Jehovovo Slovo je živé
Důležité myšlenky z dopisů Tesaloničanům a Timoteovi
SBOR, který nedávno založil apoštol Pavel za svého pobytu v Tesalonice, se od samého začátku setkává s odporem. Když se tedy asi dvacetiletý Timoteus odtud vrací s příznivou zprávou, je Pavel podnícen k tomu, aby Tesaloničanům napsal dopis, ve kterém je chválí a povzbuzuje. Tento dopis, který byl pravděpodobně napsán v roce 50 n. l., je první z Pavlových inspirovaných spisů. Krátce nato píše do Tesaloniky druhý dopis. Tentokrát uvádí na pravou míru nesprávný názor některých křesťanů a povzbuzuje Tesaloničany, aby stáli pevně ve víře.
Asi o deset let později je Pavel v Makedonii a Timoteus v Efezu. Pavel Timotea písemně povzbuzuje, aby v Efezu zůstal a dále vedl duchovní boj proti falešným učitelům, kteří jsou ve sboru. V roce 64 n. l. se Řím ocitá v plamenech a vzápětí je proti křesťanům rozpoutáno pronásledování. V té době píše Pavel Timoteovi svůj druhý dopis. Je to poslední z jeho inspirovaných spisů. Povzbuzení a rady obsažené v těchto čtyřech Pavlových dopisech jsou velice užitečné i pro nás. (Hebr. 4:12)
„ZŮSTAŇME BDĚLÍ“
Pavel chválí Tesaloničany za ‚jejich věrné dílo a za jejich milující usilovnou práci a vytrvalost‘. Říká jim, že jsou jeho ‚nadějí a radostí a korunou jásání‘. (1. Tes. 1:3; 2:19)
Povzbuzuje tesalonické křesťany, aby se navzájem utěšovali nadějí na vzkříšení, a potom poukazuje na to, že „Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci“. Radí jim, aby ‚zůstali bdělí‘ a byli střízliví. (1. Tes. 4:16–18; 5:2, 6)
Odpovědi na biblické otázky:
4:15–17 — Kteří lidé jsou ‚uchváceni v oblacích, aby se setkali s Pánem ve vzduchu‘, a jak k tomu dochází? Jsou to pomazaní křesťané žijící v době, kdy je Kristus přítomen v královské moci. ‚Setkají se s Pánem‘ Ježíšem v neviditelné nebeské říši. Ale aby k tomu mohlo dojít, je třeba, aby nejprve zemřeli a byli vzkříšeni jako duchovní tvorové. (Řím. 6:3–5; 1. Kor. 15:35, 44) Kristova přítomnost už začala, a proto pomazaní křesťané, kteří v dnešní době umírají, nezůstávají mrtví, ale jsou „uchváceni“, neboli okamžitě vzkříšeni. (1. Kor. 15:51, 52)
5:23 — Co měl Pavel na mysli, když se modlil o to, aby „duch a duše a tělo“ bratrů byly „zachovány“? Pavel pojednával o ‚duchu‘, ‚duši‘ a ‚těle‘ kolektivního křesťanského sboru, k němuž patřili i duchem pomazaní křesťané v Tesalonice. Nemodlil se o to, aby byl zachován pouze sbor jako takový, ale prosil o to, aby byl zachován jeho „duch“ neboli jeho smýšlení. Modlil se také za jeho ‚duši‘, tedy za jeho život neboli existenci, a za jeho „tělo“ — za kolektivní „tělo“ pomazaných křesťanů. (1. Kor. 12:12, 13) Z této modlitby je jasně patrný Pavlův hluboký zájem o sbor pomazaných křesťanů.
Poučení pro nás:
1:3, 7; 2:13; 4:1–12; 5:15. Naše rada bude účinná mimo jiné tehdy, když jejího příjemce nejen povzbudíme, aby něco zlepšil, ale také jej upřímně pochválíme.
4:1, 9, 10. Jehovovi ctitelé by měli stále dělat duchovní pokroky.
5:1–3, 8, 20, 21. Jehovův den se přibližuje, a proto bychom měli být „střízliví“ a měli bychom mít „na sobě pancíř víry a lásky a jako přilbu naději na záchranu“. Měli bychom také věnovat bedlivou pozornost Božímu prorockému Slovu, Bibli.
‚STŮJTE PEVNĚ‘
Někteří ve sboru překrucují to, co Pavel napsal ve svém prvním dopise. Zjevně totiž tvrdí, že „přítomnost našeho Pána“ už je na dosah. Pavel chce jejich názor opravit, a proto vysvětluje, co má ‚přijít nejprve‘. (2. Tes. 2:1–3)
Tesaloničany vybízí: „Stůjte tedy pevně, bratři, a držte se nadále tradic, kterým jste byli vyučováni.“ Dává jim nařízení, aby se „odtáhli od každého bratra, jenž chodí nepořádně“. (2. Tes. 2:15; 3:6)
Odpovědi na biblické otázky:
2:3, 8 — Kdo je „člověk nezákonnosti“ a jak bude odstraněn? Oním kolektivním ‚člověkem‘ je třída duchovenstva křesťanstva. Tím, kdo je pověřen oznamovat Boží rozsudky proti ničemným a dát příkazy k tomu, aby byly vykonány, je „Slovo“ — Boží hlavní mluvčí, Ježíš Kristus. (Jan 1:1) Proto je možné říci, že Ježíš odstraní člověka nezákonnosti „duchem [podněcující silou] svých úst“.
2:13, 14 — Co znamená, že pomazaní křesťané byli ‚vybráni od počátku k záchraně‘? Pomazaní byli předem určeni jako třída, a to tehdy, když Jehova pojal záměr, aby semeno ženy zhmoždilo Satanovi hlavu. (1. Mojž. 3:15) Jehova také stanovil, jaké požadavky musí splňovat, jakou práci budou vykonávat a jak budou vyzkoušeni. Tak je povolal „k tomuto určení“.
Poučení pro nás:
1:6–9. Jehovovy soudy jsou vykonávány selektivně.
3:8–12. Musíme pracovat, abychom si obstarali obživu a to, co potřebujeme, když sloužíme Bohu. Kdybychom nepracovali a omlouvali to tím, že Jehovův den je blízko, mohlo by se nám stát, že bychom zlenivěli a že bychom se ‚pletli do záležitostí jiných lidí‘. (1. Petra 4:15)
„STŘEŽ, CO JE TI S DŮVĚROU SVĚŘENO“
Pavel povzbuzuje Timotea, aby „dále vedl znamenitý boj; a držel se víry a dobrého svědomí“. Uvádí požadavky, kterým musí odpovídat jmenovaní muži ve sboru. Také Timotea vybízí, aby ‚odmítal falešné historky, které porušují, co je svaté‘. (1. Tim. 1:18, 19; 3:1–10, 12, 13; 4:7)
„Nekritizuj přísně staršího muže,“ píše Pavel Timoteovi a nabádá ho: „Střež, co je ti s důvěrou svěřeno, a odvracej se od prázdných řečí, které porušují, co je svaté, a od rozporů falešně zvaného ‚poznání‘.“ (1. Tim. 5:1; 6:20)
Odpovědi na biblické otázky:
1:18; 4:14 — Jaké ‚předpovědi‘ byly proneseny ohledně Timotea? Mohla to být určitá proroctví, jež byla pronesena pod inspirací, když Pavel při své druhé misionářské cestě navštívil Lystru. Tato proroctví se možná týkala Timoteovy budoucí úlohy v křesťanském sboru. (Sk. 16:1, 2) Na základě těchto ‚předpovědí‘ starší muži sboru na Timotea ‚vložili ruce‘ a tím ho oddělili pro konkrétní službu.
2:15 — Jak to, že je žena „zachována v bezpečí rozením dětí“? Rozením dětí, péčí o ně a vedením domácnosti může být žena „zachována v bezpečí“, aby se nestala nezaměstnanou tlachalkou a aby ‚se nepletla do záležitostí jiných lidí‘. (1. Tim. 5:11–15)
3:16 — Co je posvátné tajemství zbožné oddanosti? Po celé věky bylo tajemstvím to, zda jsou lidé schopni dokonale se podřizovat Jehovově svrchovanosti. Odpověď poskytl Ježíš tím, že zůstal Bohu dokonale věrný až do smrti.
6:15, 16 — Vztahují se tato slova na Jehovu Boha, nebo na Ježíše Krista? Tato slova se vztahují na toho, jehož „objevení se“ popisují, totiž na Ježíše Krista. (1. Tim. 6:14) Ve srovnání s lidmi, kteří vládnou jako králové a páni, je Ježíš ten „jediný Vladař“ a jen on má nesmrtelnost. (Dan. 7:14; Řím. 6:9) Od té doby, kdy vystoupil do neviditelných nebes, žádný člověk na zemi ho „nemůže vidět“ doslovnýma očima.
Poučení pro nás:
4:15. Bez ohledu na to, zda jsme se stali křesťany už před dlouhou dobou nebo teprve nedávno, měli bychom stále usilovat o pokrok a duchovně růst.
6:2. Jestliže je naším zaměstnavatelem náš spoluvěřící, neměli bychom toho v žádném směru zneužívat, ale měli bychom mu naopak sloužit dokonce ochotněji než někomu, kdo není členem sboru.
„KAŽ SLOVO, NALÉHAVĚ SE TOHO DRŽ“
Pavel chce Timotea připravit na těžké doby, které nastanou, a proto píše: „Bůh nám nedal ducha zbabělosti, ale ducha síly a lásky a zdravé mysli.“ Dává Timoteovi radu: „Pánův otrok . . . nepotřebuje bojovat, ale potřebuje být ke všem jemný, způsobilý vyučovat.“ (2. Tim. 1:7; 2:24)
Timotea vybízí: „Pokračuj v tom, co ses naučil a o čem ses přesvědčil, abys tomu věřil.“ Vzhledem k tomu, že se šířily odpadlické nauky, apoštol mladšímu dozorci radí: „Kaž slovo, naléhavě se toho drž . . ., kárej, napomínej, vybízej.“ (2. Tim. 3:14; 4:2)
Odpovědi na biblické otázky:
1:13 — Co je ‚vzor zdravých slov‘? ‚Zdravá slova‘ jsou slova „od našeho Pána Ježíše Krista“ — jsou to pravé křesťanské nauky. (1. Tim. 6:3) Všechno, co Ježíš učil a vykonával, bylo v souladu s Božím Slovem, a proto se výraz ‚zdravá slova‘ může v širším smyslu vztahovat na všechny biblické nauky. Ty nám pomáhají poznat, co od nás Jehova vyžaduje. Tohoto vzoru se stále držíme, když to, co jsme se z Bible dozvěděli, uplatňujeme v životě.
4:13 — Co byly „pergameny“? Výraz „pergameny“ se vztahuje na psací materiál z upravené kůže. Je možné, že Pavel žádal o části Hebrejských písem, aby je během svého uvěznění v Římě mohl studovat. Některé svitky mohly být papyrové, jiné pergamenové.
Poučení pro nás:
1:5; 3:15. Víra v Krista Ježíše ovlivňovala Timotea ve všem, co dělal. Tuto víru měl především proto, že byl od dětství doma vychováván podle Písma. Je tedy velmi důležité, aby rodiče bedlivě přemýšleli o tom, jak plní odpovědnost, kterou mají vůči Bohu a svým dětem.
1:16–18. Když naši spoluvěřící procházejí zkouškami, jsou pronásledováni nebo vězněni, modleme se za ně a ze všech sil se snažme jim pomáhat. (Přísl. 3:27; 1. Tes. 5:25)
2:22. Křesťané, zejména mladí, by neměli připustit, aby se středem jejich zájmu staly takové věci jako cvičení v posilovně, sport, hudba, zábava, koníčky, cestování nebo duchaprázdné rozhovory, takže by pak sotva měli čas na křesťanskou činnost.
[Obrázek na straně 31]
Který z Pavlových inspirovaných dopisů byl poslední?