Sjednoceni dokonalým poutem lásky

„Aby byli spolu harmonicky spojeni v lásce.“ — KOLOSANŮM 2:2.

1, 2. Jaký rozvratný vliv se projevuje zvláště v dnešní době?

POZORNĚ naslouchej! Nebem se rozléhá hlasité volání: „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:12) S každým uplynulým rokem se pro obyvatele země tato zpráva stává zlověstnější.

² Jehovův velký protivník je již dlouho znám jako odpůrce (Satan) a pomlouvač (Ďábel). Tento podvodník však na sebe nyní vzal další zkázonosnou úlohu — stal se rozhněvaným bohem. Proč? Protože ho Michael se svými anděly svrhl z nebe, a to ve válce, která v roce 1914 vypukla v nebi. (Zjevení 12:7–9) Ďábel ví, že mu zbývá už jen krátký čas na to, aby dokázal své vyzývavé tvrzení, že všechny lidi odvrátí od uctívání Boha. (Job 1:11; 2:4, 5) On a jeho démoni nemají žádnou možnost úniku, a jako roj rozzuřených včel si proto vybíjejí vztek na neklidných masách lidstva. — Izajáš 57:20.

3. Jaké účinky má to, že Satan je v dnešní době ponížen?

³ Tyto události, lidským očím neviditelné, vysvětlují, proč se dnes v lidstvu projevuje celkové zhroucení morálky. Vysvětluje se tím také, proč se lidé tak horečně snaží dávat dohromady rozpadající se národy, které prostě nedokáží spolu žít v souladu. Kmenové a etnické skupiny na sebe navzájem zlomyslně útočí a z milionů lidí se stávají bezdomovci a vysídlenci. Není divu, že bezzákonnost vzrůstá způsobem, který nemá obdoby. Jak předpověděl Ježíš, ‚láska většího množství lidí ochládá‘. Všude, kam se podíváme, se neklidné lidstvo vyznačuje nesouladem a nedostatkem lásky. — Matouš 24:12.

4. Proč je ohrožen zejména Boží lid?

⁴ Ve světle dnešních světových poměrů nabývá modlitba, kterou se Ježíš modlil za své následovníky, hlubšího významu: „Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému. Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:15, 16) ‚Ten ničemný‘ si dnes vylévá hněv především na těch, kdo „zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. (Zjevení 12:17) Kdyby nebylo Jehovovy bdělé a láskyplné péče, jeho věrní svědkové by byli vyhlazeni. Náš život závisí na tom, zda budeme využívat všech opatření, která Bůh činí pro naše duchovní bezpečí a blaho. Patří k tomu i to, abychom se namáhali v souladu s působením Jehovovy moci prostřednictvím Krista, jak k tomu apoštol vybízel v Kolosanům 1:29.

5, 6. Jak smýšlel apoštol Pavel o koloských křesťanech a proč je text, který je námětem na rok 1995, vhodný?

⁵ Pavel sice bratry v Kolosech pravděpodobně nikdy osobně neviděl, ale miloval je. Řekl jim: „Rád bych totiž, abyste věděli, jak velkou starost mám o vás.“ (Kolosanům 2:1, Nový Zákon, Sýkorův překlad v úpravě dr. Rudolfa Cola) Ježíšovi následovníci nejsou částí světa, a proto se ‚ten ničemný‘ bude stále snažit zlomit jednotu bratrů tím, že mezi ně bude zasévat ducha světa. Zprávy, které Epafras přinesl z Kolos, naznačovaly, že se to do jisté míry dělo.

⁶ Jedna z hlavních oblastí Pavlova starostlivého zájmu o jeho křesťanské bratry může být shrnuta slovy: „Aby byli spolu harmonicky spojeni v lásce.“ Dnes, ve světě plném nejednoty a nedostatku lásky, mají jeho slova mimořádný význam. Vezmeme-li si k srdci Pavlovu radu, budeme se těšit z Jehovovy péče. Budeme také ve svém životě pociťovat sílu jeho ducha, která nám bude pomáhat odolávat tlakům světa. Tato rada je opravdu velice moudrá. Text Kolosanům 2:2 bude proto naším námětem na rok 1995.

7. Jaký soulad by měl panovat mezi pravými křesťany?

⁷ Již dříve Pavel napsal dopis Korinťanům a použil v něm jako názorný příklad lidské tělo. Napsal, že ve sboru pomazaných křesťanů nemá být „žádné rozdělení“, ale že ‚jeho údy mají jeden o druhý stejně pečovat‘. (1. Korinťanům 12:12, 24, 25) To je skutečně krásné znázornění. Naše údy jsou jeden na druhém závislé a všechny jsou součástí jednoho těla. Stejná zásada platí pro naše celosvětové společenství bratrů, jež se skládá z pomazaných křesťanů a z milionů lidí, kteří doufají, že budou žít na rajské zemi. Nesmíme se oddělit od společenství našich spolukřesťanů a žít nezávisle! Boží duch působí prostřednictvím Krista Ježíše a ve velké míře ho dostáváme tehdy, když jsme ve společnosti našich bratrů.

Soulad souvisí s poznáním

8, 9. a) Co je základem pro to, abychom přispívali k souladu ve sboru? b) Jak jsi získal poznání o Kristu?

⁸ Jedna z Pavlových ústředních myšlenek byla ta, že soulad mezi křesťany souvisí s poznáním, především s poznáním o Kristu. Pavel napsal, že křesťané mají být „spolu harmonicky spojeni v lásce a s ohledem na celé bohatství plné jistoty svého porozumění, s ohledem na přesné poznání Božího posvátného tajemství, totiž Krista“. (Kolosanům 2:2) Od chvíle, kdy jsme začali studovat Boží slovo, přijímali jsme poznání — a to o skutečnostech. Když získáváme pochopení toho, jak mnohé z těchto skutečností zapadají do Božího předsevzetí, začínáme chápat rozhodující úlohu Ježíše. „V něm jsou pečlivě skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“ — Kolosanům 2:3.

⁹ Myslíš si o Ježíšovi a o jeho úloze v Božím předsevzetí totéž? Mnoho lidí v křesťanstvu o Ježíšovi často mluví a tvrdí, že jej přijali a že byli spaseni. Skutečně však Ježíše znají? To sotva, protože většinou věří v nebiblickou nauku o Trojici. Ty nejen znáš pravdu o této věci, ale pravděpodobně máš také dost rozsáhlé vědomosti o tom, co Ježíš říkal a dělal. K tomu, aby miliony lidí takové poznání získaly, jim pomohlo poučné studium, při kterém se používala kniha Největší člověk, který kdy žil. Poznání o Ježíšovi a o tom, jak jednal, si však musíme stále prohlubovat.

10. Jak můžeme získat skryté poznání?

¹⁰ Výrok, že v Ježíšovi jsou „pečlivě skryty všechny poklady moudrosti a poznání“, neznamená, že se takové poznání vymyká našemu chápání. Je to spíše jako otevřený důl. Nemusíme prozkoumávat nějakou rozsáhlou oblast a uvažovat, kde máme začít kopat. Už to víme — skutečné poznání začíná tím, co nám Bible zjevuje o Ježíši Kristu. Když Ježíšovu úlohu při splňování Jehovova předsevzetí chápeme plněji, dostáváme se k pokladům pravé moudrosti a přesného poznání. Je tedy nutné, abychom na stejném místě kopali stále hlouběji a vynášeli na povrch další drahokamy neboli vzácné věci, které tam můžeme najít. — Přísloví 2:1–5.

11. Jak může vzrůst naše poznání a moudrost, jestliže uvažujeme o Ježíšovi? (Znázorni to tím, jak Ježíš umýval svým učedníkům nohy, nebo použij jiné příklady.)

¹¹ Asi již například víme, že Ježíš umýval nohy svým apoštolům. (Jan 13:1–20) Uvažovali jsme však již o tom, jaké tím dal poučení a jaké smýšlení projevil? Když se nad tím zamyslíme, můžeme vydobýt poklad moudrosti, která nám pomůže — ano podnítí nás —, abychom pozměnili způsob, jak jednáme s některým bratrem nebo s některou sestrou, jejichž osobnost nás už dlouho dráždí. Nebo když dostaneme nějaký úkol, který nám není právě po chuti, budeme možná reagovat jinak, jakmile pochopíme plný smysl slov v Janovi 13:14, 15. Takovým způsobem nás ovlivní poznání a moudrost. Jak to asi zapůsobí na druhé, když se budeme přesněji řídit rostoucím poznáním o Kristu? Boží stádo bude pravděpodobně spolu ještě lépe ‚harmonicky spojeno v lásce‘.a

Odvrátí-li se pozornost jinam, může se porušit soulad

12. Na jaké poznání si musíme dávat pozor?

¹² Jestliže nám přesné poznání pomáhá být „spolu harmonicky spojeni v lásce“, k čemu vede to, co se ‚falešně nazývá „poznání“ ‘? Povede k pravému opaku — ke sporům, neshodám a k odklonu od víry. Před takovým falešným poznáním se tedy musíme chránit a musíme jednat podle výstrahy, kterou dal Pavel Timoteovi. (1. Timoteovi 6:20, 21) Pavel také napsal: „Říkám to, aby vás nikdo neobloudil přesvědčivými argumenty. Dávejte pozor: Možná, že existuje někdo, kdo vás odvede jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidského ústního podání, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ — Kolosanům 2:4, 8.

13, 14. a) Proč byli bratři v Kolosech v určitém nebezpečí, pokud jde o poznání? b) Proč si snad dnes někdo myslí, že v podobném nebezpečí není?

¹³ Křesťané v Kolosech byli vystaveni zákeřnému vlivu něčeho, co bylo ve skutečnosti falešně označováno jako poznání. Mnoho lidí v Kolosech a v okolí si velmi vážilo různých řeckých filozofií. Byli tam také stoupenci judaismu, kteří si přáli, aby křesťané zachovávali mojžíšský Zákon, například jeho sváteční dny a požadavky související s jídlem. (Kolosanům 2:11, 16, 17) Pavel nebyl proti tomu, aby jeho bratři získávali pravé poznání, ale museli dávat pozor, aby je někdo neodvedl jako svou kořist tím, že by je přesvědčivými argumenty přemlouval, aby se na život a na různé druhy činnosti dívali jen z lidského hlediska. Jistě pochopíš, že když se někteří členové sboru dali ve svém uvažování a rozhodování vést takovými nebiblickými názory a nebiblickým postojem k životu, narušovalo to soulad a lásku mezi členy sboru.

¹⁴ Řekneš si možná: ‚Ano, chápu, že Kolosané byli v nebezpečí, ale mě přece nemohou ovlivnit řecké názory, jako je představa o nesmrtelnosti duše nebo o bohu v podobě Trojice; a myslím si, že mi nehrozí ani nebezpečí, že bych se dal zlákat pohanskými svátky falešného náboženství, z něhož jsem vyšel.‘ To je pěkné. Je dobré být pevně přesvědčen o tom, že základní pravda, která byla zjevena prostřednictvím Ježíše a kterou je možné poznat z Písem, je nesrovnatelná. Mohly by nás však ohrožovat jiné filozofie nebo lidské názory rozšířené v dnešní době?

15, 16. Jaký názor na život by mohl ovlivnit křesťanovo smýšlení?

¹⁵ Jeden takový názor panuje již dlouho: „Kdepak je ten jeho slibovaný příchod? Otcové už zemřeli, a přesto od té doby všechno zůstává tak, jak to bylo od začátku světa!“ (2. Petra 3:4, Petrů) Tento pocit může být vyjádřen jinými slovy, ale názor zůstává stejný. Někdo si snad například řekne: ‚Když jsem se před desetiletími poprvé dozvěděl o pravdě, byl konec „na dosah ruky“. Ale pořád ještě nenastal, a kdo ví, kdy vlastně přijde.‘ Je pravda, že nikdo neví, kdy přijde konec. Ale povšimněme si, k jakému názoru nabádal Ježíš: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ — Marek 13:32, 33.

¹⁶ Jak nebezpečné by bylo přijmout názor, že když nevíme, kdy přijde konec, měli bychom si naplánovat bohatý a „normální“ život. Takový názor by se mohl projevit následující úvahou: ‚Mohl bych klidně podniknout opatření, která by mně (nebo mým dětem) umožnila žít takovým způsobem života, při kterém bychom se těšili úctě, který by nám přinášel hmotné bohatství a umožňoval by nám žít pohodlně. Křesťanských shromáždění se samozřejmě budu účastnit a do jisté míry se také budu podílet na kazatelské službě, ale není důvod, proč bych se měl namáhat nebo podstupovat velké oběti.‘ — Matouš 24:38–42.

17, 18. K jakému názoru nás nabádal Ježíš a apoštolové?

¹⁷ Je však nesporné, že Ježíš a jeho apoštolové doporučovali, abychom žili s vědomím, že je naléhavé kázat dobrou zprávu, a abychom se přitom namáhali a byli ochotni přinášet oběti. Pavel napsal: „Říkám, bratři, že zbývající čas je zkrácen. Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné; . . . a ti, kteří kupují, jako ti, kteří nevlastní, a ti, kteří užívají světa, jako ti, kteří ho neužívají plně; vždyť scéna tohoto světa se mění.“ — 1. Korinťanům 7:29–31; Lukáš 13:23, 24; Filipanům 3:13–15; Kolosanům 1:29; 1. Timoteovi 4:10; 2. Timoteovi 2:4; Zjevení 22:20.

¹⁸ Pavel rozhodně nenaznačoval, že by naším cílem měl být pohodlný život, ale naopak pod inspirací napsal: „Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni . . . Bojuj znamenitý boj víry, pevně uchop věčný život, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha svědky předložil znamenité veřejné prohlášení.“ — 1. Timoteovi 6:7–12.

19. Jak to zapůsobí na sbor jako celek, jestliže jeho členové přijmou životní názor, k němuž vybízel Ježíš?

¹⁹ Pokud se sbor skládá z horlivých křesťanů, kteří se usilovně snaží ‚předkládat znamenité veřejné prohlášení‘, vede to přirozeně k souladu. Nepoddávají se smýšlení, které je vyjádřeno slovy: ‚Uložil sis mnoho dobrých věcí na mnoho let; pohov si, jez, pij, těš se.‘ (Lukáš 12:19) Jsou naopak sjednoceni týmž úsilím a jsou ochotni přinášet oběti, aby měli co nejplnější podíl na tomto díle, které se již nikdy nebude opakovat. — Srovnej Filipanům 1:27, 28.

Dávejme si pozor na přesvědčivé argumenty

20. Ve které další oblasti by křesťané mohli být svedeni?

²⁰ Křesťané by ovšem mohli být i jinak oklamáni „přesvědčivými argumenty“ nebo prázdným podvodem, což by vedlo k tomu, že by nebyli „spolu harmonicky spojeni v lásce“. Kancelář odbočky Watch Tower Society v Německu napsala: „Jeden případ vedl k rozepři, přičemž zvěstovatelé, a dokonce i starší, podporovali různé strany ve sporu ohledně způsobů léčby, které používal jeden bratr.“ Dodali: „Používá se mnoho různých metod a je mnoho pacientů, a proto mohou v této věci vzniknout spory, a pokud léčebné metody mají spiritistický podtext, mohou být nebezpečné.“ — Efezanům 6:12.

21. Jak by se dnes mohlo křesťanovi stát, že by ztratil ze zřetele správné věci?

²¹ Křesťané chtějí zůstat živí a zdraví, aby mohli uctívat Boha. V tomto systému však podléháme stárnutí a nemocem, což je důsledek nedokonalosti. Neměli bychom však přespříliš zdůrazňovat zdravotní otázky, ale měli bychom se spíše soustředit na skutečné řešení, a to pro nás i pro druhé. (1. Timoteovi 4:16) Ústřední místo v tomto řešení zaujímá Kristus, stejně jako zaujímal ústřední místo v Pavlově radě Kolosanům. Pamatujme však na to, že podle Pavlových slov někteří lidé možná přijdou s „přesvědčivými argumenty“ a budou odvracet pozornost od Krista, možná směrem k různým diagnostickým a léčebným metodám nebo k různým dietám. — Kolosanům 2:2–4.

22. Jaký vyrovnaný názor bychom měli mít na rozmanitá tvrzení o různých diagnostických a léčebných metodách?

²² Lidé po celém světě jsou bombardováni reklamou na různé léčebné a diagnostické metody a jsou také zaplavováni výroky lidí, kteří tyto metody z vlastní zkušenosti doporučují. Některé z těchto metod jsou v širokém rozsahu používány a jsou uznávány, jiné jsou v širokém rozsahu kritizovány nebo se na ně pohlíží s podezřením.b Je odpovědností každého člověka, aby rozhodl, co bude dělat pro své zdraví. Ale ti, kdo přijmou Pavlovu radu v Kolosanům 2:4, 8, budou mít ochranu, aby se nedali oklamat „přesvědčivými argumenty“ ani ‚prázdným podvodem‘, jimiž byli odvedeni mnozí lidé, kteří nemají naději na Království, a kteří přitom zoufale touží po úlevě. I když je některý křesťan přesvědčen, že určitý způsob léčení je pro něho dobrý, neměl by ho propagovat v křesťanském společenství bratrů, protože by se to mohlo stát předmětem rozsáhlé diskuse a sporů. Tak může dát najevo, že si velice váží souladu, který má panovat ve sboru.

23. Proč především máme důvod k radosti?

²³ Pavel zdůraznil, že soulad mezi křesťany je základem pravé radosti. V jeho době byl počet sborů rozhodně menší než dnes. A přece mohl Kolosanům napsat: „Ačkoli jsem totiž v těle nepřítomen, stejně jsem v duchu s vámi a raduji se a spatřuji váš dobrý pořádek a pevnost vaší víry vůči Kristu.“ (Kolosanům 2:5; viz též Kolosanům 3:14.) Oč větší důvod k radosti máme my dnes! Můžeme v našem vlastním sboru vidět skutečné doklady souladu, dobrého pořádku a pevné víry, a v tom se projevuje celkový stav Božího lidu na celé zemi. A tak v tom krátkém čase, který ještě zbývá v přítomném systému věcí, ať je každý z nás rozhodnut, že spolu budeme „harmonicky spojeni v lásce“.

[Poznámky pod čarou]

Povšiml sis?

◻ Jaký roční text mají svědkové Jehovovi na rok 1995?

◻ Proč bylo nutné, aby byli křesťané v Kolosech harmonicky spojeni v lásce, a proč to je nutné pro nás dnes?

◻ Na jaký záludný názor na život by si dnes měli křesťané především dávat pozor?

◻ Proč by měli křesťané dávat pozor, aby se nedali svést přesvědčivými argumenty ohledně zdraví a diagnostických metod?

[Obrázky na straně 17]

Když si děláš plány do budoucnosti, soustředíš se přitom na Ježíšovu přítomnost?