Římanům
10 Bratři, dobrá vůle mého srdce a má úpěnlivá prosba k Bohu za ně jsou opravdu k jejich záchraně.+ 2 Vždyť jim dosvědčuji,* že mají horlivost+ pro Boha, ale ne podle přesného poznání;+ 3 nepodřídili se totiž Boží spravedlnosti,+ protože Boží spravedlnost+ neznali, ale snažili se zřídit svou vlastní.+ 4 Vždyť Kristus je konec* Zákona,+ aby každý, kdo projevuje víru, měl spravedlnost.+
5 Mojžíš totiž píše, že člověk, který činil spravedlnost Zákona, bude skrze ni žít.+ 6 Ale spravedlnost, která vyplývá z víry, mluví tímto způsobem: „Neříkej ve svém srdci:+ ‚Kdo vystoupí do nebe?‘,+ totiž aby přivedl Krista+ dolů; 7 nebo: ‚Kdo sestoupí do propasti?‘,+ totiž aby přivedl Krista z mrtvých.“+ 8 Ale co říká? „To slovo je blízko tebe, v tvých vlastních ústech a v tvém vlastním srdci“;+ totiž „slovo“+ víry, které kážeme.*+ 9 Jestliže totiž veřejně prohlašuješ+ ono ‚slovo ve svých vlastních ústech‘, že Ježíš je Pán,*+ a projevuješ ve svém srdci víru, že ho Bůh vzbudil z mrtvých,+ budeš zachráněn.+ 10 Vždyť srdcem+ se projevuje víra ke spravedlnosti, ale ústy se činí veřejné prohlášení+ k záchraně.
11 Písmo totiž říká: „Žádný, kdo na něm zakládá svou víru,+ nebude zklamán.“*+ 12 Není totiž rozdíl mezi Židem a Řekem,+ neboť nade všemi je týž Pán, bohatý+ ke všem, kdo ho vzývají. 13 Vždyť „každý, kdo vzývá Jehovovo* jméno, bude zachráněn“.+ 14 Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili?+ Jak zase uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat?+ 15 Jak potom budou kázat, pokud nebyli vysláni?+ Právě jak je napsáno: „Jak půvabné jsou nohy těch, kdo oznamují dobrou zprávu o dobrých věcech!“+
16 Přesto všichni neposlouchali dobrou zprávu.+ Izajáš totiž říká: „Jehovo,* kdo uvěřil v to, co od nás slyšel?“+ 17 Víra tedy následuje za slyšeným.+ Slyšené je zase prostřednictvím slova o Kristu.*+ 18 Přesto se ptám: Cožpak snad neslyšeli? Vždyť ve skutečnosti „jejich zvuk se roznesl po celé zemi+ a jejich výroky do nejzazších konců* obydlené země“.*+ 19 Přesto se ptám: Cožpak snad Izrael nepoznal?+ Nejdříve říká Mojžíš: „Podnítím vás k žárlivosti skrze to, co není národem; podnítím vás k prudkému hněvu skrze hloupý národ.“+ 20 Izajáš se však stává velmi smělým a říká: „Byl jsem nalezen těmi, kdo mě nehledali;+ stal jsem se zjevným těm, kdo se po mně neptali.“+ 21 Ale o Izraeli říká: „Po celý den jsem rozprostíral ruce k lidu, který je neposlušný+ a odmlouvá.“+