S pevným přesvědčením se drž pravdy

 1. Z čeho jsou lidé zmatení?

VE SVĚTĚ jsou možná desetitisíce náboženských skupin, které se hlásí ke křesťanství a tvrdí, že uctívají Boha správným způsobem. Není divu, že jsou z toho lidé zmatení! Ptají se: „Existuje jenom jedno pravé náboženství, nebo je Bůh schvaluje všechna?“ A co my? Jsme pevně přesvědčení, že to, co svědkové Jehovovi učí, je pravda a že způsob, jakým uctíváme Boha, je právě ten, který se mu líbí? Je vůbec možné mít v téhle věci jistotu? Podívejme se, o čem svědčí fakta.

 2. Proč byl apoštol Pavel přesvědčený, že to, čemu věří, je pravda? (1. Tesaloničanům 1:5)

² Apoštol Pavel byl pevně přesvědčený, že to, čemu věří, je pravda. (Přečti 1. Tesaloničanům 1:5.) Jeho přesvědčení nebylo založené na emocích. Pečlivě studoval Boží Slovo a věřil, že „celé Písmo je inspirované Bohem“. (2. Tim. 3:16) Co se při studiu Písma dozvěděl? Našel nesporné důkazy, že Ježíš byl slíbený Mesiáš – důkazy, které židovští náboženští vůdci ignorovali. Tihle pokrytci tvrdili, že zastupují Boha, ale svými skutky ho zapírali. (Tit. 1:16) Pavel si na rozdíl od nich nevybíral, kterým částem Božího Slova bude věřit a kterým ne. Byl rozhodnutý učit „všechno, co je Boží vůlí“ a žít podle toho. (Sk. 20:27)

 3. Musíme mít odpovědi na všechny své otázky, abychom byli o pravdě pevně přesvědčení? (Viz také rámeček „Jehovovy skutky a myšlenky – je jich víc, než se dá vylíčit“.)

³ Někteří lidé si myslí, že pravé náboženství musí mít odpověď na všechno, i na to, o čem se Bible nezmiňuje. Je to realistické? Vraťme se k Pavlovi. Vybízel své spoluvěřící, aby všechno zkoumali, ale zároveň uznal, že spoustě věcem nerozumí. (1. Tes. 5:21) Napsal, že „máme ... částečné poznání“ a že „vidíme pomocí kovového zrcadla v mlhavých obrysech“. (1. Kor. 13:9, 12) Pavel nerozuměl všemu a my jsme na tom stejně. Znal ale základní pravdy o Jehovově záměru. Věděl dost na to, aby byl přesvědčený, že to, čemu věří, je pravda!

 4. Jak můžeme upevnit své přesvědčení, že jsme našli pravdu, a co se dozvíme o pravých křesťanech?

⁴ Jak můžeme upevnit své přesvědčení, že jsme našli pravdu? Například tak, že porovnáme, jak uctíval Jehovu Ježíš a jak ho uctívají svědkové Jehovovi. V tomhle článku uvidíme, že praví křesťané 1. nemají nic společného s modlářstvím, 2. mají úctu k Jehovovu jménu, 3. milují pravdu a 4. ze srdce milují jeden druhého.

 5. Co se od Ježíše učíme o tom, jak správně uctívat Boha, a jak to můžeme uplatnit?

⁵ Ježíš Jehovu hluboce miloval, a proto uctíval jenom jeho, ať už byl v nebi, nebo na zemi. (Luk. 4:8) Své následovníky učil, aby to dělali stejně. Ježíš ani jeho učedníci při uctívání Boha nikdy nepoužívali sochy ani obrazy. Bůh je duch, a proto lidé nedokážou vytvořit nic, co by se třeba jen vzdáleně podobalo Jehovově slávě! (Iz. 46:5) A co obrazy a sochy takzvaných svatých? Je správné se k nim modlit? Ve druhém z Deseti přikázání Jehova řekl: „Neuděláš si vytesanou modlu ani podobu ničeho, co je nahoře na nebi [nebo] dole na zemi . . . Nebudeš se jim klanět.“ (2. Mojž. 20:4, 5) Těm, kdo se chtějí líbit Bohu, je to úplně jasné.

 6. Jakým vzorem se dnes svědkové Jehovovi řídí?

⁶ Historikové říkají, že křesťané v prvním století byli výlučně oddaní Bohu. Například jedna odborná publikace uvádí, že „by je jímala hrůza“ už jen při pomyšlení, že by na místech, kde uctívají Boha, měli nějaké obrazy a sochy. (History of the Christian Church) Svědkové Jehovovi se dnes řídí jejich vzorem. Nemodlíme se k obrazům a sochám „svatých“, k andělům, a dokonce ani k Ježíšovi. Taky nevzdáváme čest vlajce ani neděláme nic jiného, čím bychom uctívali státní symboly. Jsme rozhodnutí za každou cenu poslouchat Ježíšova slova: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat.“ (Mat. 4:10)

 7. V čem se svědkové Jehovovi jednoznačně liší od jiných náboženství?

⁷ Hodně lidí dnes následuje charismatické náboženské vůdce. Obdiv k takovým lidem někdy hraničí až s modlářstvím. Lidé se hrnou do jejich kostelů, kupují jejich knihy a dávají velké peníze na aktivity, které propagují. Někteří lidé hltají každé jejich slovo. S větším nadšením by asi nevítali ani samotného Ježíše Krista! Naproti tomu praví Jehovovi služebníci nemají žádné duchovenstvo. Vážíme si těch, kdo nás vedou, ale řídíme se Ježíšovými slovy: „Vy všichni jste bratři.“ (Mat. 23:8–10) Nezbožňujeme žádného člověka, ať už je to náboženský vůdce, nebo politik. Ani nepodporujeme jejich zájmy. Zůstáváme neutrální a oddělení od světa. V tom všem se odlišujeme od mnoha skupin, které se hlásí ke křesťanství. (Jan 18:36)

 8. Jak víme, že Jehova chce, abychom jeho jméno oslavovali a oznamovali ho druhým?

⁸ Jednou se Ježíš modlil: „Otče, oslav své jméno.“ Jehova na tuhle modlitbu odpověděl, když z nebe hromovým hlasem slíbil, že svoje jméno oslaví. (Jan 12:28) Ježíš oslavoval jméno svého Otce po celou dobu své služby. (Jan 17:26) Proto je logické očekávat, že i praví křesťané budou s hrdostí používat Boží jméno a oznamovat ho druhým.

 9. Jak křesťané v prvním století dávali najevo, že mají úctu k Božímu jménu?

⁹ Krátce potom, co byl v prvním století založen křesťanský sbor, Jehova „obrátil svou pozornost k jiným národům, aby z nich vybral lid pro své jméno“. (Sk. 15:14) Tehdejší křesťané považovali za čest, že můžou Boží jméno používat a oznamovat ho druhým. Neváhali ho používat v kazatelské službě ani ve svých spisech.b Dávali tím najevo, že jsou lid pro Boží jméno. (Sk. 2:14, 21)

10. Co dokazuje, že svědkové Jehovovi jsou lid pro Boží jméno?

¹⁰ Jsou svědkové Jehovovi lid pro Boží jméno? Co říkají fakta? Spousta náboženských vůdců dnes dělá všechno pro to, aby před druhými zatajili, že Bůh má jméno. Odstranili ho ze svých překladů Bible, a v některých případech ho dokonce zakázali používat při svých náboženských obřadech.c Může někdo popřít, že svědkové Jehovovi jsou jediní, kdo má k Jehovovu jménu úctu, jakou si zaslouží? Oznamujeme Boží jméno v takové míře jako žádná jiná náboženská skupina! Děláme, co můžeme, abychom dostáli svému jménu svědkové Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Vytiskli jsme už víc než 240 milionů kusů Bible – Překladu nového světa, ve kterém je Boží jméno všude tam, kde ho jiní překladatelé vynechávají. A biblické publikace, které oznamují Jehovovo jméno, vydáváme ve víc než 1 000 jazycích!

11. Jak dávali křesťané v prvním století najevo, že milují pravdu?

¹¹ Ježíš miloval pravdu – pravdu o Bohu a jeho záměru. Žil podle ní a mluvil o ní s druhými. (Jan 18:37) Pravdu milovali i Ježíšovi následovníci. (Jan 4:23, 24) Apoštol Petr dokonce o křesťanství mluvil jako „o cestě pravdy“. (2. Petra 2:2) Křesťané v prvním století pravdu tak milovali, že odmítali jakékoli náboženské myšlenky, kulturní tradice a osobní názory, které s ní nebyly v souladu. (Kol. 2:8) I praví křesťané dnes se snaží „žít v pravdě“. (3. Jana 3, 4) Dělají to tak, že všechno, čemu věří, a to, jak žijí, důsledně zakládají na Jehovově Slově.

12. Jak reaguje vedoucí sbor, když si uvědomí, že je potřeba něco upravit, a proč?

¹² Svědkové Jehovovi netvrdí, že dokonale rozumí všemu, co se píše v Bibli. Občas se spletli v naukových otázkách i v organizačních záležitostech. To by nás nemělo překvapovat. Z Písma totiž jasně vyplývá, že Boží lid bude v přesném poznání růst. (Kol. 1:9, 10) Jehova odhaluje pravdu postupně a my musíme být ochotní trpělivě čekat, než světlo pravdy zazáří jasněji. (Přísl. 4:18) Když si vedoucí sbor uvědomí, že je potřeba upravit to, jak chápeme nějakou stránku pravdy, neváhá to udělat. Mnohé náboženské skupiny, které se hlásí ke křesťanství, své nauky mění podle toho, co se líbí jejich členům nebo co je populární ve světě. Svědkové Jehovovi ale dělají změny proto, aby se přiblížili k Bohu a uctívali ho tak jako Ježíš. (Jak. 4:4) Když děláme nějaké změny, není to proto, abychom se přizpůsobili moderním trendům nebo populárním názorům, ale proto, že líp rozumíme Bibli. Milujeme pravdu. (1. Tes. 2:3, 4)

13. Jaká je nejvýznačnější vlastnost pravých křesťanů a jak se projevuje mezi svědky Jehovovými?

¹³ Křesťané v prvním století byli známí mnoha hezkými vlastnostmi, ale tou nejvýznačnější z nich byla láska. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci – když budete mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:34, 35) A je to právě láska, která dnes sjednocuje svědky Jehovovy po celém světě. Žádná jiná organizace není jako naše semknutá duchovní rodina, která překonává národnostní, rasové a sociální hranice. Je to jasně vidět na našich shromážděních a sjezdech. To nás ještě víc utvrzuje v přesvědčení, že způsob, jakým uctíváme Jehovu, je správný.

14. Jak můžeme podle Kolosanům 3:12–14 projevovat jeden druhému vřelou lásku?

¹⁴ Bible nás vybízí, abychom měli „jeden k druhému vřelou lásku“. (1. Petra 4:8) Takovou lásku projevujeme například tak, že si vzájemně odpouštíme a snášíme chyby jeden druhého. Taky se snažíme být ke všem ve sboru štědří a pohostinní, a to i k těm, kdo se nás možná nějak dotkli. (Přečti Kolosanům 3:12–14.) Když projevujeme takovou lásku, dokazujeme, že jsme praví křesťané.

15. V jakých dalších oblastech se řídíme vzorem křesťanů v prvním století?

¹⁵ Vzorem, který nám dali křesťané v prvním století, se řídíme i v dalších oblastech. Jsme například stejně zorganizovaní. Podobně jako oni máme cestující dozorce, starší a služební pomocníky. (Filip. 1:1; Tit. 1:5) Jejich vzorem se řídíme i v tom, že posloucháme Boží zákony o sexu a manželství a o svatosti krve, a v tom, že si přejeme chránit sbor před nekajícnými hříšníky. (Sk. 15:28, 29; 1. Kor. 5:11–13; 6:9, 10; Hebr. 13:4)

16. Co se dozvídáme z Efezanům 4:4–6?

¹⁶ Ježíš řekl, že ne všichni, kdo budou tvrdit, že ho následují, budou jeho pravými učedníky. (Mat. 7:21–23) Bible taky předpověděla, že v posledních dnech budou mnozí lidé jenom „působit dojmem, že jsou zbožní“. (2. Tim. 3:1, 5) Přesto Bible jasně říká, že je „jedna víra“, kterou Bůh schvaluje. (Přečti Efezanům 4:4–6.)

17. Kdo dnes následuje Ježíše a vyznává jednu pravou víru?

¹⁷ Kdo dnes vyznává tu jednu pravou víru? Prozkoumali jsme fakta. Přemýšleli jsme o tom, jak uctíval Jehovu Ježíš a křesťané v prvním století. A odpověď je jasná – jsou to svědkové Jehovovi. Je pro nás velká čest, že můžeme patřit k Jehovovu lidu a znát pravdu o něm a jeho záměru! Proto se dál s pevným přesvědčením držme pravdy.