Matouš

12 V tom období Ježíš procházel v sabatu obilnými poli.+ Jeho učedníci dostali hlad a začali otrhávat klasy a jíst.+ 2 Když to viděli farizeové, řekli mu:+ „Pohleď, tvoji učedníci dělají, co není zákonné dělat v sabatu.“+ 3 Řekl jim: „Nečetli jste, co udělal David, když on a muži, kteří byli s ním, dostali hlad?+ 4 Jak vstoupil do Božího domu, a jedli chleby předložení,*+ ačkoli jejich jezení nebylo zákonné+ pro něj ani pro ty, kdo byli s ním, ale pouze pro kněze?+ 5 Nebo jste nečetli v Zákoně,+ že o sabatech kněží v chrámu nezacházejí se sabatem jako s posvátným, a dále jsou nevinní?+ 6 Ale povídám vám, že zde je něco většího než chrám.+ 7 Kdybyste však byli rozuměli, co to znamená:* ‚Chci milosrdenství,+ a ne oběť‘,+ nebyli byste odsoudili nevinné. 8 Syn člověka je totiž Pánem sabatu.“+

9 Když odešel z toho místa, vešel do jejich synagógy; 10 a pohleďme, muž s uschlou rukou!+ Zeptali se ho tedy: „Je zákonné léčit v sabatu?“, aby proti němu získali obžalobu.+ 11 Řekl jim: „Kdo mezi vámi bude [takový] člověk, který bude mít jednu ovci, a jestliže ta upadne do jámy+ v sabatu, neuchopí ji a nevyzvedne?+ 12 Celkem vzato, oč cennější je člověk než ovce!+ Je tedy zákonné udělat v sabatu něco znamenitého.“ 13 Potom řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ A natáhl ji a byla opět zdravá jako druhá ruka.+ 14 Ale farizeové vyšli a radili se proti němu, aby ho zahubili.+ 15 Když [to] Ježíš poznal, odebral se odtud. Mnozí ho také následovali, a všechny je léčil,+ 16 ale přísně jim přikázal, aby ho nečinili zjevným;+ 17 aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše, který řekl:

18 „Pohleďte, můj sluha,+ kterého jsem si vyvolil, můj milovaný,+ kterého má duše schválila! Vložím na něj svého ducha,+ a objasní národům, co je právo. 19 Nebude se přít+ ani nebude nahlas volat ani nikdo neuslyší jeho hlas na širokých cestách. 20 Žádný potlučený rákos nerozdrtí a neuhasí žádný doutnající lněný knot,+ dokud s úspěchem* nevyšle právo.+ 21 Národy budou vskutku doufat v jeho jméno.“+

22 Potom mu přinesli muže posedlého démony, slepého a němého; a vyléčil ho, takže němý mluvil a viděl. 23 Tu byly všechny zástupy prostě uneseny a začaly říkat:+ „Není to snad Syn Davidův?“+ 24 Když to slyšeli farizeové, řekli: „Tento člověk nevyhání démony vyjma prostřednictvím Belzebuba,* panovníka démonů.“+ 25 Znal jejich myšlenky,+ a proto jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě bývá zpustošeno+ a žádné město nebo dům rozdělený sám proti sobě neobstojí. 26 Stejně, jestliže Satan vyhání Satana, rozděluje se sám proti sobě; jak potom obstojí jeho království? 27 Nadto, jestliže vyháním démony prostřednictvím Belzebuba,+ prostřednictvím koho je vyhánějí vaši synové? Proto budou vašimi soudci. 28 Pokud však vyháním démony prostřednictvím Božího ducha, pak vás Boží království skutečně dostihlo.+ 29 Nebo jak může někdo vpadnout do domu silného muže a zmocnit se jeho movitostí, pokud nejdříve toho silného muže nespoutá? A potom vydrancuje jeho dům.+ 30 Kdo není na mé straně, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.+

31 Proto vám říkám: Hřích a rouhání všeho druhu bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti duchu nebude odpuštěno.+ 32 Kdokoli například mluví slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno;+ kdokoli však mluví proti svatému duchu,* nebude mu to odpuštěno, nikoli, ani v tomto systému věcí,* ani v budoucím.+

33 Buď působíte, že je strom znamenitý a jeho ovoce znamenité, nebo působíte, že strom je prohnilý a jeho ovoce je prohnilé; strom se totiž pozná podle svého ovoce.+ 34 Potomstvo zmijí,+ jak můžete mluvit dobré věci, když jste ničemní?+ Vždyť z hojnosti srdce mluví ústa.+ 35 Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu dobré věci,+ zatímco ničemný člověk ze svého ničemného pokladu vynáší ničemné věci.+ 36 Povídám vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé pronesou, budou skládat účty v Soudném dnu;+ 37 podle svých slov totiž budeš prohlášen za spravedlivého a podle svých slov budeš odsouzen.“+

38 Potom mu někteří znalci Zákona a farizeové odpověděli a řekli: „Učiteli, chceme od tebe vidět znamení.“+ 39 Odpověděl jim a řekl: „Ničemná a cizoložná+ generace stále hledá znamení, ale nebude jí dáno žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše.+ 40 Vždyť právě jako byl Jonáš+ v břiše obrovské ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka+ v srdci země+ tři dny a tři noci.+ 41 Muži z Ninive povstanou v soudu s touto generací+ a odsoudí+ ji, protože činili pokání po tom, co Jonáš+ kázal,* ale pohleďte, zde je něco více než Jonáš. 42 Královna jihu+ bude vzbuzena v soudu s touto generací a odsoudí ji, protože přišla z konců* země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, ale pohleďte, zde je něco více než Šalomoun.+

43 Když nečistý duch vychází z člověka, prochází vyprahlými místy a hledá místo odpočinku a žádné nenachází.+ 44 Potom řekne: ‚Vrátím se do svého domu, z něhož jsem se vystěhoval‘; a při příchodu jej najde neobsazený, ale čistě vymetený a ozdobený. 45 Pak odejde a vezme s sebou sedm jiných duchů, ničemnějších než je sám,+ a když se dostanou dovnitř, bydlí tam; a konečné okolnosti toho člověka budou horší než první.+ Tak to bude i s touto ničemnou generací.“+

46 Zatímco ještě mluvil k zástupům, pohleďme, jeho matka a bratři+ se postavili venku a snažili se s ním promluvit. 47 Někdo mu tedy řekl: „Pohleď, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a snaží se s tebou promluvit.“* 48 Tomu, kdo mu to povídal, odpověděl a řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“+ 49 A vztáhl ruku ke svým učedníkům a řekl: „Pohleďte, má matka a moji bratři!+ 50 Každý totiž, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebi, ten je můj bratr a sestra a matka.“