Job

 2 „Ach, jak velice jsi pomohl tomu, [kdo nemá] sílu!

[Jak jen] jsi zachránil paži, která nemá sílu!+

 3 Jak velmi jsi poradil tomu, [kdo nemá] moudrost,+

a praktickou moudrost jsi učinil známou množství!

 4 Komu jsi pověděl slova

a čí dech* z tebe vycházel?

 5 Ti bezmocní ve smrti* se chvějí

pod vodami a těmi, kdo v nich přebývají.+

 6 Šeol je před ním nahý+

a [místo] zničení* nemá příkrov.

 7 Roztahuje sever nad prázdnem,+

zavěšuje zemi na ničem;

 8 balí vody do svých oblaků,+

takže se pod nimi velké množství oblaků netrhá;

 9 zahaluje obličej trůnu,*

rozprostírá* přes něj svůj oblak.+

10 Opsal kruh na hladině vod,+

až tam, kde světlo končí ve tmě.

11 Samotné sloupy nebe se třesou

a jsou ohromeny jeho přísným napomenutím.

12 Svou silou vzdul moře+

a svým porozuměním rozbil na kusy+ bouřícího.*+

13 Svým větrem* vyleštil nebe,+

jeho ruka probodla klouzajícího hada.+

14 Pohleď, to jsou okraje jeho cest,+

a jaký šepot je o něm slyšet!

Kdo však může ukázat, že rozumí jeho mocnému hromu?“+