2. Korinťanům
12 Musím se chlubit. Není to prospěšné, ale přejdu k viděním+ a zjevením od Pána.+ 2 Znám člověka v jednotě s Kristem, který před 14 lety – jestli v těle nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví – byl uchvácen do třetího nebe. 3 Ano, znám takového člověka, který – jestli v těle nebo odděleně od těla, nevím, Bůh to ví – 4 byl uchvácen do ráje a slyšel slova, která nemají být vyslovena a která člověk nesmí říkat. 5 Takovým člověkem se budu chlubit. Nebudu se chlubit sám sebou, jedině svými slabostmi. 6 I kdybych se někdy chtěl chlubit, nebyl bych nerozumný, protože bych říkal pravdu. Ale nedělám to, protože nechci, aby mi někdo připisoval víc, než co u mě vidí nebo co ode mě slyší, 7 jen kvůli tomu, že jsem dostal taková mimořádná zjevení.
Abych se moc nepovyšoval, byl mi dán do těla osten,+ Satanův anděl, aby mě bil do tváře* a já se moc nepovyšoval. 8 Třikrát jsem proto prosil Pána, aby mě toho zbavil. 9 Ale řekl mi: „Stačí ti moje nezasloužená laskavost, protože moje moc se plně projeví, když jsi slabý.“+ Velmi rád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby Kristova moc zůstala nade mnou jako stan. 10 Proto mám kvůli Kristu potěšení ve slabostech, v urážkách, v obdobích nouze, v pronásledování a v těžkostech. Když jsem totiž slabý, pak jsem mocný.+
11 Stal jsem se nerozumným. Donutili jste mě k tomu, vždyť jste mě měli doporučit vy. Nejsem přece v ničem horší než vaši nejskvělejší apoštolové, i když nejsem nic.+ 12 S velkou vytrvalostí jsem vám dokazoval, že jsem apoštol,+ a prováděl jsem znamení, zázraky* a mocné skutky.+ 13 Vždyť v čem jste byli znevýhodněni oproti ostatním sborům kromě toho, že jsem vám nebyl na obtíž?+ Odpusťte mi laskavě tuto křivdu.
14 Už potřetí jsem připravený k vám přijít a ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nejde mi totiž o váš majetek,+ ale o vás. Vždyť se neočekává, že děti+ budou spořit pro své rodiče, ale rodiče pro své děti. 15 Já za vás velmi rád dám všechno, i sám sebe.+ Pokud vás tolik miluji, zasloužím si být milován méně? 16 Ale ať je to jakkoli, nezatížil jsem vás.+ A přesto říkáte, že jsem byl vychytralý a že jsem vás obelstil. 17 Využil jsem vás snad prostřednictvím někoho z těch, které jsem k vám poslal? 18 Vybídl jsem Tita, aby k vám šel, a poslal jsem s ním ještě jednoho bratra. Copak vás Titus nějak využil?+ Copak jsme neprojevovali stejného ducha, nešli ve stejných stopách?
19 Myslíte si, že se před vámi celou dobu obhajujeme? Je to Bůh, před kterým mluvíme v jednotě s Kristem. Ale všechno to děláme, milovaní, abychom vás posílili.* 20 Bojím se totiž, že až přijdu, nenajdu vás v takovém stavu, v jakém bych si přál, a sám nebudu takový, jak byste si přáli vy, ale místo toho budou mezi vámi rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu, rozkoly, pomluvy, šuškání,* nafoukanost a zmatky. 21 Bojím se, aby mě můj Bůh, až znovu přijdu, před vámi neponížil a abych nemusel truchlit nad těmi mnohými, kdo dřív hřešili a doteď nečiní pokání z nečistoty, sexuální nemravnosti* a nestoudného chování,* kterých se dopouštěli.