Římanům
1 Píšu vám já, Pavel, otrok Krista Ježíše, povolaný za apoštola a ustanovený* k ohlašování Boží dobré zprávy.+ 2 Tu Bůh předem oznámil prostřednictvím svých proroků ve svatém Písmu. 3 Týká se jeho Syna, který jako člověk* pocházel z Davidova potomstva,*+ 4 ale který byl mocí svatého ducha prohlášen za Božího Syna,+ když byl vzkříšen z mrtvých.+ Je jím Ježíš Kristus, náš Pán. 5 Prostřednictvím něj jsme získali nezaslouženou laskavost a apoštolát,+ aby byli ke slávě jeho jména lidé ze všech národů+ přivedeni k poslušnosti, která vyplývá z víry. 6 Mezi těmito národy jste i vy byli povoláni, abyste patřili Ježíši Kristu. 7 Píšu všem Božím milovaným v Římě, kteří byli povoláni, aby byli svatí:
Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
8 Především za vás všechny děkuji svému Bohu prostřednictvím Ježíše Krista, protože se o vaší víře mluví po celém světě. 9 Vždyť Bůh, kterému ze všech sil* sloužím* v souvislosti s dobrou zprávou o jeho Synovi, je mi svědkem, že se o vás bez přestání zmiňuji ve svých modlitbách+ 10 a prosím, aby se mi konečně podařilo k vám přijít, pokud to bude Boží vůle. 11 Toužím vás totiž vidět a předat vám nějaký duchovní dar, abych vás posílil, 12 nebo spíš abychom se navzájem povzbudili+ svou vírou – já vaší a vy mou.
13 Bratři, rád bych, abyste věděli, že jsem měl už mnohokrát v úmyslu k vám přijít, ale až doteď mi v tom vždy něco zabránilo. Chtěl jsem mezi vámi, stejně jako mezi ostatními národy, sklidit nějaké ovoce. 14 Jsem dlužníkem Řeků i cizinců,* vzdělaných i nevzdělaných.* 15 Proto toužím oznamovat dobrou zprávu také vám v Římě.+ 16 Nestydím se za dobrou zprávu.+ Vždyť je projevem Boží moci, která vede k záchraně všech, kdo mají víru+ – nejdřív Židů,+ ale také Řeků.+ 17 Ti, kdo mají víru, totiž vidí, že prostřednictvím dobré zprávy Bůh zjevuje svou spravedlnost,* a to jejich víru+ posiluje, jak je napsáno: „Bezúhonný* bude žít díky své víře.“+
18 Boží hněv+ se vylévá* z nebe proti každé bezbožnosti a ničemnosti lidí, kteří ničemně potlačují pravdu.+ 19 Všechno, co se dá o Bohu poznat, mají totiž jasně před očima, protože jim to Bůh odhalil.+ 20 Vždyť jeho neviditelné vlastnosti – jeho věčná moc+ a božství+ – jsou jasně vidět už od stvoření světa, protože je lidé můžou pochopit z vytvořených věcí.+ Jsou tedy neomluvitelní. 21 I když znali Boha, neoslavovali ho jako Boha ani mu neděkovali. Jejich uvažování k ničemu nevedlo a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě.+ 22 Tvrdili sice, že jsou moudří, ale stali se z nich hlupáci. 23 Slávu neporušitelného Boha vyměnili za zobrazení porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů.*+
24 Bůh je tedy v souladu s touhami jejich srdce vydal nečistotě, aby zneuctívali své tělo. 25 Pravdu o Bohu vyměnili za lež a prokazovali úctu* a sloužili* výtvorům, a ne Tvůrci, který má být chválen navždy. Amen. 26 Proto je Bůh vydal potupným sexuálním touhám.+ Jejich ženy vyměnily přirozené pohlavní styky za nepřirozené+ 27 a podobně i muži přestali mít přirozené pohlavní styky se ženami a vzplanuli vášní k sobě navzájem, muži k mužům.+ Dopouštěli se oplzlostí a sami zakusili trest,* jaký si za své provinění zasloužili.+
28 Protože odmítli uznat Boha,* Bůh je vydal neschválenému stavu mysli, aby dělali to, co se nesluší.+ 29 Jsou plní veškeré zkaženosti,+ ničemnosti, chamtivosti*+ a špatnosti a také závisti,+ vraždění,+ sporů, podvodu+ a zlomyslnosti.+ Tlachají, 30 pomlouvají,+ nenávidí Boha, jsou nestoudní, pyšní, vychloubají se, vymýšlí špatné věci, neposlouchají rodiče,+ 31 jsou nerozumní,+ nedodržují dohody, nemají přirozenou lásku a jsou nemilosrdní. 32 I když dobře znají Boží spravedlivé rozhodnutí – že ti, kdo se dopouští takových věcí, zaslouží smrt+ – nejenže je sami dělají, ale také to schvalují druhým.