Skutky

7 Ale velekněz řekl: „Je to tak?“ 2 On řekl: „Muži, bratři a otcové, slyšte! BŮH slávy+ se objevil našemu praotci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, předtím, než se usídlil v Charanu,+ 3 a řekl mu: ‚Vyjdi ze své země a od svých příbuzných a pojď do země, kterou ti ukážu.‘+ 4 Pak vyšel ze země Chaldejců a usídlil se v Charanu. Když jeho otec zemřel,+ [Bůh]* způsobil, že odtud přesídlil do této země, ve které nyní bydlíte.+ 5 A přece mu v ní nedal žádné dědičné vlastnictví, nikoli, ani na šířku chodidla;+ ale slíbil mu ji dát jako vlastnictví+ a po něm jeho semeni,*+ zatímco ještě neměl žádné dítě.+ 6 Bůh nadto mluvil v tom smyslu, že jeho semeno bude cizími usedlíky+ v cizí zemi+ a [lidé] je zotročí a budou [je] trápit po čtyři sta let.+ 7 ‚A ten národ, kterému budou sloužit jako otroci, budu soudit,‘+ řekl Bůh, ‚a potom vyjdou a budou mi prokazovat posvátnou službu* na tomto místě.‘+

8 Dal mu také smlouvu obřízky;+ a tak se stal otcem Izáka,+ a obřezal ho osmý den,+ a Izák Jákoba a Jákob dvanácti rodinných hlav.+ 9 A rodinné hlavy žárlily+ na Josefa a prodaly ho do Egypta.+ Ale Bůh byl s ním+ 10 a osvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milostivost a moudrost před zrakem faraóna, egyptského krále. A ustanovil ho, aby vládl Egyptu a jeho celému domu.+ 11 Na celý Egypt a Kanaán však přišel hladomor, dokonce velké soužení; a naši praotcové nenacházeli žádné zásoby potravin.+ 12 Ale Jákob slyšel, že v Egyptě jsou potraviny,+ a poprvé vyslal naše praotce.+ 13 A podruhé se dal Josef svým bratrům poznat;+ a před faraónem vyšel najevo Josefův rodinný původ.+ 14 Josef tedy poslal a zavolal svého otce Jákoba a všechny své příbuzné z toho místa+ v počtu sedmdesáti pěti duší.*+ 15 Jákob šel do Egypta.*+ A skonal;+ a rovněž naši praotcové+ 16 a byli přeneseni do Šekemu*+ a položeni do hrobky,+ kterou Abraham koupil stříbrnými penězi za cenu od synů Chamora* v Šekemu.+

17 Právě když se přibližoval čas, [aby se naplnil] slib, který Bůh otevřeně oznámil Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,+ 18 dokud nad Egyptem nepovstal jiný král, který nevěděl o Josefovi.+ 19 Ten použil politickou lest proti našemu rodu*+ a nesprávně nutil otce, aby odkládali svá děťátka, aby nezůstala naživu.+ 20 Právě v té době se narodil Mojžíš+ a byl božsky krásný.*+ A tři měsíce byl kojen v domě [svého] otce. 21 Když byl však vystaven, vzala si ho faraónova dcera a vychovala ho jako svého vlastního syna.+ 22 Mojžíš byl tedy poučován ve veškeré moudrosti+ Egypťanů. Byl skutečně mocný ve svých slovech+ a skutcích.

23 Když se naplňoval čas jeho čtyřicátého roku, přišlo mu na srdce, aby provedl prohlídku u svých bratrů, izraelských synů.+ 24 A když zahlédl jednoho [muže], jak se [s ním] protiprávně zachází, bránil ho a pomstil toho, který byl týrán, tím, že Egypťana srazil.+ 25 Předpokládal, že jeho bratři pochopí, že Bůh jim dává záchranu jeho rukou,+ ale nepochopili [to]. 26 A příští den se u nich objevil, když bojovali, a pokusil se je usmířit+ a řekl: ‚Muži, jste bratři. Proč zacházíte jeden s druhým protiprávně?‘+ 27 Ale ten, který zacházel se svým bližním protiprávně, ho odstrčil a řekl: ‚Kdo tě nad námi ustanovil panovníkem a soudcem?+ 28 Nechceš mě snad usmrtit stejně, jako jsi včera usmrtil toho Egypťana?‘+ 29 Po těch slovech se dal Mojžíš na útěk a stal se cizím usedlíkem v midianské zemi,+ kde se stal otcem dvou synů.+

30 A když se naplnilo čtyřicet let, objevil se mu v pustině hory Sinaj anděl* v ohnivém plameni trnitého keře.+ 31 Když to Mojžíš viděl, podivil se tomu pohledu.+ Jak se však přibližoval, aby [to] prozkoumal, přišel Jehovův* hlas: 32 ‚Jsem BŮH tvých praotců, BŮH Abrahamův, Izákův a Jákobův.‘+ Mojžíše se zmocnilo chvění a neodvažoval se dále zkoumat. 33 Jehova* mu řekl: ‚Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.+ 34 Jistě jsem viděl, jak se nesprávně zachází s mým lidem, který je v Egyptě,+ slyšel jsem jejich sténání+ a sestoupil jsem, abych je osvobodil.+ A nyní pojď, pošlu tě do Egypta.‘+ 35 Toho Mojžíše, kterého zapřeli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil panovníkem a soudcem?‘,+ toho Bůh poslal+ jako panovníka i osvoboditele* rukou anděla, který se mu objevil v trnitém keři. 36 Tento muž je vyvedl+ po tom, co činil předzvěsti a znamení v Egyptě+ a v Rudém moři+ a v pustině po čtyřicet let.+

37 To je ten Mojžíš, který řekl izraelským synům: ‚Bůh* vám vzbudí ze středu vašich bratrů proroka, jako jsem já.‘+ 38 To je ten,+ který byl ve sboru+ v pustině s andělem,+ jenž k němu mluvil na hoře Sinaj, a s našimi praotci, a obdržel živá posvátná prohlášení,+ aby vám je dal. 39 Naši praotcové ho však odmítli poslouchat, ale odstrčili ho+ a ve svém srdci se obrátili zpět do Egypta+ 40 a řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, aby šli před námi. Nevíme totiž, co se stalo tomu Mojžíšovi, který nás vyvedl z egyptské země.‘+ 41 V těch dnech tedy udělali tele+ a přinesli modle oběť a začali se těšit z díla svých rukou.+ 42 Bůh se tedy odvrátil a vydal je,+ aby prokazovali posvátnou službu nebeskému vojsku, právě jak je napsáno v knize proroků:+ ‚Nebyl jsem to já, komu jste po čtyřicet let v pustině obětovali obětní [zvířata] i oběti, že ne, izraelský dome?+ 43 Ale byl to stan Molocha+ a hvězda+ boha Refana, které jste si vzali, podoby, jež jste udělali, abyste je uctívali. Proto vás odvedu+ za Babylón.‘*

44 Naši praotcové měli stan svědectví* v pustině, právě jak dal nařízení, když mluvil k Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru,* který viděl.+ 45 A naši praotcové, kteří ho převzali, ho také vnesli s Jozuem*+ do země, kterou vlastnily národy,+ jež Bůh vypudil před našimi praotci.+ Zde zůstal až do dnů Davida. 46 Ten našel přízeň+ v Božích očích a prosil o [výsadu] opatřit* [místo k] obývání+ pro Jákobova BOHA. 47 Ale dům pro něj vystavěl Šalomoun.+ 48 Nejvyšší však nebydlí v domech* udělaných rukama;+ právě jak říká prorok: 49 ‚Nebe je můj trůn+ a země je má podnož.+ Jaký dům mi vystavíte?‘ říká Jehova.* ‚Nebo jaké je místo k mému odpočinku?+ 50 Což to všechno neudělala má ruka?‘+

51 [Vy] tvrdošíjní* a neobřezaní na srdci a uších,+ vždy odporujete svatému duchu; jak činili vaši praotcové, tak činíte i vy.+ 52 Kterého z proroků vaši praotcové nepronásledovali?+ Ano, zabíjeli+ ty, kteří předem ohlašovali příchod Toho spravedlivého,+ jehož zrádci a vrahy jste se nyní stali,+ 53 vy, kteří jste obdrželi Zákon jako předaný anděly,*+ ale nedodržovali jste ho.“

54 Když to slyšeli, cítili, že [je to] ťalo do srdce,+ a začali na něj skřípat*+ zuby. 55 Ale on, plný svatého ducha, se upřeně zadíval do nebe a zahlédl Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici,+ 56 a řekl: „Pohleďte, vidím otevřená nebesa+ a Syna člověka,+ jak stojí po Boží pravici.“+ 57 Na to vykřikli nejsilnějším hlasem a zacpali si uši rukama+ a jednomyslně se na něj vyřítili. 58 A když ho vyhodili z města,+ začali na něj vrhat kameny.+ A svědkové+ složili své svrchní oděvy u nohou mladého muže, který se nazýval Saul.+ 59 A dále na Štěpána vrhali kameny, když úpěnlivě prosil* a řekl: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“+ 60 Potom poklekl na kolena a zvolal silným hlasem: „Jehovo,* nepočítej jim tento hřích!“+ A když to řekl, usnul [ve smrti].