Evangelium podle Jana
16 Tyto věci vám říkám, abyste neztratili víru.* 2 Lidé vás vyloučí ze synagogy.+ Dokonce přichází doba, kdy si každý, kdo vás zabije,+ bude myslet, že tím slouží* Bohu. 3 Budou to dělat, protože nepoznali ani Otce, ani mě.+ 4 Říkám vám to, abyste si vzpomněli na má slova, až ta doba přijde.+
Na začátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi. 5 Teď ale jdu k tomu, kdo mě poslal,+ a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6 Ale kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce smutek.+ 7 Říkám vám však pravdu: Je to k vašemu dobru, že odcházím. Pokud totiž neodejdu, nepřijde k vám pomocník.*+ Pokud ale odejdu, pošlu vám ho. 8 Až přijde, dá světu přesvědčivé důkazy o hříchu, o tom, kdo jedná správně, a o soudu: 9 Nejdřív o hříchu,+ protože ve mě lidé nevěří,+ 10 pak o tom, kdo jedná správně, protože jdu k Otci a už mě neuvidíte, 11 a také o soudu, protože vládce tohoto světa je už odsouzen.+
12 Ještě vám mám hodně co říct, ale teď to nejste schopni unést. 13 Ale až přijde on, duch pravdy,+ povede vás, abyste pochopili celou pravdu, protože nebude mluvit sám od sebe, ale bude říkat to, co slyší, a bude vám oznamovat to, co přijde.+ 14 Ten mě oslaví,+ protože vám oznámí to, co přijme ode mě.+ 15 Všechno, co má Otec, je moje.+ Proto jsem řekl, že vám duch oznámí to, co přijme ode mě. 16 Za chvilku mě už neuvidíte+ a za další chvilku mě uvidíte.“
17 Nato se někteří jeho učedníci začali jeden druhého ptát: „Co tím myslí, když nám říká ‚za chvilku mě neuvidíte a za další chvilku mě uvidíte‘ a ‚protože jdu k Otci‘?“ 18 Ptali se: „Co myslí tím ‚za chvilku‘? Nevíme, o čem to mluví.“ 19 Ježíš věděl, že se ho na to chtějí zeptat, a tak jim řekl: „Ptáte se jeden druhého, proč jsem řekl ‚za chvilku mě neuvidíte a za další chvilku mě uvidíte‘? 20 Řeknu vám pravdu: Budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete smutní, ale váš smutek se změní v radost.+ 21 Když žena rodí, prožívá bolest,* protože přišel její čas. Ale když porodí, na svoje trápení už nevzpomíná, protože má radost, že se jí narodilo dítě. 22 Tak i vy teď prožíváte smutek, ale až se s vámi znovu uvidím, vaše srdce se bude radovat+ a tu radost vám nikdo nevezme. 23 Ten den se mě už nebudete na nic ptát. Ujišťuji vás, že pokud Otce o něco poprosíte v mém jménu, dá vám to.+ 24 Doteď jste o nic neprosili v mém jménu. Proste, a dostanete, aby byla vaše radost úplná.
25 Zatím jsem s vámi o těchto věcech mluvil v přirovnáních. Přichází doba, kdy už k vám o Otci nebudu mluvit v přirovnáních, ale otevřeně. 26 Ten den budete Otce prosit v mém jménu. Tím nechci říct, že za vás budu prosit já. 27 Sám Otec vás totiž miluje, protože milujete mě+ a uvěřili jste, že jsem přišel od Boha.+ 28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem do světa. Teď ze světa odcházím a vracím se k Otci.“+
29 Jeho učedníci řekli: „Teď mluvíš otevřeně a nepoužíváš přirovnání. 30 Teď si uvědomujeme, že víš všechno a nemusíš čekat, až se tě někdo zeptá. Proto věříme, že jsi přišel od Boha.“ 31 Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? 32 Přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý do svého domu a necháte mě samotného.+ Ale já nejsem sám, protože je se mnou Otec.+ 33 Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj.+ Ve světě budete mít těžkosti, ale buďte odvážní! Zvítězil jsem nad světem.“+