Matouš

25 Tehdy se nebeské království stane podobným deseti pannám, které vzaly své lampy+ a vyšly vstříc ženichovi.+ 2 Pět z nich bylo pošetilých+ a pět bylo rozvážných.+ 3 Ty pošetilé si totiž vzaly lampy, ale nevzaly si olej, 4 kdežto ty rozvážné si vzaly s lampami olej v nádobkách. 5 Zatímco se ženich pozdržel, všechny si zdřímly a usnuly.+ 6 Přímo uprostřed noci nastal křik:+ ‚Ženich je zde! Vyjděte mu vstříc.‘ 7 Tehdy všechny ty panny vstaly a daly si do pořádku lampy.+ 8 Ty pošetilé řekly rozvážným: ‚Dejte nám trochu svého oleje,+ protože naše lampy dohasínají.‘ 9 Rozvážné+ odpověděly slovy: ‚Snad by pro nás i pro vás nebylo dost. Jděte místo toho k těm, kdo jej prodávají, a kupte si.‘ 10 Zatímco si odešly nakoupit, přišel ženich, a panny, které byly přichystané, vešly s ním na svatební hostinu;+ a dveře se zavřely. 11 Potom přišly také ostatní panny a řekly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘+ 12 Odpověděl a řekl jim: ‚Povím vám pravdu, neznám vás.‘+

13 Zůstaňte proto bdělí,+ protože neznáte den ani hodinu.+

14 Je to totiž, právě jako když člověk,+ který se chystal odcestovat do ciziny,+ povolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.+ 15 A jednomu dal pět talentů,* jinému dva, ještě jinému jeden, každému podle jeho vlastní schopnosti,+ a odejel do ciziny. 16 Ten, který dostal pět talentů, ihned odešel a obchodoval s nimi a získal dalších pět.+ 17 Stejně ten, který dostal dva, získal další dva. 18 Ale ten, který dostal jen jeden, odešel a kopal v zemi a schoval stříbrné peníze svého pána.

19 Po dlouhé době+ pán těch otroků přišel a účtoval s nimi.+ 20 A tak ten, který dostal pět talentů,* předstoupil a přinesl dalších pět talentů a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět talentů; podívej se, získal jsem dalších pět talentů.‘+ 21 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře [jsi] udělal, dobrý a věrný otroku!+ Byl jsi věrný nad málem.+ Ustanovím tě nad mnohým.+ Vstup do radosti+ svého pána.‘ 22 Potom předstoupil ten, který dostal dva talenty, a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva talenty; podívej se, získal jsem další dva talenty.‘+ 23 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře [jsi] udělal, dobrý a věrný otroku! Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým.+ Vstup do radosti+ svého pána.‘

24 Nakonec předstoupil ten, který dostal jeden talent,+ a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi náročný* člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi neprovíval. 25 Proto mě zachvátil strach+ a odešel jsem a schoval jsem tvůj talent v zemi. Zde máš, co je tvoje.‘ 26 Pán mu odpověděl a řekl: ‚Ničemný a lenivý* otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezaséval, a shromažďuji, kde jsem neprovíval? 27 Nuže tedy, měl jsi uložit mé stříbrné peníze u bankéřů a při svém příchodu bych byl obdržel, co je moje, i s úrokem.+

28 Odejměte mu proto ten talent* a dejte jej tomu, který má deset talentů.+ 29 Každému totiž, kdo má, bude dáno více a bude mít hojnost; pokud však jde o toho, kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.+ 30 A vyhoďte toho neužitečného otroka do tmy venku. Tam bude [jeho] pláč a skřípání* zubů.‘+

31 Až přijde Syn člověka+ ve své slávě a všichni andělé s ním,+ tehdy se posadí na svůj slavný trůn.+ 32 A budou před něj shromážděny všechny národy+ a oddělí lidi jedny od druhých,+ právě jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33 A postaví ovce po své pravici,+ ale kozly* po své levici.+

34 Pak král řekne těm po své pravici: ‚Pojďte vy, kterým požehnal můj Otec,+ dědičně se ujměte+ království+ připraveného pro vás od založení* světa.+ 35 Dostal jsem totiž hlad, a dali jste mi něco najíst;+ dostal jsem žízeň, a dali jste mi něco napít. Byl jsem cizí, a přijali jste mě pohostinně;+ 36 nahý,*+ a oblékli jste mě. Onemocněl jsem, a starali jste se o mne. Byl jsem ve vězení,+ a přišli jste ke mně.‘ 37 Tehdy mu spravedliví odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého,+ a dali jsme ti něco napít?+ 38 Kdy jsme tě viděli jako cizího, a přijali jsme tě pohostinně, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a šli jsme k tobě?‘ 40 A král+ jim odpoví a řekne: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších+ z těchto mých bratrů,+ činili jste to mně.‘+

41 Pak zase řekne těm po své levici: ‚Odejděte ode mne,+ vy, kteří jste byli prokleti, do věčného ohně+ připraveného pro Ďábla a jeho anděly.+ 42 Dostal jsem totiž hlad, ale nedali jste mi nic jíst,+ a dostal jsem žízeň,+ ale nedali jste mi nic pít. 43 Byl jsem cizí, ale nepřijali jste mě pohostinně; nahý, ale neoblékli+ jste mě; nemocný a ve vězení,+ ale nestarali jste se o mne.‘ 44 Tehdy také odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo [jako] cizího nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ 45 Tehdy jim odpoví slovy: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to nečinili jednomu z těchto nejmenších,+ nečinili jste to mně.‘+ 46 A tito odejdou do věčného odříznutí,*+ ale spravedliví do věčného života.“+