1. Korinťanům

13 Kdybych mluvil lidskými i andělskými jazyky, ale neměl lásku, byl bych jako dunící kov nebo řinčící činel. 2 Kdybych měl dar prorokování a rozuměl všem posvátným tajemstvím a všemu poznání+ a kdybych měl tolik víry, že bych dokázal přemisťovat* hory, ale neměl lásku, nebyl bych nic.*+ 3 A kdybych dal celý svůj majetek, abych nasytil druhé,+ a kdybych obětoval svůj život, abych se mohl chlubit, ale neměl lásku,+ nebylo by mi to k ničemu.

4 Láska+ je trpělivá+ a laskavá.+ Láska nezávidí,*+ nechlubí se, nepovyšuje se,+ 5 nechová se neslušně,*+ není sobecká,*+ nedá se vyprovokovat,+ nepočítá urážky.*+ 6 Neraduje se ze špatných věcí,+ ale raduje se z pravdy. 7 Všechno snáší,+ všemu věří,+ ve vše doufá,+ ve všem vytrvává.+

8 Láska nikdy neselhává.* Ale dary prorokování zaniknou, jazyky* přestanou a poznání skončí. 9 Máme totiž částečné poznání+ a částečně prorokujeme, 10 ale až přijde to, co je úplné, zanikne to, co je částečné. 11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, posuzoval jsem věci jako dítě, ale když jsem se stal mužem, zbavil jsem se dětských rysů. 12 Teď totiž vidíme pomocí kovového zrcadla v mlhavých obrysech,* ale potom to bude tváří v tvář. Teď mám částečné poznání, ale potom budu mít přesné* poznání, tak jako Bůh přesně zná mě. 13 Zůstanou však tyto tři: víra, naděje a láska. Ale největší z nich je láska.+