Biblická kniha číslo 10 — 2. Samuelova

Pisatelé: Gad a Natan

Místo psaní: Izrael

Psaní dokončeno: asi 1040 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: 1077 – asi 1040 př. n. l.

1. Na jakém pozadí začíná Druhá Samuelova a jak se rozvíjí její zpráva?

NÁROD Izraele byl zoufalý z katastrofy v Gilboji a z následných vpádů vítězných Filištínů. Vůdcové Izraele a výkvět jeho mladých mužů byli mrtví. Za těchto okolností vstoupil plně na scénu národa „Jehovův pomazaný“, mladý David, syn Jišajův. (2. Sam. 19:21) Tak začíná kniha Druhá Samuelova, která by se mohla stejně dobře nazývat knihou Jehovovou a Davidovou. Její vyprávění — to je událost za událostí. Jsme vedeni z hlubin porážek k vrcholu vítězství, od tísní bojem rozervaného národa k blahobytu sjednoceného království, od průbojnosti mládí k moudrosti pokročilých let. Je zde důvěrná zpráva o Davidově životě, jak se celým svým srdcem snažil následovat Jehovu.a Je to zpráva, která by měla v srdci každého čtenáře vzbudit touhu, aby posílil svůj vlastní vztah a postoj ke svému Stvořiteli.

2. a) Jak došlo k tomu, že se tato kniha nazývá Druhá Samuelova? b) Kdo byli pisatelé, jaké měli vlastnosti a pouze jaký záznam se snažili zachovat?

² O Samuelově jménu není vlastně ve zprávě Druhé Samuelovy ani zmínka. Kniha dostala tento název pouze proto, že původně tvořila jeden svitek neboli svazek s První Samuelovou. Proroci Natan a Gad, kteří dokončili psaní První Samuelovy, pokračovali v psaní celé Druhé Samuelovy. (1. Par. 29:29) Pro tento úkol byli opravdu způsobilí. Gad už byl s Davidem, když ten byl ještě stíhaným psancem v Izraeli; byl však dosud činně spojen s tímto králem ještě ke konci Davidova čtyřicetiletého panství. Gad byl použit, aby vyslovil Jehovovu nelibost nad Davidem za jeho nemoudré sečtení Izraele. (1. Sam. 22:5; 2. Sam. 24:1–25) Činnost proroka Natana, blízkého Davidova druha, přesáhla období Gadova života a pokračovala i po něm. Bylo jeho předností oznámit Jehovovu významnou smlouvu s Davidem, totiž smlouvu o věčném království. Byl to on, kdo odvážně a pod inspirací poukázal na Davidův velký hřích s Bat-šebou a na trest za něj. (2. Sam. 7:1–17; 12:1–15) Jehova tedy použil Natana, jehož jméno znamená „[Bůh] dal“, a Gada, jehož jméno znamená „dobré štěstí“, aby zaznamenali inspirované a prospěšné poučení v Druhé Samuelově. Tito skromní dějepisci se nesnažili zachovat vzpomínku na sebe, neuvádějí žádnou informaci o svém původu nebo osobním životě. Snažili se pouze zachovat zprávu inspirovanou Bohem, a to ve prospěch budoucích Jehovových ctitelů.

3. Jaké období zahrnuje Druhá Samuelova a kdy bylo skončeno její psaní?

³ Druhá Samuelova pokračuje ve vyprávění přesných biblických dějin po smrti prvního izraelského krále Saula až do doby krátce před koncem Davidova čtyřicetiletého panství. A tak zahrnuje období od roku 1077 př. n. l. až asi do roku 1040 př. n. l. Skutečnost, že kniha nezaznamenává Davidovu smrt, je pádným důkazem, že byla napsána kolem roku 1040 př. n. l. neboli ještě před jeho smrtí.

4. Z kterých důvodů přijímáme Druhou Samuelovu jako část biblického kánonu?

⁴ Knihu Druhou Samuelovu přijímáme jako část biblického kánonu ze stejných důvodů, které platily na První Samuelovu. O její věrohodnosti nemusíme pochybovat. Již její otevřenost, s níž nepřechází ani hříchy a nedostatky krále Davida, je sama o sobě pádným průvodním dokladem.

5. Jaký nejpádnější důvod máme pro přijetí Druhé Samuelovy jako inspirovaného Písma?

⁵ Avšak nejpádnějším důkazem pro věrohodnost Druhé Samuelovy jsou splněná proroctví, zejména ta, která se vztahují k smlouvě o Království s Davidem. Bůh Davidovi slíbil: „Tvůj dům a tvé království budou jistě před tebou stálé na neurčitý čas; tvůj trůn, ten se stane pevně založeným na neurčitý čas.“ (7:16) Jeremjáš se zmínil i v době soumraku judského království o platnosti tohoto slibu Davidovu domu, když řekl: „Tak řekl Jehova: ‚V Davidově případě nebude odříznut muž, který by seděl na trůnu izraelského domu.‘“ (Jer. 33:17) Toto proroctví nezůstalo nesplněné, protože Bible jasně dosvědčuje, že Jehova později vyvedl z Judy „Ježíše Krista, syna Davidova“. — Mat. 1:1.

OBSAH DRUHÉ SAMUELOVY

6. Jak reaguje David na zprávu o Saulově a Jonatanově smrti?

⁶ Události na začátku Davidovy vlády (1:1–4:12). Po Saulově smrti na hoře Gilboji prchá nějaký Amalekita z bitvy a nese zprávu Davidovi do Ciklagu. V naději, že získá Davidovu přízeň, vymyslí si příběh, jako by on sám vzal Saulovi život. Místo chvály obdrží Amalekita pouze za odměnu smrt, neboť se odsoudil svědectvím, že udeřil „Jehovova pomazaného“. (1:16) Nový král David nyní složí žalozpěv „Luk“, v němž naříká nad Saulovou a Jonatanovou smrtí. Tento zpěv krásně vrcholí v dojemném vyjádření Davidovy překypující lásky k Jonatanovi: „Jsem kvůli tobě stísněn, můj bratře Jonatane, byl jsi mi velmi příjemný. Tvá láska byla pro mne podivuhodnější než láska žen. Jak padli silní a zanikly válečné zbraně!“ — 1:17, 18, 26, 27.

7. Které další události vyznačují začátek Davidovy vlády?

⁷ Na Jehovův pokyn David a jeho muži přestěhují své domácnosti do Hebronu na území Judy. Sem přicházejí v roce 1077 př. n. l. starší kmene, aby pomazali Davida za svého krále. Generál Joab se stává nejvýznamnějším z Davidových podporovatelů. Ale velitel vojska Abner pomaže jako soka v kralování nad Izraelem Saulova syna Iš-bošeta. Mezi těmi dvěma nepřátelskými vojsky dochází k občasným srážkám, a Abner zabije Joabova bratra. Nakonec Abner zběhne do Davidova tábora. Přivádí Davidovi Saulovu dceru Michal, za níž David dlouho předtím zaplatil cenu za nevěstu. Ale Joab si najde příležitost, aby Abnera zabil a pomstil tak usmrcení svého bratra. David je tím velmi zarmoucen a odmítá za to jakoukoli odpovědnost. Krátce na to je zavražděn také Iš-bošet, když „užíval poledního odpočinku“. — 4:5.

8. Jak Jehova žehná Davidově vládě nad celým Izraelem?

⁸ David králem v Jeruzalémě (5:1–6:23). Ačkoli již kraloval sedm let a šest měsíců v Judě, stává se nyní David nesporným panovníkem. Představitelé kmenů ho pomažou za krále nad celým Izraelem. Je to jeho třetí pomazání (1070 př. n. l.). Jedním z prvních činů Davida jako panovníka nad celým královstvím je dobytí sionské pevnosti v Jeruzalémě, obsazené Jebusejci, které překvapí, když použije vodní tunel. David pak učiní Jeruzalém svým hlavním městem. Jehova vojsk žehná Davidovi a ten se stává větším a větším. Dokonce Hiram, bohatý tyrský král, posílá Davidovi vzácné cedry a také dělníky, aby vystavěli králi dům. Davidova rodina se rozrůstá a Jehova žehná jeho vládě. Dochází ještě k dvěma střetnutím s bojovnými Filištíny. V prvním z nich Jehova pro Davida prorazí nepřítele v Baal-peracimu a dává tak Davidovi vítězství. V druhém případě provede Jehova jiný zázrak: vyvolá „zvuk pochodu ve vrcholcích keřů bacha“, který budí dojem, že Jehova jde před Izraelem, aby rozehnal filištínská vojska. (5:24) Je to další vynikající vítězství Jehovových vojenských sil!

9. Popiš události spojené s převozem Truhly do Jeruzaléma.

⁹ David s sebou vezme 30 000 mužů a vypraví se, aby přenesl truhlu smlouvy z Baal-judy (Kirjat-jearim) do Jeruzaléma. Když ji vezou s velkou hudbou a radováním, vůz, na němž spočívá, se náhle nakloní na bok a Uza, který jde vedle ní, se natáhne, aby posvátnou Truhlu přidržel. „A tak vzplál proti Uzovi Jehovův hněv, a pravý Bůh ho tam srazil pro ten neuctivý čin.“ (6:7) Truhlu uloží do Obed-edomova domu a Jehova bohatě žehná v příštích třech měsících Obed-edomově domácnosti. Po třech měsících David přichází, aby na zbývající cestě vezl Truhlu správným způsobem. S radostným křikem, hudbou a tancem je Truhla přivezena do Davidova hlavního města. David dává průchod své velké radosti tancem před Jehovou, ale jeho manželka Michal má proti tomu námitky. David trvá na svém: „Chci před Jehovou oslavovat.“ (6:21) Až do smrti zůstane proto Michal bezdětná.b

10. Která smlouva a který Jehovův slib pak upoutají naši pozornost?

¹⁰ Boží smlouva s Davidem (7:1–29). Nyní přicházíme k jedné z nejdůležitějších událostí v Davidově životě, té, která přímo souvisí s ústředním námětem Bible, posvěcením Jehovova jména prostřednictvím Království pod vládou jeho slíbeného Semene . Vše začíná Davidovou touhou postavit dům pro Boží truhlu. Sám bydlí v krásném domě z cedrů, a proto, jak naznačuje Natanovi, touží pro Jehovovu truhlu smlouvy vystavět dům. Jehova znovu ujišťuje Davida skrze Natana o své milující laskavosti k Izraeli a uzavírá s ním smlouvu, která bude provždy trvat. Nebude to však David, ale jeho semeno, kdo postaví dům pro Jehovovo jméno. A pak Jehova ještě učiní láskyplný slib: „A tvůj dům a tvé království budou jistě před tebou stálé na neurčitý čas; tvůj trůn, ten se stane pevně založeným na neurčitý čas.“ — 7:16.

11. Jakou modlitbou vyjadřuje David svou vděčnost?

¹¹ David je přemožen dobrotou, kterou Jehova projevil smlouvou o Království, a vyjadřuje vděčnost za všechnu Boží milující laskavost: „Který jiný národ na zemi je jako tvůj lid Izrael, který si Bůh šel vykoupit jako lid a určit si jméno a učinit pro něj velké a bázeň vzbuzující věci?. . . A sám ses, Jehovo, stal jejich Bohem.“ (7:23, 24) Vroucně se modlí, aby bylo posvěceno Jehovovo jméno, a aby byl Davidův dům pevně utvrzen před Bohem.

12. Které války David vybojuje a jakou laskavost prokáže Saulovu domu?

¹² David rozšiřuje panství Izraele (8:1–10:19). Davidovi však není dopřána pokojná vláda. Ještě je nutné vybojovat války. David poráží Filištíny, Moabity, Cobahity, Syřany a Edomity a rozšíří pomezí Izraele do hranic, které určil Bůh. (2. Sam. 8:1–5, 13–15; 5. Mojž. 11:24) Pak obrací pozornost k Saulovu domu, aby kvůli Jonatanovi vyjádřil milující laskavost ke komukoli, kdo z něho zbývá. Saulův sluha Ciba upozorňuje Davida na Jonatanova syna Mefibošeta, který má chromé nohy. David okamžitě požaduje, aby všechen Saulův majetek byl předán Mefibošetovi a aby Ciba a jeho sluhové obdělávali jeho zemi a opatřovali jídlo pro Mefibošetův dům. Ale Mefibošet sám má jíst u Davidova stolu.

13. Jakými dalšími vítězstvími Jehova ukazuje, že je s Davidem?

¹³ Když zemře král Ammonu, posílá David vyslance k jeho synu Chanunovi s projevy milující laskavosti. Chanunovi rádci však obviní Davida, že je vyslal do země jako vyzvědače, a proto je pokoří a pošlou je zpět polonahé. Davida tato potupa rozhněvá a posílá Joaba s vojskem, aby pomstil křivdu. Ten rozdělí své vojenské síly a snadno rozežene Ammonity i Syřany, kteří jim přišli na pomoc. Syřané znovu seskupí své vojenské síly, ale znovu je porážejí Jehovova vojska pod Davidovým velením. Utrpí ztrátu 700 vozatajů a 40 000 jezdců. Je to další svědectví, že na Davidovi spočívá Jehovova přízeň a jeho požehnání.

14.Jakých hříchů se dopustí David na Bat-šebě?

¹⁴ Davidovy hříchy proti Jehovovi (11:1–12:31). Na jaře příštího roku posílá David opět Joaba do Ammonu, aby oblehl Rabu, zatímco sám zůstane v Jeruzalémě. Jednou večer náhodou zpozoruje ze své střechy manželku Hetity Urijáše, krásnou Bat-šebu, jak se koupe. Uvede ji do svého domu, má s ní styky a ona otěhotní. David se to snaží zakrýt, proto odvolává Urijáše z boje u Raby a posílá ho domů, aby se osvěžil. Avšak Urijáš odmítá potěšit se a mít styky se svou manželkou, když Truhla a vojsko „bydlí v chýších“. David posílá v zoufalství Urijáše zpět k Joabovi s dopisem, kde píše: „Postavte Urijáše dopředu do nejtěžších bitevních výpadů, a ustoupíte od něj, a bude sražen a zemře.“ (11:11, 15) Urijáš tak umírá. Když pomine období Bat-šebina truchlení, David si ji okamžitě bere do svého domu, kde se stává jeho manželkou, a narodí se jim dítě, syn.

15. Jak vysloví Natan prorocký soud nad Davidem?

¹⁵ To je ovšem špatné v Jehovových očích. Posílá k Davidovi proroka Natana s poselstvím soudu. Natan vypráví Davidovi o bohatém a chudém muži. Jeden měl mnoho stád, ale druhý měl jen jednu ovečku, která byla miláčkem rodiny a byla pro něho „jako dcera“. Když však boháč vystrojil hostinu, nevzal ovci ze svých vlastních stád, ale sebral ovečku chudému muži. Davida popudí to, co slyší, a zvolá: „Jakože Jehova žije, muž, který tohle dělá, zaslouží zemřít!“ Ale tu se vracejí Natanova slova: „Ty sám jsi ten muž!“ (12:3, 5, 7) Pak ohlásí prorocký rozsudek, že Davidovy manželky veřejně znásilní jiný muž, že jeho domem budou zmítat vnitřní boje a dítě, které má s Bat-šebou, zemře.

16. a) Jaké významy mají jména druhého Davidova syna s Bat-šebou? b) Jaký konečný výsledek má napadení Raby?

¹⁶ David v upřímném žalu a pokání otevřeně uznává: „Zhřešil jsem proti Jehovovi.“ (12:13) Potomek cizoložného spojení umírá podle Jehovových slov po sedmi dnech nemoci. (Později má David jiného syna s Bat-šebou; pojmenují ho Šalomoun, což je jméno odvozené z kořene slova, jež znamená „pokoj“. Ale Jehova vzkazuje skrze Natana, aby ho také nazývali Jedidjáš, to znamená „milovaný od Jah“.) Po této otřesné zkušenosti volá Joab Davida, aby přišel k Rabě, kde se připravuje konečný útok. Když se Joab zmocnil zásoby vody ve městě, s úctou ponechává na králi, aby získal čest za dobytí města.

17. Které vnitřní těžkosti začínají trápit Davidovu domácnost?

¹⁷ Davidovy domácí potíže (13:1–18:33). Davidovy domácí těžkosti začnou, když Amnon, jeden z Davidových synů, se vášnivě zamiluje do Tamar, sestry svého nevlastního bratra Absaloma. Amnon předstírá nemoc a žádá, ať pošlou krásnou Tamar, aby o něho pečovala. Znásilní ji, a pak ji začne prudce nenávidět, takže ji poníženou pošle pryč. Absalom plánuje pomstu a čeká na příležitost. Asi za dva roky připraví hostinu, na kterou pozve Amnona a všechny ostatní královy syny. Když se Amnonovo srdce rozveselí vínem, je na Absalomův příkaz zaskočen a usmrcen.

18. Jakou lstí je Absalom přivolán z vyhnanství?

¹⁸ Absalom se obává královy nelibosti a prchá do Gešuru, kde žije tři roky v polovičním vyhnanství. Velitel vojska Joab mezitím plánuje, jak usmířit Davida s Absalomem. Smluví se s moudrou ženou z Tekoje, aby předložila králi smyšlený příběh odplaty, vyhnanství a trestu. Když král vynese soud, odhalí mu žena pravý důvod, proč přišla, že totiž králův vlastní syn Absalom je ve vyhnanství v Gešuru. David v tom poznává Joabův plán, ale dává svolení, aby se jeho syn vrátil do Jeruzaléma. Teprve za další dva roky král souhlasí, aby se viděl s Absalomem tváří v tvář.

19. Jaké spiknutí je nyní odhaleno a s jakým následkem pro Davida?

¹⁹ Přes Davidovu milující laskavost Absalom brzy podnítí spiknutí, aby se zmocnil otcova trůnu. Absalom je nápadně hezký mezi všemi statečnými izraelskými muži a to ho činí ctižádostivým a pyšným. Ostříhané prameny jeho bujných vlasů váží každým rokem více než 2 kilogramy. (2. Sam. 14:26, poznámka pod čarou v Rbi8) Absalom začíná různými úskočnými manévry získávat srdce izraelských mužů. Nakonec vychází spiknutí najevo. Absalom získává od otce svolení jít do Hebronu, tam ohlašuje svůj buřičský záměr a žádá všechen Izrael o podporu svého povstání proti Davidovi. Na stranu Davidova buřičského syna se přidá velké množství mužů, a proto David prchá z Jeruzaléma s několika věrnými přívrženci, pro něž je typické, co prohlásí Gatita Itaj: „Jakože Jehova žije a jakože žije můj pán, král, na místě, kde bude můj pán, král, ať k smrti nebo k životu, tam bude tvůj sluha!“ — 15:21.

20, 21. a) Jaké události doprovázejí Davidův útěk a jak se splní Natanovo proroctví? b) Jak končí zrádný Achitofel?

²⁰ Na útěku z Jeruzaléma se David dozvídá o zradě Achitofela, jednoho ze svých nejdůvěrnějších rádců. Modlí se: „Obrať, prosím, Achitofelovu radu v pošetilost, Jehovo!“ (15:31) Cadok a Abjatar, kněží věrně oddaní Davidovi, a Chušaj Arkijský jsou posláni zpět do Jeruzaléma, aby pozorovali Absalomovu činnost a podávali o ní zprávy. Mezitím David potká v pustině Mefibošetova sloužícího Cibu, který oznamuje, že jeho pán nyní očekává, že se království vrátí do Saulova domu. Když jde David dál, Šimei ze Saulova domu ho proklíná a hází po něm kamením, ale David zabrání svým mužům, aby ho pomstili.

²¹ Uchvatitel Absalom má po návratu do Jeruzaléma na Achitofelův návrh poměr se souložnicemi svého otce „před očima všeho Izraele“. Tak se splní Natanův prorocký soud. (16:22; 12:11) Achitofel také radí Absalomovi, aby vzal vojsko o 12 000 mužích a honil Davida v pustině. Ale Chušaj, který získal Absalomovu důvěru, doporučí něco jiného. A právě tak, jak se David modlil, je Achitofelova rada zmařena. Jidášský, zklamaný Achitofel jde domů a uškrtí se. Chušaj tajně oznamuje Absalomovy plány kněžím Cadokovi a Abjatarovi, kteří zase předávají poselství Davidovi v pustině.

22. Jaký zármutek zkalí Davidovo vítězství?

²² To umožní Davidovi překročit Jordán a vybrat si místo pro bitvu v lese u Machanajimu. Tam rozestaví vojsko a přikazuje, aby zacházeli s Absalomem jemně. Vzbouřenci utrpí drtivou porážku. Jak Absalom prchá na mulu hustě zarostlým lesem, hlava mu uvázne v nižších větvích mohutného stromu, a on zůstane viset ve vzduchu. V této kritické situaci ho najde Joab a zabije ho v krajní neúctě ke královu příkazu. Davidův hluboký zármutek nad oznámenou smrtí syna se zrcadlí v jeho nářku: „Můj synu Absalome, můj synu, můj synu Absalome! Ó, kdybych tak zemřel já místo tebe, Absalome, můj synu, můj synu!“ — 18:33.

23. Kterými opatřeními se vyznačuje Davidův návrat jako krále?

²³ Závěrečné události Davidovy vlády (19:1–24:25). David stále hořce truchlí, až na něj Joab naléhá, aby se znovu ujal svého právoplatného postavení jako král. Ustanoví nyní Amasu jako hlavu nad vojskem místo Joaba. Když se vrací, lid ho vítá, včetně Šimeiho, jemuž David ušetří život. Přichází rovněž Mefibošet, aby obhájil svůj případ, a David mu dává stejné dědictví s Cibou. Celý Izrael a Juda jsou opět sjednoceni pod Davidovou vládou.

24. Jak se dál vyvíjí situace a jak se do ní zaplete kmen Benjamina?

²⁴ Nastávají však další těžkosti. Benjaminec Šeba se prohlásí králem a mnohé odvrátí od Davida. Amasu, jemuž David rozkáže, aby shromáždil muže k potlačení vzpoury, zrádně zavraždí Joab, který ho potká. Joab se pak ujme velení nad vojskem a pronásleduje Šebu do města Abelu Bet-maachy a obléhá ho. Obyvatelé uposlechnou rady moudré ženy z města a popraví Šebu, takže Joab odtáhne. V Izraeli dochází k tříletému hladomoru, protože Saul kdysi pobil Gibeonity a vina krve nebyla dosud pomstěna. Aby byla odstraněna vina krve, je popraveno sedm synů ze Saulovy domácnosti. Později, v další bitvě s Filištíny, zachrání Abišaj, Davidův synovec, stěží králův život. Davidovi muži přísahají, že s nimi již nikdy nesmí vyjít do bitvy, aby „neuhasil lampu Izraele“. (21:17) Tři z jeho silných mužů pak provedou význačné činy, neboť srazí filištínské obry.

25. Co vyjadřují Davidovy písně?

²⁵ V tomto místě pisatel vkládá do zprávy Davidovu píseň Jehovovi, která je shodná s Žalmem 18 a vyjadřuje díky za osvobození „z dlaně všech jeho nepřátel a ze Saulovy dlaně“. David radostně prohlašuje: „Jehova je můj skalní útes a má pevnost, Ten, kdo mi opatřuje únik. . . [Ten,] kdo činí velké skutky záchrany pro svého krále a projevuje milující laskavost svému pomazanému, Davidovi, a jeho semeni, na neurčitý čas.“ (22:1, 2, 51) Pak následuje poslední Davidova píseň, v níž uznává: „Jehovův duch to byl, jenž skrze mne mluvil, a jeho slovo bylo na mém jazyku.“ — 23:2.

26. Co je uvedeno o Davidových silných mužích a jak David prokáže úctu ke krvi jejich života?

²⁶ Když se vrátíme k dějinné zprávě, najdeme seznam silných mužů, kteří patřili Davidovi, a tři z nich zvlášť vynikají. Ti vystupují v příhodě, která se stala, když byla zřízena přední hlídka Filištínů v Betlémě, Davidově rodném městě. David vyjadřuje svou touhu: „Kéž bych se mohl napít vody z betlémské cisterny, která je u brány!“ (23:15) Nato si tito tři silní muži probijí cestu do filištínského tábora, naberou vodu z cisterny a přinesou ji zpět Davidovi. Ale David ji odmítá vypít. Místo toho ji vylije na zem a řekne: „Jehovo, z mé strany je nemyslitelné, že bych to udělal! Mám pít krev mužů, kteří šli s nasazením své duše?“ (23:17) Pro něj se tato voda rovná krvi života, který pro něj nasadili. Následuje soupis 30 nejsilnějších mužů jeho vojska a jejich hrdinské činy.

27. Jaký poslední hřích spáchá David? Jak je zastavena rána, která je následkem Davidova hříchu?

²⁷ Nakonec David hřeší sčítáním lidu. Když naléhavě prosí Boha o milosrdenství, dostane na vybranou tři tresty: sedm let hladomoru, tři měsíce vojenských porážek nebo tři dny moru v zemi. David odpovídá: „Upadněme, prosím, do Jehovovy ruky, vždyť projevy jeho milosrdenství jsou mnohé; ale nenech mě upadnout do ruky člověka.“ (24:14) Mor v celém národě zahubí 70 000 lidí a je zastaven teprve tehdy, až David, který jedná na Jehovův příkaz skrze Gada, koupí Aravnův mlat, kde obětuje Jehovovi zápalné oběti a oběti společenství.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

28. Jaké důrazné výstrahy obsahuje Druhá Samuelova?

²⁸ V Druhé Samuelově najde dnešní čtenář mnoho prospěšného. Téměř každé citové hnutí člověka je zde vykresleno v těch nejsytějších barvách, v barvách skutečného života. Tak jsme silnými výrazy varováni před zhoubnými následky ctižádosti a pomstychtivosti (3:27–30), před smyslnou touhou po manželském druhovi někoho jiného (11:2–4, 15–17; 12:9, 10), před zrádným jednáním (15:12, 31; 17:23), před láskou založenou pouze na vášni (13:10–15, 28, 29), před ukvapenými názory (16:3, 4; 19:25–30) a před neúctou ke skutkům oddanosti jiných. — 6:20–23.

29. Jaké znamenité příklady správného chování a jednání najdeme v Druhé Samuelově?

²⁹ Avšak daleko největší prospěch z Druhé Samuelovy najdeme v něčem pozitivním: když si v ní všímáme mnoha vynikajících příkladů správného chování a jednání. David je vzorem svou výlučnou oddaností Bohu (7:22), pokorou před Bohem (7:18), vyvyšováním Jehovova jména (7:23, 26), správným postojem v neštěstí (15:25), upřímnou lítostí nad hříchem (12:13), věrností svému slibu (9:1, 7), zachováváním rovnováhy ve zkouškách (16:11, 12), důsledným spoléháním na Jehovu (5:12, 20) a hlubokou úctou k Jehovovým uspořádáním a ustanovením (1:11, 12). Není divu, že David byl nazván „mužem příjemným [Jehovovu] srdci“! — 1. Sam. 13:14.

30. Které zásady jsou uplatněny a znázorněny v Druhé Samuelově?

³⁰ V Druhé Samuelově je také použito mnoho biblických zásad. Jsou mezi nimi: zásada společné odpovědnosti (2. Sam. 3:29; 24:11–15); dobré úmysly nemění Boží požadavky (6:6, 7); v Jehovově teokratickém uspořádání se má respektovat vedení prostřednictvím hlavy (12:28); krev se má považovat za posvátnou (23:17); vyžaduje se smíření za vinu krve (21:1–6, 9, 14); moudrý člověk může odvrátit pohromu od mnoha jiných (2. Sam. 20:21, 22; Kaz. 9:15); je nutné zachovat věrnou oddanost Jehovově organizaci a jejím představitelům „ať k smrti nebo k životu“. — 2. Sam. 15:18–22.

31. Jaké předzvěsti Božího království nám podává Druhá Samuelova a jak to potvrzují Křesťanská řecká písma?

³¹ Ze všeho nejdůležitější je, že Druhá Samuelova upozorňuje a předem poukazuje na skvělé předzvěsti Božího království, které Bůh zřídí v rukou „syna Davidova“, Ježíše Krista. (Mat. 1:1) Přísaha, kterou dal Jehova Davidovi o trvalosti jeho království (2. Sam. 7:16), je citována ve Skutcích 2:29–36 ve vztahu k Ježíšovi. Hebrejcům 1:5 ukazuje, že proroctví „sám se stanu jeho otcem a on sám se stane mým synem“ (2. Sam. 7:14) skutečně poukazuje na Ježíše. To rovněž potvrdil Jehovův hlas z nebe: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Mat. 3:17; 17:5) A posléze se o smlouvě o Království s Davidem zmiňuje Gabriel ve svých slovech Marii, když mluví o Ježíšovi: „Ten bude velký a bude nazýván Synem Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ (Luk. 1:32, 33) Jak vzrušující nám připadá slib o Semeni království, když můžeme sledovat, jak se krok za krokem rozvíjí!

[Poznámky pod čarou]