Joel
Na mé svaté hoře vydejte válečný pokřik.
Ať se všichni obyvatelé země třesou,
protože Jehovův den přichází.+ Je blízko!
Je tu lid početný a mocný,+
žádný takový ještě nebyl
a nikdy, v žádné další generaci,
už podobný nebude.
Země před ním je jako zahrada Eden,+
za ním je bezútěšná pustina.
Nic neunikne.
5 Když skáčou po vrcholcích hor, je to jako rachot válečných vozů,+
jako hukot ohně, který pohlcuje strniště.
Jsou jako mocný lid v bojovém šiku.+
8 Nevrážejí do sebe,
každý postupuje svým směrem.
Když někdo padne zasažený střelou,*
ostatní neopustí řady.
9 Řítí se do města, běží po hradbách.
Vylézají na domy, vnikají okny jako zloděj.
10 Země se před nimi třese a nebe se kymácí.
Slunce i měsíc se zatměly,+
hvězdy pohasly.
11 Jehova před svým vojskem+ pozvedne hlas, jeho tábor je velmi početný.+
Ten, kdo provádí jeho slovo, je mocný.
Jehovův den je velký a nahání strach.+
Kdo ho může snést?“+
12 „Proto se ještě teď ke mně vraťte celým srdcem,+
s půstem,+ pláčem a naříkáním,“ prohlašuje Jehova.
Je totiž soucitný* a milosrdný, trpělivý*+ a plný věrné lásky.+
Změní svůj názor* a nezpůsobí neštěstí.
14 Kdo ví, snad se obrátí zpět, změní názor*+
a zanechá za sebou požehnání,
abyste mohli přinášet Jehovovi, svému Bohu, obilnou a tekutou oběť.
15 Zatrubte na Sionu na roh!
Vyhlaste* půst. Svolejte slavnostní shromáždění.+
16 Shromážděte lid. Posvěťte sbor.+
Shromážděte starce,* děti i kojence.+
Ať ženich vyjde ze své vnitřní místnosti a nevěsta ze svého pokoje.
‚Jehovo, slituj se přece nad svým lidem.
Nedopusť, aby se tvým dědictvím pohrdalo,
aby nad ním panovaly národy.
Proč by měly národy říkat: „Kde je jejich Bůh?“‘+
19 Jehova svému lidu odpoví:
‚Posílám vám obilí, mladé víno a olej
a nasytíte se.+
Nedovolím, aby vámi národy dál pohrdaly.+
20 Seveřana odeženu daleko od vás,
zaženu ho do vyprahlé a pusté země,
jeho přední voj* k východnímu moři*
a jeho zadní voj k západnímu moři.*
Vystoupí z něj odporný puch,
bude z něj vystupovat zápach.+
Bůh totiž udělá velké věci.‘
21 Neboj se, země.
Měj radost a raduj se, vždyť Jehova udělá velké věci.
Fíkovník a réva přinesou bohatou úrodu.+
23 Vy, synové Sionu, mějte radost a jásejte nad tím, co udělá Jehova, váš Bůh,+
protože vám dá podzimní déšť ve správné míře
a sešle vám liják,
podzimní déšť a jarní déšť jako dřív.+
25 A dám vám náhradu za roky,
kdy vám úrodu sežrala sarančata, hejna sarančat a larvy,
kdy vám všechno sežrala nenasytná sarančata,*
moje velké vojsko, které jsem mezi vás poslal.+
a budete chválit jméno Jehovy, svého Boha,+
který pro vás dělá neobyčejné věci.
Můj lid už nikdy nebude zahanben.+
Můj lid už nikdy nebude zahanben.
28 Potom vyliji svého ducha+ na lidi všeho druhu.
29 V těch dnech vyliji svého ducha
dokonce i na své otroky a otrokyně.
32 A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.+
Na hoře Sion a v Jeruzalémě budou ti, kdo unikli,+ jak řekl Jehova,
ti, kdo přežili, ti, které Jehova povolává.“