1. Mojžíšova
31 Časem zaslechl slova Labanových synů, kteří řekli: „Jákob vzal všechno, co patřilo našemu otci; a všechno to jmění si nahromadil z toho, co patřilo našemu otci.“+ 2 Když se Jákob zadíval na Labanův obličej, nebylo to s ním tak jako dříve.+ 3 Konečně Jehova řekl Jákobovi: „Vrať se do země svých otců a ke svým příbuzným*+ a budu dále s tebou.“+ 4 Pak si dal Jákob zavolat Ráchel a Leu ven na pole ke svému stádu bravu 5 a řekl jim:
„Vidím na obličeji vašeho otce, že ke mně není stejný jako dříve;+ ale BŮH mého otce se prokázal být se mnou.+ 6 A vy samy jistě víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svou silou.+ 7 A váš otec si se mnou zahrával* a desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh* mu nedovolil, aby mě poškodil.+ 8 Když na jedné straně říkal: ‚Kropenatá se stanou tvou mzdou‘, tehdy celé stádo bravu plodilo kropenatá; ale když na druhé straně říkal: ‚Pruhovaná se stanou tvou mzdou‘, tehdy celé stádo bravu plodilo pruhovaná.+ 9 Tak Bůh odebíral stádo dobytka vašemu otci a dával je mně.+ 10 Konečně se stalo v době, kdy brav dostával chuť k páření, že jsem pozvedl oči a ve snu+ jsem uviděl podívanou: kozlové, kteří skákali na brav, tu byli pruhovaní, kropenatí a skvrnití.+ 11 Pak mi anděl [pravého] Boha ve snu řekl: ‚Jákobe!‘, na což jsem řekl: ‚Zde jsem.‘+ 12 A pokračoval: ‚Pozvedni, prosím, oči a podívej se, že všichni kozlové skákající na brav jsou pruhovaní, kropenatí a skvrnití, neboť jsem viděl všechno, co ti Laban dělá.+ 13 Jsem [pravý] Bůh Betelu,*+ kde jsi pomazal sloup+ a kde jsi mi složil slavnostní slib.+ Nyní vstaň, vyjdi z této země a vrať se do své rodné země.‘“*+
14 Na to mu Ráchel a Lea odpověděly a řekly: „Máme pro sebe ještě nějaký dědičný podíl* v domě svého otce?+ 15 Nepovažuje nás opravdu za cizinky, protože nás prodal, takže stále jí dokonce za peníze dané za nás?+ 16 Vždyť všechno bohatství, které Bůh* odňal našemu otci, je naše a našich dětí.+ Učiň tedy nyní všechno, co ti Bůh řekl.“+
17 Jákob potom vstal a vyzvedl své děti a své manželky na velbloudy;+ 18 a hnal celé své stádo dobytka a všechno zboží, které nashromáždil,+ získané vlastní stádo dobytka, které nashromáždil v Paddan-aramu, aby šel ke svému otci Izákovi do země Kanaán.+
19 A Laban odešel stříhat své ovce. Ráchel mezitím ukradla terafim,*+ které patřily jejímu otci. 20 Tak Jákob přelstil* Syřana Labana, protože mu neřekl, že utíká. 21 A přistoupil k tomu, aby utekl a aby vstal a překročil Řeku,+ on a všechno, co měl. Potom zaměřil svůj obličej k hornatému kraji Gilead.+ 22 Později, třetí den, bylo Labanovi řečeno, že Jákob utekl. 23 A tak vzal s sebou své bratry a honil+ ho na vzdálenost sedmidenní cesty a dohonil ho v hornatém kraji Gilead. 24 Tehdy přišel Bůh k Syřanu Labanovi+ v noci ve snu+ a řekl mu: „Dej si pozor, abys s Jákobem nepromluvil ani dobré, ani špatné.“*+
25 Laban se tedy přiblížil k Jákobovi, když Jákob postavil svůj stan na hoře, a Laban utábořil své bratry* v hornatém kraji Gilead. 26 Potom Laban řekl Jákobovi: „Cos to udělal, že ses uchýlil k tomu, abys mě přelstil* a odvedl jsi mé dcery jako zajatkyně zajaté mečem?+ 27 Proč jsi musel tajně utéci a přelstít mě a neřekl mi, abych tě mohl poslat pryč s radováním a s písněmi,+ s tamburínou a s harfou+? 28 A nedal jsi mi možnost, abych políbil své děti* a své dcery.+ Jednal jsi pošetile. 29 Je v moci mé ruky, abych vám uškodil,+ ale BŮH vašeho otce ke mně hovořil včera v noci a řekl: ‚Dej si pozor, abys nepromluvil s Jákobem ani dobré, ani špatné.‘+ 30 Zatímco jsi teď skutečně odešel, protože jsi silně prahnul po domu svého otce, proč jsi však ukradl mé bohy?“*+
31 V odpovědi Jákob přistoupil k tomu, aby Labanovi řekl: „To protože jsem se bál.+ Řekl jsem si totiž: ‚Mohl bys odtrhnout své dcery ode mne.‘ 32 Ať bys našel své bohy* u kohokoli, ať nežije.+ Sám prozkoumej před našimi bratry, co je u mne, a vezmi si je.“+ Ale Jákob nevěděl, že je Ráchel ukradla.+ 33 Laban tedy vešel do Jákobova stanu a do Leina stanu a do stanu dvou otrokyň,+ ale nenašel je. Nakonec vyšel z Leina stanu a vešel do stanu Ráchelina. 34 A Ráchel vzala terafim a uchýlila se k tomu, že je dala do koše ženského velbloudího sedla a zůstala na nich sedět. Laban tedy prohmatal celý stan, ale nenašel je. 35 Pak řekla svému otci: „Ať se oči mého pána*+ nezablyští hněvem, protože nemohu před tebou vstát, neboť se mi [přihodila] věc obvyklá u žen.“+ Hledal tedy pečlivě dál, ale terafim+ nenašel.
36 A Jákob se rozhněval+ a začal se s Labanem hádat a Jákob v odpověď Labanovi přikročil k tomu, aby řekl: „Jaké je mé vzbouření,+ jaký můj hřích je důvodem k tomu, že jsi mě rozpáleně pronásledoval?+ 37 Když jsi nyní prohmatal všechno mé zboží, co ze všeho zboží svého domu jsi našel?+ Dej to sem před mé bratry a své bratry,+ a ať rozhodnou mezi námi dvěma.+ 38 Těch dvacet let jsem byl u tebe. Tvé ovce a tvé kozy nezmetaly+ a nikdy jsem nejedl berany z tvého stáda bravu. 39 Nepřinesl jsem ti žádné zvíře roztrhané na kusy.+ Sám jsem nesl jeho ztrátu. Ať byl některý ukraden ve dne, nebo byl ukraden v noci, činil sis na něj nárok z mé ruky.+ 40 Zakoušel jsem, že ve dne mě stravovalo horko a v noci chlad, a spánek prchával od mých očí.+ 41 Byl jsem ve tvém domě dvacet let. Sloužil jsem ti* čtrnáct let za tvé dvě dcery a šest let za tvé stádo bravu a desetkrát jsi měnil mou mzdu.+ 42 Kdyby se BŮH mého otce,+ Abrahamův BŮH a Izákův Děs,*+ neprokázal na mé straně, poslal bys mě nyní pryč s prázdnýma rukama. Bůh viděl mou ubohost a lopotu mých rukou, a tak tě včera v noci pokáral.“*+
43 Laban potom Jákobovi odpověděl a řekl: „Dcery jsou moje dcery a děti moje děti a stádo bravu moje stádo bravu a všechno, na co se díváš, je moje a mých dcer. Co mohu dnes dělat proti nim nebo proti jejich dětem, které porodily? 44 A tak pojď, ať uzavřeme smlouvu,+ já a ty, a bude sloužit* jako svědek mezi mnou a tebou.“+ 45 Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako sloup.+ 46 Potom Jákob řekl svým bratrům: „Nasbírejte kameny!“ A dali se do sbírání kamenů a udělali hromadu.+ Pak tam na té hromadě jedli. 47 A Laban ji začal nazývat Jegar-sahaduta,* ale Jákob ji nazval Galeed.*
48 A Laban přistoupil k tomu, aby řekl: „Tato hromada je dnes svědkem mezi mnou a tebou.“ Proto ji pojmenoval Galeed+ 49 a Strážní věž,* protože řekl: „Ať je Jehova na stráži mezi mnou a tebou, když jeden druhého neuvidíme.*+ 50 Jestliže budeš trápit mé dcery+ a jestliže si vezmeš manželky navíc k mým dcerám, není s námi žádný člověk. Pohleď,* svědkem mezi mnou a tebou je Bůh.“+ 51 A Laban přikročil k tomu, aby Jákobovi řekl: „Zde je tato hromada a zde je ten sloup, které jsem vztyčil mezi sebou a tebou. 52 Ta hromada je svědkem a sloup je něčím, co vydává svědectví,+ že proti tobě nepřejdu tu hromadu a že ty proti mně nepřejdeš tu hromadu a ten sloup, abychom si neuškodili.+ 53 Ať soudí* mezi námi Abrahamův bůh*+ a Nachorův bůh,+ bůh* jejich otce.“ Ale Jákob přísahal při Děsu svého otce Izáka.+
54 Potom Jákob obětoval na hoře oběť a pozval své bratry, aby jedli chléb.+ Pojedli tedy chléb a strávili noc na hoře.* 55 Laban však vstal časně ráno a políbil+ své děti* a své dcery a požehnal jim.+ Potom se Laban vydal na cestu, aby se vrátil ke svému vlastnímu místu.*+