Evangelium podle Lukáše

11 Jednou se Ježíš modlil, a když skončil, jeden z jeho učedníků ho požádal: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit, jako to své učedníky učil i Jan.“

2 Řekl jim tedy: „Když se modlíte, říkejte: ‚Otče, ať je posvěceno* tvé jméno.+ Ať přijde tvé království.+ 3 Dávej nám denně chléb, který na ten den potřebujeme.+ 4 Odpusť nám naše hříchy,+ vždyť i my odpouštíme každému, kdo se proti nám provinil.*+ A nedovol, abychom podlehli pokušení.‘“*+

5 Pak jim řekl: „Dejme tomu, že někdo z vás má přítele, za kterým půjde o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, 6 protože mě právě navštívil můj přítel, který je na cestách, a nemám mu co nabídnout.‘ 7 Ale on zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mě. Dveře už jsou zamčené a děti se mnou spí na lůžku. Nemůžu vstát a dát ti to.‘ 8 Říkám vám, že i kdyby nevstal a nic mu nedal kvůli tomu, že je jeho přítel, určitě vstane a dá mu, co potřebuje, kvůli jeho neodbytnosti.+ 9 Proto vám říkám: Proste,+ a dostanete, hledejte, a najdete, klepejte, a bude vám otevřeno.+ 10 Protože každý, kdo prosí, dostává+ a každý, kdo hledá, nachází a každému, kdo klepe, bude otevřeno. 11 Je snad mezi vámi takový otec, že kdyby ho syn prosil o rybu, dal by mu místo ní hada?+ 12 Nebo kdyby ho prosil o vejce, dal by mu štíra? 13 Pokud tedy vy, přestože jste hříšníci, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíš dá nebeský Otec svatého ducha těm, kdo ho prosí.“+

14 Později vyhnal démona, který způsoboval němotu.+ Když démon vyšel, němý promluvil a zástupy lidí žasly.+ 15 Ale někteří z nich řekli: „Vyhání démony díky tomu, že mu pomáhá Belzebub,* vládce démonů.“+ 16 Jiní ho chtěli zkoušet, a tak po něm žádali znamení+ z nebe. 17 Věděl, jak uvažují,+ a proto jim řekl: „Každé království, které stojí samo proti sobě, zpustne a rodina,* která stojí sama proti sobě, se rozpadne. 18 Stejně tak pokud se Satan staví sám proti sobě, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním démony s pomocí Belzebuba. 19 Pokud vyháním démony s pomocí Belzebuba, s pomocí koho je vyhání vaši učedníci? Budou proto vašimi soudci. 20 Pokud ale vyháním démony pomocí Božího prstu,*+ pak vás skutečně zastihlo Boží království.+ 21 Když silný, dobře ozbrojený muž střeží svůj palác, jeho majetek je v bezpečí. 22 Ale když přijde někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechny zbraně, na které spoléhal, a uloupené věci rozdělí. 23 Kdo není na mé straně, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.+

24 Když nečistý duch vyjde z člověka, prochází vyprahlými místy a hledá, kde by si odpočinul. Ale když nic nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do domu, ze kterého jsem se vystěhoval.‘+ 25 Při příchodu najde dům zametený a vyzdobený. 26 A tak odejde a přivede s sebou sedm dalších duchů, horších než on. Když se dostanou dovnitř, zabydlí se tam a ten člověk bude nakonec v horší situaci, než byl na začátku.“

27 Zatímco to říkal, jedna žena ze zástupu na něj zavolala: „Šťastná je ta, která tě nosila ve svém lůně a která tě svými prsy kojila!“+ 28 Ale on řekl: „Šťastní jsou spíš ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují ho!“+

29 Když se shromažďovalo velké množství lidí, začal říkat: „Tato generace je zkažená. Vyhlíží znamení, ale nedostane žádné kromě znamení proroka Jonáše.+ 30 Jako se totiž Jonáš+ stal znamením pro Ninivany, tak bude Syn člověka znamením pro tuto generaci. 31 Během soudu vstane královna jihu+ spolu s lidmi této generace a odsoudí je, protože si přišla z velké dálky vyslechnout Šalomounovu moudrost. Ale tady je někdo větší než Šalomoun.+ 32 Během soudu vstanou lidé z Ninive spolu s touto generací a odsoudí ji, protože když slyšeli Jonáše kázat, činili pokání.+ Ale tady je někdo větší než Jonáš. 33 Když člověk rozsvítí lampu, nedá ji do skrýše ani pod koš,* ale na stojan,+ aby ti, kdo vejdou dovnitř, viděli světlo. 34 Tvé oko je lampou těla. Když je tvé oko zaostřené,* je i celé tvé tělo jasné.* Ale když je závistivé,* je i tvé tělo temné.+ 35 Dávej si tedy pozor, aby světlo, které je v tobě, nebyla tma. 36 Pokud je celé tvé tělo jasné a žádná jeho část není temná, bude celé tak jasné jako lampa, která ti dává světlo svým jasem.“

37 Když domluvil, jeden farizeus ho k sobě pozval na jídlo. Ježíš tedy přišel a zaujal místo u stolu.* 38 Farizea překvapilo, když viděl, že se před jídlem neumyl.*+ 39 Ale Pán mu řekl: „Vy, farizeové, čistíte pohár a mísu zvenčí, ale uvnitř jste plní chamtivosti a špatnosti.+ 40 Vy nerozumní! Copak ten, kdo udělal vnějšek, neudělal i vnitřek? 41 Když dáváte dary chudým, mělo by to vycházet z nitra a pak pro vás bude všechno čisté. 42 Ale běda vám, farizeové, protože dáváte desátky z máty, routy a všech ostatních bylin,+ ale přehlížíte právo a Boží lásku! Desátky jste byli povinni dávat, ale neměli jste přehlížet to ostatní.+ 43 Běda vám, farizeové, protože milujete přední* sedadla v synagogách a když vás lidé zdraví na tržištích!+ 44 Běda vám, protože jste jako hroby,* které nejsou vidět,*+ takže po nich lidé chodí a nevědí o tom!“

45 Jeden z těch, kdo byli zběhlí v Zákoně, na to reagoval slovy: „Učiteli, tím, co říkáš, urážíš také nás.“ 46 Ježíš řekl: „Běda i vám, kdo jste zběhlí v Zákoně, protože nakládáte na lidi těžká břemena, ale sami se toho nákladu nedotknete jediným prstem!+

47 Běda vám, protože stavíte hrobky* prorokům, které vaši předkové zabíjeli!+ 48 Dosvědčujete, že znáte skutky svých předků, a přece s nimi souhlasíte. Oni proroky zabíjeli,+ ale vy jim stavíte hrobky. 49 Proto také Boží moudrost řekla: ‚Pošlu k nim proroky a apoštoly. Některé z nich zabijí a některé budou pronásledovat, 50 aby tato generace byla volána k odpovědnosti za krev všech proroků prolitou od založení světa,+ 51 od krve Ábela+ až po krev Zecharjáše, kterého zabili mezi oltářem a domem.‘*+ Ano, říkám vám, k odpovědnosti za jejich krev bude volána tato generace.

52 Běda vám, kdo jste zběhlí v Zákoně, protože jste vzali klíč k poznání. Sami jste nevešli a těm, kdo vchází, bráníte!“+

53 Když odtamtud odcházel, znalci Zákona a farizeové se na něj začali nepříjemně tlačit, dotírali na něj mnoha dalšími otázkami 54 a sledovali, jestli řekne něco, co by proti němu mohli použít.+