1. Mojžíšova
2 Tak bylo dokončeno nebe a země a všechno na nich.*+ 2 Do sedmého dne už měl Bůh dokončené dílo, na kterém pracoval, a sedmý den začal odpočívat od veškeré práce, kterou dělal.+ 3 A Bůh požehnal sedmému dni a prohlásil ho za posvátný, protože v něm odpočívá od všeho díla, které stvořil, od všeho, co podle svého záměru udělal.
4 Toto je zpráva o tom, jak se objevilo nebe a země v době, kdy byly tvořeny, v den, kdy Bůh Jehova* udělal zemi a nebe.+
5 Na zemi ještě nebyl žádný keř ani jiné rostliny, protože Bůh Jehova ještě nesesílal na zemi déšť a nebyl tu člověk, který by obdělával půdu. 6 Ale ze země vystupovala mlha a zavlažovala celý její povrch.
7 Potom Bůh Jehova vytvořil člověka z prachu+ země, vdechl do jeho nosu dech života+ a člověk se stal živou bytostí.*+ 8 A Bůh Jehova vysadil zahradu v Edenu,+ na východě, a tam postavil člověka, kterého vytvořil.+ 9 Bůh Jehova tedy nechal ze země vyrůst všechny druhy stromů, které byly krásné na pohled a dobré k jídlu, a také strom života+ uprostřed zahrady a strom poznání dobrého a špatného.+
10 Z Edenu vytékala řeka, která zavlažovala zahradu a potom se rozdělovala na čtyři řeky. 11 První se jmenuje Pišon. Obtéká celou zemi Chavila, kde je zlato. 12 Zlato z té země je velmi kvalitní. Je tam také klejopryskyřice a onyx. 13 Druhá řeka se jmenuje Gichon a obtéká celou zemi Kuš. 14 Třetí řeka se jmenuje Chiddekel*+ a teče na východ od Asýrie.+ A čtvrtá řeka je Eufrat.+
15 Bůh Jehova vzal člověka a dal ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a staral se o ni.+ 16 A Bůh Jehova člověku přikázal: „Ze všech stromů v zahradě smíš do sytosti jíst.+ 17 Ale ze stromu poznání dobrého a špatného jíst nebudeš, protože v den, kdy z něho něco sníš, určitě zemřeš.“+
18 Potom Bůh Jehova řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám. Udělám mu pomocnici, která by ho doplňovala.“+ 19 Bůh Jehova vytvořil ze země všechna divoká zvířata a všechny nebeské ptáky* a přiváděl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor* dostal takové jméno, jaké mu člověk dal.+ 20 A tak dal člověk jména všem domácím zvířatům, nebeským ptákům a všem divokým zvířatům, ale pro člověka se nenašla pomocnice, která by ho doplňovala. 21 Bůh Jehova tedy uvedl člověka do hlubokého spánku, a když spal, vzal jedno z jeho žeber a pak tělo na tom místě uzavřel. 22 Ze žebra, které Bůh Jehova vzal z člověka, vytvořil ženu a přivedl ji k člověku.+
23 A člověk řekl:
„To je konečně kost z mých kostí
a tělo z mého těla.
24 Proto muž opustí otce a matku a přilne ke* své manželce a stanou se jedním tělem.+ 25 Oba, člověk i jeho manželka, byli nazí,+ ale nestyděli se.