ho těší, když starší zacházejí s jeho stádem něžně. (Skutky 20:28, 29) Povšimněme si, jak jsou tito starší neboli „knížata“ popsáni v jednom proroctví: „Každý se prokáže být jako úkryt před větrem a jako skrýš před dešťovou bouří, jako proudy vody v bezvodé krajině, jako stín mohutného skalního útesu ve vyčerpané zemi.“ (Izajáš 32:1, 2) Ano, starší mají Jehovovy ovce chránit, občerstvovat a utěšovat. Proto když soucitně pasou stádo, snaží se vlastně žít v souladu s tím, co od nich Bůh očekává.

³ O takových starších se v Bibli mluví jako o ‚darech v podobě lidí‘. (Efezanům 4:8) Když se řekne slovo dar, vybaví se nám něco, co je věnováno s cílem uspokojit potřeby toho, komu je dar určen, nebo něco, co mu udělá radost. Na staršího můžeme jako na dar pohlížet tehdy, když využívá své schopnosti, aby poskytoval potřebnou pomoc stádu a aby přispíval k jeho štěstí. Jak to může dělat? Odpověď je obsažena v Pavlových slovech v Efezanům 4:7–16, kde je velebeno to, jak se Jehova láskyplně zajímá o své ovce.

Odkud jsou „dary v podobě lidí“?

4. Jak ve splnění Žalmu 68:18 Jehova ‚vystoupil do výše‘ a kdo tehdy byli „dary v podobě lidí“?

⁴ Když Pavel použil výraz „dary v podobě lidí“, citoval slova krále Davida, který o Jehovovi řekl: „Vystoupil jsi do výše; odvedl jsi zajatce; vzal jsi dary v podobě lidí.“ (Žalm 68:18) Když Izraelité už nějakou dobu žili v Zaslíbené zemi, Jehova obrazně „vystoupil“ na horu Sion a z Jeruzaléma učinil hlavní město izraelského království, jehož králem byl David. Kdo tehdy byly „dary v podobě lidí“? Byli to muži, kteří byli zajati při dobývání země. Někteří z těchto zajatců byli později dáni k dispozici Levitům, aby jim pomáhali s prací ve svatostánku. (Ezra 8:20)

5. (a) Jak Pavel ukazuje, že se Žalm 68:18 plní na křesťanském sboru? (b) V jakém smyslu ‚vystoupil do výše‘ Ježíš?

⁵ Ve svém dopise Efezanům Pavel ukazuje, že žalmistova slova mají větší splnění v křesťanském sboru. Myšlenku z Žalmu 68:18 vyjadřuje vlastními slovy a v souvislosti s tím píše: „Každému z nás byla dána nezasloužená laskavost podle toho, jak Kristus vyměřil velkorysý dar. Proto říká: ‚Když vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary v podobě lidí.‘ “ (Efezanům 4:7, 8) Zmíněný žalm zde Pavel uplatňuje na Ježíše jakožto Božího zástupce. Ježíš díky svému věrnému způsobu života ‚zvítězil nad světem‘. (Jan 16:33) Tím, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, zvítězil rovněž nad smrtí a nad Satanem. (Skutky 2:24; Hebrejcům 2:14) Vzkříšený Ježíš vystoupil v roce 33 n. l. „vysoko nad všechna nebesa“ — výše než všichni ostatní nebeští tvorové. (Efezanům 4:9, 10; Filipanům 2:9–11) Jakožto vítězný dobyvatel odvedl od nepřítele „zajatce“. V jakém smyslu?

6. Jak Ježíš, který ‚vystoupil do výše‘, začal od Letnic roku 33 n. l. ‚drancovat‘ Satanovu domácnost a co udělal se ‚zajatci‘?

⁶ V době své pozemské služby projevoval Ježíš svou moc nad Satanem tím, že vysvobozoval lidi, kteří byli v područí démonů. Bylo to, jako by napadl Satanovu domácnost, spoutal Satana a odnesl jeho věci. (Matouš 12:22–29) Pomysleme ale, jak rozsáhlé drancování mohl Ježíš vykonat potom, co byl vzkříšen a co mu byla „dána všechna autorita v nebi a na zemi“. (Matouš 28:18) Ježíš, který vystoupil do nebe, začal od Letnic roku 33 n. l. jakožto Boží zástupce plenit Satanovu domácnost tím, že z ní ‚odváděl zajatce‘, což byli lidé, kteří pod Satanovou vládou byli už dlouho otroky hříchu a smrti. Tito ‚zajatci‘ se ochotně stali ‚Kristovými otroky, kteří činí Boží vůli celou duší‘. (Efezanům 6:6) Ježíš je vlastně vytrhl ze Satanovy nadvlády a dal je sboru jako „dary v podobě lidí“. Představte si, jaký vztek musel Satan mít, když bezmocně přihlížel tomu, jak jsou odváděni pryč.

7. (a) V jakých postaveních slouží „dary v podobě lidí“ ve sboru? (b) Jakou příležitost dává Jehova každému muži, který slouží jako starší?

⁷ Najdeme tyto „dary v podobě lidí“ v dnešním sboru? Rozhodně ano! Slouží jako starší a velmi se namáhají jako ‚evangelisté, pastýři a učitelé‘ ve více než 87 000 sborech Božího lidu po celé zeměkouli. (Efezanům 4:11) Satanovi by působilo velkou radost, kdyby tito muži zacházeli se stádem špatně. Ale to nebyl ten důvod, kvůli němuž je Bůh prostřednictvím Krista dal sboru. Ne, Jehova tyto muže poskytl proto, aby se sboru dobře dařilo, a oni jsou Jehovovi zodpovědní za ovce, které jim byly svěřeny. (Hebrejcům 13:17) Jestliže sloužíte jako starší, Jehova vám dává vynikající příležitost prokázat, že jste pro bratry darem neboli požehnáním. To se vám může podařit, když budete plnit čtyři důležité povinnosti.

Když je zapotřebí ‚usměrňovat‘

8. V jakých oblastech potřebuje každý z nás čas od času usměrnit?

⁸ „Dary v podobě lidí“ jsou poskytovány v prvé řadě „s ohledem na usměrňování svatých“, říká Pavel. (Efezanům 4:12) Řecké podstatné jméno překládané jako „usměrňování“ se vztahuje na přivedení něčeho „do správné polohy“. Jsme nedokonalí lidé, a proto každý z nás potřebuje být čas od času usměrněn. To znamená, že potřebujeme, aby naše smýšlení, naše postoje či naše chování byly uvedeny „do správné polohy“ vzhledem k Božímu smýšlení a Boží vůli. Jehova nám tedy ve své lásce dal „dary v podobě lidí“, aby nám pomáhaly provádět potřebné změny. Jak to dělají?

9. Jak může starší pomoci usměrnit ovci, která se dopustí nějakého provinění?

⁹ Starší může být někdy vyzván, aby pomohl ovci, která se dopustí nějaké chyby, která snad „udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí“. Jak může starší takové ovci pomoci? „Pokuste se . . . usměrnit takového člověka v duchu mírnosti,“ píše se v Galaťanům 6:1. Když tedy starší dává provinilci radu, nebude ho ostrými výrazy plísnit. Rada by měla povzbudit, a ne „poděsit“. (2. Korinťanům 10:9; srovnej Joba 33:7.) Provinilec se za své jednání možná už stydí, a proto se láskyplný pastýř musí vyvarovat toho, aby ho nesklíčil. Jestliže pastýř je k poskytnutí rady, a dokonce i přísného pokárání podněcován láskou a jestliže je s láskou dává, pak je pravděpodobné, že provinilec své smýšlení nebo chování upraví a že se uzdraví. (2. Timoteovi 4:2)

10. Co všechno je zahrnuto pod slovy ‚usměrňování druhých‘?

¹⁰ Když Jehova dal k našemu usměrňování „dary v podobě lidí“, chtěl, aby starší poskytovali duchovní občerstvení a aby je jeho ctitelé mohli napodobovat. (1. Korinťanům 16:17, 18; Filipanům 3:17) Usměrňovat druhé neznamená jen napomínat ty, kdo jednají nesprávně, ale znamená to také pomáhat věrným křesťanům, aby se drželi správné cesty.a Dnes, v době mnoha skličujících problémů, mnozí křesťané potřebují povzbuzení, aby vytrvali. Někteří možná potřebují citlivou pomoc v tom, aby své smýšlení uvedli do souladu s tím, jak smýšlí Bůh. Někteří věrní křesťané například bojují se silnými pocity vlastní neschopnosti a bezcennosti. Tyto ‚sklíčené duše‘ se možná domnívají, že Jehova je nikdy nemůže mít rád a že i kdyby mu sloužili s vynaložením maximálního úsilí, nebude to pro něj přijatelné. (1. Tesaloničanům 5:14) Tento způsob uvažování však není v souladu s tím, co ke svým ctitelům skutečně cítí Bůh.

11. Jak mohou starší pomoci těm, kdo se potýkají s pocity vlastní bezcennosti?

¹¹ Starší, jak můžete těmto křesťanům pomoci? Laskavě si s nimi rozeberte biblické důkazy pro to, že Jehova pečuje skutečně o každého svého služebníka, a ujistěte je, že se tyto biblické texty vztahují na ně osobně. (Lukáš 12:6, 7, 24) Pomozte jim pochopit, že Jehova je k sobě ‚přitáhl‘, aby mu sloužili, a proto v jeho očích zcela jistě mají hodnotu. (Jan 6:44) Ujistěte je, že nejsou jediní, kdo se potýká s takovými pocity — mělo a má je mnoho věrných Jehovových služebníků. Jednou byl prorok Elijáš tak sklíčen, že si přál zemřít. (1. Královská 19:1–4) Někteří pomazaní křesťané, kteří žili v prvním století, cítili, že jejich vlastní srdce je ‚odsuzuje‘. (1. Jana 3:20) Skutečnost, že věrní Boží služebníci v biblických dobách měli „pocity, jako jsou naše“, působí jako útěcha. (Jakub 5:17) S někým, kdo je sklíčený, můžete také znovu rozebrat některé povzbudivé články ve Strážné věži a v Probuďte se! Když vynaložíte láskyplné úsilí, abyste těmto křesťanům pomohli znovu získat sebedůvěru, Bůh, který vás dal jako „dary v podobě lidí“, na to nezapomene. (Hebrejcům 6:10)

„Budování“ stáda

12. Co je myšleno slovním spojením „budování Kristova těla“ a co je klíčem k budování stáda?

¹² Za druhé, Bůh dal „dary v podobě lidí“ s ohledem na „budování Kristova těla“. (Efezanům 4:12) Pavel zde mluví obrazně. Když se řekne „budování“, vybaví se nám v mysli stavba, a zmínka o ‚Kristově těle‘ poukazuje na lidi — na členy pomazaného křesťanského sboru. (1. Korinťanům 12:27; Efezanům 5:23, 29, 30) Starší musí svým bratrům pomáhat, aby se duchovně upevňovali. Jejich cílem je ‚budovat stádo, a ne ho strhávat‘. (2. Korinťanům 10:8) Klíčem k tomu je láska, protože „láska buduje“. (1. Korinťanům 8:1)

13. Co znamená být soucitný a proč je tak důležité, aby starší projevovali soucit?

¹³ Jedním z rysů lásky, který starším pomáhá budovat stádo, je soucit. Být soucitný znamená cítit s druhými, tedy ztotožnit se s jejich uvažováním a s jejich pocity a brát v úvahu jejich omezení. (1. Petra 3:8) Proč je tak důležité, aby starší projevovali soucit? Je to především proto, že Jehova — ten, kdo dává „dary v podobě lidí“ — je soucitný Bůh. Když jeho služebníci trpí nebo zažívají nějakou bolest, Jehova s nimi cítí. (2. Mojžíšova 3:7; Izajáš 63:9) Bere ohled na jejich omezení. (Žalm 103:14) Jak tedy mohou starší projevovat soucit?

14. V jakých ohledech mohou starší projevovat druhým soucit?

¹⁴ Když za nimi přijde někdo sklíčený, naslouchají mu a reagují na jeho pocity. Rovněž se snaží poznat, z jakého prostředí jejich bratři vyšli, jakou mají osobnost a v jakých podmínkách žijí. Když pak starší nabídnou povzbudivou pomoc založenou na Bibli, bude pro ovce snadné ji přijmout, protože pochází od pastýřů, kteří je skutečně chápou a mají o ně zájem. (Přísloví 16:23) Soucit rovněž podněcuje pastýře k tomu, aby brali ohled na omezení ostatních křesťanů a také na pocity, které tato omezení možná vyvolávají. Někteří svědomití křesťané se například mohou cítit provinile kvůli tomu, že nejsou schopni podílet se na službě Bohu ve větší míře. Důvodem může být pokročilý věk nebo chatrné zdraví. Jiní křesťané zase možná potřebují povzbudit, aby svou službu zlepšili. (Hebrejcům 5:12; 6:1) Soucit starším pomůže, aby nalezli „líbezná slova“, kterými by druhé povzbudili. (Kazatel 12:10) Když jsou Jehovovy ovce budovány a povzbuzovány, jejich láska k Bohu je podnítí, aby ve službě pro něho dělali všechno, co je v jejich silách.

Muži, kteří podporují jednotu

15. Co je vyjádřeno slovním spojením ‚jednota ve víře‘?

¹⁵ Za třetí, Bůh poskytl „dary v podobě lidí“ proto, abychom ‚všichni dosáhli jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna‘. (Efezanům 4:13) Slovní spojení ‚jednota ve víře‘ označuje jednotu nejen pokud jde o nauky, ale také pokud jde o věřící. Dalším důvodem, proč nám Bůh dal „dary v podobě lidí“, je tedy to, aby podporovali jednotu Božího lidu. Jak to dělají?

16. Proč je tak důležité, aby starší mezi sebou měli jednotu?

¹⁶ Nejprve musí být jednotní oni sami. Jestliže mezi pastýři jednota není, pak ovce nejspíš trpí nedostatkem péče. Může se totiž stát, že drahocenný čas, který by bylo možné věnovat pastýřské činnosti ve prospěch stáda, zbytečně zabírají dlouhé schůzky a debaty o nepodstatných věcech. (1. Timoteovi 2:8) Starší však nemusí automaticky mít shodný názor na všechno, o čem společně mluví, protože to mohou být lidé s naprosto odlišnou osobností. Jednota je totiž nezbavuje možnosti mít rozdílné názory, nebo je vyrovnaným způsobem dokonce vyjádřit při nějakém otevřeném rozhovoru. Starší však jednotu zachovávají tím, že s úctou a bez předsudků jeden druhému naslouchají. A pokud nebyla porušena žádná biblická zásada, každý starší by měl být ochoten ustoupit a podpořit konečné rozhodnutí rady starších. Poddajný duch je dokladem toho, že starší jsou vedeni ‚moudrostí shora‘, která je ‚pokojná a rozumná‘. (Jakub 3:17, 18)

17. Jak mohou starší podporovat jednotu ve sboru?

¹⁷ Starší dbají také na to, aby podporovali jednotu ve sboru. Jestliže ji ohrožují rozdělující vlivy jako škodlivé tlachání, sklon přičítat druhým špatné pohnutky nebo svárlivost, pak starší bez váhání předkládají užitečné rady. (Filipanům 2:2, 3) Například možná vědí o jednotlivcích, kteří jsou příliš kritičtí nebo kteří mají sklon plést se do záležitostí druhých křesťanů a začínají tak být všeteční. (1. Timoteovi 5:13; 1. Petra 4:15) Starší se budou snažit, aby těmto lidem pomohli poznat, že takové jednání je v rozporu s tím, co nás učí Bůh, a že každý člověk musí ‚nést svůj vlastní náklad‘. (Galaťanům 6:5, 7; 1. Tesaloničanům 4:9–12) Na základě biblických veršů starší vysvětlí, že Jehova ponechal na našem svědomí mnoho věcí, a že by tedy kvůli těmto věcem nikdo neměl druhé soudit. (Matouš 7:1, 2; Jakub 4:10–12) Máme-li spolu sloužit v jednotě, musí být ve sboru ovzduší důvěry a úcty. Tím, že nám „dary v podobě lidí“ dávají v případě potřeby biblické rady, pomáhají nám zachovávat pokoj a jednotu. (Římanům 14:19)

Chrání stádo

18, 19. (a) Před kým nás „dary v podobě lidí“ chrání? (b) Před jakým dalším nebezpečím musí být ovce chráněny a co starší dělají, aby ovce ochránili?

¹⁸ Čtvrtým důvodem, proč Jehova poskytuje „dary v podobě lidí“, je snaha ochránit nás, abychom nebyli ovlivněni „každým větrem učení prostřednictvím lidské šalebnosti, prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu“. (Efezanům 4:14) Význam původního řeckého slova pro ‚šalebnost‘ je údajně „podvádění v kostkách“ nebo „dovednost manipulovat kostkami“. Nepřipomíná nám to snad vychytralost, s jakou působí odpadlíci? Ti pomocí rafinovaných argumentů manipulují s biblickými texty tak, aby křesťany odlákali od víry. Kvůli těmto ‚utlačujícím vlkům‘ musí starší být na stráži. (Skutky 20:29, 30)

¹⁹ Jehovovy ovce však musí být chráněny ještě před dalšími nebezpečími. Starověký pastýř David nebojácně chránil stáda svého otce před dravou zvěří. (1. Samuelova 17:34–36) I dnes mohou nastat situace, kdy starostliví křesťanští pastýři musí projevit odvahu, aby stádo ochránili před každým, kdo by snad s Jehovovými ovcemi, zejména s těmi zranitelnějšími, špatně zacházel nebo kdo by je utlačoval. Starší pohotově odstraní ze sboru svévolné hříšníky, kteří úmyslně používají šalebnost, podvod a úklady, aby mohli páchat ničemnost.b (1. Korinťanům 5:9–13; srovnej Žalm 101:7.)

20. Proč se můžeme cítit v bezpečí, když o nás pečují „dary v podobě lidí“?

²⁰ Za „dary v podobě lidí“ jsme opravdu vděční. Pod jejich láskyplnou péčí se můžeme cítit v bezpečí, protože nás citlivě usměrňují, s láskou nás budují, ochotně podporují naši jednotu a odvážně nás chrání. Jak by ale „dary v podobě lidí“ měly pohlížet na svou úlohu ve sboru? A jak můžeme my dát najevo, že si jich vážíme? O těchto otázkách bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáte si?

◻ Kdo jsou „dary v podobě lidí“ a proč je Bůh prostřednictvím Krista dal sboru?

◻ Jak starší plní svou povinnost, aby usměrňovali stádo?

◻ Co mohou starší dělat pro budování spoluvěřících?

◻ Jak mohou starší podporovat jednotu ve sboru?

[Obrázek na straně 10]

Soucit starším pomáhá, aby dokázali povzbuzovat ty, kdo jsou sklíčení

[Obrázek na straně 10]

Jednota mezi staršími podporuje jednotu ve sboru