Víc než jen krutý nepřítel
NEPOLEVUJÍCÍ bolest může lidem zničit život. Okrádá je o pokoj, o radost i o prostředky k životu a činí život tak nesnesitelným, že někteří lidé hledají úlevu v sebevraždě. Lékař a misionář Albert Schweitzer došel k závěru: „Bolest je ukrutnějším pánem lidstva než sama smrt.“
Doslova stamilióny lidí strašně trpí. ‚Kdybychom se mohli volně vznášet nad propastí, v prostoru, kde neplyne čas, a z této propasti by k našim uším doléhaly zvuky z otáčející se Země,‘ řekl jeden francouzský chirurg, ‚slyšeli bychom především bolestný, jakoby jednohlasný křik trpícího lidstva.‘
Opravdu, dnes má ještě větší význam to, co více než před devatenácti sty lety řekl apoštol Pavel: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ — Římanům 8:22.
Velký zdravotní problém
Každý osmý Američan zakouší hrozné bolesti, které působí osteoartritida, což je nejběžnější forma artritidy. Ještě více lidí trpí mučivými bolestmi zad. Jiní lidé musí snášet bolesti, které provázejí rakovinu a srdeční choroby.
Další milióny lidí trpí nesnesitelnými bolestmi hlavy, zubů a uší, hemoroidy a mnoha dalšími nemocemi a poraněními. Není divu, že v jednom uplynulém roce Američané vydali 2,1 miliardy dolarů jen za léky proti bolesti, které se prodávají bez lékařského předpisu, a že bolesti se říká „skrytá epidemie Ameriky“.
John J. Bonica, který je snad největším odborníkem, pokud jde o bolest, řekl: „Z hlediska dolarů a centů i z hlediska lidského utrpení je chronická bolest závažnější než všechny ostatní zdravotní problémy dohromady.“
Život bez bolesti?
Tváří v tvář tak drsné realitě se může zdát neuvážené naznačovat, že život bez bolesti je možný. Proto se zdá, že Bible přehání, když říká: „[Bůh] setře jim každou slzu z očí . . . a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest.“ — Zjevení 21:4.
Tvrzení, že je možné žít bez bolesti, však není přehnané. Na okamžik se zamysleme. Co ten biblický text vlastně znamená? Dnes žijí lidé, kteří bolest necítí. Už se tak narodili. Máme jim to závidět? Anatom Allan Basbaum řekl: „Vůbec necítit bolest je neštěstí.“
Pokud byste nebyli schopni cítit bolest, pravděpodobně byste si nevšimli, že se vám udělal puchýř, dokud by se z něho nestal ošklivě vředovatý bolák. V jedněch novinách se psalo, že rodiče nějakého děvčátka, které nevnímalo bolest, „občas cítili zápach spáleného masa, a pak zjistili, že se děvčátko nenuceně opírá o kamna“. Bolest je tedy víc než jen krutý nepřítel. Může být i požehnáním.
Co tedy biblický slib, že „nebude již . . . ani bolest“? Měli bychom opravdu chtít, aby se splnil?
Život bez slz?
Všimněte si, že kontext tohoto verše také říká: „[Bůh] setře jim každou slzu z očí.“ (Zjevení 21:4) To je důležité, protože slzy mají velký význam. Stejně jako pocit bolesti, i slzy nám slouží pro ochranu.
Slzy zvlhčují naše oči a brání tření mezi okem a očním víčkem. Také nám z očí vyplavují cizorodé látky. Navíc obsahují antiseptickou látku zvanou lysozym, která desinfikuje oči a předchází tak infekci. Schopnost slzet je tedy pozoruhodnou vlastností našeho úžasně utvořeného těla — stejně jako naše schopnost vnímat bolest. — Žalm 139:14.
Avšak slzy mají také úzkou souvislost se smutkem, žalem a trápením. „Celou noc zaplavuji své lehátko,“ naříkal v biblických dobách král David, „slzami zalévám svou vlastní pohovku.“ (Žalm 6:6) Dokonce i Ježíš „proléval slzy“, když zemřel jeho přítel. (Jan 11:35) Bůh původně nezamýšlel, aby lidé prolévali takové slzy smutku. Hřích prvního člověka Adama je příčinou toho, že lidská rodina je nedokonalá a podléhá smrti. (Římanům 5:12) A právě ty slzy, které vznikají následkem toho, že jsme nedokonalí a podléháme smrti, již nebudou.
Bible se zmiňuje o tom, že slzy jistého druhu budou odstraněny. Jak tedy bude splněn slib, že již nebude bolest? Nebudou lidé alespoň občas trpět bolestí, která působí smutek a pláč?