Můžete zůstat mravně čistí
„Láska k Bohu ... znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. JANA 5:3)
1. Jaký rozdíl v chování lidí je dnes patrný?
PROROK Malachiáš byl již dávno inspirován, aby předpověděl dobu, kdy chování Božího lidu bude v příkrém protikladu k chování lidí, kteří Bohu neslouží. Tento prorok napsal: „Jistě opět uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a ničemným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil.“ (Malachiáš 3:18) Je to proroctví, které se splňuje v dnešní době. Zachovávání Božích přikázání, včetně přikázání, která vyžadují mravní čistotu, je moudrý a správný způsob života. Ale není to vždy snadné. Ježíš dobře věděl, proč řekl, že se křesťané musí velmi silně namáhat, aby dosáhli záchrany. (Lukáš 13:23, 24)
2. Jaké vnější tlaky mohou vést k tomu, že je pro některé lidi obtížné zůstat mravně čistými?
2 Proč je obtížné zůstat mravně čistí? Jednou příčinou jsou vnější tlaky. Zábavní průmysl předvádí nezákonný sex jako něco báječného, příjemného, jako jednání, které svědčí o dospělosti — a negativním následkům nezákonného sexu v podstatě nevěnuje žádnou pozornost. (Efezanům 4:17–19) Většinou se předvádějí intimní styky dvojic, které spolu nejsou v manželství. Filmy a televizní pořady často ukazují pohlavní styky ve spojitosti se vztahy, které jsou náhodné a nezávazné. Typickým rysem takových vztahů je nedostatek vřelosti a vzájemné úcty. Vlivu takových scén jsou mnozí lidé vystaveni od svého dětství. Silně také působí tlak vrstevníků, který jednotlivce nutí, aby se přizpůsobili dnešnímu liberálnímu morálnímu ovzduší. Ti, kdo se mu nepřizpůsobí, bývají terčem posměchu, a dokonce i nadávek. (1. Petra 4:4)
3. Jaké důvody vedou mnohé lidi ve světě k tomu, aby se zapletli do nemravnosti?
3 Snahu zachovat si mravní čistotu nám mohou ztěžovat i tlaky z našeho vlastního nitra. Když Jehova stvořil člověka, dal mu sexuální touhy, a ty mohou být silné. Touha velmi souvisí s tím, na co myslíme, a nemravnost je spojena s uvažováním, které neodpovídá myšlenkám Jehovovým. (Jakub 1:14, 15) Například ze statistiky, která byla nedávno uveřejněna v časopise British Medical Journal, je patrné, že mnozí z těch, kdo měli pohlavní styk poprvé, to udělali jen ze zvědavosti, aby zjistili, co vlastně sex je. Jiní se domnívali, že většina jejich vrstevníků je v sexuální oblasti aktivní, a proto se také chtěli ‚zbavit‘ panenství. Další řekli, že se nechali unést city nebo že „tehdy byli podnapilí“. Jestliže se chceme líbit Bohu, musíme uvažovat jinak. Jaký způsob myšlení nám pomůže, abychom si zachovali mravní čistotu?
Vybudujte si pevné přesvědčení
4. Co musíme dělat, chceme-li zůstat mravně čistí?
4 Chceme-li zůstat mravně čistí, musíme uznat, že takový způsob jednání je užitečný. To odpovídá slovům, která napsal apoštol Pavel křesťanům v Římě: „[Ověřte si], co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ (Římanům 12:2) K tomu, abychom uznali, že mravní čistota je užitečná, je třeba víc než jen vědět, že nemravnost je v Božím slovu odsouzena. Znamená to rozumět důvodům, proč je nemravnost odsouzena a jaký užitek budeme mít z toho, že se jí budeme vyhýbat. Některými z těchto důvodů jsme se již zabývali v předcházejícím článku.
5. Proč především by měli křesťané chtít zůstat mravně čistí?
5 Pro nás jakožto křesťany však nejzávažnější důvody, proč se vyhýbat sexuální nemravnosti, ve skutečnosti vyplývají z našeho vztahu k Bohu. Poznali jsme, že On ví, co je pro nás nejlepší. Naše láska k němu nám pomůže nenávidět, co je špatné. (Žalm 97:10) Bůh je Dárcem ‚každého dobrého daru a každého dokonalého obdarování‘. (Jakub 1:17) Miluje nás. Jestliže ho posloucháme, dokazujeme tím svou lásku k němu a svou vděčnost za všechno, co pro nás udělal. (1. Jana 5:3) Nikdy nechceme způsobit Jehovovi zklamání a bolest tím, že bychom porušili jeho spravedlivé příkazy. (Žalm 78:41) Nechceme jednat způsobem, který by vedl k tomu, že by se o svatém a spravedlivém způsobu uctívání mluvilo utrhačně. (Titovi 2:5; 2. Petra 2:2) Jestliže zůstaneme mravně čistí, pak Nejvyššího Boha rozradostníme. (Přísloví 27:11)
6. Jakým způsobem nám pomáhá to, že dáváme svá mravní měřítka na vědomí druhým?
6 Jakmile jsme se rozhodli zůstat mravně čistí, je pro nás další ochranou to, že dáme své rozhodnutí na vědomí druhým. Ať lidé vědí, že jste služebníky Jehovy Boha a že jste rozhodnuti držet se jeho vysokých měřítek. Je to váš život, vaše tělo a vaše volba. Oč přitom jde? O váš drahocenný vztah k vašemu nebeskému Otci. Jasně tedy dejte najevo, že ze své mravní ryzosti neslevíte. Buďte hrdí na to, že můžete být Božími představiteli tím, že se zastáváte Božích zásad. (Žalm 64:10) Nikdy se nestyďte mluvit s druhými o svých názorech na morálku. Jestliže vyjádříte své názory nahlas, může vás to posílit, může vám to být ochranou a můžete tím povzbudit druhé, aby se řídili vaším příkladem. (1. Timoteovi 4:12)
7. Co můžeme dělat, abychom vytrvali ve svém rozhodnutí zůstat mravně čistí?
7 Jestliže jsme se rozhodli držet se vysokých mravních měřítek a svůj postoj jsme dali na vědomí druhým, dále musíme učinit potřebná opatření, abychom ze svého rozhodnutí neslevili. Jeden způsob, jak toho dosáhnout, je opatrnost při výběru přátel. „Kdo chodí s moudrými, zmoudří,“ říká Bible. Stýkejte se s lidmi, kteří si váží stejných morálních hodnot, jako vy sami; takoví lidé vás posílí. Tento biblický text také říká: „Ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísloví 13:20) Co nejvíce se vyhýbejte lidem, kteří by mohli váš rozhodný postoj oslabovat. (1. Korinťanům 15:33)
8. (a) Proč bychom měli sytit svou mysl tím, co je zdravé? (b) Čemu bychom se měli vyhýbat?
8 Dále je nutné, abychom svou mysl sytili tím, co je pravé, vážné, spravedlivé, cudné, co je hodné lásky, o čem se dobře mluví, co je ctnostné a chvályhodné. (Filipanům 4:8) K tomu je třeba pečlivě si vybírat, na jaké programy se díváme, co čteme a jakou hudbu posloucháme. Říci, že nemravná literatura nemá žádný zhoubný vliv, je totéž jako říci, že literatura, která se zastává mravnosti, nemá žádný kladný vliv. Nezapomeňme na to, že nedokonalý člověk snadno propadne nemravnosti. Jestliže knihy, časopisy, filmy a hudba podněcují sexuální pocity, budou vyvolávat nesprávné žádosti a ty mohou nakonec vést ke hříchu. Abychom si zachovali mravní čistotu, musíme svou mysl naplňovat bohulibou moudrostí. (Jakub 3:17)
Kroky vedoucí k nemravnosti
9–11. Které kroky podle Šalomounova vyprávění postupně vedly jistého mladíka k nemravnosti?
9 K nemravnosti často vedou zcela konkrétní kroky. Každým dalším krokem je těžší se vrátit. Povšimněme si, jak to je popsáno v Příslovích 7:6–23. Šalomoun pozoruje jakéhosi ‚mladého muže, jemuž se nedostává srdce‘, neboli muže, který nemá dobré pohnutky. Ten mladík „prochází ulicí blízko jejího [prostitutčina] nároží a ubírá se po cestě k jejímu domu, za soumraku, za večera dne“. Zde dělá první chybu. Za soumraku se ten muž nechává svým ‚srdcem‘ vést ne do jakékoli ulice, ale do ulice, o které ví, že tam je obvykle možné najít nějakou prostitutku.
10 Dále čteme: „Pohleďme, setkala se s ním žena v oděvu prostitutky a s vychytralým srdcem.“ Teď ji vidí. Mohl by se obrátit a jít domů, ale je to těžší než předtím, zejména proto, že je morálně slabý. Žena ho popadne a dává mu polibek. On polibek přijal, a teď naslouchá jejímu svůdnému přemlouvání: „Měla jsem za povinnost oběti společenství,“ říká. „Dnes jsem splnila své slavnostní sliby.“ K obětem společenství patřilo maso, mouka, olej a víno. (3. Mojžíšova 19:5, 6; 22:21; 4. Mojžíšova 15:8–10) Touto zmínkou snad naznačovala, že jí nechybí duchovní smýšlení, a zároveň mu dávala na vědomí, že u ní doma je mnoho dobrých věcí k jídlu a pití. „Pojď přece,“ láká ho, „pijme plnými doušky svou lásku až do rána; užívejme přece navzájem svých projevů lásky.“
11 Výsledek není obtížné předpovědět. „Svádí jej hladkostí svých rtů.“ Mladík jde k ní domů „jako býk, který přichází až na porážku“ a „právě jako pták chvátá do pasti“. Šalomoun končí těmito slovy, která vedou k zamyšlení: „Nevěděl, že mu jde o samotnou duši.“ Jde o jeho duši neboli život, protože „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky“. (Hebrejcům 13:4) To je skutečně působivé poučení pro muže i pro ženy! Měli bychom dát pozor, abychom na cestu, která vede k Boží nepřízni, ani nevstoupili.
12. (a) Co je míněno slovy, že se někomu ‚nedostává srdce‘? (b) Jak si můžeme vybudovat mravní sílu?
12 Povšimněme si, že mladíkovi, o kterém se zde vypráví, „se nedostávalo srdce“. Toto vyjádření nám říká, že jeho myšlenky, touhy, záliby, city a životní cíle nebyly v souladu s tím, co Bůh schvaluje. Jeho mravní slabost vedla k tragickým důsledkům. V těchto kritických „posledních dnech“ je třeba vynaložit velké úsilí, máme-li si vybudovat morální sílu. (2. Timoteovi 3:1) Bůh činí opatření k tomu, aby nám pomohl. Poskytuje nám shromáždění křesťanského sboru, aby nás na správné cestě povzbuzoval a aby nám umožnil stýkat se s jinými lidmi, kteří mají stejné cíle jako my. (Hebrejcům 10:24, 25) Ve sboru jsou starší, kteří jsou našimi pastýři a učí nás cestám spravedlnosti. (Efezanům 4:11, 12) Máme Boží slovo, Bibli, jež nám ukazuje směr a vede nás. (2. Timoteovi 3:16) A v každé době máme příležitost modlit se o to, aby nám pomáhal Boží duch. (Matouš 26:41)
Poučení z Davidových hříchů
13, 14. Jak se král David dopustil těžkého hříchu?
13 Je smutné, že i vynikající Boží služebníci se dopustili sexuální nemravnosti. Jedním takovým člověkem byl král David, který po celá desetiletí věrně sloužil Jehovovi. Bezpochyby velice miloval Boha. Přece však zabředl do hříšného jednání. Jako mladík, kterého popsal Šalomoun, učinil i David určité kroky, které vedly k hříchu a pak jeho hřích ještě zvětšily.
14 David byl tehdy ve středních letech, mohlo mu být něco přes padesát. Ze střechy svého domu zahlédl krásnou Bat-šebu, jak se koupe. Dotazoval se na ni a dozvěděl se, kdo to je. Zjistil, že její manžel Urijáš se účastní obléhání ammonitského města Rabby. David dal ženu přivést do svého paláce a měl s ní styk. Později se situace zkomplikovala. Bat-šeba zjistila, že otěhotněla. David vyzval Urijáše, aby se vrátil z války; doufal totiž, že Urijáš stráví noc se svou manželkou. Potom by se mohlo zdát, že on je otcem dítěte, které se Bat-šebě narodí. Urijáš však domů nešel. David se zoufale snažil svůj hřích zatajit, a proto poslal Urijáše zpět k Rabbě s dopisem, v němž dává veliteli vojska pokyn, aby byl Urijáš v bitvě postaven na místo, kde bude zabit. Urijáš tak přišel o život a David si vdovu vzal za manželku dřív, než se stalo veřejně známým, že je těhotná. (2. Samuelova 11:1–27)
15. (a) Jak vyšel Davidův hřích najevo? (b) Jak David reagoval na Natanovo obratné pokárání?
15 Zdálo by se, že plán, který si David vymyslel, aby zatajil svůj hřích, byl úspěšný. Uplynuly měsíce. Dítě — byl to syn — se narodilo. Pokud měl David na mysli tuto událost, když skládal 32. žalm, pak ho zřejmě trápilo svědomí. (Žalm 32:3–5) Ten hřích však nebyl skryt před Bohem. Bible říká: „To, co David učinil, se v Jehovových očích jevilo jako špatné.“ (2. Samuelova 11:27) Jehova poslal proroka Natana, a ten Davidovi obratně ukázal, čeho se dopustil. David se z toho ihned vyznal a prosil Jehovu o odpuštění. Upřímně činil pokání, a dosáhl proto s Bohem smíření. (2. Samuelova 12:1–13) Pokárání David neodmítl. Projevil naopak postoj, který je popsán v Žalmu 141:5: „Kdyby mě udeřil spravedlivý, byla by to milující laskavost, a kdyby mě pokáral, byl by to olej na hlavu, jejž by má hlava nechtěla odmítnout.“
16. Jakou výstrahu a radu ohledně přestupků dal Šalomoun?
16 Šalomoun, druhý syn Davida a Bat-šeby, možná o této temné epizodě ze života svého otce přemýšlel. Později napsal: „Kdo přikrývá své přestupky, nebude mít úspěch, ale tomu, kdo je vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.“ (Přísloví 28:13) Jestliže se dopustíme vážného hříchu, měli bychom se řídit touto inspirovanou radou, která obsahuje jak výstrahu, tak radu. Měli bychom se vyznat Jehovovi a požádat sborové starší o pomoc. Jednou z důležitých povinností starších je pomáhat těm, kdo se dopustili nesprávného jednání, aby své jednání napravili. (Jakub 5:14, 15)
Následky hříchu je třeba snášet
17. Před čím nás Jehova nechrání, i když nám hříchy odpustí?
17 Jehova Davidovi odpustil. Proč? Protože David byl mužem, kterému záleželo na ryzosti, protože byl milosrdný k druhým a protože projevil opravdové pokání. Neblahých následků svého jednání však David uchráněn nebyl. (2. Samuelova 12:9–14) Totéž platí dnes. Na ty, kdo činí pokání, sice Jehova nepřivádí zlo, ale před přirozenými následky jejich nesprávného jednání je nechrání. (Galaťanům 6:7) Jejich sexuální nemravnost může mít za následek mimo jiné rozvod, nechtěné těhotenství, nemoc přenesenou sexuálním stykem a ztrátu důvěry a úcty.
18. (a) Jak měl korintský sbor podle Pavlových slov jednat v případě hrubé sexuální nemravnosti? (b) Jak prokazuje Jehova hříšníkům lásku a milosrdenství?
18 Jestliže jsme se dopustili těžkého hříchu a musíme potom snášet následky svých chyb, může se snadno stát, že se cítíme sklíčeni. Nic by nám však nemělo bránit v tom, abychom činili pokání a dosáhli smíření s Bohem. V prvním století napsal Pavel Korinťanům, že by měli odstranit ze sboru muže, který se dopouštěl krvesmilstva. (1. Korinťanům 5:1, 13) Když ten muž upřímně činil pokání, Pavel dal sboru pokyn: ‚Laskavě mu odpusťte a utěšte ho a potvrďte mu svou lásku.‘ (2. Korinťanům 2:5–8) V této inspirované radě vidíme Jehovovu lásku a milosrdenství k hříšníkům, kteří činí pokání. Když hříšník projevuje pokání, andělé v nebi se radují. (Lukáš 15:10)
19. Jaký užitek může vyplynout z toho, že kvůli svému nesprávnému jednání pociťujeme opravdový zármutek?
19 Nesprávné jednání v nás sice vyvolává zármutek, ale lítost, kterou cítíme, nám může pomoci, abychom ‚se střežili, abychom se znovu neobrátili k tomu, co ubližuje‘. (Job 36:21) Hřích má trpké následky, a tato skutečnost by nás měla odradit, abychom již nikdy nesprávný čin neopakovali. Pro Davida bylo jeho hříšné jednání zarmucující zkušeností, ale David ji využil k tomu, aby dal radu jiným. Řekl: „Budu vyučovat přestupníky tvým cestám, aby se i hříšníci rovnou obrátili zpět k tobě.“ (Žalm 51:13)
Zdrojem štěstí je služba Jehovovi
20. Jaký užitek budeme mít z poslušnosti Božích spravedlivých požadavků?
20 „Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Lukáš 11:28) Poslušnost Božích spravedlivých požadavků vede ke štěstí nyní i v nekonečné budoucnosti. Jestliže jsme zůstali mravně čistí, pokračujme v takovém způsobu života a využívejme všech opatření, která Jehova učinil, aby nám pomáhal. Jestliže jsme upadli do nemravnosti, posilou pro nás může být vědomí, že Jehova je ochoten odpustit těm, kdo opravdu činí pokání — a buďme rozhodnuti ten hřích již nikdy neopakovat. (Izajáš 55:7)
21. Která vybídka apoštola Petra nám může pomoci, abychom zůstali mravně čistí, budeme-li ji uplatňovat?
21 Dnešní nespravedlivý svět zanedlouho pomine a s ním i všechny jeho nemravné postoje a praktiky. Jestliže si zachováme mravní čistotu, budeme z toho mít užitek nyní i věčně. Apoštol Petr napsal: „Protože, milovaní, očekáváte tyto věci, vynasnažte se, abyste jím tedy nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji. ... Když tedy ... máte předem toto poznání, střežte se, abyste s nimi nebyli odvedeni omylem těch, kdo vzdorují zákonu, a neodpadli od své vlastní stálosti.“ (2. Petra 3:14, 17)
Umíte to vysvětlit?
• Proč může být obtížné zůstat mravně čistí?
• Co nás může posílit v našem rozhodnutí řídit se vysokými mravními měřítky?
• Jaké poučení si můžeme vzít z hříchů mladého muže, o kterém se zmiňuje Šalomoun?
• Jaké poučení o pokání nám poskytuje příklad krále Davida?
[Obrázek na straně 13]
Je pro vás ochranou, jestliže dáte druhým na vědomí, jaký je váš postoj, pokud jde o mravnost
[Obrázky na straně 16 a 17]
David upřímně činil pokání, a proto mu Jehova odpustil