Filipanům

2 Pokud tedy v Kristu povzbuzujete druhé a s láskou je utěšujete, pokud máte duchovní přátelství,* něžnou lásku a soucit, 2 dovršte moji radost tím, že budete mít stejnou mysl a stejnou lásku a budete úplně jednotní* a jednomyslní.+ 3 Nic nedělejte ze svárlivosti+ ani ze samolibosti,+ ale s pokorou* považujte druhé za sobě nadřazené+ 4 a nemyslete jen na to, co je dobré pro vás,+ ale také na to, co je dobré pro druhé.+

5 Mějte takový myšlenkový postoj, jaký měl Kristus Ježíš,+ 6 kterého, i když existoval v Boží podobě,+ ani nenapadlo, že by se snažil být rovný Bohu.+ 7 Naopak, zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka+ a stal se člověkem.*+ 8 Navíc, když přišel jako člověk,* pokořil se a stal se poslušným do té míry, že podstoupil smrt+ – smrt na mučednickém kůlu.*+ 9 Právě proto ho Bůh povýšil do nadřazeného postavení+ a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem,+ 10 aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno – těch v nebi, těch na zemi i těch pod zemí+ – 11 a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem+ ke slávě Boha, Otce.

12 Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní – nejen v mé přítomnosti, ale ještě víc teď v mé nepřítomnosti – pracujte dál na své záchraně s bázní a chvěním. 13 Vždyť je to Bůh, kdo vás pro svou radost povzbuzuje tím, že vám dává touhu i sílu jednat. 14 Dělejte všechno bez reptání+ a dohadování,+ 15 abyste byli bezúhonní a nevinní, Boží děti+ bez poskvrny uprostřed pokřivené a zvrácené generace,+ ve které záříte jako světla ve světě+ 16 a pevně svíráte slovo života.+ Pak budu mít v Kristově dni důvod se radovat, protože budu vědět, že jsem neběžel marně ani se marně nenamáhal. 17 Ale i když jsem vyléván jako tekutá oběť+ na vaši oběť+ svaté služby,* ke které vás přivedla víra, jsem rád a raduji se s vámi všemi. 18 Stejně tak buďte rádi i vy a radujte se se mnou.

19 Teď doufám, že pokud to bude vůle Pána Ježíše, brzy k vám pošlu Timotea,+ abych se povzbudil, až o vás dostanu zprávu. 20 Vždyť nemám nikoho takového,* jako je on, kdo by se o vás tak opravdově staral. 21 Všichni ostatní totiž myslí hlavně na to, co je dobré pro ně, a ne na zájmy Ježíše Krista. 22 O něm ale víte, jak se osvědčil, když se mnou jako dítě+ s otcem sloužil* při šíření dobré zprávy. 23 Jakmile tedy uvidím, co se mnou bude, doufám, že k vám pošlu právě jeho. 24 Kromě toho jsem přesvědčený, že pokud to bude Pánova vůle, brzy přijdu i já.+

25 Zatím ale považuji za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby se staral o moje potřeby.+ 26 Touží vás totiž všechny vidět a je sklíčený, protože jste slyšeli, že onemocněl. 27 Je to tak, onemocněl a skoro zemřel, ale Bůh se nad ním smiloval. A nejen nad ním, ale také nade mnou, abych neměl jeden zármutek za druhým. 28 Proto ho co nejrychleji posílám, abyste zase měli radost, až ho uvidíte, a abych i já byl klidnější. 29 Přivítejte ho tedy se vší radostí, jak je mezi Pánovými následovníky zvykem, a takových mužů si velmi važte.+ 30 On totiž kvůli Kristovu* dílu skoro zemřel, když riskoval svůj život, aby vynahradil to, že jste tu nebyli a nemohli mi sloužit.+