Evangelium podle Matouše
18 Tehdy k Ježíšovi přistoupili učedníci a zeptali se ho: „Kdo je vlastně největší v nebeském království?“+ 2 Zavolal tedy malé dítě, postavil ho mezi ně 3 a řekl: „Ujišťuji vás, že pokud se nezměníte a nebudete jako děti,+ rozhodně nevejdete do nebeského království.+ 4 Největší v nebeském království je proto ten, kdo se pokoří a bude jako toto dítě.+ 5 A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mému jménu, přijímá i mě. 6 Kdo však způsobí pád jednoho z těchto maličkých, kteří ve mě věří, pro toho by bylo lepší, kdyby mu na krk pověsili velký mlýnský kámen* a hodili ho do hlubin moře.+
7 Běda světu, protože přivádí lidi k pádu. Věci, kvůli kterým někdo padne, se nevyhnutelně budou dít, ale běda člověku, který je způsobí. 8 Pokud tě tedy tvá ruka nebo noha svádí k hříchu,* usekni ji a odhoď pryč.+ Je pro tebe lepší, abys vstoupil do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s oběma rukama nebo oběma nohama vhozen do věčného ohně.+ 9 A pokud tě tvé oko svádí k hříchu,* vytrhni ho a odhoď pryč. Je pro tebe lepší, abys vstoupil do života jednooký, než abys byl s oběma očima vhozen do ohnivé gehenny.*+ 10 Dejte si pozor, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Říkám vám totiž, že jejich andělé se v nebi stále dívají na tvář mého nebeského Otce.+ 11 *——
12 Co myslíte? Pokud má nějaký člověk 100 ovcí a jedna z nich se zatoulá,+ nenechá těch 99 na horách a nevydá se pátrat po té jedné, která bloudí?+ 13 A když ji najde, říkám vám, že se z ní raduje víc než z těch 99, které se nezatoulaly. 14 Právě tak si můj* nebeský Otec nepřeje, aby zahynul jediný z těchto maličkých.+
15 A tak když tvůj bratr proti tobě zhřeší, jdi a upozorni ho na jeho chybu* mezi čtyřma očima.+ Pokud ti bude naslouchat, získal jsi svého bratra.+ 16 Ale pokud ti nebude naslouchat, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby každá věc byla potvrzena slovy* dvou nebo tří svědků.+ 17 Pokud nebude naslouchat ani jim, řekni to sboru. A pokud nebude naslouchat ani sboru, ať je pro tebe jako člověk z jiných národů+ a výběrčí daní.+
18 Ujišťuji vás, že cokoli svážete na zemi, bude už svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude už rozvázáno v nebi. 19 Ujišťuji vás také, že pokud se dva z vás na zemi shodnou na něčem důležitém, o co by měli prosit, můj nebeský Otec to pro ně udělá.+ 20 Kde se totiž sejdou dva nebo tři v mém jménu,+ tam jsem uprostřed nich.“
21 Potom se na něj Petr obrátil s otázkou: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratrovi, který proti mně hřeší? Až sedmkrát?“ 22 Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, ne až sedmkrát, ale až 77krát.+
23 Proto se nebeské království dá přirovnat ke králi, který chtěl, aby mu jeho otroci splatili dluhy. 24 Když s nimi začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil 10 000 talentů.* 25 Protože však neměl čím zaplatit, jeho pán nařídil, aby ho prodali i s manželkou, dětmi a vším, co měl, a tak se mohl dluh splatit.+ 26 Ale otrok padl na kolena, začal se mu klanět* a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost a všechno ti splatím!‘ 27 Pán se nad tím otrokem slitoval, propustil ho a smazal jeho dluh.+ 28 Ten otrok však odešel a vyhledal jednoho spoluotroka, který mu dlužil 100 denárů.* Popadl ho, začal ho škrtit a říkal: ‚Splať všechno, co mi dlužíš!‘ 29 Ale jeho spoluotrok padl na kolena a začal ho úpěnlivě prosit: ‚Měj se mnou trpělivost a já ti to splatím!‘ 30 On o tom však nechtěl ani slyšet. Odešel a dal ho uvrhnout do vězení, dokud dluh nesplatí. 31 Když jeho spoluotroci viděli, co se stalo, velmi je to rozrušilo a šli to všechno oznámit svému pánovi. 32 Potom si ho pán zavolal a řekl mu: ‚Zlý otroku, smazal jsem celý tvůj dluh, když jsi mě o to prosil. 33 Neměl ses i ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se já smiloval nad tebou?‘+ 34 Rozzlobil se a předal ho vězeňským strážcům, dokud nesplatí všechno, co dluží. 35 Stejně bude můj nebeský Otec jednat s vámi,+ pokud nebudete každý ze srdce odpouštět svému bratrovi.“+