Je biblická morálka nejlepší?

„SPOLEČNOST potřebuje strukturu základních hodnot, která jejím členům poskytuje jistotu a vedení.“ Tak se vyjádřil jeden zkušený německý spisovatel a televizní komentátor. To je jistě rozumný názor. Jestliže má být lidská společnost stabilní a má prosperovat, lidé musí mít jako základ všeobecně uznávaná měřítka, která ukazují, co je správné a co nesprávné, co je dobré a co špatné. Otázka je: Která měřítka jsou pro společnost i pro její členy nejlepší?

Jestliže jsou jako měřítka přijaty morální hodnoty uvedené v Bibli, mělo by to jednotlivým lidem pomáhat k vyrovnanému a šťastnému životu. V důsledku toho by pak lidé, kteří tyto hodnoty uznávají, tvořili šťastnější a stabilnější společnost. Je to opravdu tak? Prozkoumejme, co Bible říká o dvou důležitých otázkách: o věrnosti v manželství a o poctivosti v každodenním životě.

Přidržte se svého manželského partnera

Náš Stvořitel stvořil Adama a pak vytvořil Evu, aby byla jeho partnerkou. Jejich spojení bylo prvním manželstvím v dějinách, a tento vztah měl být trvalý. Bůh řekl: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky.“ To je měřítko pro manželství, a Ježíš Kristus je asi o 4 000 let později opakoval všem svým následovníkům. Kromě toho odsoudil pohlavní styky mimo manželství. (1. Mojžíšova 1:27, 28; 2:24; Matouš 5:27–30; 19:5)

Podle Bible jsou dva důležité klíče ke šťastnému manželství, a to vzájemná láska a úcta obou partnerů. Manžel je hlavou domácnosti a má projevovat manželce nesobeckou lásku tím, že vyhledává to, co je v jejím nejlepším zájmu. Má s ní žít „podle poznání“ a nemá na ni být ‚hořce rozhněvaný‘. Manželka má svému manželovi projevovat „hlubokou úctu“. Jestliže se manžel a manželka řídí těmito zásadami, mohou se většiny manželských problémů vyvarovat nebo je mohou překonat. Manžel se bude chtít přidržet své manželky a manželka svého manžela. (1. Petra 3:1–7; Kolosanům 3:18, 19; Efezanům 5:22–33)

Může toto biblické měřítko, podle něhož je třeba věrně se přidržovat svého manželského partnera, přispět ke šťastnému manželství? Podívejme se na výsledky jednoho průzkumu, který byl proveden v Německu. Lidé dostali otázku, které faktory jsou důležité pro dobré manželství. Jedním z nejdůležitějších činitelů byla vzájemná věrnost. Co myslíte, nejsou oba manželé daleko šťastnější, jestliže vědí, že jejich partner jim je věrný?

Co když vzniknou problémy?

Co však dělat, jestliže mezi manželem a manželkou vzniknou vážné neshody? Co když se jejich láska vytrácí? Není lepší v takovém případě manželství ukončit? Nebo je přece jen rozumné uplatnit biblické měřítko a svého manželského partnera se věrně přidržet?

Pisatelé Bible si byli vědomi toho, že vinou lidské nedokonalosti budou mít své problémy všechny manželské dvojice. (1. Korinťanům 7:28) Ale dvojice, které se řídí biblickými morálními měřítky, se snaží vzájemně si odpouštět a své problémy společně překonávat. Jsou samozřejmě okolnosti — například cizoložství nebo tělesné týrání —, kdy křesťan může oprávněně uvažovat o rozluce nebo rozvodu. (Matouš 5:32; 19:9) Jestliže však někdo jedná netrpělivě a ukončí manželství, aniž k tomu má opravdu vážný důvod, nebo jej ukončí proto, aby si vzal někoho jiného, dává tím najevo sobeckou neúctu k druhým. Takové jednání rozhodně nevnese do jeho života ani vyrovnanost ani štěstí. Podívejme se na jeden příklad.

Peter měl pocit, že jeho manželství ztratilo svou původní jiskru.a Proto svou manželku opustil a přestěhoval se k Monice, která předtím opustila svého manžela. Jak to dopadlo? Za několik měsíců Peter přiznal, že život s Monikou „vůbec není tak snadný, jak si jej představoval“. Proč? Lidské nedostatky se v jeho novém partnerském vztahu projevovaly stejně jako v předcházejícím. Svým ukvapeným a sobeckým rozhodnutím si Peter kromě toho ještě způsobil vážné finanční těžkosti. A dramatickou změnou v jejich rodinném životě byly navíc těžce citově zasaženy Moničiny děti.

Z tohoto případu je patrné, že když se manželství dostane do bouřlivé krize, je jen zřídka skutečným řešením opustit loď. Jestliže se naproti tomu i v bouřlivém období manželská dvojice řídí morálními hodnotami Božího slova, Bible, často se může manželství zachránit a dostat se do klidnějších vod. To se stalo v případě Thomase a Doris.

Manželství Thomase a Doris trvalo už třicet let, když Thomas začal silně pít. Doris upadla do deprese a oba uvažovali o rozvodu. Doris se svěřila jedné ženě, která byla svědkem Jehovovým, a ta jí ukázala, co o manželství říká Bible. Povzbudila Doris, aby nespěchala s rozlukou, ale aby se nejdříve snažila společně s manželem přemýšlet o tom, jak by mohli svou situaci vyřešit. Doris to udělala. Uplynulo několik měsíců, a o rozvodu se už neuvažovalo. Thomas a Doris se zabývali svými problémy společně. Řídili se biblickými radami, a tím své manželství posílili a získali čas, aby své záležitosti urovnali.

Poctivost ve všem

Věrně se přidržet svého manželského partnera vyžaduje mravní sílu a lásku k zásadám. Tytéž vlastnosti jsou nutné k tomu, abychom zůstali poctiví v nepoctivém světě. O poctivosti říká Bible mnoho. Křesťanům, kteří žili v prvním století v Judeji, apoštol Pavel napsal: „Přejeme [si] chovat se ve všem poctivě.“ (Hebrejcům 13:18) Co to znamená?

Poctivý člověk je pravdomluvný a nepodvádí. Jedná s druhými na rovinu — je přímý, čestný, nic nefalšuje a nikoho se nesnaží přelstít. Poctivý člověk se kromě toho vyznačuje ryzostí a své bližní neklame. Poctiví lidé přispívají k ovzduší důvěry a jistoty, v němž vznikají zdravé postoje a posilují se lidské vztahy.

Jsou poctiví lidé šťastní? Mají k tomu důvod. Přestože se všude projevuje korupce a klamání — nebo možná právě proto —, poctiví lidé jsou obvykle obdivováni. Podle jednoho průzkumu, který byl proveden mezi mladými lidmi, je poctivost vlastností, které si velmi váží 70 procent dotázaných. A bez ohledu na to, kolik nám je let, očekáváme, že se poctivostí budou vyznačovat všichni, koho považujeme za své přátele.

Christinu učili krást od jejích dvanácti let. Během doby se z ní stala obratná kapsářka. „Někdy jsem za den přinesla domů až 5 000 německých marek v hotovosti,“ vypráví. Christine však byla několikrát zatčena a stále žila v nebezpečí, že bude uvězněna. Když jí svědkové Jehovovi vysvětlili, co Bible říká o poctivosti, biblická morální měřítka se Christině líbila. Naučila se jednat podle napomenutí: „Zloděj ať již nekrade.“ (Efezanům 4:28)

V době, kdy se Christine dala pokřtít a stala se svědkem Jehovovým, zlodějkou už nebyla. Snažila se jednat ve všem poctivě, protože poctivost a jiné křesťanské vlastnosti svědkové Jehovovi velmi zdůrazňují. List Lausitzer Rundschau o tom píše: „Mravní pojmy jako poctivost, umírněnost a láska k bližnímu zaujímají ve víře svědků přední místo.“ Jak se Christine dívá na změny ve svém životě? „Teď, když jsem přestala krást, jsem mnohem šťastnější. Cítím, že jsem řádným členem společnosti.“

Prospěch má celá společnost

Lidé, kteří jsou věrní svému manželskému partnerovi a jsou poctiví, jsou nejen sami šťastnější, ale jsou také přínosem pro společnost jako celek. Zaměstnavatelé dávají přednost pracovníkům, kteří nepodvádějí. Všichni jsme rádi, jestliže máme důvěryhodné sousedy, a rádi nakupujeme v obchodech, které vedou poctiví obchodníci. Cožpak si nevážíme těch politiků, policistů a soudců, kteří se nedají podplatit? Pro společnost je velmi užitečné, jestliže její členové jednají poctivě, nejen když se jim to hodí, ale ze zásady.

Věrní manželští partneři jsou také základem pevných rodin. A většina lidí by souhlasila s tím, co prohlásil jeden evropský politik: „[Tradiční] rodina zůstává až dodnes nejdůležitějším útočištěm, kde se lidé cítí v bezpečí, a je to právě rodina, která dodává jejich životu smysl.“ Pokojný rodinný kruh je místem, které poskytuje dospělým i dětem nejlepší citové zázemí. Lidé, kteří jsou ve svém manželství věrní, tím tedy pomáhají budovat stabilní společnost.

Jen si představme, jak by bylo pro každého užitečné, kdyby na světě nebyl žádný opuštěný manželský partner, žádné rozvodové soudy ani žádné soudní spory o svěření dětí do péče. A co kdyby už nebyli žádní kapsáři, žádní zloději v obchodech, žádní defraudanti, zkorumpovaní úředníci a podvádějící vědci. Zní to jako pouhý sen? Ti, kdo se opravdově zajímají o Bibli a o to, co Bible říká o naší budoucnosti, to za sen nepovažují. Boží slovo slibuje, že Jehovovo mesiášské Království brzy převezme vládu nad celou lidskou společností na zemi. Pod vládou tohoto Království se budou všichni jeho poddaní učit žít podle mravních zásad obsažených v Bibli. Bude to doba, kdy „spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy“. (Žalm 37:29)

Biblická morálka je nejlepší

Miliony lidí se podrobně zabývaly Svatým Písmem, a díky tomu si uvědomily, že rady obsažené v Bibli jsou založeny na Boží moudrosti, která daleko převyšuje lidské uvažování. Tito lidé považují Bibli za knihu, která je spolehlivá a aktuální pro život v dnešním světě. Vědí, že je v jejich nejlepším zájmu, aby se radami z Božího slova řídili.

Tito lidé si proto berou k srdci biblickou radu: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6) Tím se jejich život výrazně zlepšuje a jejich jednání také blahodárně působí na život těch, s nimiž se denně stýkají. A tito lidé očekávají s pevnou důvěrou ‚život, který má přijít‘, dobu, kdy se biblickými mravními zásadami bude řídit celé lidstvo. (1. Timoteovi 4:8)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 5]

Jestliže se v bouřlivém období manželská dvojice řídí biblickými měřítky, často se manželství může zachránit a dostat se do klidnějších vod

[Praporek na straně 6]

Přestože se všude projevuje korupce a klamání — nebo možná právě proto —, poctiví lidé jsou obvykle obdivováni