„Byli jste koupeni za cenu“
„Byli [jste] koupeni za cenu. Rozhodně oslavujte Boha ve svém těle.“ — 1. KORINŤANŮM 6:20.
1, 2. a) Co otevřelo „cesty ze smrti“? b) Co muselo být učiněno, aby byla Kristova oběť právně platná, a čím to bylo předstíněno?
„PRAVÝ Bůh je pro nás Bohem záchranných skutků,“ řekl žalmista, „a svrchovanému Pánu Jehovovi patří cesty ze smrti.“ (Žalm 68:20; 68:21, KB) Tuto cestu otevřela oběť Ježíše Krista. Aby však měla tato oběť právní platnost, musel Kristus osobně předstoupit před Boha.
2 To bylo předstíněno v den smíření, kdy velekněz vstupoval do Nejsvětější. (3. Mojžíšova 16:12–15) „Když však,“ napsal apoštol Pavel, „Kristus jako velekněz. . . přišel. . . vešel nikoli s krví kozlů a mladých býků, nýbrž se svou krví jednou provždy do svatého místa a obdržel pro nás věčné osvobození. Vždyť Kristus vstoupil ne do svatého místa udělaného rukama, které je napodobením skutečnosti, ale do samého nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.“ — Hebrejcům 9:11, 12, 24.
Jakou moc má krev
3. a) Jak se dívají na krev Jehovovi ctitelé, a proč? b) Co ukazuje, že krev má z právního stanoviska moc smířit hříchy?
3 Jakou úlohu má Kristova krev při naší záchraně? Od Noemových dnů považovali praví ctitelé krev za svatou. (1. Mojžíšova 9:4–6) Krev má v průběhu života důležitou úlohu. Bible totiž říká, že „duše [neboli život] těla je . . . v krvi“. (3. Mojžíšova 17:11) Mojžíšský zákon tedy vyžadoval, aby byla při obětování zvířete vylita jeho krev před Jehovu. Někdy také byla krev dávána na rohy oltáře. Je zřejmé, že smírčí moc oběti tkvěla v její krvi. (3. Mojžíšova 8:15; 9:9) „Téměř všechno se podle Zákona očišťuje krví a bez vylití krve není odpuštění.“ — Hebrejcům 9:22.
4. a) K čemu sloužilo to, že Bůh omezil používání krve? b) Co bylo významného na způsobu, jak byl Ježíš usmrcen?
4 Sotva se tedy můžeme divit, že se pod Zákonem jakékoli zneužití krve trestalo smrtí. (3. Mojžíšova 17:10) Všichni víme, že když je něco vzácné nebo je užívání něčeho velmi omezeno, cena této látky vzrůstá. Jehova omezil použití krve, a tak zajistil, aby byla krev považována ne za něco běžné hodnoty, ale za něco cenného, hodnotného. (Skutky 15:29; Hebrejcům 10:29) To odpovídalo vznešenému účelu, kterému měla sloužit krev Kristova. Proto Kristus zemřel způsobem, při němž byla vylita jeho krev. Bylo tedy zřejmé, že Kristus obětoval nejen lidské tělo, ale že také vylil svou duši, že obětoval skutečně svůj život, život dokonalého člověka. (Izajáš 53:12) Kristus nepřišel o zákonné právo na tento život v důsledku nedokonalosti, a proto měla jeho vylitá krev velkou hodnotu a mohla být předložena před Boha ke smíření hříchů lidstva.
5. a) Co vzal Kristus do nebe, a proč? b) Jak bylo patrné, že Bůh přijal Kristovu oběť?
5 Kristus nemohl odnést svou doslovnou krev do nebe. (1. Korinťanům 15:50) Odnesl to, co krev symbolizovala: zákonem předepsanou hodnotu svého obětovaného lidského života. Před osobou Boha mohl formálně předložit tento život jako výkupné výměnou za hříšné lidstvo. Skutečnost, že Jehova tuto oběť přijal, se projevila o letnicích roku 33 n. l., když sestoupil na 120 učedníků v Jeruzalémě svatý duch. (Skutky 2:1–4) Kristus nyní jakoby vlastnil lidský rod na základě koupě. (Galaťanům 3:13; 4:5; 2. Petra 2:1) Proto mohla z výkupného plynout lidstvu dobrodiní.
První, kteří měli užitek z výkupného
6. Jaká opatření učinil Bůh, aby mohla být uplatněna dobrodiní Kristova výkupného?
6 To však neznamenalo, že bude lidstvu okamžitě darována tělesná dokonalost, protože tělesná dokonalost nebyla možná, pokud nebyla přemožena hříšná lidská přirozenost. (Římanům 7:18–24) Jak a kdy bude překonána hříšnost? Bůh se nejprve postaral o to, aby bylo s Kristem Ježíšem 144 000 nebeských ‚kněží našemu Bohu, aby vládli jako králové nad zemí‘. (Zjevení 5:9, 10; 7:4; 14:1–3) Jejich prostřednictvím budou během tisíce let postupně uplatňována dobrodiní výkupného na lidstvo. — 1. Korinťanům 15:24–26; Zjevení 21:3, 4.
7. a) Co je nová smlouva, kdo se na ní podílí a jakému účelu slouží? b) Proč musela nastat smrt, aby byla umožněna nová smlouva, a jakou úlohu má Kristova krev?
7 Proto je ‚koupeno z lidstva‘ 144 000 králů–kněží. (Zjevení 14:4) K tomu dochází prostřednictvím „nové smlouvy“. Tato smlouva je úmluva mezi Jehovou Bohem a Božím duchovním izraelem, že budou jeho členové sloužit jako králové a kněží. (Jeremjáš 31:31–34; Galaťanům 6:16; Hebrejcům 8:6–13; 1. Petra 2:9) Jak je však možné, aby existovala smlouva mezi Bohem a nedokonalým člověkem? Pavel to vysvětluje: „Kde je smlouva [mezi Bohem a nedokonalým člověkem], tam musí dojít ke smrti lidského účastníka smlouvy. Smlouva totiž je platná nad mrtvými oběťmi, protože nikdy není účinná, dokud žije lidský účastník smlouvy.“ — Hebrejcům 9:16, 17.
8, 9. Jaký je vztah mezi výkupným a novou smlouvou?
8 Výkupní oběť je tedy základem nové smlouvy, jejímž prostředníkem je Ježíš. Pavel napsal: „Je. . . jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako odpovídající výkupné za všechny — to má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech.“ (1. Timoteovi 2:5, 6) Tato slova platí především na 144 000, s nimiž je uzavřena nová smlouva.
9 Když Bůh uzavřel smlouvu s tělesným Izraelem, neměla zákonnou platnost, dokud nebyla vylita zvířecí krev jako oběť. (Hebrejcům 9:18–21) Podobně k tomu, aby vstoupila v platnost nová smlouva, musel Kristus vylít „krev smlouvy“. (Matouš 26:28; Lukáš 22:20) Když Kristus působí jako velekněz i jako ‚prostředník nové smlouvy‘, uplatňuje Bůh hodnotu Ježíšovy krve na ty, kteří byli uvedeni do nové smlouvy, a z právního hlediska jim připisuje lidskou spravedlnost. (Hebrejcům 9:15; Římanům 3:24; 8:1, 2) Potom je Bůh může uvést do nové smlouvy, aby byli nebeskými králi–kněžími. Ježíš jim jako jejich prostředník a velekněz pomáhá, aby si zachovali čisté postavení před Bohem. — Hebrejcům 2:16; 1. Jana 2:1, 2.
Shromažďování věcí na zemi
10, 11. a) Jak se výkupné vztahuje i na jiné osoby, než jsou pomazaní křesťané? b) Kdo je velký zástup a jaké postavení má před Bohem?
10 Jsou pomazaní křesťané jediní, kdo mohou zažít vysvobození výkupným a odpuštění svých hříchů? Ne. Bůh se sebou smiřuje všechny ostatní věci tím, že působí pokoj prostřednictvím krve vylité na mučednickém kůlu, jak to ukazuje Kolosanům 1:14, 20. Jsou zde zahrnuty věci v nebesích (144 000) i věci na zemi. To jsou lidé, které čeká pozemský život, lidé, kteří se budou těšit z dokonalého života na rajské zemi. Tito lidé jsou mimořádně usilovně shromažďováni především od roku 1935. Zjevení 7:9–17 je líčí jako „velký zástup“, který vděčí za záchranu Bohu a Beránkovi. Stále ještě potřebují přežít „velké soužení“ a být ‚vedeni k pramenům vod života‘, protože Zjevení 20:5 ukazuje, že takoví lidé plně ožijí a budou mít dokonalý lidský život teprve koncem Kristova tisíciletého panování. Ti, kteří pak projdou konečnou zkouškou ve svém dokonalém lidském stavu, budou prohlášeni za spravedlivé, aby mohli žít věčně na zemi. — Zjevení 20:7, 8.
11 Velký zástup však již předběžně ‚vypral svá roucha a vybílil je v Beránkově krvi‘. (Zjevení 7:14) Kristus vůči nim nejedná jako prostředník nové smlouvy, ale mají užitek z této smlouvy prostřednictvím díla Božího království. Kristus však vůči nim přece jedná jako velekněz, jehož prostřednictvím Jehova může uplatnit a skutečně uplatňuje výkupné do té míry, že jsou nyní prohlašováni za spravedlivé jako Boží přátelé. (Srovnej Jakuba 2:23.) Během milénia budou postupně ‚osvobozováni ze zotročení zkaženosti, [až nakonec] budou mít slavnou svobodu Božích dětí‘. — Římanům 8:21.
12. Na jakém základě jednal Bůh s věrnými lidmi v předkřesťanských dobách?
12 Pokud jde o postavení u Boha, mohlo by se zdát, že se členové velkého zástupu příliš neliší od předkřesťanských ctitelů. S těmi však Bůh jednal s vyhlídkou na budoucí opatření výkupného. (Římanům 3:25, 26) Těšili se z odpuštění svých hříchů jen prozatímním způsobem. (Žalm 32:1, 2) Zvířecí oběti je nemohly plně zbavit „vědomí hříchu“, ale naopak ‚hříchy připomínaly‘. — Hebrejcům 10:1–3.
13. Jakou máme výhodu před Božími služebníky z předkřesťanské doby?
13 Praví křesťané jsou na tom dnes jinak. Uctívají Boha na základě výkupného, které bylo zaplaceno. Prostřednictvím svého velekněze se ‚přibližují. . . s volností řeči k trůnu nezasloužené laskavosti‘. (Hebrejcům 4:14–16) Smíření s Bohem není nějaký postup, který by teprve očekávali, ale je to dnešní skutečnost. (2. Korinťanům 5:20) Když chybují, mohou získat skutečné odpuštění. (Efezanům 1:7) Mají opravdu očištěné svědomí. (Hebrejcům 9:9; 10:22; 1. Petra 3:21) Tato požehnání jsou předběžným náznakem nádherné svobody Božích dětí, z níž se budou těšit Jehovovi služebníci v budoucnosti.
Hloubka Boží moudrosti a lásky
14, 15. Jak je z výkupného patrná Jehovova nezměrná moudrost a také jeho spravedlnost a láska?
14 Jak podivuhodným darem od Jehovy je výkupné! Je snadné mu porozumět, ale jeho hloubka vyvolává posvátnou bázeň i v myslích s největšími rozumovými schopnostmi. Přehledně jsme si ukázali, jak výkupné působí, ale přitom jsme se dotkli sotva jen povrchu. Přece však voláme s apoštolem Pavlem: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak je nemožné vystopovat jeho cesty!“ (Římanům 11:33) Jehovova moudrost je patrná z toho, že byl schopen jak zachránit lidstvo, tak i ospravedlnit svou svrchovanost. Prostřednictvím výkupného „se Boží spravedlnost stala zjevnou. . . Bůh [Krista] vystavil jako oběť, aby vírou v jeho krev došlo k usmíření.“ — Římanům 3:21–26.
15 Boha nelze kritizovat za to, že odpouští hříchy, kterých se v minulosti dopouštěli předkřesťanští ctitelé. Jehova také nemůže být kritizován za to, že spravedlivé pomazané prohlašuje za své syny nebo že prohlašuje velký zástup za své přátele. (Římanům 8:33) Za velkou cenu, kterou musel zaplatit, jedná Bůh dokonale podle zákonného práva, neboli je přímý, a naprosto vyvrací satanovo lživé tvrzení, že Jehova je nespravedlivým panovníkem. Nade všechny pochyby se také projevila Boží nesobecká láska k jeho tvorům. — Římanům 5:8–11.
16. a) Jak pomohlo výkupné k řešení sporné otázky ohledně ryzosti Božích služebníků? b) Jak nám poskytuje výkupné základ pro víru v nadcházející nový svět spravedlnosti?
16 Způsob, jak bylo opatřeno výkupné, také vyřešil sporné otázky týkající se ryzosti Božích služebníků. Dokázala to již poslušnost samotného Ježíše. (Přísloví 27:11; Římanům 5:18, 19) Připojme k tomu však ještě životní běh 144 000 křesťanů, kteří zůstali i přes satanův odpor věrní až do smrti. (Zjevení 2:10) Na základě výkupného mohou přijmout jako svou odměnu nesmrtelnost — nezničitelný život. (1. Korinťanům 15:53; Hebrejcům 7:16) Tak se stává nesmyslným satanovo tvrzení, že Boží služebníci jsou nespolehliví. Výkupné nám také poskytlo pevný základ pro víru v Boží sliby. Můžeme pozorovat, jak je soustava záchrany „zákonně založena“ prostřednictvím výkupní oběti. (Hebrejcům 8:6) Nový svět spravedlnosti je tím zaručen! — Hebrejcům 6:16–19.
Neopomíjej jeho účel
17. a) Jak dávají někteří najevo, že se minuli cíle výkupného? b) Co nás může podněcovat, abychom zůstali mravně čistí?
17 Máme-li mít z výkupného užitek, je nutné, abychom přijímali poznání, projevovali víru a žili podle biblických měřítek. (Jan 3:16; 17:3) To však chce činit poměrně málo lidí. (Matouš 7:13, 14) I mezi pravými křesťany se může stát, že někteří ‚přijímají Boží nezaslouženou laskavost a opomíjejí její účel‘. (2. Korinťanům 6:1) Během let byla například tisícům odňata pospolitost pro nesprávné sexuální chování. Je to opravdu hanba, když si uvědomíme, co pro nás učinili Jehova a Kristus! Nemělo by ocenění pro výkupné přimět člověka, aby ‚nezapomněl na očištění od svých dávných hříchů‘? (2. Petra 1:9) Je vhodné, že Pavel připomíná křesťanům: „Byli [jste] koupeni za cenu. Rozhodně oslavujte Boha ve svém těle.“ (1. Korinťanům 6:20) Budeme-li na to pamatovat, bude nám to silným podnětem, abychom si zachovali mravní čistotu. — 1. Petra 1:14–19.
18. Jak může křesťan, který se dopustí závažného hříchu, přesto využít výkupného?
18 Co když se někdo již dopustil závažného hříchu? Měl by využít odpuštění, které je umožněno výkupným, a měl by přitom přijmout pomoc láskyplných starších. (Jakub 5:14, 15) I když je nutné přísné pokárání, neměl by kající křesťan pod takovým nápravným opatřením klesnout. (Hebrejcům 12:5) Máme podivuhodné biblické ujištění: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil naše hříchy a očistil nás od každé nespravedlnosti.“ — 1. Jana 1:9.
19. Jak se může křesťan dívat na své nesprávné chování, kterého se dopouštěl, než poznal pravdu?
19 Křesťané jsou někdy příliš sklíčení svým minulým nesprávným chováním. „Než jsme poznali pravdu,“ napsal jeden sklíčený bratr, „přivodili jsme si, manželka i já, genitální herpes. Někdy se cítíme nečistí, jako bychom ‚se nehodili‘ do Jehovovy čisté organizace.“ Je pravda, že někteří možná i potom, kdy se stali křesťany, sklízejí do určité míry útrapy následkem svých minulých chyb. (Galaťanům 6:7) A přece není důvod, proč by se měl někdo cítit nečistý v Jehovových očích, jestliže činil pokání. ‚Krev Krista‘ může ‚očistit naše svědomí od mrtvých skutků‘. — Hebrejcům 9:14.
20. Jak může víra ve výkupné zbavit křesťana nadbytečného pocitu viny?
20 Ano, víra ve výkupné nám může pomoci, protože z nás může sejmout nadbytečné břemeno viny. Jedna mladá sestra se přiznala: „Bojuji s nečistým zvykem masturbace již přes jedenáct let. Jednou jsem již téměř opustila sbor, protože jsem měla pocit, že Jehova by nikdy nechtěl, aby takový odporný člověk znečišťoval jeho sbor.“ Musíme si však uvědomit, že Jehova je „dobrý a přichystaný odpouštět“, pokud svědomitě bojujeme proti nespravedlnosti a nepoddáváme se jí. — Žalm 86:5.
21. Jak by mělo výkupné zapůsobit na náš postoj k těm, kteří nás zranili?
21 Výkupné by také mělo mít vliv na náš způsob jednání s druhými. Jak například reaguješ, když tě někdo ze spolukřesťanů nějak zraní? Umíš upřímně odpouštět, podobně jako Kristus? (Lukáš 17:3, 4) Jsi ‚plný něžného soucitu, ochotný odpouštět [druhým] stejně jako tobě Bůh také ochotně odpustil skrze Krista‘? (Efezanům 4:32) Nebo máš sklon chovat nevraživost nebo pěstovat rozmrzelost? Tak by ses jistě minul účelem výkupného. — Matouš 6:15.
22, 23. a) Jak by mělo výkupné zapůsobit na naše cíle a na náš způsob života? b) Jaké rozhodnutí ohledně výkupného by měli učinit všichni křesťané?
22 Ocenění výkupného by konečně mělo hluboce zapůsobit na naše cíle a na náš způsob života. Pavel řekl: „Byli jste koupeni za cenu, nestávejte se otroky lidí.“ (1. Korinťanům 7:23) Jsou hospodářské potřeby — domov, zaměstnání, jídlo, oblékání — přece středem tvého života? Nebo hledáš nejprve Království a důvěřuješ v Boží slib, že se o tebe Bůh postará? (Matouš 6:25–33) Mohlo by se stát, že bys otročil svému zaměstnavateli, ale neposkytl bys dost prostoru teokratickým činnostem? Pamatuj na to, že Kristus „dal sám sebe za nás, aby. . . očistil pro sebe lid, který mu obzvláště náleží, horlivý pro znamenité skutky.“ — Titovi 2:14; 2. Korinťanům 5:15.
23 „Díky Bohu prostřednictvím Ježíše Krista“ za tento vrcholný dar — za výkupné! (Římanům 7:25) Kéž se nikdy nemineme cíle výkupného, ale připusťme, aby bylo v našem životě skutečně hybnou silou. V myšlenkách, ve slovech i ve skutcích vždy oslavujme Boha a s vděčností pamatujme na to, že jsme byli koupeni za cenu.
Otázky k opakování
◻ Proč je krev považována za svatou a jak byla Kristova krev předložena Jehovovi v nebi?
◻ Jakou úlohu měla Kristova krev při potvrzení nové smlouvy?
◻ Jaký užitek přináší výkupné pomazaným a velkému zástupu?
◻ Jak můžeme dokázat, že jsme se neminuli cíle výkupného?
[Obrázek na straně 16]
Smiřující moc oběti je v její krvi života
[Obrázek na straně 17]
Ten, kdo oceňuje Boží odpuštění, je ochoten odpouštět druhým