Milujete Jehovovy připomínky nadmíru?
„Má duše dodržuje tvé připomínky a nadmíru je miluji.“ (ŽALM 119:167)
1. Kde zejména nacházíme opakované zmínky o Jehovových připomínkách?
JEHOVA chce, aby jeho ctitelé byli šťastní. Chceme-li ale zažívat opravdové štěstí, musíme samozřejmě chodit v Božím zákoně a zachovávat Boží nařízení. Proto nám Jehova dává různé připomínky. Písmo se o nich opakovaně zmiňuje zejména ve 119. žalmu, který pravděpodobně složil mladý judský kníže Ezekjáš. Tato nádherná píseň začíná slovy: „Šťastní jsou bezúhonní na své cestě, ti, kdo chodí v Jehovově zákoně. Šťastní jsou ti, kdo zachovávají jeho připomínky; celým srdcem po něm stále pátrají.“ (Žalm 119:1, 2)
2. Jak Boží připomínky souvisejí se štěstím?
2 ‚V Jehovově zákoně chodíme‘ tak, že získáváme přesné poznání Božího slova a uplatňujeme ho v životě. Připomínky potřebujeme proto, že jsme nedokonalí. Hebrejské slovo překládané jako „připomínky“ vyjadřuje myšlenku, že Bůh nás upamatovává na své zákony, příkazy, předpisy, přikázání a ustanovení. (Matouš 10:18–20) Šťastní zůstaneme jedině tehdy, když tyto připomínky budeme stále dodržovat. Pomáhají nám totiž vyhnout se duchovním léčkám, které způsobují neštěstí a zármutek.
Lpěte na Jehovových připomínkách
3. V co můžeme mít na základě Žalmu 119:60, 61 důvěru?
3 Boží připomínky byly pro žalmistu drahocenné. Zpíval totiž: „Spěchal jsem a neotálel dodržovat tvá přikázání. Přímo provazy ničemných mě obklopily. Tvůj zákon jsem nezapomněl.“ (Žalm 119:60, 61) Jehovovy připomínky nám pomáhají vytrvávat v pronásledování, protože máme důvěru, že náš nebeský Otec může přeřezat provazy v podobě omezování — provazy, které kolem nás omotávají naši nepřátelé. Jehova nám tyto překážky v patřičném čase odstraňuje z cesty, abychom mohli vykonávat dílo kázání o Království. (Marek 13:10)
4. Jak bychom měli reagovat na Boží připomínky?
4 Někdy nás Jehovovy připomínky usměrňují. Tohoto usměrňování si vždy važme, stejně jako to dělal žalmista. Upřímně Bohu sdělil: „Tvé připomínky mám rád... Zamiloval [jsem si] tvé připomínky.“ (Žalm 119:24, 119) My máme více Božích připomínek, než měl žalmista. Stovky veršů z Hebrejských písem, které jsou citovány v Řeckých písmech, nám připomínají nejen to, jaké pokyny dal Jehova svému lidu v době platnosti Zákona, ale také Boží záměry s křesťanským sborem. Když Bůh považuje za vhodné připomenout nám věci, které souvisejí s jeho zákony, jsme za takové vedení vděčni. A jestliže ‚lpíme na Jehovových připomínkách‘, vyhneme se hříšným svodům, které se našemu Stvořiteli nelíbí a které nás olupují o štěstí. (Žalm 119:31)
5. Jak si můžeme nadmíru zamilovat Jehovovy připomínky?
5 Jak velká by měla být naše láska k Jehovovým připomínkám? „Má duše dodržuje tvé připomínky a nadmíru je miluji,“ zpíval žalmista. (Žalm 119:167) Jehovovy připomínky si nadmíru zamilujeme v případě, že na ně budeme pohlížet jako na napomenutí od Otce, který se o nás skutečně zajímá, a jako takové je budeme přijímat. (1. Petra 5:6, 7) Jehovovy připomínky potřebujeme. A když uvidíme, jak jsou pro nás užitečné, naše láska k nim poroste.
Proč potřebujeme Boží připomínky?
6. Co je jedním z důvodů, proč potřebujeme Jehovovy připomínky, a co nám pomůže si je vybavovat?
6 Jedním z důvodů, proč potřebujeme Jehovovy připomínky, je to, že jsme zapomnětliví. The World Book Encyclopedia uvádí: „Většina lidí s postupem času stále víc a víc zapomíná. ... Možná se vám už stalo, že jste si nemohli vzpomenout na nějaké jméno nebo na nějakou jinou informaci, i když jste je už měli na jazyku. ... Takovému dočasnému výpadku paměti, který se objevuje často, se říká ztráta vybavovací schopnosti. Vědci to přirovnávají ke snaze nalézt nějakou věc pohozenou v místnosti, ve které je nepořádek. ... Účinnou metodou, jak si nějakou informaci zapamatovat, je uvažovat o ní ještě dlouho potom, co si myslíme, že ji dokonale známe.“ Důkladné studium a opakování nám pomohou vybavit si Boží připomínky a v souladu s nimi jednat, což je k našemu vlastnímu prospěchu.
7. Proč dnes Boží připomínky potřebujeme více než kdy dříve?
7 Jehovovy připomínky dnes potřebujeme více než kdy dříve, protože ničemnost nabývá těch největších rozměrů v lidských dějinách. Jestliže Božím připomínkám věnujeme pozornost, získáváme pochopení potřebné k tomu, abychom se nedali vlákat na ničemné cesty tohoto světa. „Nabyl jsem větší pochopení než všichni moji učitelé,“ napsal žalmista, „protože se zabývám tvými připomínkami. Chovám se s větším porozuměním než starší muži, protože jsem zachovával tvá vlastní nařízení. Před každou špatnou stezkou jsem zadržel svou nohu, abych dodržoval tvé slovo.“ (Žalm 119:99–101) Když dodržujeme Boží připomínky, budeme se držet stranou od ‚každé špatné stezky‘ a vyhneme se tomu, že bychom byli jako masy lidstva, jež jsou „myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který patří Bohu“. (Efezanům 4:17–19)
8. Jak se můžeme lépe vyzbrojit, abychom se úspěšně vypořádali se zkouškami víry?
8 Boží připomínky jsou potřebné i proto, že nás posilují, abychom v tomto ‚čase konce‘ vytrvávali v mnoha zkouškách. (Daniel 12:4) Bez těchto připomínek bychom se stali ‚zapomnětlivými posluchači‘. (Jakub 1:25) Ale důkladné osobní a sborové studium Písma s pomocí publikací od ‚věrného a rozvážného otroka‘ nám pomůže, abychom zkoušky víry úspěšně zvládli. (Matouš 24:45–47) Tato duchovní opatření nám umožňují poznat, co musíme ve zkouškách dělat, abychom se Jehovovi líbili.
Významnou úlohu mají naše shromáždění
9. Kdo jsou „dary v podobě lidí“ a jak pomáhají ostatním věřícím?
9 Naše potřeba Božích připomínek je zčásti uspokojována na křesťanských shromážděních, kde nám poučování poskytují jmenovaní bratři. Apoštol Pavel napsal, že když Ježíš „vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary v podobě lidí“. Pavel dodal: „[Kristus] dal některé jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele, s ohledem na usměrňování svatých, pro služební dílo, pro budování Kristova těla.“ (Efezanům 4:8, 11, 12) Můžeme být skutečně velmi vděčni, že když se společně scházíme, abychom Jehovu uctívali, tyto „dary v podobě lidí“ — jmenovaní starší — zaměřují naši pozornost na Jehovovy připomínky.
10. Co je hlavní myšlenkou v Hebrejcům 10:24, 25?
10 Vděčnost za Boží opatření nás bude podněcovat, abychom byli každý týden přítomni na našich pěti sborových shromážděních. Nutnost pravidelně se shromažďovat zdůraznil Pavel. Napsal: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25)
11. Jaký prospěch máme z jednotlivých shromáždění v týdnu?
11 Vážíte si toho, co nám shromáždění dávají? Studium Strážné věže každý týden posiluje naši víru, pomáhá nám jednat v souladu s Jehovovými připomínkami a dává nám sílu vzdorovat ‚duchu světa‘. (1. Korinťanům 2:12; Skutky 15:31) Na veřejném shromáždění řečníci předkládají poučení z Božího slova, mimo jiné Jehovovy připomínky a Ježíšovy podivuhodné „výroky věčného života“. (Jan 6:68; 7:46; Matouš 5:1–7:29) Ve škole teokratické služby je tříbena naše schopnost vyučovat. Služební shromáždění nám neocenitelným způsobem pomáhá, abychom se zlepšili v předkládání dobré zprávy dům od domu, na opětovných návštěvách, na domácích biblických studiích a v dalších oblastech naší služby. V menší skupině na sborovém studiu knihy máme více příležitostí pronášet výroky, které se často týkají Božích připomínek.
12, 13. Jak Boží ctitelé v jedné asijské zemi projevovali ocenění pro křesťanská shromáždění?
12 Pravidelná účast na sborových shromážděních slouží k tomu, abychom si připomínali Boží přikázání, a pomáhá nám zůstat duchovně silnými navzdory válkám, hospodářským těžkostem a jiným zkouškám naší víry. To, jak jsou shromáždění důležitá, si v jedné asijské zemi jasně uvědomovalo asi 70 křesťanů, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a museli žít hluboko v lese. Byli rozhodnuti dál se pravidelně shromažďovat, a proto se vrátili do svého města, které bylo zpustošeno válkou, rozebrali to, co zbylo ze sálu Království, a sál znovu postavili v džungli.
13 Svědkové Jehovovi, kteří v jiné části této země mnoho let zažívali válku, stále horlivě slouží. Jeden starší z té oblasti dostal otázku: „Co bratrům nejvíce pomohlo, aby zůstali pohromadě?“ Jak zněla jeho odpověď? „V průběhu 19 let jsme ani jednou nevynechali shromáždění. Někdy se kvůli bombardování nebo kvůli jiným obtížím někteří bratři nemohli dostat tam, kde se shromáždění konalo, ale žádné shromáždění jsme nikdy nezrušili.“ Tito milovaní bratři a sestry si jistě uvědomují, jak důležité je ‚neopouštět své shromažďování‘.
14. Co se můžeme naučit ze zvyku, který měla letitá Anna?
14 Čtyřiaosmdesátiletá vdova Anna „nikdy nescházela v chrámu“. Proto v něm byla i tehdy, když tam byl krátce po svém narození přinesen Ježíš. (Lukáš 2:36–38) Máte za cíl nevynechávat shromáždění? Děláte maximum pro to, abyste byli přítomni na všech programech při našich krajských a oblastních sjezdech? Duchovně prospěšné poučování, které na těchto shromážděních získáváme, je pro nás jasným dokladem toho, že se náš nebeský Otec o svůj lid stará. (Izajáš 40:11) Tyto události také přispívají k radosti, a svou přítomností na nich ukazujeme, že si vážíme Jehovových připomínek. (Nehemjáš 8:5–8, 12)
Odděleni Jehovovými připomínkami
15, 16. Jak to, že dbáme na Jehovovy připomínky, ovlivňuje naše chování?
15 Když dbáme na Boží připomínky, pomáhá nám to, abychom byli odděleni od tohoto ničemného světa. To, že posloucháme Boží připomínky, nám pomáhá, abychom se nezapletli do sexuální nemravnosti. (5. Mojžíšova 5:18; Přísloví 6:29–35; Hebrejcům 13:4) Tím, že jednáme v souladu s Božími připomínkami, můžeme úspěšně potlačovat pokušení lhát, být nepoctiví nebo krást. (2. Mojžíšova 20:15, 16; 3. Mojžíšova 19:11; Přísloví 30:7–9; Efezanům 4:25, 28; Hebrejcům 13:18) Když dbáme na Jehovovy připomínky, brání nám to také v tom, abychom se nemstili, neměli vůči někomu zášť ani nikoho nepomlouvali. (3. Mojžíšova 19:16, 18; Žalm 15:1, 3)
16 Tím, že posloucháme Boží připomínky, zůstáváme posvěceni, neboli odděleni pro službu Bohu. A je opravdu velmi důležité, abychom byli od tohoto světa odděleni. Když se během poslední noci svého pozemského života Ježíš modlil k Jehovovi, prosil za své následovníky: „Dal jsem jim tvé slovo, ale svět je nenávidí, protože nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa. Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému. Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa. Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:14–17) Dál mějme lásku k Božímu slovu, které nás odděluje pro posvátnou službu Bohu.
17. Co by se mohlo stát, kdybychom přehlíželi Boží připomínky a co bychom tedy měli dělat?
17 Jakožto Jehovovi služebníci chceme zůstat přijatelní pro službu Bohu. Kdybychom však přehlíželi Boží připomínky, mohl by nás přemoci postoj tohoto světa, postoj, který je do značné míry podporován jeho mluvou, literaturou, zábavou a chováním. Určitě se nechceme stát milovníky peněz, nechceme být sebejistí, domýšliví, nevděční, nevěrní, suroví, svéhlaví, nadutí pýchou, ani nechceme spíše milovat rozkoše než milovat Boha — a to je pouze několik charakteristických rysů, jaké projevují lidé odcizení Bohu. (2. Timoteovi 3:1–5) Žijeme hluboko v posledních dnech tohoto ničemného systému věcí, a proto se k Jehovovi stále modleme o pomoc, abychom dál zachovávali jeho připomínky a tak ‚zůstávali na stráži podle Božího slova‘. (Žalm 119:9)
18. K jakým pozitivním krokům nás povede to, když budeme dbát na Boží připomínky?
18 Jehovovy připomínky jsou však pro nás nejen výstrahou před tím, co nesmíme dělat. Budeme-li na Boží připomínky dbát, povede nás to k pozitivním krokům a přiměje nás to bezvýhradně důvěřovat Jehovovi a milovat ho celým svým srdcem, celou svou duší, myslí a silou. (5. Mojžíšova 6:5; Žalm 4:5; Přísloví 3:5, 6; Matouš 22:37; Marek 12:30) Boží připomínky nás také podněcují k tomu, abychom milovali své bližní. (3. Mojžíšova 19:18; Matouš 22:39) Lásku k Bohu a k bližním projevujeme zejména tak, že plníme Boží vůli a dělíme se s druhými lidmi o životodárné „poznání Boha“. (Přísloví 2:1–5)
Dbát na Jehovovy připomínky znamená život!
19. Jak můžeme druhým lidem ukázat, že je praktické a užitečné poslouchat Jehovovy připomínky?
19 Jestliže zachováváme Jehovy připomínky a pomáháme v tom i druhým lidem, zachráníme sami sebe i ty, kdo nám naslouchají. (1. Timoteovi 4:16) Jak ale můžeme druhým lidem ukázat, že dbát na Jehovovy připomínky je skutečně praktické a užitečné? Tím, že biblické zásady uplatňujeme ve svém vlastním životě. Pro lidi, kteří jsou „správně nakloněni k věčnému životu“, to bude dokladem toho, že životní dráha předložená v Božím slově je skutečně tou nejlepší. (Skutky 13:48) Uvidí také, že ‚Bůh je skutečně mezi námi‘, a podnítí je to připojit se k nám v uctívání Svrchovaného Pána Jehovy. (1. Korinťanům 14:24, 25)
20, 21. Co nám Boží připomínky a Boží duch umožní dělat?
20 Když budeme dál studovat Písmo, uplatňovat to, co se dozvídáme, a plně využívat Jehovova duchovní opatření, pak si Boží připomínky zamilujeme nadmíru. Jestliže tyto připomínky budeme poslouchat, pomohou nám obléci „novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. (Efezanům 4:20–24) Jehovovy připomínky a Boží svatý duch nám umožní projevovat lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, víru, mírnost a sebeovládání, což jsou vlastnosti, které jsou tak odlišné od vlastností projevovaných v tomto světě, jenž leží v Satanově moci. (Galaťanům 5:22, 23; 1. Jana 5:19) Můžeme tedy být vděční, že nám jsou Jehovovy požadavky připomínány při osobním studiu Bible, prostřednictvím jmenovaných starších a na shromážděních a krajských či oblastních sjezdech.
21 Díky tomu, že dbáme na Jehovovy připomínky, se můžeme radovat i tehdy, když trpíme pro spravedlnost. (Lukáš 6:22, 23) Spoléháme na to, že Bůh nás vysvobodí z těch nejhorších situací. To je důležité zejména nyní, kdy jsou všechny národy shromažďovány k „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ v Har-Magedonu. (Zjevení 16:14–16)
22. Co bychom měli být odhodláni dělat, pokud jde o Jehovovy připomínky?
22 Jestliže máme získat nezasloužený dar věčného života, musíme nadmíru milovat Jehovovy připomínky a upřímně je dodržovat. Mějme tedy stejný postoj jako žalmista, který zpíval: „Spravedlnost tvých připomínek je na neurčitý čas. Dej mi porozumět, abych zůstal naživu.“ (Žalm 119:144) A projevujme stejné odhodlání, jaké je patrné ze žalmistových slov: „Vzýval jsem tě [Jehovo]. Zachraň mě! A budu dodržovat tvé připomínky.“ (Žalm 119:146) Ano, jak slovy, tak i skutky dokazujme, že skutečně nadmíru milujeme Jehovovy připomínky.
Jak byste odpověděli?
• Jak žalmista pohlížel na Jehovovy připomínky?
• Proč potřebujeme Boží připomínky?
• Jakou úlohu v souvislosti s Božími připomínkami mají naše shromáždění?
• Jak nás Jehovovy připomínky oddělují od tohoto světa?
[Obrázek na straně 15]
Žalmista nadmíru miloval Jehovovy připomínky
[Obrázky na straně 16 a 17]
Jednáte podle příkladu Anny a máte za cíl nevynechávat shromáždění?
[Obrázek na straně 18]
Posloucháme-li Jehovovy připomínky, jsme odděleni jako čistí a přijatelní pro službu Bohu