Evangelium podle Matouše
25 V té době bude nebeské království podobné deseti pannám, které si vzaly lampy+ a vyšly naproti ženichovi.+ 2 Pět z nich bylo nerozumných a pět rozvážných.*+ 3 Ty nerozumné si totiž vzaly lampy, ale nevzaly si olej, 4 zatímco ty rozvážné si kromě lamp vzaly i nádobky s olejem. 5 Když ženich dlouho nešel, všechny začaly podřimovat, až usnuly. 6 Uprostřed noci se ozval křik: ‚Ženich je tady! Jděte mu naproti!‘ 7 Tehdy všechny ty panny vstaly a přichystaly si lampy.+ 8 Ty nerozumné řekly rozvážným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, protože naše lampy dohasínají.‘ 9 Rozvážné jim odpověděly: ‚Možná by ho pro nás i pro vás nebylo dost. Jděte spíš k těm, kdo ho prodávají, a nějaký si kupte.‘ 10 Zatímco si ho odešly koupit, přišel ženich. Panny, které byly připravené, s ním vešly na svatební hostinu+ a dveře se zavřely. 11 Potom přišly ostatní panny a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘+ 12 Odpověděl jim: ‚Řeknu vám pravdu, neznám vás.‘
13 A tak buďte bdělí,+ protože neznáte den ani hodinu.+
14 Království se dá přirovnat také k člověku, který se chystal odcestovat do ciziny. Zavolal si své otroky a svěřil jim svůj majetek.+ 15 Jednomu dal pět talentů,* jinému dva a ještě jinému jeden, každému podle jeho schopností. Pak odcestoval. 16 Ten, který dostal pět talentů, hned odešel, obchodoval s nimi a získal dalších pět. 17 Stejně i ten, který dostal dva, získal další dva. 18 Ale otrok, který dostal jen jeden, odešel a zakopal peníze* svého pána do země.
19 Po dlouhé době pán těch otroků přišel a začal s nimi účtovat.+ 20 Předstoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl dalších pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět talentů. Podívej se, získal jsem dalších pět.‘+ 21 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný otroku! Věrně jsi spravoval to málo, ustanovím tě nad mnohým.+ Raduj se spolu se svým pánem.‘+ 22 Potom předstoupil ten, který dostal dva talenty, a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva talenty. Podívej se, získal jsem další dva.‘+ 23 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný otroku! Věrně jsi spravoval to málo, ustanovím tě nad mnohým. Raduj se spolu se svým pánem.‘
24 Nakonec předstoupil otrok, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi náročný. Sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nepřevíval.+ 25 A tak jsem dostal strach, odešel jsem a schoval tvůj talent v zemi. Tady máš, co je tvoje.‘ 26 Pán mu odpověděl: ‚Špatný a líný otroku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nepřevíval. 27 Měl jsi tedy uložit moje peníze* u bankéřů a já bych je při svém příchodu dostal zpátky i s úrokem.
28 Vezměte mu proto ten talent a dejte ho tomu, který jich má deset.+ 29 Vždyť každému, kdo má, bude dáno víc a bude mít hojnost. Ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.+ 30 A vyhoďte toho neužitečného otroka ven do tmy. Tam bude naříkat a skřípat zuby.‘
31 Až Syn člověka+ přijde ve své slávě a všichni andělé s ním,+ posadí se na svůj slavný trůn. 32 Budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33 Ovce+ postaví po své pravici, ale kozly po své levici.+
34 Pak řekne král těm po své pravici: ‚Pojďte, vy, kterým požehnal můj Otec, přijměte jako dědictví Království připravené pro vás od založení světa. 35 Měl jsem totiž hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít. Byl jsem na cestách a přijali jste mě pohostinně,+ 36 byl jsem nahý* a oblékli jste mě.+ Onemocněl jsem a starali jste se o mě. Byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘+ 37 Ti, kdo jednali správně,* mu na to řeknou: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali ti najíst nebo žíznivého a dali ti napít?+ 38 Kdy jsme tě viděli na cestách a přijali tě pohostinně nebo kdy jsme tě viděli nahého a oblékli tě? 39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení a přišli za tebou?‘ 40 Král jim odpoví: ‚Ujišťuji vás, že cokoli jste udělali pro jednoho z nejmenších z těchto mých bratrů, udělali jste pro mě.‘+
41 Pak řekne těm po své levici: ‚Odejděte ode mě,+ vy prokletí, do věčného ohně+ připraveného pro Ďábla a jeho anděly.+ 42 Měl jsem totiž hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít. 43 Byl jsem na cestách, a nepřijali jste mě pohostinně, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocný a ve vězení, a nestarali jste se o mě.‘ 44 Také oni na to řeknou: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo na cestách nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili ti?‘ 45 On jim odpoví: ‚Ujišťuji vás, že cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejmenších, neudělali jste pro mě.‘+ 46 Tito odejdou do věčného zničení,*+ ale ti, kdo jednali správně,* do věčného života.“+