Evangelium podle Lukáše

23 Všichni do jednoho tedy vstali a odvedli ho k Pilátovi.+ 2 Tam ho začali obviňovat:+ „Zjistili jsme, že tento muž rozvrací náš národ, zakazuje platit daně císaři+ a říká o sobě, že je Kristus, král.“+ 3 Pilát mu položil otázku: „Jsi králem Židů?“ Odpověděl: „Sám to říkáš.“+ 4 Potom Pilát řekl předním kněžím a zástupům: „Nenašel jsem nic, za co by měl být ten člověk odsouzen.“+ 5 Ale naléhali na něj: „Svým učením podněcuje lidi ke vzpouře po celé Judeji. Začal v Galileji a dostal se až sem.“ 6 Když to Pilát slyšel, zeptal se, jestli je ten člověk Galilejec. 7 Když se ujistil, že spadá do pravomoci Heroda,*+ poslal ho k Herodovi, který byl v těch dnech také v Jeruzalémě.

8 Když Herodes Ježíše uviděl, měl velkou radost. Už dlouho ho chtěl vidět, protože o něm hodně slyšel,+ a doufal, že před ním Ježíš provede nějaký zázrak.* 9 Kladl mu tedy mnoho otázek, ale on mu na žádnou neodpověděl.+ 10 Přední kněží a znalci Zákona však povstávali a ostře ho obviňovali. 11 Herodes mu pak spolu se svými vojáky dal najevo své pohrdání,+ zesměšnil ho+ tím, že ho oblékl do nádherného oděvu, a potom ho poslal zpátky k Pilátovi. 12 Ten den se Herodes a Pilát spřátelili. Předtím mezi nimi totiž panovalo nepřátelství.

13 Pilát potom svolal přední kněze, vůdce a lid 14 a řekl jim: „Přivedli jste ke mně tohoto člověka s tím, že podněcuje lidi ke vzpouře. Já jsem ho před vámi vyslechl, ale nezjistil jsem, že by se provinil něčím, z čeho ho obviňujete.+ 15 Nic nezjistil ani Herodes, vždyť nám ho poslal zpátky. Neudělal nic, za co by si zasloužil smrt. 16 Potrestám ho+ tedy a pak ho propustím.“ 17 *—— 18 Ale celý zástup křičel: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“+ 19 (Toho uvěznili za povstání, ke kterému došlo ve městě, a za vraždu.) 20 Pilát k nim znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše.+ 21 Potom začali řvát: „Na kůl s ním! Na kůl s ním!“+ 22 Potřetí jim řekl: „Proč? Co ten člověk udělal špatného? Nezjistil jsem nic, za co by si zasloužil smrt. Potrestám ho tedy a propustím.“ 23 Ale naléhali na něj a s velkým křikem žádali, aby byl pověšen na kůl. Křičeli tak silně, 24 až jim Pilát ustoupil a vynesl rozsudek, jaký chtěli.+ 25 Propustil muže, který byl ve vězení za povstání a vraždu a o kterého žádali, ale Ježíše na jejich přání poslal na smrt.

26 Když ho odváděli, chopili se nějakého Šimona, původem z Kyréné, který přicházel z venkova, a naložili na něj mučednický kůl,* aby ho nesl za Ježíšem.+ 27 Šlo za ním velké množství lidí, včetně žen, které se bily do prsou a naříkaly nad ním. 28 Ježíš se k ženám otočil a řekl: „Jeruzalémské dcery, přestaňte nade mnou plakat. Spíš plačte nad sebou a nad svými dětmi,+ 29 protože přichází dny, kdy lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy, ty, které nerodily a nekojily!‘+ 30 Pak začnou říkat horám: ‚Padněte na nás!‘ a kopcům: ‚Přikryjte nás!‘+ 31 Když tohle dělají, dokud má strom vláhu, co se stane, až uschne?“

32 Spolu s ním vedli na popravu ještě další dva muže, zločince.+ 33 A když se dostali na místo, které se nazývá Lebka,+ přibili ho tam na kůl vedle těch zločinců, jeden byl napravo od něj a druhý nalevo.+ 34 Ale Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co dělají.“ Také házeli los, aby si rozdělili jeho oděv.+ 35 Lidé stáli a přihlíželi, ale vůdci se mu pošklebovali: „Zachránil jiné, tak ať zachrání sám sebe, když je Božím Kristem, tím Vyvoleným.“+ 36 I vojáci se mu vysmívali. Přistupovali k němu, nabízeli mu kyselé víno+ 37 a říkali: „Pokud jsi králem Židů, zachraň se.“ 38 Byl nad ním také nápis: „To je král Židů.“+

39 Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, ho urážel:+ „Nejsi snad Kristus? Zachraň sebe i nás!“ 40 Nato ho ten druhý pokáral: „To se vůbec nebojíš Boha? Vždyť jsi dostal stejný trest. 41 A my trpíme právem, protože dostáváme zaslouženou odplatu za to, co jsme dělali. Ale on nic špatného neudělal.“ 42 Pak řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mě, až se dostaneš do svého království.“+ 43 Ježíš mu odpověděl: „Ujišťuji tě dnes: Budeš se mnou v ráji.“+

44 Bylo teď kolem poledne,* a přesto na celou zemi padla tma a trvala až do tří hodin,*+ 45 protože pohaslo sluneční světlo. Opona svatyně+ se uprostřed roztrhla.+ 46 A Ježíš hlasitě vykřikl: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“+ Po těch slovech vydechl naposled.+ 47 Když důstojník viděl, co se stalo, začal oslavovat Boha a řekl: „Ten člověk byl opravdu nevinný.“*+ 48 A když zástupy, které se tam shromáždily na tu podívanou, viděly, co se stalo, začaly se rozcházet a bily se do prsou. 49 A všichni, kdo se s ním znali, včetně žen, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a dívali se na to.+

50 A byl tam muž, který se jmenoval Josef, člen Rady, dobrý a bezúhonný* člověk.+ 51 (Při hlasování nepodpořil jejich úmysl a čin.) Byl z Arimatie, města Judejců, a očekával Boží království. 52 Tento muž vešel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo. 53 Sundal ho z kůlu,+ zabalil ho do jemného plátna a položil do hrobky* vytesané ve skále,+ kde ještě nebyl nikdo pohřben. 54 Byl den přípravy+ a měl začít sabat.+ 55 Šly za ním ženy, které Ježíše následovaly z Galileje, a podívaly se na hrobku i na to, jak bylo uloženo jeho tělo.+ 56 Pak se vrátily, aby připravily vonné látky a oleje. O sabatu samozřejmě podle přikázání odpočívaly.+