Přijímáte nerad kritiku?

VZPOMENETE si, kdy vás naposled někdo kritizoval? Čas od času se to z nejrůznějších příčin stane každému.

Možná vás někdo kritizoval proto, aby sám sebe vyvýšil. Avšak často přichází kritika od člověka, kterému leží na srdci váš zájem. Manžel si všiml nějakého nedostatku ve vašem vaření; vaše žena vám řekla, že vázanka se vám nehodí k obleku; přítel vás napomenul, že nedbáte na své zdraví. Nebo může být kritika ukázňující, například od zaměstnavatele nebo od rodiče (pokud jde o nezletilého), aby napravila něco, co jste udělal nebo řekl.

Ať je důvod jakýkoli, přivítal jste kritiku? Nebo jste byl podrážděný a možná dokonce odpověděl, aby se staral sám o sebe?

Pro mnoho lidí je přijímání kritiky bolestným zážitkem. Rozčilují se a pohoršují. Jiní ztrácejí sebedůvěru a docházejí k závěru ‚já nikdy nic neudělám dobře‘ a sklíčí je to.

Patříte mezi ty, kteří nemají rádi, když je někdo kritizuje? Nejste žádnou výjimkou; tak to pociťuje mnoho lidí. Můžete se naučit přijímat kritiku s menší bolestí, bez nepřiměřených reakcí? Tento článek se bude zabývat šesti způsoby, jak udělat kritiku přijatelnější. Snad vám pomohou odstranit kritiku, nebo alespoň zmenšit její palčivost.

1. Vítat kritiku

Zdá se vám divné, že někteří lidé kritiku chtějí, že ji dokonce vyhledávají? Časopis Bits and Pieces poznamenává: „Chytré vůdčí osobnosti. . . vědí, že se v určitém procentu případů spletou. Proto chtějí slyšet tato odporující stanoviska — aby vyloučily chyby dřív, než je udělají, a aby co možná nejdříve napravily chyby, které udělaly v minulosti.“

Stejně jako mohou druzí vidět vzhled našeho zevnějšku tak, jak my nemůžeme — ohrnutý límec, překroucenou vázanku —, tak také mohou vidět stránky naší osobnosti, které nám jsou skryté. Berte jejich pozorování spíš jako pomoc než jako hrozbu. Vítejte jejich kritiku jako příležitost něco se naučit. Přijměte ji jako posilující zkušenost.

2. Ovládejte svého největšího kritika

Jste silně kritický sám k sobě? Přemítáte často o svých nedostatcích? Nebo když vás někdo upozorní na nějakou chybu, připojíte ji v duchu k dlouhému seznamu různých slabostí?

Dr. Harold Bloomfield poznamenává: „Jestliže jsme již sužováni sebekritikou, bude nás obzvláště tížit, když na nás bude dopadat kritika druhých. Dokonce i když nás někdo chválí a vytýká nám jen jedinou malou věc, přikládáme tomu obvykle nepřiměřeně větší váhu než věcem, které jsme udělali dobře.“

Buďte rozumný, když zkoumáte sám sebe. Jak ale můžete určit, co je rozumné? Představte si, že by váš blízký přítel byl podroben podobné kritice. Jakou reakci byste od něj očekával? Sebelítost? Rozmrzelost? Pyšné odmítnutí dobré rady? Ne, pravděpodobně byste doufal, že bude kritice naslouchat s minimální bolestí, upřímně o ní bude uvažovat a použije ji pro své osobní zlepšení.

Proč byste potom sám nejednal stejným způsobem?

3. Ptejte se na podrobnosti

„Váš postoj se mi nelíbí.“ Chtěl byste, aby vám to někdo řekl? Ne, takové poznámky zraňují, viďte?

Tady bude nejlepší postupovat tak, že se zeptáte na podrobnosti. Ve své knize Společenská konverzace (angl.) vysvětluje Alan Garner: „Kritika je často postavená všeobecně. . . Dotaz na konkrétní věci vám umožní zjistit, jaké námitky má druhá osoba. . . Stejně jako reportér, vy pouze kladete otázky stavěné tak, abyste zjistil kdo, co, kdy, kde, proč a jak.“

Například na výše uvedené zvolání byste mohl odpovědět: ‚Jaký konkrétní postoj máte na mysli?‘ Jestliže to pořád ještě nevíte přesně, můžete se také zeptat: ‚Proč vás to znepokojuje? Uvedl byste mi příklad, kdy to dělám?‘ Takové otázky, motivované vaší touhou spíše se domluvit než vyzývat, mohou pomoci vašemu kritikovi i vám soustředit se na konkrétní věci. Mohou odhalit, zda je kritika oprávněná nebo přehnaná. A poskytnou vám o trochu víc času, abyste si záležitost promyslel.

4. Uklidněte svého kritika

Co dělat, když je člověk, který vás kritizuje, rozčilený? Dr. David Burns doporučuje: „Ať má váš kritik pravdu nebo ne, nejprve najděte nějaký způsob, jak s ním můžete souhlasit.“ Jak to působí ve váš prospěch? Směřuje to k odzbrojení vašeho kritika, jeho uklidnění, a činí jej to přístupnějším pro rozhovor.

Na druhé straně, jestliže setrváváte v obraně — což bude asi váš sklon v případě, že obvinění proti vám je nespravedlivé — můžete vašemu kritikovi velmi dobře nahrát. Jak upozorňuje dr. Burns: „Zjistíte, že síla útoku vašeho protivníka stoupá!“ Vaším nejlepším tahem tedy bude nalézt nějaký shodný bod před rozhovorem o čemkoli, co se týká konfliktu.

5. Soustřeďte se na obsah, ne na formu

Jedna matka se doslechla o stížnosti na chování svého syna v sousedství. Stížnost byla vyjádřena hrubě a v nepřátelském duchu. Matka mohla jednoduše odmítnout sousedovy poznámky jako neoprávněné nebo neupřímné, a určitě byla v pokušení to udělat.

Místo toho, když zjistila, že na té kritice je něco pravdy, řekla svému synovi: „Na naše chyby nás nebudou upozorňovat vždy jen lidé, které máme rádi, ale stále z toho chceme mít prospěch. Využijme situaci jako příležitost, abychom se zlepšili.“

Pokáral vás někdo drsně? Možná, že se ten člověk potýká s prudkostí nebo dokonce se žárlivostí. Možná, že budete mít vy nebo někdo jiný v příhodném čase příležitost mu s tím pomoci. Ale neodmítejte jeho připomínky jen proto, že je vyjádřil nevybíravě. Soustřeďte se na obsah kritiky. Je pravdivý? Jestliže ano, nezavrhujte tuto příležitost, abyste se zlepšil.

6. Zmírněte tvrdost

Možná vás to překvapí, ale záleží do jisté míry na vás, jak často a s jak tvrdou kritikou se budete setkávat. Tento princip platí zejména vzhledem k ukázňující kritice od osob, které mají nadřazené postavení. Jak to?

Před dávnou dobou se v Palestině běžně pěstoval černý kmín. Avšak na rozdíl od jiných rostlin se nemlátil těžkými koly nebo válci mlátiček. Spíše byl vymlacován holí nebo prutem. Proč toto zvláštní, jemnější zacházení? Protože jeho malá, jemná semena nevyžadovala silné mlácení, a ve skutečnosti by takovým mlácením byla poškozena.

Biblická kniha Izajášova používá rostlinu černého kmínu pro znázornění různých stupňů kázně. Když někdo reaguje na mírnější formu potrestání, není třeba, aby se s ním v této záležitosti jednalo přísněji. — Izajáš 28:26, 27.

A tak můžete zabránit přísnému trestu tím, že budete neprodleně reagovat na kritiku v jejích mírnějších podobách. Například, jste si vědom, že chodíte často pozdě do práce? Změňte tento návyk hned, dříve než o tom s vámi promluví váš zaměstnavatel. Už vás na to upozornil? Bezprostředně reagujte, staňte se dochvilným, dříve než se bude cítit nucen použít drastičtější opatření.

S kritikou se lze vyrovnat

Přijímání kritiky může zranit. Snad si přejete, aby vám lidé dali pokoj, přestali vás posuzovat a dávat vám ‚prospěšné rady‘.

Ale to, že si něco přejeme nebo že odporujeme, kritiku nezastaví. Kritizovat je dnes součástí lidské povahy. Navíc nemůžete ovlivnit, do jaké míry budou taktní druzí, když dávají rady, které od nich nikdo nežádal.

Namísto hněvu využijte toho, co ovlivnit můžete: vaši odpověď. Uplatněte některé výše uvedené návrhy, abyste se s kritikou vyrovnal a zmírnil její palčivost. Budete z toho mít radost.

Kritizování druhých

Jestliže jste citlivý na přijímání kritiky, máte možná těžkosti s jejím předkládáním. Zde je několik vodítek, na která bychom měli pamatovat, když někoho kritizujeme:

Šetřete slovy. Zavádějící snahy zabránit tomu, aby nebyly zraněny city člověka, kterého kritizujete, často vznikají z mnohomluvnosti, která navíc může zatemnit smysl toho, co chcete říci.

Vyvarujte se poukazování na každou chybičku, kterou na někom vidíte. Lidi to dráždí a potom případně zamítají vaše názory jako malicherné. Mohli by dokonce začít odmítat i vás. Každý je nedokonalý a má chyby. Nemohou pracovat na všech najednou. Pokud chyba, kterou pozorujete, není vážná, přejděte ji. Jak poznamenává Bible: „Láska přikrývá množství hříchů.“ — 1. Petra 4:8.