Jehovův duch vede Boží lid

„Tvůj duch je dobrý; kéž mě vede do země přímosti.“ — ŽALM 143:10.

1, 2. Co může vyvolávat v Jehovových věrných a oddaných služebnících sklíčenost?

‚CÍTÍM takovou sklíčenost! Co by mi dalo trochu útěchy? Cožpak mě Bůh opustil?‘ Míváš někdy takový pocit? Jestliže ano, nestává se to jen tobě. Jehovovi věrní a oddaní služebníci sice přebývají ve vzkvétajícím duchovním ráji, ale někdy musí čelit skličujícím problémům, zkouškám a pokušením, které jsou u lidí běžné. — 1. Korinťanům 10:13.

² Snad tě postihla nějaká dlouhodobá zkouška nebo ti něco působí velký stres. Možná truchlíš nad smrtí milovaného člověka nebo pociťuješ tíživou osamělost. Nebo je tvé srdce zarmoucené nemocí někoho z milovaných přátel. Takové okolnosti tě mohou připravovat o radost a pokoj, a snad dokonce ohrožují tvou víru. Co bys měl dělat?

Pros Boha o jeho ducha

3. Co by bylo moudré dělat, kdyby tě něco připravovalo o takové vlastnosti, jako je pokoj a radost?

³ Jestliže tě něco připravuje o radost, pokoj nebo některou jinou bohulibou vlastnost, bylo by moudré modlit se o Božího svatého ducha neboli jeho činnou sílu. Proč? Protože Jehovův duch přináší dobré ovoce, které křesťanovi pomáhá čelit problémům, zkouškám a pokušením. Apoštol Pavel varoval před „skutky těla“ a pak napsal: „Naproti tomu ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání. Proti tomu není zákon.“ — Galaťanům 5:19 až 23.

4. Proč by mohlo být vhodné, abychom byli ve svých modlitbách konkrétní, ocitneme-li se v nějaké zkoušce nebo před nějakým pokuše- ním?

⁴ Snad musíš čelit zkouškám takového druhu, že si uvědomuješ, v jakém jsi nebezpečí, že bys totiž mohl ztratit mírnost neboli mírnou povahu. Pak se k Jehovovi Bohu modli konkrétně o ovoce jeho ducha v podobě mírnosti. Jestliže čelíš nějakému pokušení, potřebuješ především ovoce v podobě sebeovládání. Bylo by ovšem také vhodné modlit se o Boží pomoc, abys mohl pokušení odolat, modlit se o osvobození od Satana a o moudrost potřebnou k tomu, abys mohl ve zkoušce obstát. — Matouš 6:13; Jakub 1:5, 6.

5. Co se dá dělat, jestliže jsou okolnosti tak skličující, že nevíš, o které ovoce ducha se máš modlit?

⁵ Okolnosti však mohou být někdy tak skličující nebo spletité, že nevíš, které ovoce ducha potřebuješ. Ohrožena může být vlastně radost, pokoj, mírnost i jiné bohulibé vlastnosti. Co dělat? Co kdybys prosil Boha o svatého ducha jako takového? Ten ať v tvém případě vyvolá hojnost potřebného ovoce. Budeš možná potřebovat ovoce v podobě lásky nebo radosti nebo pokoje, nebo kombinaci různých druhů ovoce ducha. Také se k Bohu modli, aby ti pomáhal podvolit se vedení jeho ducha, protože toho Jehova Bůh používá k vedení svého lidu.

Jehova ochotně pomáhá

6. Jak Ježíš svým následovníkům vštípil, že je nutné, aby se bez přestání modlili?

⁶ Když učedníci Ježíše Krista prosili o poučení, jak se mají modlit, Ježíš jim postupně kladl na srdce, aby se modlili o Božího ducha. Nejprve použil podobenství, které je mělo přimět, aby se modlili bez přestání. Řekl: „Kdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, protože ke mně právě z cesty přišel můj přítel, a nemám nic, co bych mu předložil‘? A ten zevnitř odpoví a řekne: ‚Přestaň mi dělat těžkosti. Dveře jsou již zamčené a mé malé děti jsou se mnou na lůžku; nemohu vstát a něco ti dát.‘ Říkám vám: Ačkoli nevstane a nic mu nedá, kvůli tomu, že je jeho přítel, jistě vstane a dá mu, co potřebuje, kvůli jeho smělé neodbytnosti.“ — Lukáš 11:5–8.

7. Co je jádrem Ježíšových slov v Lukášovi 11:11–13 a jaké ujištění nám poskytují ohledně Boha a jeho ducha?

⁷ Jehova ochotně pomáhá každému ze svých věrných, oddaných služebníků a naslouchá jejich žádostem. Jestliže však takový člověk ‚neustále prosí‘, jak vybízel Ježíš, naznačuje to ze srdce vycházející touhu a je to projevem víry. (Lukáš 11:9, 10) Kristus dodal: „Kdo je vskutku mezi vámi takový otec, který, jestliže syn prosí o rybu, mu snad podá hada místo ryby? Nebo jestliže také poprosí o vejce, podá mu štíra? Proto jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kteří ho prosí!“ (Lukáš 11:11–13) Jestliže pozemský rodič, který je víceméně ničemný následkem zděděné hříšnosti, dává svému dítěti dobré věci, jistě bude náš nebeský Otec nadále dávat svého svatého ducha každému ze svých věrně oddaných služebníků, který ho o něj pokorně prosí.

8. Jak platí Žalm 143:10 na Davida, na Ježíše a na novodobé Boží služebníky?

⁸ Máme-li mít z Božího ducha užitek, musíme se ochotně podvolovat jeho vedení, jako kdysi David. Modlil se: „Vyučuj mě jak činit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Tvůj duch je dobrý; kéž mě vede do země přímosti.“ (Žalm 143:10) David, z něhož izraelský král Saul udělal štvance, si přál, aby ho Boží duch vedl a aby si on sám mohl být jist, že jde po přímé cestě. Časem přišel Abjatar s kněžským efodem, kterého se používalo při zjišťování Boží vůle. Jako Boží kněžský zástupce dal Abjatar Davidovi pokyn, co má dělat, aby se líbil Jehovovi. (1. Samuelova 22:17–23:12; 30:6–8) Stejně jako David byl i Ježíš veden Jehovovým duchem, a to platí také o Kristových pomazaných následovnících jako o třídě. V letech 1918–1919 byli v postavení vyvrženců lidské společnosti a jejich náboženští nepřátelé se domnívali, že je mohou zničit. Pomazaní se modlili, aby se našlo východisko z jejich stavu nečinnosti, a v roce 1919 Bůh jejich modlitby vyslyšel, vysvobodil je a znovu je oživil ve své službě. (Žalm 143:7–9) Jehovův duch tehdy jistě pomáhal jeho lidu a vedl jej, stejně jako jej vede až dodnes.

Jak duch pomáhá

9. a) Jak svatý duch slouží jako „pomocník“? b) Jak víme, že svatý duch není žádná osoba? (Viz poznámku pod čarou.)

⁹ Ježíš Kristus nazval svatého ducha ‚pomocníkem‘. Řekl například svým následovníkům: „Chci poprosit Otce a dá vám jiného pomocníka, aby byl s vámi navždy, ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, protože jej nevidí ani jej nezná. Vy jej znáte, protože s vámi zůstává a je ve vás.“ Tento ‚pomocník‘ měl být mimo jiné učitelem, protože Kristus slíbil: „Pomocník, svatý duch, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí vše a připomene vám všechno, co jsem vám pověděl.“ Duch měl také vydávat svědectví o Kristu. Kristus ujistil své učedníky: „Je k vašemu prospěchu, že odcházím. Neodejdu-li totiž, pomocník k vám rozhodně nepřijde; ale jestliže opravdu odejdu, chci vám ho poslat.“ — Jan 14:16, 17, 26; 15:26; 16:7.a

10. Jak se svatý duch projevuje jako pomocník?

¹⁰ Ježíš vylil z nebes na své následovníky slíbeného svatého ducha v den letnic roku 33 n. l. (Skutky 1:4, 5; 2:1–11) Duch jim jako pomocník dal větší porozumění Boží vůli a předsevzetí a otevřel jim jeho prorocké slovo. (1. Korinťanům 2:10–16; Kolosanům 1:9, 10; Hebrejcům 9:8–10) Tento pomocník také zmocnil Ježíšovy učedníky, aby byli svědky po celé zemi. (Lukáš 24:49; Skutky 1:8; Efezanům 3:5, 6) Dnes může svatý duch pomáhat oddanému křesťanovi, aby rostl v poznání, jestliže využije duchovních opatření, která činí Bůh prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) Boží duch může poskytnout pomoc tím, že dodá odvahu a sílu, jež jsou potřebné, aby někdo mohl vydávat svědectví jako jeden z Jehovových služebníků. (Matouš 10:19, 20; Skutky 4:29–31) Svatý duch však pomáhá Božímu lidu i jinak.

„S nevyslovenými steny“

11. Co by měl křesťan dělat, jestliže se zkouška zdá nepřekonatelná?

¹¹ Co by měl křesťan dělat, postihne-li jej zkouška, která se zdá nepřekonatelná? Měl by se modlit o svatého ducha, a ten ať působí! „Také duch [se připojuje] s pomocí naší slabosti,“ řekl Pavel, „vždyť nevíme, o co bychom se měli modlit, jak to potřebujeme, ale duch sám za nás naléhavě prosí s nevyslovenými steny. Ten však, jenž zkoumá srdce, ví, co míní duch, protože ten naléhavě prosí za svaté ve shodě s Bohem.“ — Římanům 8:26, 27.

12, 13. a) Jak platí slova v Římanům 8:26, 27 na modlitby pronášené v mimořádně obtížných situacích? b) Co dělal apoštol Pavel a jeho společníci, když byli v oblasti Asie pod krajním tlakem?

¹² Tito svatí, za něž Boží duch naléhavě prosí, jsou Ježíšovi pomazaní následovníci s nebeskou nadějí. Ale bez ohledu na to, zda máš nebeské povolání, nebo naději pozemskou, můžeš mít jako křesťan pomoc Božího svatého ducha. Na výslovnou modlitbu někdy Jehova poskytuje přímou odpověď. Někdy však můžeš být příliš sklíčený, než abys mohl vyjádřit své pocity slovy, a pak se na Jehovu obracíš jen s úpěnlivými nevyslovenými steny. Vlastně snad ani nevíš, co je pro tebe nejlepší, a snad bys dokonce mohl prosit i o něco nesprávného, pokud se nemodlíš o svatého ducha. Bůh ví, že chceš, aby se děla jeho vůle, a je si vědom toho, co skutečně potřebuješ. A navíc, prostřednictvím svého svatého ducha způsobil, aby bylo v jeho Slovu zaznamenáno mnoho modliteb, a ty se zabývají obtížnými situacemi. (2. Timoteovi 3:16, 17; 2. Petra 1:21) Určité pocity vyjádřené v takových inspirovaných modlitbách může tedy Jehova považovat za výrazy, které bys chtěl pronést ty sám jako jeden z jeho služebníků, a může je vyslyšet v tvůj propěch.

¹³ Když Pavel a jeho druhové prožívali soužení v oblasti Asie, nevěděli možná, zač se mají modlit. „Byli pod krajním tlakem nad svou sílu, takže. . . cítili, že. . . přijali rozsudek smrti.“ Žádali však druhé, aby za ně úpěnlivě prosili. Důvěřovali v Boha, který může vzbudit mrtvé, a on je skutečně vyprostil. (2. Korinťanům 1:8–11) Je skutečně útěchou, že Jehova Bůh slyší modlitby svých věrných služebníků a reaguje na ně.

14. K jakým dobrým výsledkům může vést to, že Jehova připouští, aby zkouška trvala po nějaký čas?

¹⁴ Zkoušky často postihují Boží lid jako organizaci. Jak již bylo uvedeno, Boží služebníci byli během první světové války pronásledováni. Neměli sice tehdy jasné porozumění ohledně svého postavení, a proto přesně nevěděli, zač se mají modlit, ale Jehovovo slovo obsahovalo prorocké modlitby, které Bůh v jejich zájmu vyslyšel. (Žalm 69, 102, 126; Izajáš, 12. kapitola) Co když však Jehova Bůh připustí, aby zkouška po nějakou dobu trvala? Může to vést ke svědectví a některé osoby to může přimět, aby přijaly pravdu. Křesťané tak mají příležitost projevit bratrskou lásku tím, že se modlí za trpící spoluvěřící nebo jim pomáhají jinak. (Jan 13:34, 35; 2. Korinťanům 1:11) Vzpomeň si, že Jehova prostřednictvím svého svatého ducha vede svůj lid, činí to, co je pro něj nejlepší, a věci vždy řeší způsobem, který přináší čest jeho svatému jménu a slouží k jeho posvěcení. — 2. Mojžíšova 9:16; Matouš 6:9.

Nikdy nezarmucuj ducha

15. Na jakou pomoc Jehovova ducha se mohou křesťané spolehnout?

¹⁵ Jsi-li tedy Jehovův služebník, modli se o svatého ducha, a to ve zkouškách i jindy. Pak se rozhodně řiď jeho vedením. Pavel totiž napsal: „Nezarmucujte. . . Božího svatého ducha, kterým jste byli zapečetěni pro den propuštění výkupným.“ (Efezanům 4:30) Boží duch byl a je pro věrné pomazané křesťany pečetí neboli ‚závdavkem toho, co má přijít‘ — totiž nesmrtelného života v nebesích. (2. Korinťanům 1:22; Římanům 8:15; 1. Korinťanům 15:50–57; Zjevení 2:10) Jak pomazaní křesťané, tak i ti, kteří mají pozemskou naději, se mohou spolehnout na to, že Jehovův duch pro ně vykoná mnoho. Může je vést v životě, v němž projevují věrnost, a může jim pomáhat, aby se vyvarovali hříšných skutků, které by je připravily o Boží schválení, o jeho svatého ducha a vedly by k tomu, že by přišli o věčný život. — Galaťanům 5:19–21.

16, 17. Jak by mohl křesťan zarmucovat Božího ducha?

¹⁶ Jak by mohl křesťan vědomě nebo nevědomky zarmucovat ducha? Jehova používá svého ducha k tomu, aby podporoval jednotu a aby jmenoval odpovědné muže ve sboru. Kdyby tedy některý člen sboru reptal proti jmenovaným starším, rozšiřoval pomlouvačné tlachání nebo dělal podobné věci, neřídil by se vedením, které v zájmu pokoje a jednoty poskytuje Boží duch. Ve všeobecném smyslu by zarmucoval Božího ducha. — 1. Korinťanům 1:10; 3:1–4, 16, 17; 1. Tesaloničanům 5:12, 13; Juda 16.

¹⁷ Když psal Pavel křesťanům v Efezu, varoval před sklony k přetvářce, k dlouhodobé hněvivosti, krádežím, k nevhodné mluvě, ke chtivému zájmu o smilstvo, k hanebnému chování a oplzlému žertování. Kdyby se křesťan dával unášet k takovým věcem, jednal by v rozporu s biblickou radou, která byla inspirována duchem. (Efezanům 4:17–29; 5:1–5) A velmi by tím zarmucoval Božího ducha.

18. Co se může stát kterémukoli křesťanovi, který začíná přehlížet rady z Božího slova inspirovaného duchem?

¹⁸ Ano, u každého křesťana, který začíná přehlížet rady Jehovova slova, jež bylo inspirováno duchem, se mohou začít projevovat postoje nebo rysy, které by mohly vést ke svévolnému hříchu a ke ztrátě božské přízně. Nyní snad sice hřích nepěstuje, ale mohl by k němu směřovat. Takový křesťan, který by jednal proti vedení, jež poskytuje duch, by ducha zarmucoval. Odporoval by tím také Jehovovi, Zdroji svatého ducha, a zarmucoval by také jej. Žádný člověk, který miluje Boha, by nikdy nechtěl udělat nic takového!

Stále se modli o svatého ducha

19. Především proč potřebuje dnes Jehovův lid Božího ducha?

¹⁹ Jestliže jsi Jehovovým služebníkem, stále se modli o jeho svatého ducha. Zejména dnes, v těchto „posledních dnech“, kdy jsou kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnávat, potřebují křesťané pomoc Božího ducha. (2. Timoteovi 3:1–5) Ďábel a jeho démoni, kteří byli vypuzeni z nebe a nyní jsou v blízkém okolí země, běsní proti Jehovově organizaci. Boží lid proto nyní potřebuje více než kdy dříve Božího svatého ducha k tomu, aby Boží služebníky řídil neboli vedl a umožňoval jim snášet těžkosti a pronásledování. — Zjevení 12:7–12.

20, 21. Proč se máme řídit vedením z Jehovova slova a od Jehovova ducha a organizace?

²⁰ Stále projevuj vděčnost za pomoc, kterou Jehova Bůh poskytuje prostřednictvím svého svatého ducha. Řiď se vedením, které dává jeho Slovo inspirované duchem, totiž Bible. Plně spolupracuj s Boží pozemskou organizací, kterou vede duch. Ať se ti nikdy nestane, že by ses odvrátil a vydal se nebiblickým směrem, což by znamenalo zarmucovat svatého ducha. To by totiž mohlo nakonec vést k jeho odnětí, a tudíž k duchovní katastrofě. — Žalm 51:11.

²¹ Dát se vést Jehovovým duchem je jediný způsob, jak se můžeme Bohu líbit a žít pokojně a radostně. Pamatuj také na to, že Ježíš označil svatého ducha jako „pomocníka“ nebo „utěšitele“. (Jan 14:16, poznámka pod čarou v Překladu nového světa Svatých písem — s odkazy, angl.) Jeho prostřednictvím Bůh křesťany utěšuje a posiluje, aby mohli čelit zkouškám. (2. Korinťanům 1:3, 4) Duch zmocňuje ty, kteří patří k Jehovovu lidu, aby kázali dobrou zprávu, a pomáhá jim, aby si připomněli biblické myšlenky, potřebné k vydávání znamenitého svědectví. (Lukáš 12:11, 12; Jan 14:25, 26; Skutky 1:4–8; 5:32) S pomocí modlitby a vedení, které poskytuje duch, mohou křesťané zdolávat zkoušky víry s nebeskou moudrostí. Ve všech životních situacích se tedy stále modlí o Božího svatého ducha. Výsledkem je, že Jehovův duch vede Boží lid.

[Poznámka pod čarou]

Jak odpovíš?

◻ Proč se máme modlit o Jehovova svatého ducha?

◻ Jak je svatý duch pomocníkem?

◻ Co znamená zarmucovat ducha a jak se můžeme takového jednání vyvarovat?

◻ Proč se máme stále modlit o svatého ducha a řídit se jeho vedením?

[Obrázek na straně 15]

Jako milující otec dává dobré věci svému synovi, tak Jehova dává svatého ducha svým služebníkům, kteří se o něj modlí

[Obrázek na straně 17]

Víš, jak Boží duch naléhavě prosí za křesťany, kteří se vytrvale modlí?