Mladí křesťané, buďte pevní ve víře

„KAŽDÝ se musí účastnit.“ Tak znělo oznámení. Všichni studenti v jedné japonské škole se museli účastnit společného shromáždění ve slavnostní síni. Jeden mladý křesťan, který studoval, nemohl souhlasit s některými myšlenkami vyjádřenými ve školní hymně. „Ano,“ řekl si, „vím, že se bude hrát školní hymna. Ale nebudu s tím mít žádné těžkosti. Prostě zůstanu sedět vzadu jako obvykle.“

Ale když ten mladý svědek Jehovův vstoupil do posluchárny, zjistil, že všichni členové profesorského sboru sedí v zadní řadě. Musel se tedy posadit před ně. Když ostatní studenti při školní hymně vstali, zůstal uctivě sedět. Ale učitelé se nad tím rozhořčili. Fyzicky se snažili ho donutit, aby vstal. Umíš si představit sám sebe v takové situaci? Co bys dělal?

Proč je nutná pevná víra

Bylo by pěkné, kdyby lidé křesťany nechali být a dovolili jim žít podle jejich svědomí, které je školeno Biblí. Často však musí křesťané čelit vypjatým situacím. To by nás nemělo překvapovat, protože Boží Syn, Ježíš Kristus, řekl: „Jestliže mne pronásledovali, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:20) Kromě přímého pronásledování čelí Jehovovi služebníci různým jiným zkouškám víry.

Mladí křesťané často potřebují pevnou víru, aby mohli obstát ve zkouškách, s nimiž se setkávají ve škole. Jsou možná nuceni být ve společnosti spolužáků, kteří mluví sprostě nebo zastávají postoj, který zneuctívá Boha. Mladí křesťané se možná setkávají s rostoucím zdůrazňováním nacionalismu a s nátlakem, aby se věnovali činnosti v klubech, politickým akcím ve škole nebo jiné činnosti, která jim může způsobit duchovní škodu. Učitelé nebo spolužáci se možná snaží nutit mladé křesťany, aby se dopustili kompromisu. Zbožní mladí lidé se tedy musí spoléhat na Jehovova ducha, aby měli potřebnou víru a mohli jasně hájit svou naději. — Matouš 10:19, 20; Galaťanům 5:22, 23.

‚Buďte vždy připraveni k obhajobě‘

Rada apoštola Petra je vhodná pro mladé křesťany stejně jako pro dospělé. Řekl: „Vždy [buďte] připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás žádá důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to s mírností a hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:15) Co je nutné k tomu, abychom byli připraveni k takové obhajobě? Především musíš rozumět tomu, co učí Písmo. Abys mohl ve škole zaujmout pevný postoj v takových otázkách, jako je nacionalismus, politika, zneužívání drog nebo mravnost, musíš v první řadě rozumět, proč má křesťan zastávat určitý postoj, a musíš tomu upřímně věřit.

Apoštol Pavel například řekl spolukřesťanům: „Nedejte se svést. Špatná společenství kazí užitečné zvyky.“ (1. Korinťanům 15:33) Souhlasíš s tím? Jak Pavel ukázal, je snadné se v souvislosti se společenstvím dát svést. Někdo možná vypadá přátelský a příjemný. Jestliže však nesdílí tvůj zájem o službu Jehovovi nebo dokonce ani nevěří v biblické sliby, je špatným společníkem. Proč? Protože jeho život je založen na odlišných zásadách, a věci, které jsou velmi důležité pro křesťana, mají pro něj možná malý význam.

To nijak nepřekvapuje, protože Ježíš řekl o svých následovnících: „Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Je nemožné, aby někdo byl pravým křesťanem a zároveň byl částí tohoto světa, jehož bohem je satan. (2. Korinťanům 4:4) Chápeš, proč takové oddělení se od světa chrání křesťana před zkažeností a konflikty, které dnes trápí tolik lidí? Jestliže ano, pak také rozumíš, proč musíš zůstat oddělený, i když to znamená, že se nemůžeš podílet na některých druzích školní činnosti.a

Na případu jedné mladé křesťanky se ukázalo, jak je důležité být pevný ve víře a uchovávat zájmy Království na prvním místě v životě. (Matouš 6:33) Když bylo oznámeno, že bude nácvik na slavnostní ukončení studia, zjistila, že nácvik připadá na týž den jako krajský sjezd svědků Jehovových, kterého se chtěla účastnit. Napsala uctivý dopis, v němž vysvětlila, proč se nácviku nezúčastní, a dala ho před vyučováním učiteli. Po vyučování si ji učitel vzal stranou a požádal ji, aby mu znovu vysvětlila, proč se nezúčastní nácviku. Dívka říká: „Chtěl vědět, budu-li mluvit stejně. Byl to můj názor, nebo dopis obsahoval jen slova mé matky? Když viděl, jaké je v té věci mé osobní přesvědčení, nic nenamítal.“

‚Obhajoba před každým‘

Mladí křesťané často zjišťují, že když členům profesorského sboru i studentům jasně vysvětlí svůj postoj dříve, než vznikne sporná otázka, potom ve chvíli, kdy je nutné čelit problémům, není nátlak zdaleka tak velký. Jedna mladá japonská křesťanka vypráví, že když jí bylo jedenáct let, vyžadovalo se ve škole od všech studentů, aby se účastnili vánočního večírku. Studenti vyšších tříd na ni naléhali, aby se účastnila, ale ona tam nešla a její učitel pochopil její postoj. Proč? Protože na začátku školního roku se tato svědkyně a její rodiče sešli s učitelem a vysvětlili mu různé stránky svého křesťanského postoje.

Někteří mladí křesťané se obávají, že v kazatelské službě potkají spolužáky nebo učitele. Máš také takové obavy? Jestliže ano, co kdyby ses chopil iniciativy a řekl svým spolužákům, že kážeš dům od domu a proč to děláš? Jeden čtrnáctiletý svědek Jehovův vypráví: „Každý ve škole ví, jaký postoj zaujímám jako křesťan. Ano, vědí to tak dobře, že když potkám při kazatelské službě někoho ze spolužáků, nejsem v rozpacích. Spolužáci obvykle naslouchají a často přijmou biblickou literaturu.“ Jeden dvanáctiletý chlapec říká, že počítá s tím, že se při kazatelské službě setká se spolužáky. Ta myšlenka mu není nepříjemná, ale naopak si pravidelně nacvičuje, co jim řekne, až se s nimi setká. A tak je schopen logicky vysvětlit svou víru.

V mnoha školách se říká, že mimoškolní činnost je otázkou osobní volby. Ve skutečnosti však učitelé i studenti působí na jednotlivce silným tlakem, aby se na takové činnosti podíleli. Jedna dvacetiletá křesťanka přišla na dobrý způsob, jak takovému tlaku odolávat. Řekla: „Po celou dobu svého středoškolského studia jsem sloužila jako pomocná průkopnice. Každý věděl, že mě má náboženská činnost zaměstnává natolik, že se nemohu účastnit ničeho jiného.“ Mladší sestra této svědkyně jednala stejně. Někteří mladí křesťané přecházejí po skončení školní docházky z pomocné průkopnické služby, kterou dosud vykonávali, přímo do pravidelné průkopnické činnosti jako zvěstovatelé Království plným časem.

Nikdy nepřehlédni, jak dobré účinky má tvé znamenité chování a tvé odvážné svědectví. Místo abys zůstal zticha, proč bys uctivým, ale odvážným způsobem nepromluvil a neukázal tak, že jsi pevný ve víře? To udělala jedna izraelská dívka, která se dostala do zajetí a ocitla se v domácnosti syrského vojenského velitele Naamana. (2. Královská 5:2–4) Protože se tato mladá dívka chopila iniciativy, bylo chváleno Jehovovo jméno. Podobně může i tvá víra být Bohu ke cti a může pomoci jiným, aby také zaujali postoj jako lidé, kteří chválí jeho jméno.

Skutečnost je taková, že není možné dopustit se kompromisů ve víře, a přece zůstat křesťanem. Ježíš Kristus řekl: „Každý tedy, kdo vyzná před lidmi spojení se mnou, také já vyznám spojení s ním před svým Otcem, který je v nebesích; kdo mne však zapře před lidmi, toho také já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích.“ (Matouš 10:32, 33) Být pevný ve víře jako Ježíšův následovník je jistě závažná odpovědnost.

Co ti pomůže

Máš-li zaujímat pevný postoj jako jeden ze svědků Jehovových, potřebuješ pevnou víru. Získáš ji, budeš-li pilně studovat Bibli, budeš-li se účastnit křesťanských shromáždění a věnovat se kazatelské službě. Co můžeš dělat, jestliže přesto cítíš, že ti něco schází? Učedník Jakub řekl: „Jestliže. . . někomu z vás chybí moudrost, ať prosí Boha, neboť všem dává štědře a bez kárání; a bude mu dána.“ (Jakub 1:5) V modlitbě mluv s Jehovou o svém problému; může tě posílit, abys dokázal čelit zkouškám své víry.

Co ještě může mladý křesťan dělat? Kniha Přísloví nám říká: „Naslouchej svému otci, který způsobil tvé narození, a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.“ (Přísloví 23:22) Apoštol Pavel podpořil tuto radu, když řekl: „Vy, děti, poslouchejte své rodiče ve všem, neboť je to příjemné v Pánu.“ (Kolosanům 3:20) Křesťanští rodiče ti mohou pomoci, abys byl pevný ve víře. Naslouchej jejich radám. S jejich pomocí pátrej v Písmu a v publikacích založených na Bibli a vyhledávej tam myšlenky, rady a zkušenosti. Tobě i tvým rodičům se to bude líbit a pomůže ti to překonat plachost nebo obavy. — 2. Timoteovi 1:7.

Plně využij opatření, která učinil Jehova Bůh prostřednictvím křesťanského sboru. Dobře se připravuj na shromáždění. Mluv se jmenovanými staršími a s jinými křesťany, kteří prožili zkušenosti podobné těm, které prožíváš nyní ty. Šalomoun řekl: „Moudrý bude naslouchat a přijme více poučení, a člověk s porozuměním je ten, kdo získává obratné vedení.“ (Přísloví 1:5) Uč se tedy od těchto starších osob. Můžeš se učit také od mladých křesťanů, kteří úspěšně řeší podobné problémy jako ty.

Věrnost přináší požehnání

Zůstaneš-li pevný ve víře, budeš uplatňovat radu apoštola Pavla: „Staňte [se] stálými, nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle.“ (1. Korinťanům 15:58) Jehova ví o problémech, před nimiž stojíš, a chápe je. Posílil již mnoho lidí, kteří byli v podobných těžkostech, a posílí i tebe. Spolehneš-li se na Boha, bude tě podporovat. Žalmista totiž řekl: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ — Žalm 55:22; 55:23, KB.

Petr napsal: „Zachovejte si dobré svědomí, aby právě v tom, v čem proti vám mluví, byli zahanbeni ti, kteří zlehčují vaše dobré chování ve spojení s Kristem.“ (1. Petra 3:16) Nebudeš-li se chtít dopustit kompromisu, pokud jde o Boží spravedlivé zákony a zásady, budeš mít dobré svědomí, a to je skutečným požehnáním od Jehovy. Kromě toho dáš dobrý příklad mladým křesťanům, kteří snad mají slabou víru. (1. Timoteovi 4:15, 16) Tvé chování je může povzbudit, aby se snažili stát se pevnými ve víře a tak obstát ve zkouškách.

Pomůžeš snad dokonce i těm, kteří zpočátku odporují tvému křesťanskému postoji. Pamatuj na tato slova, která vyvolávají naději: „Ráno zasévej své semeno a nenech svou ruku odpočinout až do večera, neboť nevíš, kde to bude mít úspěch, zda tady nebo tam, či zda obojí bude stejně dobré.“ (Kazatel 11:6) Kdo ví, jaké dobré výsledky přinese to, že jsi zaséval dobré semeno prostřednictvím svých věrných skutků?

K největším požehnáním, jaká sklidíš, patří schválené postavení před Jehovou. Nakonec povede tvá pevná víra k věčnému životu. (Jan 17:3; srovnej Jakuba 1:12.) Nestojí za to dosáhnout nějaké dočasné úlevy ve zkoušce kompromisem, a ztratit takový dar.

Co se stalo s tím mladým křesťanem, o němž byla zmínka na začátku tohoto článku? Svou těžkou zkoušku vydržel. Když školní shromáždění skončilo, taktně se pokusil vysvětlit učitelům svůj postoj. Ačkoli nereagovali příznivě, uspokojilo ho vědomí, že obšťastnil Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) Obhajoval dále svou víru, dokud neskončil své školní vzdělání. Pak se stal průkopníkem. Ať vede tvá věrná vytrvalost ke stejnému radostnému výsledku. Stane se to, budeš-li pevný ve víře.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 25]

CO TI POMŮŽE

◻ Naslouchej moudrosti svých bohabojných rodičů

◻ Využij duchovních opatření v křesťanském sboru

◻ Mluv se jmenovanými staršími a s jinými, kteří snad prožili stejné problémy jako ty

◻ Mluv s jinými mladými křesťany, kteří úspěšně zdolávají podobné překážky