1. Korinťanům
14 Usilujte o lásku, a přesto se horlivě snažte o duchovní dary, především o to, abyste prorokovali.+ 2 Kdo totiž mluví nějakým jazykem, nemluví k lidem, ale k Bohu, protože i když pod působením ducha říká posvátná tajemství,+ nikdo tomu nerozumí.+ 3 Ale ten, kdo prorokuje, svými slovy posiluje,* povzbuzuje a utěšuje druhé. 4 Kdo mluví nějakým jazykem, posiluje* sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje* sbor. 5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky,+ ale byl bych radši, kdybyste prorokovali.+ Ten, kdo prorokuje, je totiž užitečnější než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by překládal,* aby sbor mohl být posilován.* 6 Bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, k čemu by vám to bylo dobré? Byl bych vám užitečný, jedině kdybych vám předal zjevení,+ poznání,+ proroctví nebo učení.
7 Je to jako s neživými věcmi, které vydávají zvuk, například s flétnou nebo harfou. Pokud nezazní různé tóny, jak se pozná, co se na flétnu nebo harfu hraje? 8 Pokud trubka nezazní zřetelně, kdo se připraví k bitvě? 9 Podobně vy, když nebudete používat srozumitelnou řeč, jak budou lidé vědět, co bylo řečeno? Budete mluvit do větru. 10 Na světě je mnoho různých jazyků a žádný z nich není bez významu. 11 Pokud tedy nerozumím tomu, co mi člověk, který mluví jiným jazykem, říká, jsem pro něj cizincem. A ten, kdo mluví, je cizincem pro mě. 12 A podobné je to s vámi. Vzhledem k tomu, že velmi toužíte po darech ducha, snažte se oplývat dary, které posílí* sbor.+
13 Ať se tedy ten, kdo mluví nějakým jazykem, modlí, aby mohl svá slova překládat.*+ 14 Když se totiž modlím v nějakém jazyce, je to můj dar ducha, který se modlí, ale má mysl je neplodná. 15 Co se tedy má dělat? Budu se modlit s darem ducha, ale také se budu modlit se svou myslí. Budu zpívat chvály s darem ducha, ale také budu zpívat chvály se svou myslí. 16 Kdybys totiž předkládal chvály s darem ducha, ale obyčejný člověk mezi vámi by nevěděl, co říkáš, jak by na tvé vzdávání díků mohl říct „amen“? 17 Sice vzdáváš díky hezkým způsobem, ale druhého to neposílí.* 18 Děkuji Bohu, že mluvím více jazyky než vy všichni. 19 Ale ve sboru bych radši promluvil pět srozumitelných slov,* abych poučil* i druhé, než deset tisíc slov nějakým jazykem.+
20 Bratři, nepřemýšlejte jako malé děti,+ ale buďte jako malé děti, pokud jde o špatnost.+ Přemýšlejte jako dospělí lidé.+ 21 V Zákoně se píše: „‚K tomuto lidu budu mluvit jazyky a rty cizinců, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ říká Jehova.“*+ 22 Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící,+ zatímco prorokování není pro nevěřící, ale pro věřící. 23 Když se celý sbor sejde a všichni budou mluvit jazyky, ale vejdou obyčejní lidé nebo nevěřící, neřeknou, že jste přišli o rozum? 24 Ale když budete všichni prorokovat a vejde nevěřící nebo obyčejný člověk, to, co uslyší, ho pokárá a důkladně prozkoumá. 25 Vyjde najevo, co se skrývá v jeho srdci, a tak padne tváří k zemi, bude uctívat Boha a prohlásí: „Bůh je opravdu mezi vámi.“+
26 Co se tedy má dělat, bratři? Když se sejdete, jeden zpívá žalmy, jiný vyučuje, jiný má zjevení, jiný mluví nějakým jazykem a ještě jiný překládá.+ Ať všechno slouží k posílení* sboru. 27 Když někdo mluví nějakým jazykem, ať mluví dva nebo nanejvýš tři z vás, a to po sobě, a ať někdo překládá.*+ 28 Pokud tam ale není překladatel,* ať ve sboru mlčí a mluví k sobě a k Bohu. 29 Ať mluví dva nebo tři proroci+ a ať ostatní posuzují, co to znamená. 30 Ale když někdo jiný, kdo tam sedí, dostane zjevení, ať ten první mlčí. 31 Vždyť můžete jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všichni mohli učit a povzbudit.+ 32 Proroci mají svůj dar ducha ovládat. 33 Bůh totiž není Bohem nepořádku, ale pokoje.+
Jako ve všech sborech svatých, 34 ať ženy ve sborech mlčí, protože jim není dovoleno mluvit.+ Ať se podřizují,+ jak to říká i Zákon. 35 Pokud něčemu nerozumí, ať se zeptají doma svého manžela, protože je potupné, aby žena mluvila ve sboru.
36 Pochází snad Boží slovo od vás? Nebo se snad dostalo jenom k vám?
37 Pokud si někdo myslí, že je prorok nebo že má dar ducha, musí uznat, že to, co vám píšu, jsou příkazy od Pána. 38 Ale pokud to někdo neuznává, sám nebude uznán.* 39 Moji bratři, horlivě se tedy snažte prorokovat,+ ale nikomu nezakazujte mluvit jazyky.+ 40 Ale ať se všechno děje slušně a má to řád.*+