24. kapitola
Jsme pod deseti přikázáními?
1. Jaký zákon předal Mojžíš lidu?
KTERÉ Boží zákony pro nás platí? Musíme zachovávat to, co Bible označuje jako „Mojžíšův zákon“ nebo někdy jen jako „Zákon“? (1. Královská 2:3; Titovi 3:9) Ten je také označován jako „zákon Jehovův“, protože pochází od něho. (1. Paralipomenon 16:40) Mojžíš pouze lidu tento Zákon oznámil.
2. Z čeho se skládal tento zákon?
2 Mojžíšův zákon se skládá z více než 600 jednotlivých zákonů neboli přikázání, včetně deseti hlavních přikázání. Mojžíš řekl: „[Jehova] přikázal vám ostříhati . . . desíti slov, a napsal je na dvou deskách kamenných.“ (5. Mojžíšova 4:13; 2. Mojžíšova 31:18, Kralická bible) Komu však dal Jehova tento zákon, včetně Deseti přikázání? Dal jej celému lidstvu? Jaký je účel Zakona?
PRO IZRAEL KE ZVLÁŠTNÍMU ÚČELU
3. Jak víme, že Zákon byl dán pouze Izraeli?
3 Zákon nebyl dán celému lidstvu. Jehova učinil smlouvu neboli úmluvu s potomky Jákobovými, kteří se stali izraelským národem. Jehova dal své zákony pouze tomuto národu. Bible to objasňuje v Páté Mojžíšově 5:1–3 a v Žalmu 147:19, 20.
4. Proč byl izraelskému národu dán Zákon?
4 Apoštol Pavel položil otázku: „Proč potom Zákon?“ Ano, proč dal Jehova svůj zákon Izraeli? Pavel odpověděl: „Aby zjevil přestupky, dokud by nepřišlo semeno, jemuž bylo dáno zaslíbení . . . Zákon se tedy stal naším vychovatelem [neboli učitelem] vedoucím ke Kristu.“ (Galaťanům 3:19–24) Zvláštním účelem Zákona bylo chránit a vést izraelský národ, aby byl připraven přijmout Krista, až přijde. Všechny ty mnohé oběti, které vyžadoval Zákon, připomínaly Izraelitům, že jsou hříšníci, kteří potřebují zachránce. — Hebrejcům 10:1–4.
„KRISTUS JE KONEC ZÁKONA“
5. Co se stalo se Zákonem, když Kristus přišel a zemřel za nás?
5 Tímto zaslíbeným zachráncem byl ovšem Ježíš Kristus, jak to prohlásil anděl při jeho narození. (Lukáš 2:8–14) Když tedy Kristus přišel a dal svůj dokonalý život jako oběť, co se stalo se Zákonem? Byl odstraněn. „Již nejsme pod vychovatelem,“ vysvětlil Pavel. (Galaťanům 3:25) Odstranění Zákona bylo pro Izraelity úlevou. Ukázal, že jsou hříšníky, protože nikdo z nich nedodržoval tento Zákon dokonale. Pavel řekl: „Kristus nás vyplacením osvobodil z kletby Zákona.“ (Galaťanům 3:10–14) Proto Bible také říká: „Kristus je konec Zákona.“ — Římanům 10:4; 6:14.
6. a) Jak to zapůsobilo na Izraelity a na Neizraelity, když Zákon skončil, a proč? b) Co podnikl Jehova vzhledem k Zákonu?
6 Zákon ve skutečnosti sloužil jako hradba nebo „zeď“ mezi Izraelity a jinými národy, které pod ním nebyly. Ale obětí svého života Kristus „zrušil . . . Zákon přikázání, který se skládal z nařízení, aby dvojí lid [Izraelity a Neizraelity] stvořil ve spojení se sebou v jednoho nového člověka“. (Efezanům 2:11–18) O tom, co Jehova Bůh sám podnikl vzhledem k Mojžíšovu zákonu, čteme: „Laskavě nám odpustil všechny naše přečiny a vymazal ručně psaný doklad proti nám, který se skládal z nařízení [včetně Deseti přikázání] a který byl proti nám [protože odsuzoval Izraelity jako hříšníky]; a odstranil jej z cesty tím, že jej přibil na mučednický kůl.“ (Kolosanům 2:13, 14) A tak byl dokonalou Kristovou obětí Zákon ukončen.
7, 8. Co dokazuje, že Zákon se nedělil na dvě části?
7 Někteří lidé však tvrdí, že Zákon se skládá ze dvou částí: z Deseti přikázání a z ostatních zákonů. Říkají, že ostatní zákony skončily, ale Deset přikázání že zůstává. To však není pravda. Ježíš ve svém Kázání na hoře citoval z Deseti přikázání stejně jako z ostatních částí zákona a nečinil mezi nimi žádný rozdíl. Tak Ježíš ukázal, že se mojžíšský Zákon neskládal ze dvou částí. — Matouš 5:21–42.
8 Povšimni si také, že apoštol Pavel byl Bohem inspirován, aby napsal: „Nyní jsme byli zproštěni Zákona.“ Byli Židé zproštěni pouze jiných zákonů než bylo Deset přikázání? Ne, neboť apoštol Pavel dále říká: „Skutečně bych nepoznal hřích, kdyby nebylo Zákona; například bych neznal chtivost, kdyby Zákon neříkal: ‚Nebudeš chtivý.‘“ (Římanům 7:6, 7; 2. Mojžíšova 20:17) Protože příkaz „Nebudeš chtivý“ je poslední z Deseti přikázání, vyplývá z toho, že Izraelité byli zproštěni také Deseti přikázání.
9. Z čeho je patrné, že byl odstraněn také zákon o každotýdenním dodržování sabatu?
9 Znamená to, že byl odstraněn také zákon ohledně dodržování každotýdenního sabatu, což je čtvrté z Deseti přikázání? Ano, je to tak. Slova, jež uvádí Bible v Galaťanům 4:8–11 a Kolosanům 2:16, 17, ukazují, že křesťané nejsou pod Božím zákonem, který byl dán Izraelitům, s jeho požadavky, aby byl týdně zachováván sabat a aby byly dodržovány během roku jiné zvláštní dny. Také ze slov Římanům 14:5 je patrné, že se od křesťanů nevyžaduje, aby týdně zachovávali sabat.
ZÁKONY, KTERÉ PLATÍ PRO KŘESŤANY
10. a) Pod jakými zákony jsou křesťané? b) Odkud byly převzaty mnohé z těchto zákonů a proč je logické, že byly odtud převzaty?
10 Znamená to, že tedy křesťané nemusejí zachovávat žádné zákony, jestliže nejsou pod Deseti přikázáními? Tak to rozhodně není. Ježíš zavedl „novou smlouvu“, založenou na lepší oběti svého vlastního dokonalého lidského života. Křesťané přicházejí pod tuto novou smlouvu a platí pro ně křesťanské zákony. (Hebrejcům 8:7–13; Lukáš 22:20) Mnohé z těchto zákonů byly převzaty ze zákona Mojžíšova. To není ani neočekávané ani neobvyklé. Něco podobného se stává, když nějaká nová vláda přejímá panství nad určitou zemí. Ústava staré vlády je možná zrušena a nahražena, ale nová ústava může obsahovat mnohé zákony ze staré. Podobně skončila smlouva Zákona, ale mnohé její základní zákony a zásady byly převzaty do křesťanství.
11. Které zákony nebo nauky dané křesťanům se velmi podobají Deseti přikázáním?
11 Povšimni si toho při čtení Deseti přikázání na stránce 203, a pak si je porovnej s těmito křesťanskými zákony a naukami: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat.“ (Matouš 4:10; 1. Korinťanům 10:20–22) „Střezte se model.“ (1. Jana 5:21; 1. Korinťanům 10:14) „Náš Otče v nebesích, buď posvěceno tvé jméno [nemá s ním být zacházeno nedůstojným způsobem].“ (Matouš 6:9) „Děti, poslouchejte své rodiče.“ (Efezanům 6:1, 2) A Bible jasně ukazuje, že vražda, cizoložství, krádež, lhaní a chamtivost jsou také porušením zákonů, jež platí pro křesťany. — Zjevení 21:8; 1. Jana 3:15; Hebrejcům 13:4; 1. Tesaloničanům 4:3 až 7; Efezanům 4:25, 28; 1. Korinťanům 6:9–11; Lukáš 12:15; Kolosanům 3:5.
12. Jak je zásada související se zákonem o sabatu přenesena do křesťanského uspořádání?
12 Ačkoli křesťanům není přikázáno, aby týdně dodržovali sabat, něčemu se přece z tohoto opatření učíme. Izraelité odpočívali doslovně, ale křesťané musí odpočívat v duchovním smyslu. Jak? Na základě víry a poslušnosti odkládají praví křesťané sobecké skutky. K těmto sobeckým skutkům patří také snaha dosáhnout své vlastní spravedlnosti. (Hebrejcům 4:10) Tento duchovní odpočinek se zachovává nejen jeden den v týdnu, ale všech sedm dnů. Požadavek doslovného zákona o sabatu vyhražoval jeden den pro duchovní zájmy, a tak chránil Izraelity, aby nepoužívali sobecky veškerého svého času k získání hmotných výhod. Uplatňujeme-li tuto zásadu každodenně v duchovním ohledu, je to ještě účinnější ochrana před hmotařstvím.
13. a) Který zákon mají křesťané plnit a jak jej plní? b) Který zákon zdůrazňoval Ježíš? c) Který zákon je základem celého zákona Mojžíšova?
13 Křesťané jsou tedy vybízeni, aby spíše ‚plnili zákon Kristův‘, než aby zachovávali Deset přikázání. (Galaťanům 6:2) Ježíš dal mnoho příkazů a pokynů, a jestliže je posloucháme, zachováváme neboli plníme jeho zákon. Ježíš obzvláště zdůraznil, že je důležitá láska. (Matouš 22:36–40; Jan 13:34, 35) Ano, křesťanským zákonem je milovat druhé. Na základě celého mojžíšského Zákona říká Bible: „Celý Zákon je naplněn v jednom výroku, totiž: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe.‘“ — Galaťanům 5:13, 14; Římanům 13:8–10.
14. a) Jestliže budeme studovat a uplatňovat zásady Mojžíšova zákona, k čemu dobrému to povede? b) K čemu nás bude podněcovat láska?
14 Zákon daný prostřednictvím Mojžíšovým, s jeho Deseti přikázáními, byl spravedlivým souborem zákonů od Boha. A i když dnes nejsme pod tímto zákonem, mají pro nás stále velkou cenu božské zásady, jež jsou jeho základem. Jestliže je studujeme a uplatňujeme, poroste naše ocenění pro velkého zákonodárce, Jehovu Boha. Měli bychom však obzvláště studovat a ve svém životě uplatňovat křesťanské zákony a nauky. Láska k Jehovovi nás bude podněcovat, abychom poslouchali všechno, co od nás nyní vyžaduje. — 1. Jana 5:3.
[Rámeček na straně 203]
DESET PŘIKÁZÁNÍ
1. „Já jsem Jehova, tvůj Bůh . . . Nebudeš mít jiné bohy proti mému obličeji.
2. Neuděláš si vyřezávaný obraz ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil . . .
3. Nepoužiješ jméno Jehovy, svého Boha, nehodným způsobem . . .
4. Tím, že se bude pamatovat na sabatní den, aby byl posvěcován, máš prokazovat službu a budeš konat veškerou svou práci šest dnů. Ale sedmý den je sabat Jehovovi, tvému Bohu. Nebudeš konat žádnou práci, ty ani tvůj syn ani tvá dcera . . .
5. Cti svého otce a svou matku, aby se tvé dny prokázaly jako dlouhé na zemské půdě, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh.
6. Nezavraždíš.
7. Nezcizoložíš.
8. Nebudeš krást.
9. Nebudeš svědčit falešně jako svědek proti svému spoluobčanu.
10. Nebudeš toužit po domu svého bližního. Nebudeš toužit po manželce svého bližního ani po jeho otrokovi ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu ani po ničem, co patří tvému bližnímu.“ — 2. Mojžíšova 20:2–17.
[Obrázky na straně 204 a 205]
Zákon sloužil jako zeď mezi Izraelity a jinými národy