Lukáš

2 V těch dnech vyšel od Caesara* Augusta výnos,+ aby byla sepsána celá obydlená země;* 2 (tento první soupis se konal, když byl Quirinius místodržitelem Sýrie;) 3 a všichni lidé cestovali, aby byli sepsáni,+ každý do svého vlastního města. 4 Samozřejmě také Josef vyšel z Galileje, z města Nazaret, do Judeje, do Davidova města, které se nazývá Betlém,+ protože byl členem Davidova domu a rodiny,+ 5 aby se dal zapsat s Marií,+ která mu byla podle slibu dána k manželství+ a nyní byla ve vysokém stupni těhotenství.+ 6 Zatímco tam byli, naplnily se její dny, aby porodila. 7 A porodila syna, prvorozeného,+ a ovinula ho pruhy látky a položila ho do jeslí,+ protože pro ně nebylo místo v noclehárně.*

8 V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku* a v noci drželi hlídky nad svými stády. 9 A náhle u nich stál Jehovův* anděl,+ kolem nich se zablyštěla Jehovova* sláva+ a dostali velký strach. 10 Anděl jim však řekl: „Nemějte strach, vždyť pohleďte, oznamuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé,+ 11 protože se vám dnes narodil v Davidově městě+ Zachránce,+ který je* Kristus, Pán.*+ 12 A to je znamení pro vás: Najdete děťátko ovinuté pruhy látky a ležící v jeslích.“ 13 A náhle bylo u anděla množství nebeského vojska,*+ které chválilo Boha+ a říkalo: 14 „Sláva Bohu ve výšinách+ nahoře a na zemi pokoj+ mezi lidmi dobré vůle.“*+

15 Když se tedy andělé od nich vzdálili do nebe, pastýři začali říkat jeden druhému: „Rozhodně pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se stalo, co nám Jehova*+ dal na vědomí.“ 16 A šli spěšně a našli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích. 17 Když je viděli, dali jim na vědomí výrok, který k nim byl pronesen o tomto malém dítěti. 18 A všichni, kdo [to] slyšeli, se podivovali tomu, co jim pastýři pověděli, 19 ale Marie si začala uchovávat všechna tato slova a v srdci si dělala závěry.+ 20 Potom se pastýři vrátili, oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, právě jak jim to bylo řečeno.

21 Když se naplnilo osm dnů,+ aby byl obřezán,+ byl také nazván jménem Ježíš,*+ jménem, jímž [ho] nazval anděl před jeho početím v lůně.+

22 Když se také naplnily dny k jejich očišťování+ podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho představili Jehovovi,* 23 právě jak je napsáno v Jehovově* zákoně: „Každý mužského [rodu], kdo otevírá lůno, bude nazván svatým Jehovovi“,*+ 24 a aby obětovali oběť podle toho, co je řečeno v Jehovově* zákoně: „Párek hrdliček nebo dva mladé holuby.“+

25 A pohleďme, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon, a byl to spravedlivý a uctivý člověk, jenž čekal na útěchu Izraele,+ a byl na něm svatý duch. 26 Dále mu bylo božsky zjeveno svatým duchem, že neuvidí smrt, dokud neuvidí Jehovova* KRISTA.+ 27 Pod mocí ducha+ nyní přišel do chrámu; a když rodiče přinesli dovnitř malé dítě Ježíše, aby s ním učinili podle zvyklosti zákona,+ 28 sám je přijal do náruče, žehnal Bohu a řekl: 29 „Svrchovaný Pane,* nyní propouštíš svého otroka, aby šel v pokoji+ podle tvého prohlášení; 30 protože mé oči viděly tvůj prostředek záchrany,+ 31 který jsi přichystal před zraky všech lidí,+ 32 světlo,+ aby byl odstraněn závoj+ z národů,*+ a slávu tvého izraelského lidu.“ 33 A jeho otec a matka se dále divili tomu, co se o něm mluvilo. 34 Simeon jim také požehnal, ale Marii, jeho matce, řekl: „Pohleď, on je položen k pádu+ a opětnému povstání* mnohých v Izraeli+ a jako znamení, proti kterému se bude mluvit+ 35 (ano, samotnou tvou duší* pronikne dlouhý meč),+ aby byla odkryta uvažování mnoha srdcí.“+

36 Byla tam i prorokyně Anna, dcera Fanuela z Ašerova kmene (tato žena byla pokročilého věku a od svého panenství žila s manželem sedm let 37 a byla [to] vdova,+ které nyní byly osmdesát čtyři roky), jež nikdy nescházela v chrámu a prokazovala posvátnou službu* nocí i dnem s posty a úpěnlivými prosbami.+ 38 A přiblížila se právě v tu hodinu a začala se obracet k Bohu* s díky a mluvit o [dítěti]* ke všem, kdo čekali na osvobození Jeruzaléma.+

39 Když tedy vykonali všechno podle Jehovova* zákona,+ vrátili se do Galileje, do svého vlastního města Nazaret.+ 40 A malé dítě dále rostlo a sílilo+ a bylo naplňováno moudrostí a zůstávala na něm Boží přízeň.+

41 Jeho rodiče byli zvyklí chodit rok co rok do Jeruzaléma na svátek pasach.+ 42 A když mu bylo dvanáct let, šli [tam] podle zvyku toho svátku+ 43 a dokončili dny. Ale když se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a jeho rodiče si toho nevšimli. 44 Protože se domnívali, že je ve společnosti cestující pohromadě, ušli vzdálenost [jednoho] dne+ a potom ho začali shánět mezi příbuznými a známými. 45 Ale když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a pilně po něm pátrali. 46 A po třech dnech ho našli v chrámu,+ jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. 47 Ale všichni ti, kdo mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi.+ 48 Když ho uviděli, žasli, a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi s námi takhle zacházelo? Hle, tvůj otec a já tě hledáme v duševní tísni.“ 49 Řekl jim však: „Proč jste mě museli jít hledat? Nevěděli jste, že musím být v [domě] svého Otce?“+ 50 Nepochopili však slovo, které jim řekl.+

51 A šel s nimi a přišel do Nazaretu a dále jim [byl] podřízen.+ Jeho matka také pečlivě uchovávala všechna ta slova* v srdci.+ 52 A Ježíš dále dělal pokroky v moudrosti+ a v tělesném růstu a v přízni u Boha a lidí.+