Job

 3 „Ať zhyne den, ve kterém jsem se narodil,+

i noc, kdy někdo řekl: ‚Byl počat zdatný muž!‘*

 4 Pokud jde o ten den, ten ať se stane tmou.

Ať jej Bůh* shora nehledá,

ani denní světlo ať jej neozáří.

 5 Ať si jej tma a hluboký stín* vyžádají zpět.

Ať nad ním přebývá dešťový mrak.

Ať jej děsí věci, jež zatmívají den.+

 6 Ta noc — ať si ji vezme temnota;+

ať se neraduje mezi dny roku;

ať nevstoupí do počtu lunárních měsíců.

 7 Pohleď, ta noc — ať se stane neplodnou;

ať do ní nevejde žádné radostné volání.+

 8 Ať ji zatratí ti, kdo proklínají* den,

ti přichystaní vzbudit leviatana.*+

 9 Ať se zatmí hvězdy jejího svítání;

ať čeká na světlo, a ono není;

a ať nespatří paprsky úsvitu.

10 Vždyť nezavřela dveře břicha mé [matky],+

a neskryla tak před mýma očima těžkosti.

11 Proč jsem nezemřel hned z lůna?+

[Proč jsem] nevyšel z břicha a pak nevydechl naposled?

12 Proč mi vyšla vstříc kolena

a proč prsy,+ abych se nasál?

13 Vždyť bych teď již ulehl, aby mě nerušili,+

byl bych tedy spal; odpočíval bych+

14 s králi a rádci země,+

těmi, kteří si staví opuštěná místa,*+

15 anebo s knížaty, kteří mají zlato,

těmi, kteří plní své domy stříbrem;

16 anebo — jako utajený potrat+ — bych byl nevznikl,

jako děti, jež neviděly světlo.+

17 Tam se i ničemní přestali znepokojovat+

a ti umdlení v síle tam odpočívají.+

18 Vězni jsou společně v poklidu;

vskutku neslyší hlas toho, kdo je pohání do práce.+

19 Malí a velcí jsou tam stejní+

a otrok je propuštěn od svého pána.*

20 Proč dává světlo tomu, který má těžkosti,

a život těm, kterým [je] v duši hořko?+

21 Proč jsou tu ti, kdo čekají na smrt, a ona není,+

ačkoli kvůli ní kopou více než kvůli schovaným pokladům?

22 Ti, kdo se radují až k rozjaření,*

jásají, protože nalézají pohřební místo.

23 [Proč dává světlo] zdatnému muži,* jehož cesta je skryta+

a jehož ohrazuje Bůh?*+

24 Vždyť mé vzdychání předchází mé jídlo+

a jako vody se vylévá můj řev,+

25 protože jsem se děsil děsivé věci, a přichází na mne;

a to, čeho jsem se strachoval, ke mně přichází.+

26 Nebyl jsem bezstarostný ani jsem nebyl nerušený

ani neodpočíval, a přece přichází znepokojení.“