„Pověz nám: Kdy to bude?“

„Sděluji nové věci. Než začnou vznikat, působím, abyste je slyšeli.“ — IZAJÁŠ 42:9.

1, 2. a) Jakou otázku ohledně budoucnosti položili Ježíšovi apoštolové? b) Jak se splnila a splňuje Ježíšova odpověď ohledně složeného znamení?

BOŽSKÉ vyučování pochází od Jehovy Boha, ‚Toho, kdo od počátku sděluje ukončení‘. (Izajáš 46:10) Předcházející článek ukázal, že apoštolové hledali takové vyučování u Ježíše. Zeptali se ho: „Pověz nám: Kdy to bude, a co bude znamením, kdy je všem těmto věcem určeno, aby dospěly k závěru?“ — Marek 13:4.

² V odpovědi Ježíš popsal složené „znamení“ obsahující doklady, které budou svědčit o tom, že se židovský systém blíží ke svému konci. To se splnilo zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l. Ale Ježíšovo proroctví mělo mít v daleké budoucnosti větší splnění. Jakmile v roce 1914 skončily „ustanovené časy národů“, mělo být vidět rozsáhlé znamení, které mělo ukazovat, že přítomný ničemný systém věcí skončí ve ‚velkém soužení‘.a (Lukáš 21:24) Milióny dnes žijících lidí mohou dosvědčit, že se toto znamení splňuje světovými válkami a jinými významnými událostmi našeho dvacátého století. Tyto události také ukazují na větší splnění Ježíšova proroctví. Předobrazem tohoto novodobého splňování byly události z let 33 až 70 n. l.

3. Jaké události ještě Ježíš předpověděl, když mluvil o dalším znamení?

³ Lukáš se zmiňuje o ustanovených časech národů, a paralelní zprávy v Matoušovi, Markovi a Lukášovi popisují řadu dalších událostí, k nimž patří i jedno znamení, jež je připojeno ke složenému ‚znamení závěru systému věcí‘. (Matouš 24:3) (Na straně 15 je toto místo ve zprávě vyznačeno dvojitou čárou.) Matouš říká: „Ihned po soužení těch dnů se zatmí slunce, a měsíc nedá své světlo, a hvězdy budou padat z nebe, a nebeské moci budou otřeseny. A tehdy [„potom“, Reference Bible] se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy [potom, Reference Bible] se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. A vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes k jejich druhému nejzazšímu konci.“ — Matouš 24:29–31.

Soužení a nebeské úkazy

4. Jaké vznikají otázky, pokud jde o nebeské úkazy, o nichž Ježíš mluvil?

⁴ Kdy se tato slova splní? Zprávy všech tří evangelií se zmiňují o tom, co bychom mohli označit jako nebeské úkazy — o zatmělém slunci a měsíci a o padajících hvězdách. Ježíš řekl, že tyto úkazy budou následovat po tom „soužení“. Měl Ježíš na mysli soužení, které vyvrcholilo v roce 70 n. l., nebo mluvil o tom velkém soužení, které je v naší době teprve věcí budoucnosti? — Matouš 24:29; Marek 13:24.

5. Jaký názor kdysi panoval, pokud jde o novodobé soužení?

⁵ Boží lid se dychtivě zajímal o „velké soužení“ již od doby, kdy v roce 1914 skončily ustanovené časy národů. (Zjevení 7:14) Řadu let se domníval, že novodobé velké soužení má úvodní část, která odpovídá období první světové války, potom že v něm je určité přerušení, a nakonec že má závěrečnou část, jíž je ‚válka velikého dne Boha, Všemohoucího‘. Kdyby to tak bylo, k čemu by došlo v mezidobí, tedy v uplynulých desetiletích ‚závěru systému věcí‘? — Zjevení 16:14; Matouš 13:39; 24:3; 28:20.

6. Co bylo považováno za splnění Ježíšova proroctví o nebeských úkazech?

⁶ Panoval názor, že v tomto mezidobí bude vidět složené znamení, k němuž bude patřit i kazatelské dílo, jež bude vykonávat shromážděný Boží lid. Zdálo se také, že předpověděné nebeské úkazy je možné očekávat v mezidobí následujícím po počáteční fázi v letech 1914–1918. (Matouš 24:29; Marek 13:24, 25; Lukáš 21:25) Pozornost se soustřeďovala na doslovné věci v nebesích — na kosmické sondy, rakety, kosmické paprsky nebo gama-paprsky a na přistávání na měsíci nebo základny na něm.

7. Jak bylo porozumění ohledně velkého soužení opraveno?

⁷ Ve Strážné věži číslo 23 z roku 1970 však bylo znovu prozkoumáno Ježíšovo proroctví, především příchod velkého soužení. Bylo zde ukázáno, že ve světle událostí z prvního století není možné, aby novodobé soužení mělo nejprve počáteční část v roce 1914–1918, potom několik desítek let dlouhé mezidobí a pak aby opět pokračovalo. V tomto časopise bylo v závěru řečeno: „ ‚Velké soužení‘, jaké již nikdy nebude, je ještě před námi, neboť při tom jde o zničení světové říše falešného náboženství (včetně křesťanstva) a navazující boj armagedonský, boj ‚velikého dne Boha, Všemohoucího‘.“

8. Jak byla vysvětlována slova v Matoušovi 24:29, když byl opraven názor na novodobé soužení?

⁸ Matouš 24:29 však říká, že nebeské úkazy se objeví „ihned po [tom] soužení“. Jak je to možné? Ve Strážné věži číslo 2 z roku 1976 bylo naznačeno, že výrazem „soužení“ se zde míní to soužení, které vyvrcholilo v roce 70 n. l. Ale v jakém smyslu je možné říci, že by nebeské úkazy naší doby nastaly „ihned“ po události v roce 70 n. l.? Uvažovalo se tak, že v Božích očích jsou staletí tohoto mezidobí krátká. (Římanům 16:20; 2. Petra 3:8) Hlubší zkoumání tohoto proroctví, především proroctví z Matouše 24:29–31, však ukazuje na velmi odlišný výklad. Je to příklad toho, jak světlo svítí „stále víc, až je tu den“. (Přísloví 4:18, Ekumenický překlad)b Uvažujme o tom, proč je nový neboli změněný výklad vhodný.

9. Co říkají Hebrejská písma k Ježíšovým slovům o událostech na nebesích?

⁹ Ježíš dal čtyřem ze svých apoštolů proroctví o tom, že se ‚zatmí slunce, měsíc nedá své světlo a hvězdy budou padat‘. Apoštolové byli Židé, a proto mohli rozpoznat, že jde o jazyk Hebrejských písem, kde například v Sefanjášovi 1:15 byl Boží čas soudu označen jako ‚den bouře a zpustošení, den tmy a temnosti, den mraků a husté temnoty‘. Různí hebrejští proroci také popisovali slunce, které ztemnělo, měsíc, který nesvítil, a hvězdy, které nedávaly světlo. Takový jazyk můžeme najít v božském poselství proti Babylónu, Edomu, Egyptu a severnímu království Izraele. — Izajáš 13:9, 10; 34:4, 5; Jeremjáš 4:28; Ezekiel 32:2, 6–8; Amos 5:20; 8:2, 9.

10, 11. a) Co prorokoval Joel o věcech na nebesích? b) Které rysy Joelova proroctví se splnily v roce 33 n. l., a které se nesplnily?

¹⁰ Když Petr a tři další apoštolové slyšeli, co Ježíš řekl, pravděpodobně si vzpomněli na Joelovo proroctví v Joelovi 2:28–31 a 3:15: „Vyleji svého ducha na tělo všeho druhu a vaši synové a vaše dcery budou jistě prorokovat . . . Chci dát předzvěsti v nebesích a na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. Slunce se změní v tmu a měsíc v krev před příchodem velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne.“ „Slunce i měsíc se jistě zatmí a hvězdy, ty opravdu stáhnou svůj jas.“

¹¹ Ve Skutcích 2:1–4 a 14–21 čteme o tom, že o letnicích roku 33 n. l. Bůh vylil svatého ducha na 120 učedníků, mužů i žen. Apoštol Petr oznámil, že právě to kdysi předpověděl Joel. Co však znamenala Joelova slova o tom, že se ‚slunce změní v tmu a měsíc v krev a hvězdy že stáhnou svůj jas‘? Nic nenasvědčuje tomu, že by se to splnilo v roce 33 n. l. nebo v průběhu více než třicetiletého období závěru židovského systému věcí.

12, 13. Jak se splnila Joelova předpověď o nebeských úkazech?

¹² Tato druhá část Joelovy předpovědi očividně byla těsněji spjata s ‚příchodem velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne‘ — se zničením Jeruzaléma. Strážná věž číslo 18 z roku 1967 napsala o soužení, které postihlo v roce 70 n. l. Jeruzalém: „Pro Jeruzalém a jeho děti to byl jistě ‚den Jehovův‘. Ve spojení s tím bylo mnoho ‚krve a ohně a kouřové mlhy‘; slunce neproniklo za dne přítmím města a měsíc, jehož barva připomínala vylitou krev, nedával v noci své pokojné stříbřité světlo“.c

¹³ Ano, jako ostatní proroctví, která jsme zde uvedli, i nebeské úkazy předpověděné Joelem se měly splnit v době, kdy bude Jehova vykonávat rozsudek. Ztemnění slunce, měsíce a hvězd neprobíhalo během celého závěru židovského systému, ale došlo k němu, když síly vykonávající rozsudek vyrazily proti Jeruzalému. Podle toho tedy můžeme očekávat větší splnění této části Joelova proroctví, až Bůh začne vykonávat rozsudek nad současným systémem.

Které soužení nastane před nebeskými úkazy?

14, 15. Jak nám Joelovo proroctví pomáhá porozumět slovům v Matoušovi 24:29?

¹⁴ Splnění Joelova proroctví (v souladu s jinými proroctvími, která užívají stejného jazyka) nám pomáhá porozumět slovům v Matoušovi 24:29. Ježíšova slova o tom, že ‚se zatmí slunce, měsíc nedá své světlo a hvězdy budou padat‘, se očividně nevztahují na věci, k nimž dochází během mnoha desetiletí závěru nynějšího systému, například na využívání raketové techniky ve vesmíru, přistávání na měsíci a podobné věci. Ne, Ježíš poukazoval na události spojené s ‚velkým a bázeň vzbuzujícím Jehovovým dnem‘, se zničením, které má teprve přijít.

¹⁵ To se vztahuje k našemu porozumění otázce, jakým způsobem nebeské úkazy nastanou „ihned po [tom] soužení“. Ježíš nepojednával o soužení, které vyvrcholilo v roce 70 n. l. Poukazoval spíše na počátek velkého soužení, které má v budoucnosti postihnout světový systém věcí a jímž vyvrcholí Ježíšova slíbená „přítomnost“. (Matouš 24:3) Toto soužení je dosud před námi.

16. Na jaké soužení poukazovala slova v Markovi 13:24, a proč to můžeme říci?

¹⁶ A co slova v Markovi 13:24: „V těch dnech, po tom soužení, se zatmí slunce a měsíc nedá své světlo“? Obě slova, „těch“ a „tom“, jsou zde překlady tvarů řeckého slova ekeinos, což je ukazovací zájmeno, které označuje něco vzdáleného v čase. Ekeinos se může použít k uvedení něčeho dávno minulého (nebo něčeho, o čem již byla zmínka) anebo něčeho ve vzdálené budoucnosti. (Matouš 3:1; 7:22; 10:19; 24:38; Marek 13:11, 17, 32; 14:25; Lukáš 10:12; 2. Tesaloničanům 1:10) Marek 13:24 tedy poukazuje na „to soužení“, ne na soužení vyvolané Římany, ale na Jehovův mocný skutek na konci nynějšího systému.

17, 18. Jaký průběh velkého soužení je ukázán ve světle Zjevení?

¹⁷ Kapitoly 17 až 19 knihy Zjevení odpovídají tomuto opravenému porozumění Matoušovi 24:29–31, Markovi 13:24–27, a Lukášovi 21:25–28 a potvrzují je. Jak? Evangelia ukazují, že toto soužení nezačne a neskončí jedním rázem. Po začátku velkého soužení bude část neposlušného lidstva stále ještě naživu; tito lidé uvidí „znamení Syna člověka“ a budou na ně reagovat. Budou naříkat a — jak je uvedeno v Lukášovi 21:26 — „budou omdlévat strachem a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi“. Tento přemáhající strach je přepadne proto, že tito lidé uvidí „znamení“, které je předzvěstí jejich neodvratného zničení.

¹⁸ Zpráva ve Zjevení ukazuje, že budoucí velké soužení začne, až se zmilitarizované „rohy“ mezinárodního „divokého zvířete“ obrátí proti ‚velké nevěstce‘, Velkému Babylónu.d (Zjevení 17:1, 10–16) Ale mnozí lidé zůstanou; králové, kupci, kapitáni lodí a jiní lidé totiž truchlí nad koncem falešného náboženství. Mnozí z nich si bezpochyby uvědomí, že dále je na řadě soud nad nimi. — Zjevení 18:9–19.

Co má přijít?

19. Co můžeme očekávat, až začne velké soužení?

¹⁹ Úseky Matoušova, Markova a Lukášova evangelia spolu se 17. až 19. kapitolou Zjevení do značné míry osvětlují to, co má brzy nastat. Velké soužení začne v pevně stanoveném Božím čase, a to útokem proti světové říši falešného náboženství (Velkému Babylónu). Útok bude silný především proti křesťanstvu, které odpovídá nevěrnému Jeruzalému. „Ihned po“ této fázi soužení „budou znamení na slunci a měsíci a hvězdách a na zemi [nebývalá] mučivá úzkost národů.“ — Matouš 24:29; Lukáš 21:25.

20. Jaké nebeské úkazy můžeme ještě očekávat?

²⁰ V jakém smyslu se ‚zatmí slunce, měsíc nedá své světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské moci budou otřeseny‘? Mnoho světel — význačných duchovních vůdců náboženského světa — bezpochyby bude v počáteční části velkého soužení odhaleno a odstraněno ‚deseti rohy‘, o kterých se mluví ve Zjevení 17:16. I politické moci budou bezpochyby otřeseny. Mohly by nastat také děsivé úkazy na hmotných nebesích? Je to docela pravděpodobné, a mohou vzbuzovat daleko větší hrůzu než úkazy, které popsal Josephus a které nastaly před koncem židovského systému. Víme, že v dávných dobách Bůh projevoval svou moc, a působil takové ohromující úkazy, a může to učinit znovu. — 2. Mojžíšova 10:21–23; Jozue 10:12–14; Soudci 5:20; Lukáš 23:44, 45.

21. Jak se v budoucnosti objeví další „znamení“?

²¹ Na tomto místě používají všichni tři pisatelé evangelií výraz tote (potom), aby poukázali na další vývoj událostí. „Tehdy [Potom; Reference Bible] se na nebi objeví znamení Syna člověka.“ (Matouš 24:30; Marek 13:26; Lukáš 21:27) Od první světové války Ježíšovi praví učedníci rozpoznávají složené znamení neviditelné Ježíšovy přítomnosti, zatímco většina lidí toto znamení nerozpoznává. Ale Matouš 24:30 poukazuje dopředu na další „znamení“, které se objeví v budoucnosti, na znamení „Syna člověka“; a všechny národy budou nuceny si toho povšimnout. Až Ježíš přijde v oblacích neviditelnosti, lidé po celém světě, kteří Ježíšovi odporují, budou muset tento „příchod“ (řecky erchomenon) poznat, protože se Ježíšova královská moc projeví nadpřirozeným způsobem. — Zjevení 1:7.

22. K čemu to povede, když lidé uvidí „znamení“ popsané v Matoušovi 24:30?

²² Matouš 24:30 používá výraz tote znovu, když ukazuje, co se stane dále. Národy, které vycítí, k čemu jejich situace povede, se budou bít a budou naříkat, snad proto, že rozpoznají, že jejich zničení je neodvratné. Situace Božích služebníků bude zcela odlišná. Budeme totiž moci pozvednout hlavy, protože budeme vědět, že osvobození je blízko! (Lukáš 21:28) Zjevení 19:1–6 také ukazuje, že se praví ctitelé v nebi i na zemi budou radovat nad koncem velké nevěstky.

23. a) Co Ježíš vykoná pro vyvolené? b) Co je možné říci o tom, že ostatek bude vzat do nebe?

²³ Ježíšovo proroctví pokračuje a v Markovi 13:27 říká: „Potom [tote] vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země až do nejzazšího konce nebe.“ Ježíš zde obrací pozornost na ostatek 144 000 ‚vyvolených‘, který ještě bude žít na zemi. Tito pomazaní Ježíšovi učedníci byli na počátku závěru systému věcí uvedeni do teokratické jednoty. Ale podle toho, v jakém pořadí jsou události uvedeny, je v Markovi 13:27 a Matoušovi 24:31 popsáno ještě něco jiného. „Se silným zvukem trubky“ budou zbývající ‚vyvolení‘ shromážděni z konců země. Jak budou shromážděni? Bezpochyby budou „zapečetěni“ a zřetelně Jehovou označeni jako ti, kdo patří k ‚povolaným a vyvoleným a věrným‘. A v Božím určeném čase budou shromážděni do nebe, aby byli králi a kněžími.e To způsobí radost jim i jejich věrným společníkům, ‚velkému zástupu‘, kteří sami budou označeni, aby ‚vyšli z velkého soužení‘ a těšili se z požehnání na rajské zemi. — Matouš 24:22; Zjevení 7:3, 4, 9–17; 17:14; 20:6; Ezekiel 9:4, 6.

24. Jaký další vývoj událostí ukazuje Matouš 24:29–31?

²⁴ Když apoštolové řekli: „Pověz nám . . .“, Ježíš do své odpovědi zahrnul více, než mohli pochopit. Během svého života však mohli s radostí pozorovat předobrazné splnění Ježíšova proroctví. Naše studium Ježíšovy odpovědi se zaměřilo na tu část jeho proroctví, která se splní v blízké budoucnosti. (Matouš 24:29–31; Marek 13:24–27; Lukáš 21:25–28) Již vidíme, že se naše osvobození přibližuje. Můžeme vyhlížet začátek velkého soužení, potom znamení Syna člověka a potom to, že Bůh shromáždí vyvolené. Nakonec náš Král-válečník, Ježíš dosazený na trůn, ‚dokončí své vítězství‘ jako Jehovův vykonavatel rozsudku v Armagedonu. (Zjevení 6:2) Onen Jehovův den, kdy Ježíš vykoná odplatu, přijde jako velkolepé ukončení závěru systému věcí, závěru, jímž se od roku 1914 projevuje den Pána Ježíše.

25. Jak se budeme moci podílet na splňování slov v Lukášovi 21:28, na splňování, k němuž teprve dojde?

²⁵ Kéž máš stále užitek z božského vyučování, abys mohl reagovat, až se v budoucnosti splní Ježíšova slova: „Až se to . . . začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ (Lukáš 21:28) Vyvolení i velký zástup mají před sebou nádhernou budoucnost, neboť Jehova činí kroky k tomu, aby posvětil své svaté jméno!

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jak se v prvním století splnily určité rysy proroctví Joela 2:28–31 a 3:15?

◻ Na které soužení poukazuje Matouš 24:29, a proč docházíme k tomuto závěru?

◻ Na jaký nebeský úkaz poukazuje Matouš 24:29, a jak k tomu může dojít ihned po soužení?

◻ Jak se v budoucnosti splní Lukáš 21:26, 28?

[Obrázek na straně 16 a 17]

Areál chrámu

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.