2A Mimořádné body – puncta extraordinaria

Na 15 místech v M jsou určitá slova označena neboli stigmatizována pomocí teček. Na místech, kde jsou tečky neboli puncta, mají některé hebrejské rukopisy svislé nebo vodorovné čárky. Tyto mimořádné body jsou uvedeny na těchto 15 místech: 1Mo 16:5; 18:9; 19:33; 33:4; 37:12; 4Mo 3:39; 9:10; 21:30; 29:15; 5Mo 29:29; 2Sa 19:19; Ža 27:13; Iz 44:9; Ez 41:20; 46:22. Viz komentáře k těmto pasážím v našich poznámkách pod čarou.

Přesný význam těchto bodů je sporný. Někteří znalci se domnívají, že těmito značkami jsou vyznačena slova, jež mají být vypuštěna. Podle jiných odborníků jsou tečkami označena slova, jež v některých kolacionovaných rukopisech chyběla, a jejichž znění je proto sporné. Někteří znalci zastávají názor, že tyto tečky jsou pouze pomůckou, podle které si čtenář má pamatovat určité vysvětlení, jež s těmito slovy spojovali staří Hebrejci. A jiní tvrdí, že tečky měly upozornit opisovače, aby nevynechal některé části hebrejského textu, které se na první pohled nebo při srovnání s paralelními pasážemi Písma zdály nadbytečné.

O těchto mimořádných bodech je v Gins.^Int, s. 320, 321, uvedeno: „Je tedy vidět, že podle starověkých hodnověrných pramenů byly tyto body považovány za znaménka, jimiž byla označena písmena a slova, která nebyla pokládána za původní a o kterých prorok Elijáš, jenž má vyřešit všechny pochybnosti a těžkosti, rozhodne, až se objeví. Zvyk označovat tečkami slova, jež nebyla považována za původní, se neomezoval jen na tehdejší dobu. Ten, kdo zkoumá hebrejské rkp., zjistí, že se příkladem starověkých soferim řídili i pozdější písaři.“